Spojené věci C-350/06 a C-520/06

Gerhard Schultz-Hoff

v.

Deutsche Rentenversicherung Bund

a

Stringer a další

v.

Her Majesty's Revenue and Customs

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Landesarbeitsgericht Düsseldorf a House of Lords)

„Pracovní podmínky – Úprava pracovní doby – Směrnice 2003/88/ES – Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok – Pracovní volno z důvodu nemoci – Dovolená za kalendářní rok, která se časově shoduje s pracovním volnem z důvodu nemoci – Náhrada za dovolenou za kalendářní rok, která nebyla z důvodu nemoci vyčerpána do ukončení pracovního poměru“

Shrnutí rozsudku

1.        Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, čl. 7 odst. 1)

2.        Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, čl. 7 odst. 1)

3.        Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, čl. 7 odst. 2)

1.        Článek 7 odst. 1 směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán tak, že nebrání vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, podle kterých pracovník, který má pracovní volno z důvodu nemoci, nemá nárok čerpat placenou dovolenou za kalendářní rok během období, které spadá do pracovního volna z důvodu nemoci.

Směrnice 2003/88 nebrání ani vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, které umožňují, aby pracovník, který má pracovní volno z důvodu nemoci, čerpal placenou dovolenou za kalendářní rok během takového období.

Členským státům totiž přísluší, aby definovaly ve svých vnitrostátních předpisech podmínky výkonu a provedení nároku na placenou dovolenou za kalendářní rok tím, že upřesní konkrétní okolnosti, za kterých mohou pracovníci využívat uvedený nárok, aniž by podřídily samotnou existenci tohoto nároku, který přímo vyplývá z uvedené směrnice, jakékoliv podmínce.

(viz body 28, 31–32, výrok 1)

2.        Článek 7 odst. 1 směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán tak, že brání vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, které stanoví, že nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok zaniká uplynutím referenčního období nebo období převoditelnosti stanoveného vnitrostátním právem i tehdy, pokud měl pracovník pracovní volno z důvodu nemoci během celého referenčního období nebo po jeho část a jeho pracovní neschopnost přetrvávala do ukončení jeho pracovního poměru, což bylo důvodem, že nemohl uplatnit svůj nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok.

(viz body 49, 52, výrok 2)

3.        Článek 7 odst. 2 směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby musí být vykládán tak, že brání vnitrostátním právním předpisům nebo zvyklostem, které stanoví, že při ukončení pracovního poměru se neproplácí žádná finanční náhrada za nevyčerpanou placenou dovolenou za kalendářní rok pracovníkovi, který měl pracovní volno z důvodu nemoci během celého referenčního období nebo období převoditelnosti nebo po jejich část, což bylo důvodem, že nemohl uplatnit svůj nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok.

Pro výpočet uvedené finanční náhrady je rovněž určující obvyklá mzda pracovníka, což je ta, která musí být zachována po dobu odpočinku odpovídající placené dovolené za kalendářní rok.

(viz bod 62, výrok 3)