Language of document : ECLI:EU:T:2010:303

ROZSUDEK TRIBUNÁLU (třetího senátu)

9. července 2010 (*)

„Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky Společenství Vektor-Lycopin – Absolutní důvody pro zamítnutí – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009]“

Ve věci T‑85/08,

Exalation Ltd, se sídlem v Ilfordu, Essex (Spojené království), zastoupená K. Zingsheimem, advokátem,

žalobkyně,

proti

Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému S. Schäffnerem, jako zmocněncem,

žalovanému,

jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. prosince 2007 (věc R 1037/2007‑4), týkajícímu se přihlášky slovního označení Vektor-Lycopin jako ochranné známky Společenství,

TRIBUNÁL (třetí senát),

ve složení J. Azizi, předseda, E. Cremona a S. Frimodt Nielsen (zpravodaj), soudci,

vedoucí soudní kanceláře: K. Andová, rada,

s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 19. února 2008,

s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 15. července 2008,

po jednání konaném dne 2. března 2010,

vydává tento

Rozsudek

 Skutečnosti předcházející sporu

1        Dne 6. ledna 2006 podala žalobkyně, společnost Exalation Ltd, přihlášku ochranné známky Společenství u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].

2        Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení Vektor-Lycopin.

3        Výrobky, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 5, 29 a 30 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:

–        třída 5: „Farmaceutické a zvěrolékařské přípravky pro lékařské účely; zdravotnické přípravky pro lékařské účely; dietetické přípravky upravené pro lékařské účely; potrava pro kojence“;

–        třída 29: „Maso, ryby, drůbež a zvěřina; masové výtažky; konzervované, sušené a vařené ovoce a zelenina; želatina, džemy, kompoty; vejce, mléko a mléčné výrobky; jedlé oleje a tuky“;

–        třída 30: „Káva, čaj, kakao, cukr, rýže, tapioka; ságo, kávové náhražky; mouka a přípravky z obilnin; chléb, jemné pečivo a cukrovinky, zmrzlina; med, melasový sirup; droždí, kypřicí prášek do pečiva; sůl, hořčice; ocet, šťávy, s výjimkou dresinků, zálivky; led na osvěžení“.

4        Rozhodnutím ze dne 4. května 2007 (dále jen „rozhodnutí průzkumového referenta“) zamítl průzkumový referent na základě článku 38 nařízení č. 40/94 (nyní článek 37 nařízení č. 207/2009) přihlášku ochranné známky pro výrobky uvedené v bodě 3 výše z důvodu, že ochranná známka Vektor-Lycopin je popisná, pro německy a anglicky mluvící veřejnost v Evropském společenství postrádá rozlišovací způsobilost a nemůže být zapsána na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 nařízení č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 7 odst. 2 nařízení č. 207/2009].

5        Dne 3. července 2007 podala žalobkyně na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009) proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání.

6        Rozhodnutím ze dne 17. prosince 2007 (dále jen „napadené rozhodnutí“) čtvrtý odvolací senát OHIM odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí průzkumového referenta.

7        Odvolací senát měl v napadeném rozhodnutí za to, že absolutní důvody pro zamítnutí uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 40/94 se použijí v německy a anglicky mluvících částech Společenství. Tato ustanovení, ve spojení s ustanoveními čl. 7 odst. 2 nařízení č. 40/94, tudíž brání zápisu ochranné známky Vektor-Lycopin.

8        Co se týče uplatnění absolutního důvodu pro zamítnutí uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, odvolací senát potvrdil posouzení průzkumového referenta, podle kterých se zaprvé německý výraz „Vektor“ (nosič) používá v genetickém inženýrství pro molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), které mají zavést cizí DNA do hostitelské buňky, a zadruhé výraz „nosič“ v lékařství a v oblasti ochrany rostlin odkazuje na organismy přenášející nemoci (bod 18 napadeného rozhodnutí).

9        Odvolací senát navíc potvrdil vyjádření průzkumového referenta, podle kterého německý výraz „Lycopin“ (lykopen) označuje karotenoid s antioxidačními vlastnostmi (bod 18 napadeného rozhodnutí).

10      Odvolací senát mimoto uvedl, že prvky „vektor“ a „lycopin“ jsou spojeny spojovníkem, v souladu s pravidly německého a anglického jazyka (bod 18 napadeného rozhodnutí).

