ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (sedmého senátu)
22. února 2024(*)
„Řízení o předběžné otázce – Veřejné zdraví – Hygienická pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě – Nařízení (ES) č. 1069/2009 – Schválení – Článek 24 odst. 1 písm. i) – Pojem ‚skladování vedlejších produktů živočišného původu‘ – Přerušení procesu přepravy až na osm hodin“
Ve věci C‑85/23,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Oberverwaltungsgericht des Landes Sachsen-Anhalt (Vrchní správní soud spolkové země Sasko-Anhaltsko, Německo) ze dne 24. ledna 2023, došlým Soudnímu dvoru dne 15. února 2023, v řízení
Landkreis Jerichower Land
proti
A.,
SOUDNÍ DVŮR (sedmý senát),
ve složení: F. Biltgen, předseda senátu, J. Passer (zpravodaj) a M. L. Arastey Sahún, soudci,
generální advokát: N. Emiliou,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za A.: J. Hagmann, Rechtsanwalt,
– za řeckou vládu: E. Leftheriotou a A.-E. Vasilopoulou, jako zmocněnkyně,
– za Evropskou komisi: B. Hofstötter a G. Koleva, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. 2009, L 300, s. 1).
2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Landkreis Jerichower Land (okres Jerichower Land, Německo) a A., společností založenou podle německého práva, ve věci zákazu uloženého společnosti A. skladovat přepravní kontejnery obsahující vedlejší produkty živočišného původu v jednom z jejích skladů.
Právní rámec
Unijní právo
3 Body 1, 2, 5, 6, 11 a 36 odůvodnění nařízení č. 1069/2009 uvádějí:
„(1) Vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, jsou potenciálním zdrojem rizik pro zdraví lidí a zvířat. Krize, k nimž v poslední době došlo v souvislosti se vzplanutím slintavky a kulhavky, se šířením přenosných spongiformních encefalopatií, například bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), a s výskytem dioxinů v krmivech, poukázaly na důsledky nevhodného používání některých vedlejších produktů živočišného původu pro zdraví lidí a zvířat, bezpečnost potravinového a krmivového řetězce a důvěru spotřebitelů. Kromě toho mohou mít tyto krize také širší nepříznivý dopad na společnost jako celek prostřednictvím dopadu na sociálně ekonomickou situaci zemědělců a na dotčená výrobní odvětví i na důvěru spotřebitelů v bezpečnost produktů živočišného původu. Vzplanutí onemocnění by mohla mít rovněž negativní důsledky pro životní prostředí, nejen v souvislosti s problémy s neškodným odstraňováním, ale také v oblasti biologické rozmanitosti.
(2) Vedlejší produkty živočišného původu vznikají zejména při porážení zvířat k lidské spotřebě, při výrobě produktů živočišného původu, jako jsou mléčné výrobky, při neškodném odstraňování mrtvých zvířat a během opatření pro tlumení nákaz. Bez ohledu na původ představují tyto produkty potenciální riziko pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí. Toto riziko je třeba vhodně zvládat, buď neškodným odstraněním těchto produktů bezpečnými prostředky, nebo jejich využitím pro jiné účely za předpokladu, že jsou dodrženy přísné podmínky, které snižují zdravotní rizika spojená s těmito produkty na minimum.
[…]
(5) Hygienická pravidla Společenství pro sběr, přepravu, manipulaci, ošetření, přeměnu, zpracování, skladování, uvádění na trh, distribuci, používání nebo neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu by měla být stanovena v jednotném a uceleném rámci.
(6) Tato všeobecná pravidla by měla být úměrná riziku pro zdraví lidí a zvířat, které vedlejší produkty živočišného původu představují v okamžiku, kdy s nimi přicházejí provozovatelé do styku, v různých stadiích řetězce od jejich sběru až po jejich použití nebo neškodné odstranění. Pravidla by rovněž měla brát v úvahu rizika pro životní prostředí, která tyto činnosti představují. Rámec Společenství by měl obsahovat hygienická pravidla pro uvádění vedlejších produktů živočišného původu na trh, včetně obchodování s nimi uvnitř Společenství a případně jejich dovozu.
[…]
(11) […] Hlavní cíle pravidel pro vedlejší produkty živočišného původu, totiž zvládání rizik pro zdraví lidí a zvířat a ochrana bezpečnosti potravinového a krmivového řetězce, by měly být jasně stanoveny. Toto nařízení by mělo umožnit splnění těchto cílů.
