Žaloba podaná dne 23. února 2024 – Companhia Siderúrgica Nacional a Lusosider-Aços Planos v. Komise

(Věc T-110/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Companhia Siderúrgica Nacional (São Paulo, Brazílie), Lusosider-Aços Planos SA (Seixal, Portugalsko) (zástupci: L. Catrain González, F. Pili a S. Seeuws, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2758 ze dne 12. prosince 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazilské federativní republiky, Íránské islámské republiky a Ruské federace na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036¹ v plném rozsahu nebo v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyň;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z toho, že Evropská komise nepoužila správný právní základ k provedení přezkumu konečného antidumpingového cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazilské federativní republiky, Íránské islámské republiky a Ruské federace do Unie. Evropská komise překročila oblast působnosti čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036¹ (základní nařízení) tím, že vyloučila Ukrajinu z konečných antidumpingových cel a nezohlednila zásadní změnu okolností, ke které došlo od uložení původních opatření. Žalobkyně tvrdí, že Evropská komise měla sama provést prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení ve spojení s přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2. V této souvislosti měla Evropská komise posoudit změnu okolností, ke které došlo od uložení původních opatření a která byla způsobena materiálním dopadem sankcí Unie vůči Rusku, a ochranných opatření na dovoz výrobků, jež jsou předmětem šetření. Pochybení Evropské komise představuje závažné porušení unijního práva, neboť zaprvé porušuje ustanovení a základní zásady základního nařízení vykládané ve světle unijních pravidel a mezinárodní právní zásady spočívající v zásadní změně okolností; a zadruhé základní právo žalobkyň na řádnou správu podle unijního práva.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že se Evropská komise při posuzování podmínek prodloužení původních opatření, zejména pokud jde o kritérium pravděpodobnosti opakovaného způsobení újmy, dopustila zjevně nesprávného posouzení relevantních skutečností, kterým bylo stiženo napadené nařízení.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že asymetrické posouzení ze strany Evropské komise, pokud jde o brazilský vázaný a volný prodej ve vztahu k volnému prodeji v Unii uměle zvyšuje podíl brazilských výrobků na unijním trhu. To vedlo Evropskou komisi k mylnému závěru, že existuje pravděpodobnost opakovaného způsobení újmy z důvodu brazilského dovozu. Evropská komise tím neodůvodněně diskriminuje brazilské výrobky v porovnání s výrobky vyrobenými unijními výrobci.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že napadené nařízení nesplňuje požadavky na odůvodnění stanovené v článku 296 SFEU.

____________

¹ Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2758 ze dne 12. prosince 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazilské federativní republiky, Íránské islámské republiky a Ruské federace na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 2023/2758, 13.12.2023).

¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21).