11      Odvolací senát se konečně ztotožnil s konstatováními průzkumového referenta, podle kterých přihlašované označení, posuzované jako celek, konkrétně popisuje výrobky, jichž se týká přihláška k zápisu. Jedná se totiž o potravinový doplněk, jehož účinná látka může být obsažena ve farmaceutických přípravcích nebo dietetických přípravcích pro lékařské účely či také v potravě pro kojence, jakož i ve všech potravinářských výrobcích spadajících do tříd 29 a 30 uvedených v bodě 3 výše (body 19 až 21 napadeného rozhodnutí).

12      Krom toho je při určení relevantní veřejnosti třeba do ní zahrnout nejen spotřebitele, ale rovněž výrobce a prodejce výrobků, kterých se týká přihláška k zápisu (bod 23 napadeného rozhodnutí).

 Návrhová žádání účastníků řízení

13      Žalobkyně ve své žalobě navrhuje, aby Tribunál:

–        zrušil napadené rozhodnutí;

–        zrušil rozhodnutí průzkumového referenta;

–        nařídil OHIM zapsat ochrannou známku Vektor-Lycopin;

–        uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

14      OHIM navrhuje, aby Tribunál:

–        zamítl žalobu;

–        uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.

15      Při jednání žalobkyně prohlásila, že svůj druhý a třetí bod návrhových žádání bere zpět, což bylo zaneseno do protokolu o jednání.

 Právní otázky

16      Na podporu svého návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí žalobkyně uplatňuje dva žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 a druhý z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Nejprve je třeba přezkoumat první žalobní důvod.

 K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94

 Argumenty účastníků řízení

17      Žalobkyně zaprvé tvrdí, že se označení Vektor-Lycopin skládá ze dvou prvků, jejichž kombinace je neobvyklá a neznámá. Označení Vektor-Lycopin není doloženo slovníky, mluveným jazykem ani psaným jazykem. Není známé nebo běžně užívané v lékařství, biologii, fyzice ani matematice. Označení Vektor-Lycopin tedy představuje novotvar splňující judikaturou zakotvené kritérium, podle kterého umístění dvou popisných výrazů vedle sebe není popisné, pokud z důvodu neobvyklosti kombinace vyvolává dotčené označení dojem, který je dostatečně vzdálený dojmu, který vyvolává význam výrazů, ze kterých se skládá, takže toto označení, posuzované jako celek, dominuje nad souhrnem prvků, které ho tvoří. Jelikož je označení Vektor-Lycopin zcela nové, je z tohoto důvodu zcela neznámé pro odbornou veřejnost v oboru lékařství, biologie, farmacie nebo fyziky, jakož i pro konečného spotřebitele.

18      Zadruhé žalobkyně tvrdí, že význam prvku „vektor“ není jednoznačný. Odvolací senát zohlednil pouze význam tohoto výrazu v oblasti genetického inženýrství. Tento výraz má přitom mnoho dalších významů v různých oblastech, např. fyzice. Sémantické omezení, které provedl odvolací senát, je napadnutelné, jelikož je bezdůvodně nevýhodné pro žalobkyni. Smysl německého výrazu „Vektor“, který je vlastní oblasti genetického inženýrství, mimoto není známý odborné veřejnosti tvořené biology, fyziky, lékaři, lékárníky, matematiky nebo jinými odborníky ani, a fortiori, průměrnému konečnému spotřebiteli výrobků, kterých se týká přihláška k zápisu. Cílová veřejnost tak nemůže z označení Vektor-Lycopin vyvodit, že popisuje směs výtažků z lékořice a rajčat. Na podporu svých tvrzení navrhuje žalobkyně předložit Tribunálu několik výsledků průzkumů veřejného mínění.

19      Zatřetí žalobkyně tvrdí, že jestliže by byl prvek „vektor“ popisný, jak tvrdí odvolací senát, nemohla by být zapsána žádná ochranná známka obsahující tento výraz. Existuje přitom velké množství ochranných známek Společenství a národních nebo mezinárodních ochranných známek obsahujících výraz „vektor“. Stanovisko přijaté odvolacím senátem by tedy muselo podle žalobkyně vést k prohlášení všech ochranných známek Společenství obsahujících výraz „vektor“ za neplatné podle čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009].

