Žaloba podaná dne 7. července 2011 - Makhlouf v. Rada

(Věc T-359/11)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Hafez Makhlouf (Damašek, Sýrie) (zástupci: P. Grollet a G. Karouni, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil nařízení Rady (EU) č. 442/2011 ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii v rozsahu, v němž se týká žalobce;

zrušil rozhodnutí Rady 2011/273/SZBP ze dne 9. května 2011 o omezujících opatřeních vůči Sýrii v rozsahu, v němž se týká žalobce;

zrušil prováděcí rozhodnutí 2011/302/SZBP, kterým se příloha rozhodnutí 2011/273/ SZBP nahrazuje zněním uvedeným v příloze rozhodnutí ze dne 23. května 2011 v rozsahu, v němž se týká žalobce;

uložil Radě Evropské unie na základě článků 87 a 91 jednacího řádu Tribunálu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces. Žalobce tvrdí, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu, jelikož mu byly uloženy dotčené sankce, aniž byl předem vyslechnut, byla mu dána příležitost se hájit a aniž se seznámil se skutečnostmi, na jejichž základě byla tato opatření přijata.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění podle čl. 296 druhého pododstavce SFEU. Žalobce Radě vytýká, že vůči němu vydala omezující opatření, aniž mu sdělila důvody, aby byl s to uplatnit prostředky obhajoby. Žalobce vytýká žalované, že se spokojila s obecnou a stereotypní formulací, aniž přesným způsobem uvedla faktické a právní skutečnosti, na nichž spočívá právní odůvodnění jejího rozhodnutí, a úvahy, které ji vedly k přijetí tohoto rozhodnutí.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení záruky související s právem na účinnou soudní ochranu. Žalobce tvrdí, že nejenže nemohl před Radou užitečně uplatnit své stanovisko, ale bez uvedení jakýchkoli zvláštních a konkrétních důvodů v napadeném rozhodnutí, které rozhodnutí odůvodňují, nemohl ani využít prostředků nápravy před Tribunálem.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení obecné zásady proporcionality.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení vlastnického práva v rozsahu, v němž omezující opatření, a konkrétněji zmrazení finančních prostředků, představují nepřiměřený zásah do základního práva žalobce volně nakládat se svým majetkem.

Šestý žalobní důvod vychází z porušení práva na soukromí v rozsahu, v němž zmrazení finančních prostředků a omezení pohybu představují rovněž nepřiměřený zásah do základního práva žalobce.

____________