ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
16. prosince 2010(*)
„Společný celní sazebník – Sazební zařazení zboží – Kombinovaná nomenklatura – Položky 2204 a 2206 – Kvašené (fermentované) nápoje z čerstvých hroznů – Skutečný objemový obsah alkoholu 15,8 % až 16,1 % – Přidání kukuřičného alkoholu a řepného cukru v průběhu výroby“
Ve věci C‑339/09,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (Česká republika) ze dne 2. července 2009, došlým Soudnímu dvoru dne 24. srpna 2009, v řízení
Skoma-Lux s. r. o.
proti
Celnímu ředitelství Olomouc,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
ve složení A. Tizzano, předseda senátu, J.‑J. Kasel, A. Borg Barthet, E. Levits a M. Safjan (zpravodaj), soudci,
generální advokátka: V. Trstenjak,
vedoucí soudní kanceláře: K. Malacek, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 9. září 2010,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Skoma-Lux s. r. o. M. Filoušem, advokátem,
– za Celní ředitelství Olomouc M. Brázdou, jako zmocněncem,
– za českou vládu M. Smolkem, jako zmocněncem,
– za řeckou vládu G. Kanellopoulosem, jakož i Z. Chatzipavlou a V. Karra, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi L. Bouyon, L. Jelínkem a M. Šimerdovou, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čísel 2204 a 2206 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005 (Úř. věst. L 286, s. 1, dále jen „KN“).
2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Skoma-Lux s.r.o. (dále jen „Skoma-Lux“) a Celním ředitelstvím Olomouc ohledně zařazení „červeného vína dezertního Kagor VK“, dováženého do České republiky, v KN.
Právní rámec
3 KN, zavedená nařízením č. 2658/87, je založena na celosvětovém harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací, a zaveden mezinárodní úmluvou uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla schválena jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). KN přejímá čísla a šestimístné položky HS, přičemž pouze sedmá a osmá číslice je jejím dalším vlastním tříděním.
4 Pro poskytnutí širšího vysvětlení k použití harmonizovaného systému zveřejňuje Světová celní organizace pravidelně vysvětlivky k harmonizovanému systému (dále jen „VHS“). Stejně tak vypracovává Evropská komise k zajištění použití KN vysvětlivky k této nomenklatuře na základě čl. 9 odst. 1 písm. a) druhé odrážky nařízení č. 2658/87. Tyto vysvětlivky, které jsou pravidelně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie, nenahrazují VHS, ale musí být považovány za doplňkové a je třeba k nim přihlížet ve spojení s posledně uvedenými vysvětlivkami.
5 Ve znění HS z roku 2002, které se použije na skutkové okolnosti sporu v původním řízení, je číslo 2204 nadepsáno „Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009“.
6 VHS týkající se čísla 2204 stanoví:
„2204.10 – Šumivé víno
– Jiné víno; vinný mošt, jehož kvašení bylo předem zabráněno nebo jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu:
2204.21 – – V nádobách o obsahu nepřesahujícím 2 litry
2204.29 – – Ostatní
2204.30 – Ostatní vinný mošt
I) Vína z čerstvých hroznů
Víno zařazené do této položky je výhradně konečným produktem alkoholového kvašení (fermentace) moštu z čerstvých hroznů.
Toto číslo zahrnuje:
[...]
4) tzv. likérová vína (označovaná rovněž jako dezertní atd.), což jsou vína o vysokém obsahu alkoholu, obvykle získaná z moštů s vysokým obsahem cukru, přičemž pouze část tohoto cukru byla kvašením (fermentací) změněna na alkohol; někdy jsou vyrobena s přídatkem koncentrovaných moštů, mistel nebo alkoholu. Mezi likérová vína patří vína z Kanárských ostrovů, kyperská vína, víno Lacryma Christi, Madeira, Malaga, Marsala, Portské, Malmsey, Samos, Sherry atd.
[...]“ (neoficiální překlad)
7 Znění HS z roku 2002 obsahuje rovněž číslo 2206, nadepsané „Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (například jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté“.