20      Žalobkyně konečně uvádí, že na argumentaci, kterou rozvinula jak na podporu své přihlášky ochranné známky, tak v průběhu řízení před odvolacím senátem, trvá v plném rozsahu a že je rovněž nedílnou součástí projednávané žaloby.

21      OHIM veškeré argumenty žalobkyně zpochybňuje.

 Závěry Tribunálu

22      Podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností. Článek 7 odst. 2 téhož nařízení mimoto uvádí, že se odstavec 1 použije, i když důvody k zamítnutí existují jen v části Společenství.

23      Označení nebo údaje, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení vlastností výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, jsou totiž podle nařízení č. 40/94 pokládány ze své povahy samé za nezpůsobilé plnit funkci označení původu, kterou ochranná známka má, aniž je tím dotčena možnost získání rozlišovací způsobilosti užíváním, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009) (rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 2003, OHIM v. Wrigley, C‑191/01 P, Recueil, s. I‑12447, bod 30).

24      Podle ustálené judikatury sleduje čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 cíl obecného zájmu, který vyžaduje, aby označení nebo údaje popisující vlastnosti výrobků nebo služeb, pro které je zápis požadován, mohly být všemi volně užívány [rozsudek OHIM v. Wrigley, bod 23 výše, bod 31, a rozsudek Tribunálu ze dne 7. června 2005, Münchener Rückversicherungs-Gesellschaft v. OHIM (MunichFinancialServices), T‑316/03, Sb. rozh. s. II‑1951, bod 25].

25      K tomu, aby bylo zamítnutí zápisu na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 odůvodněné, není nezbytné, aby označení a údaje tvořící dotčenou ochrannou známku byly v okamžiku podání přihlášky k zápisu skutečně užívány pro účely popisu takových výrobků nebo služeb, pro které je přihláška podána, nebo vlastností těchto výrobků nebo služeb. Jak uvádí samotné znění tohoto ustanovení, stačí, že tato označení nebo údaje mohou být pro takové účely používány. Zápis slovního označení tak musí být zamítnut, jestliže alespoň v jednom ze svých možných významů označuje vlastnost dotyčných výrobků nebo služeb (rozsudek OHIM v. Wrigley, bod 23 výše, bod 32).

26      OHIM tak musí podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 posoudit, zda ochranná známka, jejíž zápis je požadován, představuje pro zúčastněné kruhy popis vlastností dotyčných výrobků nebo služeb nebo zda lze přiměřeně předpokládat, že by tomu tak mohlo být v budoucnosti. Pokud po tomto přezkumu odvolací senát dospěje k závěru, že tomu tak je, musí na základě uvedeného ustanovení zápis ochranné známky zamítnout (viz obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 12. února 2004, Koninklijke KPN Nederland, C‑363/99, Recueil, s. I‑1619, bod 56).

–       Co se týče důkazních návrhů předložených žalobkyní

27      Na podporu svých argumentů směřujících ke zpochybnění toho, že relevantní veřejnost zná smysl německého výrazu „Vektor“ a výrazů „vektor-lycopin“, který zohlednil odvolací senát, žalobkyně navrhuje předložit Tribunálu několik průzkumů veřejného mínění.

28      Je třeba připomenout, že legalita aktu Unie musí být posuzována podle faktických a právních skutečností existujících ke dni, kdy byl akt přijat. Legalita rozhodnutí odvolacího senátu tudíž může být zpochybněna uplatněním nových skutečností před Tribunálem, pouze pokud bylo prokázáno, že odvolací senát musel z moci úřední zohlednit tyto skutečnosti během správního řízení před přijetím jakéhokoli rozhodnutí v projednávaném případě. Podle čl. 74 odst. 2 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009) totiž OHIM nemusí přihlížet ke skutečnostem, které účastníci včas neuvedli, ani k důkazům, které včas nepředložili. V důsledku toho Tribunál v rámci žaloby na neplatnost nemůže zohlednit skutečnosti, se kterými se OHIM nemohl seznámit v rámci správního řízení [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 26. listopadu 2003, HERON Robotunits v. OHIM (ROBOTUNITS), T‑222/02, Recueil, s. II‑4995, body 50 a 51 a citovaná judikatura].

