USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)

25. února 2008

Věc F-85/07

Ana Anselmo a další

v.

Rada Evropské unie

„Veřejná služba – Úředníci – Přijímání do zaměstnání – Jmenování – Zařazení do platové třídy – Úspěšní kandidáti vnitřního výběrového řízení – Nová skutečnost – Neexistence – Zjevná nepřípustnost“

Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se A. Anselmo a deset dalších úředníků Rady v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí Rady, kterým byly při jmenování nebo po jmenování zúčastněných do kategorie B* pominuty roky služby v platovém stupni v kategorii C, nebo D.

Rozhodnutí: Žaloba se zamítá jako zjevně nepřípustná. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Řízení – Přípustnost žalob – Posouzení s ohledem na pravidla platná v okamžiku podání žaloby

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)

2.      Úředníci – Žaloba – Předcházející správní stížnost – Lhůty

(Služební řád úředníků, články 90 a 91)

1.      Ačkoli pravidlo stanovené v článku 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, podle kterého Soud může návrh zamítnout usnesením, jsou-li dány zjevné důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu, je procesním pravidlem, které se použije jako takové ode dne svého vstupu v platnost na všechny spory probíhající před Soudem, není tomu tak v případě hmotněprávních pravidel, podle kterých Soud na základě daného článku může považovat návrh za zjevně nepřípustný a jimiž mohou být pouze pravidla použitelná ke dni podání návrhu.

(viz bod 17)

2.      Skutečnost může mít za následek znovuzahájení běhu lhůt pro podání opravného prostředku pouze při splnění dvou podmínek, a sice pokud „mění právní nebo skutkovou situaci“ a „může podstatně změnit postavení osoby, která hodlá dosáhnout nového přezkumu rozhodnutí, jež se stalo konečným“.

Jako novou skutečnost nelze kvalifikovat zveřejnění sdělení zaměstnancům ze strany orgánu, které se omezuje na připomenutí působnosti ustanovení služebního řádu a interních pravidel, aniž by k tomu cokoli dodávalo, a které pouze potvrzuje použití pravidel, jež by byla použita v každém případě i bez daného sdělení.

(viz body 25 a 28)

Odkazy:

Soudní dvůr: 13. listopadu 1986, Becker v. Komise, 232/85, Recueil, s. 3401, bod 10

Soud prvního stupně: 7. února 1991, Williams v. Účetní dvůr, T‑58/89, Recueil, s. II‑77, body 46 až 48; 7. února 2001, Inpesca v. Komise, T‑186/98, Recueil, s. II‑557, bod 51; 3. října 2006, Nijs v. Účetní dvůr, T‑171/05, Sb. VS s. I-A-2-195 a II-A-2-999, bod 24

Soud pro veřejnou službu: 16. ledna 2007, Genette v. Komise, F‑92/05, T‑171/05, Sb. VS s. I-A-1-1, s. II‑A‑1-1, bod 61