ROZSUDEK TRIBUNÁLU

(kasační senát)

7. března 2013

Věc T‑39/12 P

Roberto Di Tullio

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Volno z důvodu vojenské služby – Článek 18 první pododstavec pracovního řádu ostatních zaměstnanců – Časové účinky rozsudku“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 29. listopadu 2011, Di Tullio v. Komise (F‑119/10), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se zamítá. Roberto Di Tullio ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v rámci tohoto stupně řízení.

Shrnutí

1.      Unijní právo – Zásady – Ochrana legitimního očekávání – Podmínky – Konkrétní ujištění poskytnutá administrativou – Soulad ujištění s použitelnými normami

2.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Důvod kasačního opravného prostředku vycházející z neupravení časových účinků rozsudku – Rozsudek zamítající žalobu na neplatnost – Neopodstatněný důvod kasačního opravného prostředku

(Článek 264 SFEU)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 23)

2.      Z článku 264 SFEU vyplývá, že v případě, kdy unijní soud prohlásí napadený akt za neplatný od počátku, může uvést, považuje-li to za nezbytné, ty účinky aktu prohlášeného za neplatný, které jsou nadále považovány za zachované.

V rámci kasačního opravného prostředku proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu nemůže žalobce účinně tomuto Soudu vytýkat, že nevyužil možnosti, která je mu přiznána, aby upravil časové účinky zrušujícího rozsudku, protože tento Soud napadeným rozsudkem sporné rozhodnutí nezrušil, ale zamítl jím žalobu žalobce.

(viz body 31 a 32)