29      V projednávaném případě je nutno konstatovat, že průzkumy veřejného mínění, jejichž předložení Tribunálu žalobkyně navrhuje, nebyly v průběhu správního řízení předloženy průzkumovému referentovi ani odvolacímu senátu. Žalobkyně ostatně netvrdí, že by tyto průzkumy byly ke dni přijetí napadeného rozhodnutí k dispozici. Přitom i za předpokladu, že by výsledky těchto průzkumů byly k dispozici k tomuto dni, nepředstavují skutečnosti všeobecně známé, které musejí být OHIM zohledněny z moci úřední, tedy skutečnosti, které může znát každý nebo se kterými se lze přinejmenším seznámit ze všeobecně přístupných zdrojů [rozsudky Tribunálu ze dne 22. června 2004, Ruiz-Picasso a další v. OHIM – DaimlerChrysler (PICARO), T‑185/02, Sb. rozh. s. II‑1739, bod 29, a ze dne 20. dubna 2005, Atomic Austria v. OHIM – Fabricas Agrupadas de Muñecas de Onil (ATOMIC BLITZ), T‑318/03, Sb. rozh. s. II‑1319, bod 35]. Z toho vyplývá, že bez ohledu na jejich důkazní hodnotu nemůže žalobkyně usilovat o zpochybnění legality napadeného rozhodnutí na základě důkazů, které navrhuje předložit poprvé před Tribunálem.

30      Důkazní návrhy předložené žalobkyní proto musí být odmítnuty.

–       Co se týče odkazu žalobkyně na argumentaci rozvinutou v její přihlášce ochranné známky a v průběhu řízení před odvolacím senátem

31      Žalobkyně ve své žalobě uvádí, že na argumentaci, kterou rozvinula při podání své přihlášky k zápisu a v průběhu řízení před odvolacím senátem, trvá v plném rozsahu a že je rovněž nedílnou součástí projednávané žaloby.

32      Podle článku 21 statutu Soudního dvora a čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Tribunálu, který se použije v oblasti duševního vlastnictví v souladu s čl. 130 odst. 1 a čl. 132 odst. 1 tohoto jednacího řádu, musí žaloba obsahovat stručný popis dovolávaných žalobních důvodů.

33      Tyto údaje musí vyplývat ze samotného znění žaloby a být dostatečně jasné a přesné pro to, aby žalovanému umožnily připravit svou obhajobu a Tribunálu rozhodnout o žalobě, případně i bez dalších podpůrných informací (rozsudky Soudního dvora ze dne 28. června 2005, Dansk Rørindustri a další v. Komise, C‑189/02 P, C‑202/02 P, C‑205/02 P až C‑208/02 P a C‑213/02 P, Sb. rozh. s. I‑5425, body 94 a 100, a ze dne 18. července 2006, Rossi v. OHIM, C‑214/05 P, Sb. rozh. s. I‑7057, bod 37).

34      Tribunál navíc rozhodl, že třebaže může být znění žaloby podepřeno odkazy na určité pasáže písemností, které tvoří její přílohu, nemůže obecný odkaz na jiné písemnosti zhojit neexistenci podstatných náležitostí žaloby [viz rozsudek Tribunálu ze dne 1. března 2005, Sergio Rossi v. OHIM – Sissi Rossi (SISSI ROSSI), T‑169/03, Sb. rozh. s. II‑685, bod 30 a citovaná judikatura].

35      Z toho vyplývá, že žaloba, odkazuje-li na písemnosti předložené žalobkyní u OHIM, je nepřípustná, v rozsahu, ve kterém se obecný odkaz, který obsahuje, netýká důvodů a argumentů rozvinutých v žalobě (viz v tomto smyslu rozsudek SISSI ROSSI, bod 34 výše, bod 31).

–       Co se týče určení relevantní veřejnosti

36      V napadeném rozhodnutí měl odvolací senát za to, že relevantní veřejnost zahrnuje všechny výrobce a spotřebitele farmaceutických, zvěrolékařských a dietetických přípravků, potravy pro kojence a ostatních potravinářských výrobků uvedených v bod 3 výše, to znamená jak určité odborníky, tak širokou veřejnost. Toto vymezení, které žalobkyně ani OHIM nezpochybňují, musí být potvrzeno.

37      Je tedy třeba přezkoumat, zda se žalobkyni na základě argumentů, které uplatňuje, daří prokázat, že označení Vektor-Lycopin nepředstavuje pro relevantní veřejnost vymezenou v bodě 36 výše popis vlastností dotyčných výrobků a že nelze přiměřeně předpokládat, že by tomu tak mohlo být v budoucnosti (viz body 25 a 26 výše).

