Věc T‑408/15

Globo Comunicação e Participações S/A

proti

Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví

„Ochranná známka Evropské unie – Přihláška zvukové ochranné známky – Absolutní důvod pro zamítnutí – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 – Povinnost uvést odůvodnění – Článek 75 nařízení č. 207/2009“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 13. září 2016

1.      Ochranná známka Evropské unie – Přezkumné řízení – Žaloba k unijnímu soudu – Pravomoc Tribunálu – Přezkum legality rozhodnutí odvolacích senátů – Přezkum skutkových okolností ve světle důkazů předložených poprvé před útvary Úřadu – Vyloučení

(Nařízení Rady č. 207/2009, článek 65)

2.      Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Samostatný přezkum důvodů pro zamítnutí s ohledem na každý z výrobků nebo služeb, kterých se týká přihláška k zápisu – Povinnost uvést odůvodnění pro zamítnutí zápisu – Rozsah

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 a článek 75)

3.      Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Označení, jež mohou tvořit ochrannou známku – Zvuková označení – Podmínka – Označení, která mohou být předmětem grafického ztvárnění

(Nařízení Rady č. 207/2009, článek 4)

4.      Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Posouzení rozlišovací způsobilosti – Kritéria

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. b)]

5.      Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Zvuková označení – Rozlišovací způsobilost – Kritéria pro posouzení

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. b)]

6.      Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Zvuková ochranná známka spočívající v elektronickém zvonění evokujícím sonar, jež se skládá ze dvou opakujících se not

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. b)]

7.      Ochranná známka Evropské unie – Rozhodnutí Úřadu – Zásada rovného zacházení – Zásada řádné správy – Dřívější rozhodovací praxe Úřadu – Zásada legality – Nezbytnost striktního a úplného přezkumu v každém konkrétním případě

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 19)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 23–25)

3.      Zvuková označení nejsou svou povahou nevhodná k odlišení výrobků nebo služeb jednoho podniku od výrobků nebo služeb jiného podniku. Za těchto podmínek musí být článek 4 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie vykládán v tom smyslu, že zvuky mohou tvořit ochrannou známku za podmínky, že mohou být mimoto předmětem grafického ztvárnění. Je nesporné, že označení hudebních not na notové osnově, doprovázené klíčem, pomlkami a alteracemi, představuje „grafické ztvárnění“ ve smyslu článku 4 nařízení č. 207/2009. I když takové ztvárnění není bezprostředně srozumitelné, nic to nemění na tom, že může být snadno srozumitelné, přičemž tak umožní příslušným orgánům a veřejnosti, zvláště hospodářským subjektům, aby přesně věděly, o jaké označení, jehož zápis jakožto ochranná známka je požadován, se jedná.

(viz body 32–35)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 39–41)

5.      Ačkoli je veřejnost zvyklá vnímat slovní nebo obrazové ochranné známky jako označení identifikující obchodní původ výrobků nebo služeb, nezbytně to neplatí stejně i v případě, že je označení tvořeno pouze zvukovým prvkem.

Pokud však jde o některé výrobky nebo služby, nemusí být neobvyklé, že je spotřebitel identifikuje prostřednictvím zvukového prvku. V této souvislosti je zejména třeba usoudit, že v určitých hospodářských odvětvích, jako je odvětví televizního vysílání, nejenže není neobvyklé, ale je dokonce běžné, že spotřebitel je veden k identifikaci výrobku nebo služby spadající do uvedeného odvětví díky zvukovému prvku, jenž umožňuje jejich odlišení jako pocházející od určitého podniku.

Podobně je třeba konstatovat, že pokud jde o některé výrobky a služby související zejména s komunikačními nebo zábavními prostředky formou televizního nebo rozhlasového vysílání a telekomunikací a dále s nosiči informací, softwarem či obecně v oblasti médií, používají se takové zvukové prvky, jako jsou znělky nebo melodie, k tomu, aby umožnily sluchovou identifikaci dotčeného výrobku nebo služby jako pocházející od určitého podniku.

Je nezbytné, aby zvukové označení, jehož zápis je požadován, měl určitou rezonanci umožňující cílovému spotřebiteli jej vnímat a považovat jej za ochrannou známku, a nikoli pouze za prvek funkční povahy či za indikátor bez inherentních vlastností. Uvedený spotřebitel tak musí na zvukové označení nahlížet tak, že má identifikační schopnost v tom smyslu, že bude identifikovatelné jako ochranná známka.

Zvukové označení, které by nemělo uvedenou způsobilost znamenat více než jednoduchá všední kombinace not, které jej tvoří, by cílovému spotřebiteli neumožňovalo vnímat v jeho funkci identifikaci dotčených výrobků a služeb, jelikož by bylo omezeno na pouhý zrcadlový efekt v tom smyslu, že by odkazovalo pouze samo na sebe a na nic jiného. Nemohlo by tedy u cílového spotřebitele vzbudit jistou formu pozornosti, která by mu umožnila rozpoznat nezbytnou identifikační funkci uvedeného označení.

Kromě toho, údajně neobvyklé použití zvonění telefonu jako označení původu výrobků nebo služeb nestačí k tomu, aby bylo označení považováno za způsobilé rozlišovat takový původ, jestliže přílišná jednoduchost činí toto označení nezpůsobilým rozlišovat původ výrobků nebo služeb, neboť toto označení je monotonální a může odkazovat pouze na sebe samo.

V tomto ohledu ochranná známka tvořená zvuky připomínajícími zvonění nemůže plnit identifikační funkci, ledaže by obsahovala prvky takové povahy, aby ji individualizovaly od dalších zvukových ochranných známek, přičemž však podotkl, že není nezbytné, aby uvedená ochranná známka byla originální nebo fantazijní.

(viz body 42–46, 55, 57)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 48, 50–53, 55, 56, 58, 59, 66–69)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 71–74)