[…]
(36) Další právní předpisy, které vstoupily v platnost po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin [(Úř. věst. 2002, L 31, s. 1; Zvl. vyd. 15/06, s. 463)], zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin [(Úř. věst. 2004, L 139, s. 1, a oprava Úř. věst. 2004, L 226, s. 3; Zvl. vyd. 13/34, s. 319)], nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (ES) č. 853/2004 [ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. 2004, L 139, s. 55, a oprava Úř. věst. 2004, L 226, s. 22; Zvl. vyd. 03/45, s. 14)] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv [(Úř. věst. 2005, L 35, s. 1)], které nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (ES) č. 1774/2002 [ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (Úř. věst. 2002, L 273, s. 1; Zvl. vyd. 03/37, s. 92)] doplňuje, ukládají provozovatelům potravinářských a krmivářských podniků zásadní povinnost dodržovat právní předpisy Společenství, jejichž cílem je ochrana zdraví lidí a zvířat. V souladu s uvedenými předpisy by měli být provozovatelé provádějící svou činnost podle tohoto nařízení rovněž v prvé řadě odpovědni za to, že zajistí jeho dodržování. Tato povinnost by měla být dále přesněji vymezena, co se týče prostředků na zajištění sledovatelnosti, jako například oddělený sběr a řízené přemisťování vedlejších produktů živočišného původu. […]“
4 Článek 1 nařízení č. 1069/2009, nadepsaný „Předmět“, stanoví:
„Toto nařízení stanoví hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty s cílem zabraňovat rizikům pro zdraví lidí a zvířat, která v souvislosti s těmito produkty vznikají, a snižovat je na minimum, a zejména chránit bezpečnost potravinového a krmivového řetězce.“
5 Článek 3 tohoto nařízení zní takto:
„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) ‚vedlejšími produkty živočišného původu‘ celá těla zvířat nebo jejich části, produkty živočišného původu nebo jiné produkty získané ze zvířat, které nejsou určeny k lidské spotřebě, včetně oocytů, embryí a spermatu;
2) ‚získanými produkty‘ produkty získané z jednoho nebo více ošetření, přeměn nebo fází při zpracování vedlejších produktů živočišného původu;
[…]
11) ‚provozovatelem‘ fyzická nebo právnická osoba, včetně přepravců, obchodníků a uživatelů, která má vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt pod svou skutečnou kontrolou;
[…]
13) ‚zařízením‘ nebo ‚podnikem‘ jakékoli místo, kde probíhá jakákoli činnost zahrnující manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu nebo se získanými produkty, kromě rybářských plavidel;
[…]“
6 Článek 4 uvedeného nařízení, nadepsaný „Počáteční bod výrobního řetězce a povinnosti“, v odstavcích 1 a 2 stanoví:
„1. Jakmile provozovatelé vyprodukují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, označí je a zajistí, že se s nimi bude zacházet v souladu s tímto nařízením (počáteční bod).
2. Provozovatelé zajišťují, aby vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty splňovaly ve všech fázích sběru, přepravy, manipulace, ošetření, přeměny, zpracování, skladování, uvádění na trh, distribuce, používání a neškodného odstraňování v podnicích, které kontrolují, požadavky tohoto nařízení, které jsou relevantní pro jejich činnosti.“
7 Článek 7 nařízení č. 1069/2009, nadepsaný „Kategorizace vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů“, v odstavci 1 stanoví:
„Vedlejší produkty živočišného původu se v souladu se seznamy stanovenými v článcích 8, 9 a 10 zařazují do specifických kategorií, které odpovídají úrovni rizika pro zdraví lidí a zvířat, které v souvislosti s těmito vedlejšími produkty živočišného původu vzniká.