–       Co se týče zpochybnění popisného charakteru výrazu „lycopin“ žalobkyní

38      V bodě 18 napadeného rozhodnutí odvolací senát uvedl, že žalobkyně nepředložila žádný doložený poznatek, který by mohl vyvrátit vyjádření průzkumového referenta, podle kterého prvek „lycopin“ (lykopen) označuje karotenoid s antioxidačními vlastnostmi.

39      Žalobkyně zpochybnila poprvé na jednání posouzení odvolacího senátu, podle kterého má výraz „lycopin“ popisný charakter. Aniž je nezbytné zabývat se možností předložení takového argumentu v této fázi řízení, je třeba podotknout, že žalobkyně svá tvrzení nijak neupřesnila. Žalobkyně zejména nepředložila žádný argument, který by mohl zpochybnit smysl výrazu „lycopin“ zohledněný odvolacím senátem. Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že se žalobkyni nepodařilo zpochybnit smysl, který prvku „lycopin“ přisoudil průzkumový referent a odvolací senát.

40      Zaprvé tento technický výraz označuje potravinový doplněk, který část relevantní veřejnosti, zejména odborníci zabývající se přípravou dietetických, farmaceutických a zvěrolékařských přípravků, nezbytně zná.

41      Zadruhé odvolací senát v napadeném rozhodnutí prokázal, že smysl výrazu „lycopin“ je snadno přístupný spotřebitelům všech výrobků, na které se vztahuje přihláška k zápisu. Smysl výrazu „lycopin“ je totiž uveden ve slovnících a na internetových stránkách. Je tak pravděpodobné, že látka označená tímto výrazem je rovněž známa části spotřebitelů všech výrobků uvedených v bodě 3 výše.

42      Zatřetí spotřebitelé farmaceutických, zvěrolékařských, dietetických a zdravotnických přípravků pro lékařské účely, kteří neznají smysl výrazu „lycopin“, budou často tíhnout k tomu nechat si poradit informovanou částí relevantní veřejnost, a sice lékaři, lékárníky, dietetiky a jinými prodejci dotčených přípravků. Nejméně informovaná část relevantní veřejnosti se tak prostřednictvím rad získaných od těchto odborných poradců nebo díky informacím šířeným různými médii může seznámit se smyslem výrazu „lycopin“.

43      Je tedy třeba mít za to, že relevantní veřejnost je seznámena se smyslem výrazu „lycopin“ nebo že lze přinejmenším přiměřeně předpokládat, že relevantní veřejnost tuto znalost v budoucnosti získá (viz body 25 a 26 výše).

44      Je třeba rovněž připomenout, že co se týče všech výrobků, na které se vztahuje přihláška k zápisu, nelze nijak vyloučit, že by lykopen mohl být použit při jejich přípravě. Jelikož přitom žalobkyně neomezila svoji přihlášku k zápisu na výrobky, které lykopen neobsahují a tuto látku obsahovat nemohou, je nutno konstatovat, že u relevantní veřejnosti existuje, nebo lze přiměřeně předpokládat, že tomu tak v budoucnu bude, dostatečně přímá a konkrétní vazba mezi prvkem „lycopin“ a složením výrobků uvedených v bodě 3 výše [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 20. listopadu 2007, Tegometall International v. OHIM – Wuppermann (TEK), T‑458/05, Sb. rozh. s. II‑4721, bod 94 a citovaná judikatura].

45      Odvolací senát tudíž nepochybil, když měl za to, že prvek „lycopin“ tvořící ochrannou známku, jejíž zápis je požadován, má popisný charakter, pokud jde o výrobky uvedené v bodě 3 výše.

–       Co se týče argumentu žalobkyně založeného na mnohovýznamovosti prvku „vektor“

46      Odvolací senát v bodě 18 napadeného rozhodnutí uvedl, s odkazem na výňatek ze slovníku, který OHIM předložil jako přílohu k vyjádření k žalobě, že v oblasti genetického inženýrství, biologie, lékařství a ochrany rostlin má prvek „vektor“ (nosič) význam přenašeče molekuly, látky nebo nemoci.

47      Žalobkyně tvrdí, aniž zpochybňuje smysl zohledněný odvolacím senátem, že v oblasti matematiky a fyziky má německý výraz „Vektor“ jiné významy.

