Věc T‑279/11
T & L Sugars Ltd
a
Sidul Açúcares, Unipessoal Lda
v.
Evropská komise
„Zemědělství – Výjimečná opatření, pokud jde o uvolnění cukru nepodléhajícího kvótám na trh Unie a o otevření celní kvóty – Žaloba na neplatnost – Nařizovací akt vyžadující přijetí prováděcích opatření – Nedostatek osobního dotčení – Nepřípustnost – Žaloba na náhradu škody“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 6. června 2013
1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Pojem „právní akt s obecnou působností [nařizovací akt]“ ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Všechny akty s obecnou působností s výjimkou zákonodárných aktů – Nařízení Komise vyžadující výjimečná opatření, pokud jde o uvolnění cukru nepodléhajícího kvótám na trh Unie a o otevření celní kvóty – Zahrnutí
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Komise č. 222/2011, č. 293/2011 a č. 302/2011)
2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Pojem – Rozhodnutí Komise, kterým se zakazuje odvětvový režim podpor a které zmiňuje vnitrostátní prováděcí opatření – Vyloučení
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Komise č. 222/2011, č. 293/2011 a č. 302/2011)
3. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Provedení práva na účinnou soudní ochranu
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47)
4. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Nařizovací akt, který nevyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU – Zásada účinné soudní ochrany – Povinnost unijního soudu podmínit použití podmínky týkající se absence prováděcích opatření existencí účinného procesního prostředku v rámci právních systémů členských států – Neexistence
(Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU a čl. 263 čtvrtý pododstavec SFEU)
5. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně – Možnost být osobně dotčený aktem s obecnou působností – Podmínky
(Článek 263 SFEU)
6. Námitka protiprávnosti – Incidenční charakter – Nepřípustná hlavní žaloba – Nepřípustnost námitky
(Článek 277 SFEU)
7. Žaloba na náhradu škody – Autonomie ve vztahu k žalobě na neplatnost – Meze – Zneužití řízení
(Články 263 SFEU, 268 SFEU a čl. 340 druhý pododstavec SFEU)
8. Žaloba na náhradu škody – Autonomie ve vztahu k žalobě na neplatnost – Nepřípustnost žaloby směřující ke zrušení nařízení – Neexistence vlivu na přípustnost žaloby vycházející z jiné protiprávnosti a směřující k náhradě škody způsobené přijetím téhož nařízení
(Články 263 SFEU, 268 SFEU a čl. 340 druhý pododstavec SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 36)
2. Pokud k tomu, aby bylo možné uvádět na trh nebo dovážet cukr s využitím výjimečných režimů stanovených určitými nařízeními, musí zainteresované hospodářské subjekty předem podat žádost u vnitrostátních orgánů, pokud tato nařízení nemohou mít vůči dotčeným subjektům právní účinky bez předchozích opatření přijatých vnitrostátními orgány a pokud tato opatření mají povahu rozhodnutí, předpokládají tato nařízení individuální rozhodnutí přijatá na vnitrostátní úrovni, bez nichž jimi nemůže být dotčeno právní postavení dotyčných fyzických a právnických osob. Uvedená nařízení tudíž nelze kvalifikovat jako akty nevyžadující přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU. Otázka, zda napadený nařizovací akt vnitrostátním orgánům pověřeným prováděcími opatřeními ponechává prostor pro uvážení či nikoli, není relevantní pro určení toho, zda tento nařizovací akt vyžaduje přijetí prováděcích opatření ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU.
(viz body 46, 48, 50, 51, 53)
3. Cílem článku 263 čtvrtého pododstavce SFEU je především umožnit fyzické nebo právnické osobě podat žalobu proti nařizovacím aktům, které se dané osoby bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření, a vyvarovat se tak případů, kdy by taková osoba musela porušit právo, aby se mohla obrátit na soud. Toto ustanovení tak představuje provedení práva na účinnou právní ochranu zaručeného článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie.
(viz body 58, 59)
4. Ačkoli čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU stanoví, že členské státy stanoví prostředky k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých unijním právem, nemůže být použití podmínky týkající se absence prováděcích opatření Tribunálem, jak je tato podmínka stanovena v čl. 263 čtvrtého pododstavci SFEU, podmíněno existencí účinného procesního prostředku v rámci právních systémů členských států, umožňujícího zpochybnit platnost napadeného unijního aktu. Takový režim by totiž vyžadoval v každém konkrétním případě, aby unijní soud zkoumal a vykládal vnitrostátní procesní právo, což by přesahovalo jeho pravomoc v rámci přezkumu legality unijních aktů. Tento závěr nelze zpochybnit ani tím, že by procesní prostředek na vnitrostátní úrovni zjevně nebyl účinný, jelikož soudy členských států nemají pravomoc k tomu, aby unijní akt prohlásily za protiprávní. Unijní soud totiž nemůže – aniž překročí své pravomoci – vykládat podmínky, za kterých může jednotlivec podat žalobu proti nařízení, způsobem, jenž vede k odchýlení se od příslušných podmínek, které jsou výslovně stanoveny ve Smlouvě, a to ani s přihlédnutím k zásadě účinné soudní ochrany.
(viz body 68 až 72)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 76, 82 až 84)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 96, 97)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 103, 104)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 112)