8 Článek 10 tohoto nařízení, nadepsaný „Materiál kategorie 3“, zní takto:
„Materiál kategorie 3 zahrnuje tyto vedlejší produkty živočišného původu:
a) těla poražených zvířat a jejich části, nebo v případě zvěře těla usmrcených zvířat nebo jejich části, které jsou podle právních předpisů Společenství vhodné k lidské spotřebě, avšak z obchodních důvodů nejsou k lidské spotřebě určeny;
b) jatečně upravená těla a níže uvedené části pocházející buď ze zvířat, která byla poražena na jatkách a po prohlídce před porážkou byla shledána jako způsobilá k porážce k lidské spotřebě, nebo těla a níže uvedené části zvěře usmrcené k lidské spotřebě v souladu s právními předpisy Společenství:
i) jatečně upravená těla nebo těla zvířat a jejich části, které byly v souladu s právními předpisy Společenství prohlášeny za nevhodné k lidské spotřebě, avšak nevykazovaly žádné příznaky onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata,
ii) hlavy drůbeže,
iii) kůže a kožky, včetně jejich odřezků a plátků, rohy a končetiny, včetně článků prstů, zápěstních a záprstních kůstek, nártů a zánártí ze:
– zvířat jiných než přežvýkavců vyžadujících vyšetření na [přenosné spongiformní encefalopatie] a
– přežvýkavců, jejichž výsledek vyšetření podle čl. 6 odst. 1 nařízení [Evropského parlamentu a Rady] (ES) č. 999/2001 [ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. 2001, L 147, s. 1; Zvl. vyd. 03/32, s. 289)];
iv) prasečí štětiny,
v) peří;
[…]“
9 Článek 14 nařízení č. 1069/2009, nadepsaný „Neškodné odstranění a použití materiálu kategorie 3“, stanoví:
„Materiál kategorie 3 se:
[…]
d) zpracuje, kromě materiálu kategorie 3, který se změnil rozkladem nebo znehodnocením, a představuje proto nepřijatelné riziko pro zdraví lidí a zvířat, a použije se:
i) k výrobě krmiv pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová, která se uvádějí na trh v souladu s článkem 31, kromě materiálu uvedeného v čl. 10 písm. n), o) a p),
[…]“
10 Hlava II tohoto nařízení, která se týká „[p]ovinností provozovatelů“, obsahuje články 21 až 43 tohoto nařízení.
11 Článek 21 uvedeného nařízení, nadepsaný „Sběr, identifikace kategorie a přeprava“, v odstavci 1 stanoví:
„Provozovatelé sbírají, identifikují a přepravují vedlejší produkty živočišného původu bez zbytečného prodlení za podmínek, které zabraňují vzniku rizik pro zdraví lidí a zvířat.“
12 Článek 24 téhož nařízení, nadepsaný „Schvalování zařízení a podniků“, v odstavci 1 stanoví:
„Provozovatelé zajistí, aby byly zařízení nebo podniky pod jejich kontrolou schváleny příslušným orgánem, pokud se v nich vykonává alespoň jedna z těchto činností:
[…]
i) skladování vedlejších produktů živočišného původu;
[…]“
13 Článek 54 první pododstavec nařízení č. 1069/2009 stanoví:
„Nařízení [č. 1774/2002] se zrušuje s účinkem ode dne 4. března 2011.“
14 Článek 55 nařízení č. 1069/2009, nadepsaný „Přechodné opatření“, zní takto:
„Zařízení, podniky a uživatelé schválení nebo registrovaní v souladu s nařízením [č. 1774/2002] před 4. březnem 2011 jsou považováni za schválené nebo registrované v souladu s tímto nařízením.“
Německé právo
15 Ustanovení § 1 Tierische-Nebenprodukte-Beseitigungsgesetz (zákon o neškodném odstraňování vedlejších produktů živočišného původu) ze dne 25. ledna 2004 (BGBl. 2004 I, s. 82), ve znění použitelném na skutkový stav v původním řízení (dále jen „TierNebG“), stanoví:
„Tento zákon provádí nařízení [č. 1069/2009], jakož i přímo použitelné právní akty Evropského společenství nebo Evropské unie přijaté na základě nebo k provedení tohoto nařízení.“
16 Podle § 12 odst. 1 a 2 TierNebG:
„1. Příslušný orgán […] kontroluje dodržování ustanovení přímo použitelných právních aktů uvedených v § 1, dodržování ustanovení tohoto zákona a nařízení přijatých na jeho základě, jakož i exekučních příkazů vydaných v souladu s přímo použitelnými právními akty uvedenými v § 1, tímto zákonem nebo nařízením přijatým na jeho základě.
