Věc C‑310/17

Levola Hengelo BV

v.

Smilde Foods BV

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof Arnhem-Leeuwarden (odvolací soud v Arnhem-Leeuwarden, Nizozemsko)]

„Řízení o předběžné otázce – Duševní vlastnictví – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Směrnice 2001/29/ES – Oblast působnosti – Článek 2 – Právo na rozmnožování – Pojem ‚dílo‘ – Chuť potraviny“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. listopadu 2018

1.        Sbližování právních předpisů – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Oblast působnosti – Dílo – Pojem – Autonomní a jednotný výklad – Kvalifikace předmětu jako ‚dílo‘ – Kumulativní podmínky

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29, články 2 až 5)

2.        Sbližování právních předpisů – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl – Vázanost Unie touto úmluvou – Rozsah

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29)

3.        Sbližování právních předpisů – Autorské právo a práva s ním související – Směrnice 2001/29 – Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti – Oblast působnosti – Dílo – Pojem – Chuť potraviny – Vyloučení – Vnitrostátní právní úprava, která takové chuti přiznává ochranu z titulu autorského práva – Nepřípustnost

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 33, 36, 37)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 38)

3.      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládána v tom smyslu, že brání tomu, aby byla chuť potraviny chráněna autorským právem podle této směrnice a aby byla vnitrostátní právní úprava vykládána tak, že takové chuti přiznává ochranu z titulu autorského práva.

Zaprvé totiž musí mít orgány pověřené dohledem nad ochranou výlučných práv spjatých s autorským právem možnost jasně a přesně se obeznámit s takto chráněnými předměty. Totéž platí pro jednotlivce, zejména hospodářské subjekty, kteří musejí mít možnost jasně a přesně identifikovat předměty, k nimž požívají ochrany jiné osoby, zejména konkurenti. Zadruhé pak nutnost odstranit z procesu identifikace chráněného předmětu veškeré subjektivní prvky, které jsou na újmu právní jistotě, vyžaduje, aby bylo možné chráněný předmět přesně a objektivně vyjádřit. Možnost přesné a objektivní identifikace přitom v případě chuti potraviny není dána. Například na rozdíl od literárního, malířského, filmového či hudebního díla, které je přesným a objektivním vyjádřením, totiž identifikace chuti potraviny spočívá zásadně na pocitech a chuťových prožitcích, které jsou subjektivní a proměnlivé, protože závisejí zejména na faktorech spjatých s osobou, která daný výrobek ochutnává, jako jsou její věk, potravinové preference a spotřební návyky, a na prostředí či kontextu, ve kterém je tento výrobek ochutnáván. Mimoto přesná a objektivní identifikace chuti potraviny, jež by umožnila odlišit ji od chuti jiných výrobků stejné povahy, není za současného stavu vědeckého vývoje možná s pomocí technických prostředků.

(viz body 41–43, 46 a výrok)