Žaloba podaná dne 10. června 2019 – Fronta Polisario v. Rada

(Věc T-344/19)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lidová fronta osvobození Sakía al Hamra a Ria de Oro (Fronta Polisario) (zástupce: G. Devers, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil, že její žaloba na neplatnost je přípustná;

zrušil napadené rozhodnutí;

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby proti rozhodnutí Rady (EU) 2019/441 ze dne 4. března 2019 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, prováděcího protokolu k ní a výměny dopisů připojené k této dohodě (Úř. věst. 2019, L 77, s. 4) předkládá žalobkyně jedenáct žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z nedostatku pravomoci Rady k přijetí napadeného rozhodnutí, jelikož Unie a Marocké království nemají pravomoc uzavírat mezinárodní dohody vztahující se na Západní Saharu namísto lidu Sahrawi, který je zastupován Frontou Polisario.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti posoudit otázku dodržení základních práv a mezinárodního humanitárního práva, jelikož Rada se před přijetím napadeného rozhodnutí touto otázkou nezabývala.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že Rada porušila povinnost vykonat rozsudky Soudního dvora, jelikož v napadeném rozhodnutí opomíjí odůvodnění rozsudku ze dne 27. února 2018, Western Sahara Campaign UK (C-266/16, EU:C:2018:118).

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení základních zásad a hodnot, kterými se řídí činnost Unie na mezinárodní scéně, k němuž došlo tím, že:

zaprvé napadené rozhodnutí v rozporu s právem lidu na respektování jejich národní jednoty popírá existenci lidu Sahrawi, když používá výrazy „lid Západní Sahary“ a „dotčené obyvatelstvo“;

zadruhé napadené rozhodnutí se v rozporu s právem lidu svobodně nakládat se svými přírodními zdroji týká uzavření mezinárodní dohody, která bez souhlasu lidu Sahrawi upravuje využívání jeho rybolovných zdrojů plavidly Unie;

zatřetí napadené rozhodnutí se týká uzavření mezinárodní dohody s Marockým královstvím vztahující se na okupovanou Západní Saharu v rámci jeho anekční politiky vůči tomuto území a systematického porušování základních práv spojeného s udržováním této politiky.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady ochrany legitimního očekávání, jelikož napadené rozhodnutí odporuje prohlášením Unie, v nichž byla opakovaně zdůrazněna potřeba dodržovat zásady sebeurčení a relativního účinku Smluv.

Šestý žalobní důvod vychází z nesprávného uplatnění zásady proporcionality, jelikož s ohledem na oddělený a odlišný status Západní Sahary, nedotknutelnost práva na sebeurčení a postavení lidu Sahrawi jako třetí strany, Rada neměla provádět poměřování mezi údajnými „přínosy“ dohody o rybolovu a jejími dopady na sahrawinské přírodní zdroje.

Sedmý žalobní důvod vychází z rozporu se společnou politikou rybolovu, jelikož na základě dohody uzavřené napadeným rozhodnutí budou mít plavidla Evropské unie bez souhlasu lidu Sahrawi přístup k jeho rybolovným zdrojům za finanční příspěvek uhrazený marockým orgánům, ačkoliv vody Západní Sahary nejsou marockými „vodami“ ve smyslu článků 61 a 62 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

Osmý žalobní důvod vychází z porušení práva na sebeurčení, k němuž došlo tím, že:

zaprvé, používáním výrazů „lid Západní Sahary“ a „dotčené obyvatelstvo“ napadené rozhodnutí popírá národní jednotu lidu Sahrawi jakožto subjektu práva na sebeurčení;

zadruhé napadené rozhodnutí v rozporu s právem lidu Sahrawi svobodně nakládat se svými přírodními zdroji bez jeho souhlasu upravuje využívání jeho rybolovných zdrojů plavidly Unie;

zatřetí, napadené rozhodnutí v rozporu s právem lidu Sahrawi na dodržování územní celistvosti jeho území popírá oddělený a odlišný status Západní Sahary a schvaluje protiprávní rozdělení této oblasti marockým „bermem“ (hliněný val).

Devátý žalobní důvod vychází z porušení zásady relativního účinku Smluv, jelikož napadené rozhodnutí popírá postavení lidu Sahrawi ve vztazích EU-Maroko jako třetí strany a bez jeho souhlasu mu ukládá mezinárodní závazky týkající se jeho národního území a jeho přírodních zdrojů.

Desátý žalobní důvod vychází z porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního trestního práva, jelikož:

zaprvé, napadené rozhodnutí se týká uzavření mezinárodní dohody vztahující se na Západní Saharu, ačkoliv marocké okupační síly nemají vůči tomuto území ius tractatus a mají zakázáno využívat jeho přírodní zdroje;

zadruhé, na základě dohody uzavřené napadeným rozhodnutím bude Unie subvencovat marockou infrastrukturu na okupovaném sahrawinském území, aby tu Marocké království mohlo trvale usídlovat svoje civilní obyvatelstvo a ozbrojené síly;

zatřetí, použitím výrazů „lid Západní Sahary“ a „dotčené obyvatelstvo“ napadené rozhodnutí schvaluje protiprávní přesidlování marockých kolonistů na okupované sahrawinské území.

Jedenáctý žalobní důvod vychází z porušení povinností Unie vyplývajících z právní úpravy mezinárodní odpovědnosti, jelikož uzavřením mezinárodní dohody s Marockým královstvím, která se vztahuje na Západní Saharu, napadené rozhodnutí schvaluje závažná porušení mezinárodního práva, kterých se dopouští marocké okupační síly proti lidu Sahrawi, a poskytuje pomoc a podporu při zachování situace vyvolané těmito porušeními.

____________