2. Příslušný orgán může v jednotlivých případech rozhodnout o příkazech nezbytných k dodržování přímo použitelných právních aktů uvedených v § 1 tohoto zákona, jakož i nařízení přijatých na jeho základě. Toto ustanovení se použije rovněž po registraci upravené v článku 23 nařízení [č. 1069/2009] nebo po získání schválení podle článku 24 nařízení [č. 1069/2009].“
Spor v původním řízení a předběžná otázka
17 Dne 10. listopadu 2004 obdržela společnost A. schválení pro své zpracovatelské zařízení zpracovávající vedlejší produkty živočišného původu kategorie 3, které se nachází ve městě A, a to na základě článku 17 nařízení č. 1774/2002, který stanovil povinnost zpracovatelských zařízení kategorie 3 takové schválení získat.
18 V roce 2016 zjistili úředníci okresu Jerichower Land při kontrole provedené ve skladu provozovaném společností A ve městě B, že v návěsu vybaveném chladicím zařízením se nacházely přepravní kontejnery, které obsahovaly odpady jatečně upravených těl a zbytky masa spadající do kategorie 3 podle článku 10 nařízení č. 1069/2009. Dále zjistili, že některá jatečně upravená těla jsou ve stavu rozkladu, že podlaha skladu je pokryta tekutinou s červy, která pochází z kontejnerů, a že v zákoutích skladu se nacházejí exkrementy myší a krys.
19 Úředníci okresu Jerichower Land zjistili, že přeprava a skladování tohoto materiálu kategorie 3 probíhaly následovně. Nejprve byly kontejnery sváženy od výrobců a pomocí pěti vozidel dopraveny do skladu ve městě B. Následně byly v tomto skladu kontejnery přeloženy přímo do chladírenského návěsu, aniž byl jejich obsah zpracován. Kontejnery tak zůstaly v návěsu zpravidla po dobu dvou hodin, která však mohla v některých zvláštních případech dosáhnout osmi hodin. Po svozu všech přepravních kontejnerů byly tyto kontejnery dopraveny nákladním vozidlem s chladírenským návěsem až do zpracovatelského zařízení provozovaného společností A. ve městě A. Pokud jde o kontejnery, jež nebyly vodotěsné, jednalo se převážně o běžné nádoby na odpad (240 litrů) a kontejnery na odpad zvané „Eurobox“ (600 litrů).
20 Rozhodnutím ze dne 4. ledna 2017 přijatým na základě § 12 odst. 2 TierNebG okres Jerichower Land zakázal společnosti A. skladovat vedlejší produkty živočišného původu ve svém skladu ve městě B z důvodu, že tato společnost neměla příslušné schválení ve smyslu čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1069/2009.
21 Po neúspěšném odvolání ve správním řízení proti tomuto rozhodnutí podala společnost A. žalobu k Verwaltungsgericht (správní soud, Německo). Tento soud uvedené rozhodnutí zrušil z důvodu, že krátkodobé přerušení procesu přepravy, aniž toto přerušení souvisí s vyprázdněním nebo výměnou kontejnerů, nelze kvalifikovat jako skladování vedlejších produktů živočišného původu ve smyslu čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1069/2009.
22 Okres Jerichower Land podal proti rozsudku Verwaltungsgericht (správní soud) odvolání k Oberverwaltungsgericht des Landes Sachsen-Anhalt (Vrchní správní soud spolkové země Sasko-Anhaltsko, Německo), který je předkládajícím soudem.
23 Podle tohoto soudu závisí výsledek sporu v původním řízení na výkladu pojmu „skladování“ uvedeného v čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1069/2009, neboť rozhodnutí ze dne 4. ledna 2017, kterým tento okres zakázal společnosti A. skladovat vedlejší produkty živočišného původu v jejím skladu ve městě B, bylo založeno na skutečnosti, že kontejnery s vedlejšími produkty živočišného původu přepravované nákladními vozidly byly v tomto skladu skladovány několik hodin.