8 Podle VHS týkajících se čísla 2206:
„Toto číslo zahrnuje jiné kvašené (fermentované) nápoje než ty v číslech 2203 až 2205.
Patří sem mimo jiné:
[...]
10) Zázvorové pivo a bylinné pivo, což jsou perlivé nápoje vyrobené z cukru, vody a zázvoru nebo určitých bylin a zkvašené za pomoci kvasnic.
Všechny tyto nápoje mohou být přirozeně perlivé nebo uměle obohaceny oxidem uhličitým. Zůstávají zařazeny do tohoto čísla, i pokud do nich byl přidán alkohol nebo byl jejich obsah alkoholu zvýšen dalším kvašením, zachovají-li si charakter nápojů spadajících pod toto číslo.
[...]“ (neoficiální překlad)
9 Znění KN použitelné na skutkové okolnosti dotčené v původním řízení vyplývá z nařízení č. 1719/2005, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2006.
10 První část KN obsahuje soubor úvodních ustanovení. V této části, v rámci hlavy I, věnované všeobecným pravidlům, oddíl A, nadepsaný „Všeobecná pravidla pro výklad [KN]“, stanoví:
„Zařazení zboží do [KN] se řídí těmito zásadami:
1. Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.
[...]“
11 Druhá část KN obsahuje celní sazebník. Třída IV této části, nadepsaná „Výrobky potravinářského průmyslu; nápoje, lihoviny a ocet; tabák a vyrobené tabákové náhražky“, obsahuje kapitolu 22, která je nadepsána „Nápoje, lihoviny a ocet“ a v níž jsou uvedena mimo jiné čísla 2203 až 2206, jejichž znění je následující:
„2203 00 Pivo ze sladu:
[...]
2204 Víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem; vinný mošt jiný než čísla 2009:
[...]
2205 Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek:
[...]
2206 00 Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (například jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
[...]“
12 Kapitola 22 celního sazebníku obsahuje rovněž doplňkové poznámky, které zní takto:
„[...]
5. Podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 99 a 2204 29 12 až 2204 29 99 by měly zahrnovat:
a) hroznový mošt z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, tj. produkt, který:
– má skutečný objemový obsah alkoholu 12 % obj. nebo vyšší, avšak nižší než 15 % obj., a
– byl získán přidáním produktu vzniklého destilací vína do nezkvašeného hroznového moštu, jehož přírodní objemový obsah alkoholu není nižší než 8,5 % obj.;
b) víno s přísadou alkoholu, tj. produkt, který:
– má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 18 % obj., avšak nejvýše 24 % obj.,
– byl získán výhradně přidáním nerektifikovaného produktu pocházejícího z destilace vína a majícího skutečný objemový obsah alkoholu nejvýše 86 % obj. k vínu, které neobsahuje zbytkový cukr, a
– má obsah těkavých kyselin nejvýše 1,5 g na 1 litr, vyjádřený jako kyselina octová;
c) likérové víno, tj. produkt, který:
– má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15 % obj., avšak nepřesahující 22 % obj., a
– byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., a to
– zmrazením nebo
– přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm:
– produktu z destilace vína,
– koncentrovaného hroznového moštu (u některých jakostních likérových vín, které jsou na smluvní listině ke schválení a u nichž je takový postup tradiční, z hroznového moštu, jehož zvyšování koncentrace se provádělo přímým ohřevem a který odpovídá, s výjimkou této operace, definici koncentrovaného hroznového moštu) nebo
– směsi těchto produktů.
[...]“
Spor v původním řízení a předběžná otázka
13 Dne 18. ledna 2006 podala společnost Skoma-Lux k Celnímu úřadu Olomouc celní prohlášení na propuštění zboží prodávaného pod názvem „červené víno dezertní Kagor VK“ do režimu volného oběhu. Toto zboží, původem z Moldávie, bylo uvedeno v prohlášení pod číslem 2204 KN.