48      K tomu, aby nebylo možné dotčené označení zapsat, přitom stačí, aby označení, jehož zápis je požadován, mělo popisný charakter alespoň v jednom ze svých významů. Zápis slovního označení totiž musí být podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 zamítnut, jestliže alespoň jeden z jeho možných významů označuje vlastnost dotyčných výrobků nebo služeb (rozsudek OHIM v. Wrigley, bod 23 výše, bod 32).

49      Je nutno konstatovat, že v označení, jehož zápis je požadován, je prvek „vektor“ spojen s prvkem „lycopin“, který – jak správně uvedl odvolací senát – označuje látku, která může být obsažena ve výrobcích uvedených v bodě 3 výše (viz bod 44 výše). Prvek „vektor“ chápaný ve smyslu zohledněném odvolacím senátem bude tudíž u relevantní veřejnosti evokovat vlastnost výrobků, kterých se týká přihláška k zápisu, spočívající ve schopnosti přenášet (účinné) látky, které mohou být v těchto výrobcích obsaženy.

50      Z toho vyplývá, že ve smyslu zohledněném odvolacím senátem má německý výraz „Vektor“ popisný charakter ve vztahu k výrobkům uvedeným v bodě 3 výše a že za těchto podmínek žalobkyně nemůže užitečně tvrdit, že tentýž výraz může mít jiné významy v určitých specializovaných oblastech, např. v matematice nebo fyzice.

–       Co se týče argumentu žalobkyně, podle kterého označení Vektor-Lycopin vyvolává dojem, který je dostatečně vzdálený dojmu, který vyvolává souhrn prvků, ze kterých se skládá

51      Z výše uvedeného vyplývá, že jak prvek „vektor“, tak prvek „lycopin“ mají popisný charakter ve vztahu k výrobkům, jichž se týká přihláška k zápisu (viz body 45 a 50 výše).

52      Žalobkyně nicméně tvrdí, že v označení Vektor-Lycopin je kombinace výrazů „vektor“ a „lycopin“ neobvyklá a neznámá, neboť toto označení není doloženo slovníky, mluveným jazykem ani psaným jazykem. Podle žalobkyně tak označení Vektor-Lycopin vyvolává dojem, který je dostatečně vzdálený dojmu, který vyvolává význam výrazů, ze kterých se skládá, takže toto označení, posuzované jako celek, dominuje nad souhrnem prvků, které ho tvoří.

53      Z ustálené judikatury totiž vyplývá, že umístění dvou popisných výrazů vedle sebe nemusí být popisné tehdy, když z důvodu neobvyklé povahy jejich kombinace vyvolává dotčené označení dojem dostatečně vzdálený dojmu vyvolanému významem výrazů, které ho tvoří, takže toto označení, posuzované jako celek, dominuje nad souhrnem prvků, které ho tvoří. V tomto ohledu je zejména rozhodující analýza dotčeného výrazu s ohledem na příslušná lexikální a gramatická pravidla [viz v tomto smyslu rozsudek Tribunálu ze dne 14. června 2007, Europig v. OHIM (EUROPIG), T‑207/06, Sb. rozh. s. II‑1961, bod 29 a citovaná judikatura; viz rovněž obdobně rozsudek Koninklijke KPN Nederland, bod 26 výše, body 98 a 100].

54      V označení, jehož zápis je požadován v projednávaném případě, jsou výrazy „vektor“ a „lycopin“ spojeny spojovníkem. Tento způsob spojování slov je, jak uvedl odvolací senát, aniž tomu žalobkyně oponovala, obvyklý jak v němčině, tak v angličtině.

55      Navíc je pro posouzení popisného charakteru označení ostatně nepodstatné, zda je doloženo ve slovnících, či nikoliv [viz rozsudek Tribunálu ze dne 23. října 2007, Borco-Marken-Import Matthiesen v. OHIM (Caipi), T‑405/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 42, a citovaná judikatura].

56      Je tudíž třeba mít za to, že u relevantní veřejnosti bude kombinace Vektor-Lycopin, spojená s potravinářskými, dietetickými, zdravotnickými, zvěrolékařskými a farmaceutickými přípravky, jichž se týká přihláška k zápisu, evokovat vlastnost těchto výrobků jakožto přenašečů lykopenu. Jestliže by se totiž relevantní veřejnost setkala s asociací označení, jehož zápis je požadován, s výrobky, jichž se týká přihláška k zápisu, mohla by mít za to, že dotčené výrobky obsahují lykopen a umožňují osobám, které je konzumují, asimilovat tuto látku.