24 Za těchto podmínek se Oberverwaltungsgericht des Landes Sachsen-Anhalt (Vrchní správní soud spolkové země Sasko-Anhaltsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Musí být čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení [č. 1069/2009] vykládán v tom smyslu, že pojem ‚skladování‘ zahrnuje přerušení procesu přepravy, během něhož jsou kontejnery s vedlejšími produkty živočišného původu kategorie 3 přeloženy do jiného přepravního vozidla a v tomto vozidle jsou po dobu několika hodin – až 8 hodin – odstaveny před další přepravou do zpracovatelského zařízení, aniž byl daný materiál zpracován nebo přemístěn do jiných kontejnerů?“
K předběžné otázce
25 Svou jedinou předběžnou otázkou se Oberverwaltungsgericht des Landes Sachsen-Anhalt (Vrchní správní soud spolkové země Sasko-Anhaltsko, Německo) táže, zda je třeba čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1069/2009 vykládat v tom smyslu, že v něm uvedený pojem „skladování“ zahrnuje přerušení procesu přepravy v délce několika – až osmi – hodin, během něhož jsou kontejnery s vedlejšími produkty živočišného původu kategorie 3 přeloženy z jednoho přepravního vozidla do druhého a poté přepraveny do zpracovatelského zařízení, aniž jsou tyto vedlejší produkty živočišného původu během tohoto přerušení zpracovány nebo přemístěny do jiných přepravních kontejnerů.
26 V tomto ohledu je třeba připomenout, že nařízení č. 1069/2009 zařazuje vedlejší produkty živočišného původu do tří specifických kategorií (čísla 1, 2 a 3) v závislosti na úrovni rizika, které tyto vedlejší produkty představují pro zdraví lidí a zvířat. Konkrétně do kategorie 3 patří materiál, který unijní normotvůrce považoval za materiál s nízkým rizikem, zatímco materiál spadající do kategorií 1 a 2 představuje vysoké riziko pro zdraví lidí a zvířat, přičemž materiál kategorie 1 představuje nejvyšší riziko (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Toropet, C‑836/19, EU:C:2021:668, bod 41).
27 Článek 24 odst. 1 tohoto nařízení, který ukládá provozovatelům zařízení nebo podniků provádějících jednu z činností, na kterou se vztahuje, a mezi nimiž je v bodě i) uvedeno skladování vedlejších produktů živočišného původu, povinnost obdržet schválení, se nevztahuje na přepravu vedlejších produktů živočišného původu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 23. května 2019, ReFood, C‑634/17, EU:C:2019:443, bod 42).
28 Vzhledem k tomu, že žalovaná v původním řízení takové schválení pro sklad, který provozuje ve městě B, nemá, týká se otázka položená předkládajícím soudem toho, zda přerušení procesu přepravy, jako je přerušení dotčené ve věci v původním řízení, musí být považováno za součást této přepravy, což má za následek, že se na žalovanou v původním řízení nevztahuje povinnost obdržet schválení, nebo zda spadá pod pojem „skladování“ ve smyslu čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1069/2009.
29 V tomto ohledu je třeba uvést, že toto nařízení tento pojem nedefinuje a znění čl. 24 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení neumožňuje samo o sobě jeho jasný výklad.
30 Podle ustálené judikatury Soudního dvora je pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, nýbrž i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí [rozsudek ze dne 23. listopadu 2021, IS (Protiprávnost předkládacího rozhodnutí), C‑564/19, EU:C:2021:949, bod 104 a citovaná judikatura].
31 Pokud jde o kontext článku 24 nařízení č. 1069/2009, je třeba poznamenat, že podle čl. 4 odst. 1 a 2 tohoto nařízení mají provozovatelé produkující vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, povinnost zajistit, aby vedlejší produkty živočišného původu splňovaly pravidla uvedeného nařízení ve všech fázích sběru, přepravy, manipulace, ošetření, přeměny, zpracování, skladování, uvádění na trh, distribuce, používání a neškodného odstraňování uvedených vedlejších produktů živočišného původu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Toropet, C‑836/19, EU:C:2021:668, bod 55).
32 Kromě toho je třeba zdůraznit, že nařízení č. 1069/2009 stanoví v souladu se svým bodem 36 odůvodnění, že provozovatelé jsou v první řadě odpovědni za zajištění toho, že budou dodrženy požadavky tohoto nařízení za účelem ochrany zdraví lidí a zvířat. V tomto ohledu jsou provozovatelé povinni dodržovat požadavky uvedeného nařízení, které se použijí na jejich činnosti při zpracovávání vedlejších produktů živočišného původu (rozsudek ze dne 2. září 2021, Toropet, C‑836/19, EU:C:2021:668, bod 56).