14 V rámci kontroly tohoto celního prohlášení Celní úřad Olomouc odebral vzorek uvedeného zboží za účelem zjištění původu alkoholu, cukru a vody obsažených ve zboží. Z provedených analýz vyplývá, že tento vzorek obsahoval minimálně 25 % cukru jiného původu než z hroznové šťávy, pravděpodobně získaného ze směsi hroznové šťávy, řepného cukru a cukru vzniklého hydrolýzou kukuřičného škrobu. Podle téže analýzy bylo uvedené zboží vyrobeno z přislazené hroznové šťávy, do které byl přidán kukuřičný alkohol, čímž došlo k zastavení kvasného procesu.
15 V rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2006 Celní úřad Olomouc s ohledem na tyto analýzy dospěl k závěru, že zboží dotčené v původním řízení je třeba zařadit do čísla 2206 KN, jelikož se nejedná o likérové víno vzhledem k tomu, že v průběhu jeho výroby nebylo obohaceno produktem získaným destilací vína, ale alkoholem jiného původu.
16 Dne 5. dubna 2007 Celní ředitelství Olomouc zamítlo odvolání, které Skoma-Lux proti tomuto rozhodnutí Celního úřadu Olomouc podala.
17 Dne 4. prosince 2007 Krajský soud v Ostravě v návaznosti na žalobu podanou společností Skoma-Lux uvedené rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že zboží dotčené v původním řízení má být zařazeno do čísla 2204 KN, přičemž poukázal zejména na to, že přidání cukru nebo alkoholu, ať již jakéhokoliv původu, nemění podstatné rysy uvedeného zboží, a sice to, že bylo vyrobeno z čerstvých hroznů.
18 Celní ředitelství Olomouc podalo proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který má za to, že zboží dotčené v původním řízení má být zařazeno do čísla 2206 KN. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že toto zboží obsahuje kukuřičný alkohol, nepochází totiž výlučně z hroznů.
19 Nejvyšší správní soud má nicméně za to, že výsledek sporu, který mu byl předložen, závisí na výkladu použitelné právní úpravy Unie, a rozhodl se tedy přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Je třeba zboží označované jako ,červené víno dezertní Kagor VK‘, obsažené v lahvích à 0,75 l s obsahem alkoholu 15,8 % - 16,1 % vol, do kterého byl v průběhu jeho výroby přidán řepný cukr a kukuřičný alkohol, tedy substance, které nemají původ v čerstvých hroznech, zařadit do čísla 2204 nebo do čísla 2206 [KN]?“
K předběžné otázce
K přípustnosti
20 Skoma-Lux ve svém vyjádření v podstatě tvrdí, že charakteristiky červeného vína dezertního Kagor VK neodpovídají charakteristikám zboží popsaného v předběžné otázce. Podle společnosti Skoma-Lux se totiž toto víno získává kvašením vinného moštu, jež je zastaveno přidáním vinného lihu nebo vinného destilátu k dosažení potřebného obsahu alkoholu.
21 V tomto ohledu je třeba připomenout, že v rámci řízení upraveného v článku 267 SFEU je věcí pouze vnitrostátního soudu, kterému byl spor předložen a jenž musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, které bude vydáno, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. Jestliže se položené otázky týkají výkladu práva Unie, je tudíž Soudní dvůr v zásadě povinen rozhodnout (viz zejména rozsudky ze dne 13. března 2001, PreussenElektra, C‑379/98, Recueil, s. I‑2099, bod 38, jakož i ze dne 8. září 2010, Stoß a další, C‑316/07, C‑358/07 až C‑360/07, C‑409/07 a C‑410/07, Sb. rozh. s. I‑0000, bod 51).
22 Podle ustálené judikatury se na otázky týkající se výkladu práva Unie položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, vztahuje domněnka relevance (viz zejména rozsudek ze dne 7. června 2007, van der Weerd a další, C‑222/05 až C‑225/05, Sb. rozh. s. I‑4233, bod 22 a uvedená judikatura).