57      V důsledku toho, a aniž je nezbytné rozhodnout o sporné otázce, zda je relevantní veřejnost schopna chápat, že označení Vektor-Lycopin označuje potravinový doplněk na bázi výtažků z rajčat a lékořice vyráběný žalobkyní, je třeba konstatovat, že kombinace výrazů „vektor“ a „lycopin“, tak jak je vytvořena v označení Vektor-Lycopin, bude u relevantní veřejnosti označovat vlastnosti výrobků uvedených v bodě 3 výše.

58      Odvolací senát měl tedy správně za to, že ochranná známka Vektor-Lycopin je tvořena výlučně výrazy, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení vlastností výrobků uvedených v bodě 3 výše a její zápis musí být podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 zamítnut.

–       Co se týče argumentu žalobkyně vycházejícího ze zápisu ochranných známek obsahujících výrazy „vektor“ nebo „vector“

59      Žalobkyně zamýšlí, aniž poskytuje sebemenší důkaz na podporu svých tvrzení, argumentovat zápisem četných ochranných známek Společenství a národních nebo mezinárodních ochranných známek obsahujících výraz „vektor“. Na jednání se žalobkyně rovněž dovolávala zápisu označení Vector-Lycopin jako ochranné známky Společenství.

60      V tomto ohledu je třeba připomenout, že způsobilost ochranné známky Společenství k zápisu musí být posuzována pouze na základě relevantní právní úpravy Společenství, jak je vykládána soudem Unie. Okolnost, že i v právních systémech obsahujících obdobná pravidla byly zapsány ochranné známky totožné nebo srovnatelné s ochrannou známkou, jejíž zápis je požadován, může být tudíž zohledněna nanejvýš jako informace, ale nemůže být pro OHIM nebo pro soud Unie závazná [viz v tomto smyslu rozsudky Tribunálu ze dne 31. ledna 2001, Sunrider v. OHIM (VITALITE), T‑24/00, Recueil, s. II‑449, bod 33, a citovaná judikatura, a ze dne 3. prosince 2003, Audi v. OHIM (TDI), T‑16/02, Recueil, s. II‑5167, bod 40 a citovaná judikatura].

61      I za předpokladu, že by byl pravdivý, je tudíž argument žalobkyně vycházející z existence zápisů ochranných známek Společenství a národních a mezinárodních ochranných známek obsahujících výraz „vektor“ a ochranné známky Vector-Lycopin neúčinný a musí být odmítnut.

62      Legalita rozhodnutí odvolacích senátů navíc může být posuzována pouze na základě relevantní právní úpravy, a nikoliv na základě jejich rozhodovací praxe [rozsudek Tribunálu ze dne 27. února 2002, Streamserve v. OHIM (STREAMSERVE), T‑106/00, Recueil, s. II‑723, bod 66].

63      Žalobkyně tedy není v žádném případě oprávněna tvrdit, že to, že Tribunál potvrdí rozhodnutí přijaté v projednávaném případě odvolacím senátem, co se týče zápisu ochranné známky Vektor-Lycopin, musí vést k prohlášení údajných starších ochranných známek Společenství za neplatné.

64      Vzhledem ke všemu, co bylo uvedeno výše, je třeba mít za to, že odvolací senát nepochybil, když potvrdil zamítnutí zápisu průzkumovým referentem podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94.

 K žalobnímu důvodu vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94

65      Ze znění čl. 7 odst. 1 nařízení č. 40/94 vyplývá, že k tomu, aby dotčené označení nemohlo být zapsáno jako ochranná známka Společenství, postačuje uplatnění pouze jednoho z absolutních důvodů pro zamítnutí uvedených v tomto ustanovení (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. září 2002, DKV v. OHIM, C‑104/00 P, Recueil, s. I‑7561, bod 29).

66      Žalobu je tudíž třeba zamítnout v plném rozsahu, aniž je třeba rozhodnout o druhém žalobním důvodu, vycházejícím z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.

 K nákladům řízení

67      Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (třetí senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      Společnosti Exalation Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

Azizi

Cremona

Frimodt Nielsen

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 9. července 2010.

Podpisy.


* Jednací jazyk: němčina.