Žaloba podaná dne 12. března 2007 - Hamdi v. Rada

(Věc T-75/07)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Ahmed Hamdi (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupce: M. J. G. Uiterwaal, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobce

Žalobce navrhuje,

určit, že společný postoj 2002/402/SZBP (Úř. věst. L 344, s. 93) byl v případě žalobce neprávem použit jako základ pro nařízení 2580/2001/ES (Úř. věst. L 344, s. 70; Zvl. vyd. 18/01, s. 207), takže nařízení není vůči žalobci závazné;

podpůrně, určit, že toto nařízení nesmí být vůči žalobci použito;

podpůrně, prohlásit usnesení 2006/1008/ES ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 379, s. 123) za neplatné;

uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody poté, co vnitrostátní soud považoval za prokázané, že se účastnil v teroristické organizaci "Hofstadtgroep". Žalobce podal proti tomuto rozsudku opravný prostředek.

Rozhodnutím 2006/1008/ES¹ zahrnula Rada žalobce do seznamu osob, skupin a subjektů [entit], na které se použije nařízení (ES) č. 2580/2001².

Žalobce na odůvodnění své žaloby uvádí, že jak při přijetí napadeného rozhodnutí, tak při přijetí napadeného nařízení byla porušena podstatná formální pravidla a především jsou nedostatečně odůvodněné. Ve vztahu k nařízení žalobce dále uvádí, že Rada neodůvodnila, proč je nařízení nezbytné v rámci společného trhu. Ve vztahu k rozhodnutí chybí odůvodnění, proč Rada zastává názor, že nařízení č. 2580/2001 je použitelné na žalobce.

Dále žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí nemá nezbytný právní základ. Nařízení č. 2580/2001 totiž porušuje Smlouvu o ES v rozsahu, v němž se uplatňuje na žalobce. Napadené nařízení neslouží nutnému výkonu povinností vyplývajících z rozhodnutí Rady Bezpečnosti OSN. Kromě toho chybí jakékoliv spojení mezi žalobcem a třetími zeměmi nebo jinými hledisky společné zahraniční a bezpečnostní politiky, takže druhý pilíř není na jeho záležitost použitelný.

V této souvislosti dále žalobce uvádí, že článek 308 ES nepředstavuje právní základ, protože chybí souvislost s uskutečňováním společného trhu. Dále není napadeným nařízením uskutečňován žádný cíl Unie, takže článek 60 ES ve spojení s článkem 301 ES a článkem 308 ES také netvoří dostatečný právní základ.

Konečně žalobce uplatňuje, že napadené rozhodnutí porušuje jeho základní práva, obzvláště právo na nerušené užívání jeho majetku a právo na nerušený soukromý život, jak tato vyplývají mimo jiné z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP).

____________

¹ - 2006/1008/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 21. prosince 2006, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 379, s. 123).

² - Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, s. 70; Zvl. vyd. 18/01, s. 207).