23 Krom toho, rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že vnitrostátnímu soudu objasní kritéria, jejichž uplatnění umožní posledně uvedenému soudu dotčené výrobky správně zařadit v KN, než v tom, aby zařazení provedl samotný Soudní dvůr, a to tím spíše, že k tomu nutně nemá k dispozici všechny potřebné údaje. Vnitrostátní soud se tak v každém případě jeví jako vhodnější k provedení tohoto zařazení. Soudní dvůr však může vnitrostátnímu soudu v zájmu podání užitečné odpovědi, v duchu spolupráce s vnitrostátními soudy, poskytnout všechny údaje, o nichž má za to, že jsou nezbytné (viz zejména rozsudek ze dne 16. července 2009, Pärlitigu, C‑56/08, Sb. rozh. s. I‑6719, bod 23 a uvedená judikatura).
24 Proto, jak uvádí Komise, musí Soudní dvůr otázku, která mu byla položena, přeformulovat v tom smyslu, že směřuje k tomu, aby bylo rozhodnuto, zda je třeba kvašený (fermentovaný) nápoj z čerstvých hroznů, prodávaný v lahvích 0,75 l, s obsahem alkoholu 15,8 % až 16,1 % obj., do kterého byl v průběhu jeho výroby přidán řepný cukr a kukuřičný alkohol (dále jen „dotčený nápoj“), zařadit do čísla 2204 nebo do čísla 2206 KN.
K použití nařízení (ES) č. 600/2006
25 Nejvyšší správní soud v předkládacím rozhodnutí odkazuje na nařízení Komise (ES) č. 600/2006 ze dne 18. dubna 2006 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 106, s. 5). Toto nařízení, přijaté na základě čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2658/87, který zmocňuje Komisi k vyjasnění obsahu sazební položky, zařazuje zboží s charakteristikami odpovídajícími charakteristikám dotčeného nápoje do čísla 2206 KN.
26 Komise v tomto ohledu ve svém vyjádření uvádí, že uvedené nařízení bylo přijato v návaznosti na rozdílná sazební zařazování červeného vína dezertního Kagor VK ze strany celních orgánů členských států.
27 Nicméně z ustálené judikatury vyplývá, že nařízení stanovící podmínky pro zařazení do určité položky nebo podpoložky celního sazebníku má konstitutivní charakter a nemůže mít zpětné účinky (viz zejména rozsudky ze dne 7. června 2001, CBA Computer, C‑479/99, Recueil, s. I‑4391, bod 31, a ze dne 27. listopadu 2008, Metherma, C‑403/07, Sb. rozh. s. I‑8921, bod 39).
28 Podle prvního bodu odůvodnění nařízení č. 600/2006 bylo toto nařízení přijato za účelem zajištění jednotného používání KN. Je však nesporné, že uvedené nařízení vstoupilo v platnost dne 9. května 2006, tedy po podání celního prohlášení na propuštění zboží dotčeného v původním řízení do režimu volného oběhu, a nebyla mu přiznána zpětná účinnost.
29 Za těchto podmínek se nařízení č. 600/2006 na spor v původním řízení nevztahuje. Předběžnou otázku je tedy třeba přezkoumat s ohledem na nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1719/2005.
K věci samé
Vyjádření předložená Soudnímu dvoru
30 Skoma-Lux tvrdí, že zvláštní organoleptické charakteristiky a objektivní vlastnosti dotčeného nápoje, jakož i účel jeho použití odpovídají charakteristikám a účelu použití zboží zařazeného do čísla 2204 KN. V tomto smyslu celní orgány několika členských států vydaly závazné informace o sazebním zařazení červeného vína dezertního Kagor VK do uvedeného čísla.
31 Celní ředitelství Olomouc má za to, že v souladu s VHS musí být uvedený nápoj zařazen do čísla 2206 KN, jelikož obsahuje přidaný alkohol mající jiný původ než destilaci vína.
32 Česká vláda zdůrazňuje, že alkohol obsažený v nápojích zařazených do čísla 2204 KN musí pocházet výlučně z procesu fermentace vinných hroznů. Vzhledem k tomu, že dotčený nápoj obsahuje částečně alkohol jiného než vinného původu, spadá pod číslo 2206 KN, které zahrnuje všechny kvašené (fermentované) nápoje, které nelze zařadit do jiných čísel kapitoly 22 KN.
