Věc T‑177/12
Spraylat GmbH
v.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
„REACH – Poplatek za registraci látky – Snížení přiznané mikropodnikům a malým a středním podnikům – Chyba v prohlášení o velikosti podniku – Rozhodnutí ukládající administrativní poplatek – Proporcionalita“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 2. října 2014
1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Faktura Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) stanovící přesnou částku účtovaných poplatků – Zahrnutí
(Článek 263 SFEU)
2. Námitka protiprávnosti ‑ Rozsah ‑ Akty, proti nimž může být vznesena námitka protiprávnosti ‑ Obecně závazný akt, na němž se zakládá napadené rozhodnutí – Nezbytnost právní vazby mezi napadeným aktem a sporným aktem obecné povahy
(Články 263 SFEU a 277 SFEU)
3. Sbližování právních předpisů – Poplatky a platby, jež mají být odvedeny Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) – Nařízení č. 340/2008 – Žádost o registraci látky – Nepravdivé prohlášení – Uložení administrativního poplatku agenturou – Částka zmíněného poplatku, která je sedmnáctkrát vyšší než poplatek za registraci látky – Porušení zásady proporcionality
(Nařízení Komise č. 340/2008, jedenáctý bod odůvodnění)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 21)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 24, 25)
3. Zásada proporcionality tvoří součást obecných zásad unijního práva a vyžaduje, aby prostředky zavedené ustanovením unijního práva byly způsobilé k uskutečnění legitimních cílů sledovaných dotyčnou právní úpravou a nepřekračovaly meze toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné. Má-li mimoto původce napadeného aktu širokou posuzovací pravomoc, může být legalita takového opatření dotčena pouze zjevně nepřiměřeným charakterem přijatého opatření ve vztahu ke sledovanému cíli.
V tomto ohledu se v rámci žádosti o registraci určité chemické látky podané k Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) v bodě 11 odůvodnění nařízení č. 340/2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení č. 1907/2006 upřesňuje, že by se mělo zabránit předložení nesprávných informací prostřednictvím uložení administrativního poplatku ze strany agentury a v případě potřeby i odrazující finanční sankce ze strany členských států. Z uvedeného bodu odůvodnění vyplývá, že uložení administrativního poplatku přispívá k dosažení cíle odradit podniky od předkládání nepravdivých informací. Naproti tomu z tohoto bodu odůvodnění rovněž vyplývá, že administrativní poplatek nelze považovat za pokutu.
Administrativní poplatek, který byl sedmnáctkrát vyšší než částka, kterou měl podnik uhradit za registraci dotčené látky, a více než dvacet osmkrát vyšší než částka poplatku, jemuž se bylo lze vyhnout na základě nesprávného prohlášení tohoto podniku, je však zjevně nepřiměřený ve vztahu k cíli sledovanému dotyčnou právní úpravou.
(viz body 33, 34, 36, 38)