Spojené věci C‑186/14 P a C‑193/14 P

ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a.s. a další
proti
Hubei Xinyegang Steel Co. Ltd

a

Rada Evropské unie
proti
Hubei Xinyegang Steel Co. Ltd

„Kasační opravný prostředek – Dumping – Nařízení (ES) č. 384/96 – Článek 3 odst. 5, 7 a 9 – Článek 6 odst. 1 – Nařízení (ES) č. 926/2009 – Dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Číny – Konečné antidumpingové clo – Zjišťování existence hrozící újmy – Zohlednění údajů z doby po období šetření“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 7. dubna 2016

1.        Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum – Meze

2.        Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nesprávné posouzení skutkového stavu a důkazů – Nepřípustnost – Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Soudním dvorem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení

(Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec)

3.        Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Újma – Prokázání příčinné souvislosti – Povinnosti orgánů – Zohlednění faktorů nesouvisejících s dumpingem

(Nařízení Rady č. 384/96, čl. 3 odst. 7)

4.        Společná obchodní politika – Ochrana před dumpingovými praktikami – Uložení antidumpingového cla – Podmínky – Újma – Hrozba podstatné újmy – Důkaz – Zohlednění údajů z doby po období šetření – Soudní přezkum

(Nařízení Rady č. 384/96 čl. 3 odst. 1 a čl. 6 odst. 1)

1.        V oblasti společné obchodní politiky a obzvláště v oblasti obchodních ochranných opatření disponují unijní orgány z důvodu složitosti hospodářských, politických a právních situací, které musí zkoumat, širokou posuzovací pravomocí. Co se týče soudního přezkumu takového posouzení, musí být omezen na ověření toho, zda byla dodržena procesní pravidla, zda skutková zjištění, na jejichž základě byla učiněna napadená volba, byla věcně správná, zda nedošlo ke zjevně nesprávnému posouzení těchto skutkových zjištění nebo zda nedošlo ke zneužití pravomoci.

V tomto ohledu přezkum důkazů, na nichž unijní orgány zakládají svá konstatování, Tribunálem nicméně nepředstavuje nové posouzení skutkového stavu nahrazující posouzení orgánů. Tento přezkum nezasahuje do široké posuzovací pravomoci těchto orgánů v oblasti obchodní politiky, ale omezuje se na určení, zda tyto důkazy mohou podepřít závěry vyvozené orgány.

(viz body 34 a 35)

2.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 38–48)

3.        Viz znění rozhodnutí.

(viz body 54–56)

4.        Je sice pravda, že z čl. 6 odst. 1 základního antidumpingového nařízení č. 384/96 plyne, že k údajům z doby po období šetření se pro účely šetření týkajícího se dumpingu a újmy nepřihlíží, to však nic nemění na tom, že unijní normotvůrce nehodlal toto zohlednění vyloučit zcela.

Unijní orgány jsou proto oprávněny za určitých okolností údaje z doby po období šetření zohlednit. Takové zmocnění je o to důvodnější v rámci šetření, jejichž předmětem není konstatování újmy, ale určení hrozící újmy, která z povahy věci vyžaduje prospektivní analýzu. Existence hrozící újmy musí být přitom stejně jako existence újmy prokázána k okamžiku přijetí antidumpingového opatření. Mimoto z čl. 3 odst. 9 základního nařízení plyne, že určení existence hrozby podstatné újmy musí vycházet ze skutečností, a nikoli pouze z tvrzení, domněnek nebo vzdálené možnosti a změna okolností, která vytvoří situaci, kdy dumping způsobí újmu, musí být zřetelně předvídatelná a bezprostřední. Za těchto podmínek mohou být údaje z doby po období šetření použity k potvrzení nebo vyvrácení předpovědí uvedených v prozatímním nařízení a v prvním z uvedených případů umožnit zavedení konečného antidumpingového cla.

Nicméně takové použití údajů z doby po období šetření se nemůže vymykat přezkumu unijního soudu. Takový přezkum sice musí respektovat širokou posuzovací pravomoc, kterou mají unijní orgány u opatření obchodní ochrany, avšak Tribunál tím, že ověří, zda důkazy, na nichž uvedené orgány zakládají svá konstatování, podporují závěry, které z nich vyvodily, nepřekračuje meze tohoto přezkumu.

(viz body 70–74)