33 Řecká vláda má za to, že dotčený nápoj spadá pod číslo 2206 KN. S ohledem na doplňkovou poznámku 5 v kapitole 22 KN totiž nemůže být zařazen do čísla 2204, jelikož ethylalkohol použitý k jeho výrobě nevznikl destilací vína. A dále, číslo 2206 KN zahrnuje nápoje, u nichž je přípustné přidání kukuřičného ethylalkoholu, za podmínky, že zůstane zachován podstatný charakter základního výrobku, jako je tomu u uvedeného nápoje.
34 Komise je toho názoru, že VHS nezakazují přidávat do vína alkohol nepocházející z hroznů. Dotčený nápoj je tedy třeba v zásadě zařadit do čísla 2204 KN. Pokud však byl přidáním kukuřičného alkoholu a řepného cukru v průběhu výroby změněn charakter kvašeného (fermentovaného) nápoje z čerstvých hroznů natolik, že se vlastnosti produktu podstatně odchylují od organoleptických a chemických vlastností vymezených mezinárodními či vnitrostátními předpisy pro typické výrobky čísla 2204 KN, a zejména pokud nejméně polovina skutečného objemového obsahu alkoholu v nápoji nepochází z čerstvých hroznů, je podle Komise třeba dotčený nápoj zařadit do čísla 2206 KN. Posoudit míru tohoto odchýlení náleží příslušným orgánům daného členského státu.
Odpověď Soudního dvora
35 Podle ustálené judikatury je třeba za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky ze dne 18. července 2007, Olicom, C‑142/06, Sb. rozh. s. I‑6675, bod 16, a ze dne 20. května 2010, Data I/O, C‑370/08, Sb. rozh. s. I‑4401).
36 Je třeba rovněž připomenout, že jak poznámky, které předcházejí kapitolám společného celního sazebníku, tak VHS představují důležité prostředky pro zajištění jednotného použití tohoto sazebníku a poskytují jako takové poznatky využitelné pro jeho výklad (viz rozsudky ze dne 20. listopadu 1997, Wiener SI, C‑338/95, Recueil, s. I‑6495, bod 11, a ze dne 29. dubna 2010, Roeckl Sporthandschuhe, C‑123/09, Sb. rozh. s. I‑4065, bod 29).
37 V projednávané věci znění čísla 2204 HS zmiňuje „víno z čerstvých hroznů, včetně vína obohaceného alkoholem“. VHS týkající se tohoto čísla upřesňují, že pokud jde o vína z čerstvých hroznů, víno zařazené do této položky je výhradně konečným produktem alkoholového kvašení (fermentace) moštu z čerstvých hroznů.
38 Mezi tato vína z čerstvých hroznů číslo 2204 zahrnuje likérová vína, nazývaná rovněž dezertní vína, u nichž není zpochybňováno, že objemový obsah alkoholu uvedený v doplňkové poznámce 5 písm. c) ke kapitole 22 KN odpovídá objemovému obsahu alkoholu v dotčeném nápoji. Není zpochybňováno ani to, že uvedený nápoj nesplňuje podmínky stanovené v doplňkové poznámce 5 písm. a), která se týká hroznového moštu z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu a v doplňkové poznámce 5 písm. b), která se týká vína s přísadou alkoholu.
39 Nadto doplňková poznámka 5 písm. c) ke kapitole 22 KN dovoluje u likérových vín přidat, v průběhu kvašení nebo po něm, pouze produkt z destilace vína, koncentrovaný hroznový mošt nebo směs těchto produktů.
40 Na rozdíl od toho, co tvrdí Komise, tedy z VHS týkajících se čísla 2204 ve spojení s doplňkovou poznámkou 5 písm. c) ke kapitole 22 KN jasně a jednoznačně vyplývá, že alkohol obsažený v likérovém víně, ať už je výsledkem alkoholového kvašení nebo je přidán, musí pocházet výlučně z hroznů.
41 Z toho vyplývá, že dotčený nápoj, do nějž byl v průběhu výroby přidán kukuřičný alkohol, nelze zařadit do čísla 2204 KN, a to aniž je třeba přezkoumávat, zda likérové víno ve smyslu uvedeného čísla může obsahovat řepný cukr.