33 Kromě toho čl. 21 odst. 1 nařízení č. 1069/2009 vyžaduje, aby provozovatelé přepravovali vedlejší produkty živočišného původu „bez zbytečného prodlení“ za podmínek, které zabraňují vzniku rizik pro zdraví lidí a zvířat. Ačkoli toto nařízení v zásadě nevylučuje možnost přerušení přepravy, zakazuje tedy nadměrné prodlení v přepravě.
34 V projednávané věci a s výhradou ověření, která přísluší předkládajícímu soudu, z předkládacího usnesení zaprvé vyplývá, že činnosti dotčené ve věci v původním řízení se odehrávají během přerušení procesu přepravy a nejsou součástí silniční přepravy v pohybujícím se vozidle nebo na něm, ale uskutečňují se ve skladu. Kromě toho se materiály kategorie 3 pravidelně organizovaně a plánovaně nacházejí v prostorách žalované v původním řízení, a to na základě jejího vědomého rozhodnutí, a nikoli z důvodu nepředvídaného přerušení procesu přepravy nebo přerušení za účelem dodržení povinné doby odpočinku řidiče. Konečně z okolností popsaných v předkládacím usnesení vyplývá nejen to, že uložení do skladu je časté, ale rovněž že žalovaná v původním řízení nezavedla postupy k zabránění kontaminaci a k zajištění pravidelného čištění prostor, což může představovat riziko pro bezpečnost potravinového a krmivového řetězce.
35 Pokud jde o hlavní cíle sledované právní úpravou týkající se vedlejších produktů živočišného původu, z článku 1 a bodů 2, 5, 6 a 11 odůvodnění nařízení č. 1069/2009 vyplývá, že tyto cíle spočívají ve vhodném zvládání rizika pro zdraví lidí a zvířat a v ochraně bezpečnosti potravinového a krmivového řetězce, jakož i ve stanovení jednotného a uceleného rámce pro hygienická pravidla, která jsou úměrná riziku pro zdraví lidí a zvířat, jež vedlejší produkty živočišného původu představují v okamžiku, kdy s nimi přicházejí provozovatelé do styku, v různých stadiích řetězce od jejich sběru až po jejich použití nebo neškodné odstranění (rozsudek ze dne 2. září 2021, Toropet, C‑836/19, EU:C:2021:668, bod 52).
36 Z toho vyplývá, že unijní normotvůrce měl v úmyslu zajistit, aby rizika pro zdraví lidí a zvířat byla vhodným a přiměřeným způsobem zvládána v průběhu celého procesu využívání vedlejších produktů živočišného původu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. září 2021, Toropet, C‑836/19, EU:C:2021:668, bod 53).
37 Pojem „skladování“ ve smyslu čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1069/2009 je tedy třeba chápat tak, že zahrnuje přerušení přepravy vedlejších produktů živočišného původu a jejich překládku z jednoho přepravního vozidla do jiného, jakož i jejich případnou vykládku za účelem dočasného skladování, aby byly následně přepraveny do jiných zařízení k jejich dalšímu zpracování. Z toho vyplývá, že provozovatel skladu, v němž jsou prováděny takové činnosti, musí mít schválení podle článku 24 tohoto nařízení.
38 V důsledku toho je třeba na předběžnou otázku odpovědět tak, že čl. 24 odst. 1 písm. i) nařízení č. 1069/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že v něm obsažený pojem „skladování“ zahrnuje přerušení procesu přepravy v délce několika – až osmi – hodin, během něhož jsou kontejnery s vedlejšími produkty živočišného původu kategorie 3 přeloženy z jednoho přepravního vozidla do druhého a poté přepraveny do zpracovatelského zařízení, aniž jsou tyto vedlejší produkty živočišného původu během tohoto přerušení zpracovány nebo přemístěny do jiných přepravních kontejnerů.
K nákladům řízení
39 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:
Článek 24 odst. 1 písm. i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu),
musí být vykládán v tom smyslu, že
v něm uvedený pojem „skladování“ zahrnuje přerušení procesu přepravy v délce několika – až osmi – hodin, během něhož jsou kontejnery s vedlejšími produkty živočišného původu kategorie 3 přeloženy z jednoho přepravního vozidla do druhého a poté přepraveny do zpracovatelského zařízení, aniž jsou tyto vedlejší produkty živočišného původu během tohoto přerušení zpracovány nebo přemístěny do jiných přepravních kontejnerů.
Podpisy