42 Po tomto určení je třeba konstatovat, že dotčený nápoj s ohledem na své objektivní charakteristiky a vlastnosti splňuje podmínky pro zařazení do čísla 2206 KN.
43 Uvedené číslo totiž zahrnuje „Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (například jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté“. VHS upřesňují, že toto číslo zahrnuje jiné kvašené (fermentované) nápoje než ty v číslech 2203 až 2205.
44 Z výše uvedeného přitom zaprvé vyplývá, že dotčený nápoj nelze zařadit do čísla 2204 KN. Vzhledem k jeho složení jej nelze zařadit ani do čísla 2203 00 KN, vztahujícího se na „Pivo ze sladu“, ani do čísla 2205, které zahrnuje „Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek“.
45 Zadruhé, pokud jde o přidání alkoholu a cukru do dotčeného nápoje, je třeba poukázat na to, že podle VHS týkajících se čísla 2206 zůstávají nápoje zařazeny do tohoto čísla i pokud do nich byl přidán alkohol. Krom toho, nápoj, do nějž byl v průběhu jeho výroby přidán cukr, může být zařazen do čísla 2206. V tomto smyslu vysvětlivka 10 HS týkající se čísla 2206 uvádí, že zázvorové pivo a bylinné pivo vyrobené z cukru, vody a zázvoru nebo určitých bylin patří do uvedeného čísla.
46 Zatřetí a stále podle VHS týkajících se čísla 2206, přidání alkoholu do nápojů spadajících pod toto číslo nebrání tomu, aby si tyto nápoje zachovaly tuto klasifikaci, mají-li i nadále charakteristické vlastnosti výrobků zařazených do tohoto čísla, tedy kvašených nápojů. Z předkládacího rozhodnutí přitom vyplývá, že dotčený nápoj má chuť, barvu a vůni nápoje z hroznů. Neztratil tedy zvláštní organoleptické charakteristiky kvašeného nápoje (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 7. května 2009, Siebrand, C‑150/08, Sb. rozh. s. I‑3941, bod 37).
47 Začtvrté, pokud jde o argument společnosti Skoma-Lux, že vzhledem k tomu, že červené víno dezertní Kagor VK je určeno ke konzumaci jako víno, mělo by být zařazeno do čísla 2204 KN, je třeba připomenout, že účel použití výrobku může představovat objektivní kritérium pro zařazení, pokud je inherentní tomuto výrobku, přičemž zda tomu tak je, musí být posouzeno v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech výrobku (viz rozsudek ze dne 15. února 2007, RUMA, C‑183/06, Sb. rozh. s. I‑1559, bod 36, a výše uvedený rozsudek Roeckl Sporthandschuhe, bod 28). Nicméně účel použití výrobku je relevantním kritériem pouze tehdy, pokud zařazení nelze provést pouze na základě objektivních charakteristik a vlastností výrobku (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 16. prosince 1976, Industriemetall LUMA, 38/76, Recueil, s. 2027, bod 7). Ze všeho výše uvedeného však vyplývá, že dotčený nápoj spadá vzhledem ke svým objektivním charakteristikám a vlastnostem jednoznačně a výhradně pod číslo 2206 KN.
48 S ohledem na tyto úvahy je na položenou otázku třeba odpovědět tak, že nařízení č. 2658/87, ve znění nařízení č. 1719/2005, musí být vykládáno v tom smyslu, že kvašený (fermentovaný) nápoj z čerstvých hroznů, prodávaný v lahvích 0,75 l, s obsahem alkoholu 15,8 % až 16,1 % obj., do kterého byl v průběhu jeho výroby přidán řepný cukr a kukuřičný alkohol, je třeba zařadit do čísla 2206 KN.
K nákladům řízení
49 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005, musí být vykládáno v tom smyslu, že kvašený (fermentovaný) nápoj z čerstvých hroznů, prodávaný v lahvích 0,75 l, s obsahem alkoholu 15,8 % až 16,1 % obj., do kterého byl v průběhu jeho výroby přidán řepný cukr a kukuřičný alkohol, je třeba zařadit do čísla 2206 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I tohoto nařízení.
Podpisy.