Žaloba podaná dne 6. ledna 2011 - Sina Bank v. Rada
(Věc T-15/11)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Sina Bank (Teherán, Írán) (zástupci: B. Mettetal a C. Wucher-North, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhové žádání žalobkyně
zrušit bod 8 části B přílohy VIII nařízení č. 961/2010
1 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;
zrušit rozhodnutí uvedené v dopise Rady ze dne 28. říjny 2010;
prohlásit bod 8 části B přílohy II k rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu
2 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, za nepoužitelný;
určit, že se čl. 16 odst. 2 nařízení č. 961/2010 nepoužije na žalobkyni;
určit, že se čl. 20 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP nepoužije na žalobkyni;
uložit Radě, aby vedle vlastník nákladů řízení, nesla náhradu nákladů řízení žalobkyně.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje čtyři žalobní důvody:
První žalobní důvod, kterým tvrdí, že hmotněprávní kritéria stanovená v napadeném nařízení a rozhodnutí z roku 2010 pro určení, nejsou splněna, pokud jde o žalobkyni, nebo že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení při určená, zda byla kritéria splněna. V důsledku toho není určení žalobkyně odůvodněné.
Druhým žalobním důvodem tvrdí, že určení žalobkyně porušuje zásadu rovného zacházení:
žalobkyně byla vystavena nerovnému zacházení ve srovnání s postavením jiných íránských bank;
žalobkyně byla vystavena nerovnému zacházení ve srovnání s postavením jiných íránských bank zapsaných na seznam v nařízení a rozhodnutí z roku 2010;
žalobkyně byla vystavena nerovnému zacházení ve srovnání s postavením "Daftar" a Mostaz'afan Foundation.
Třetím žalobním důvodem tvrdí, že nebyla dodržena její práva na obranu a nebyla splněna povinnost uvést odůvodnění sankcí, jelikož:
žalobkyni nebyly Radou poskytnuty žádné informace k posouzení jejího postavení s výjimkou velmi stručného odůvodnění v délce dvou řádků, které bylo obecné a nepřesné;
navzdory skutečnosti, že žalobkyně předložila Radě podrobnou žádost o informace ohledně jejího určení, Rada neodpověděla ani žalobkyni, ani na dopisy jejích zástupců;
taková situace znemožňuje určit, zda je opatření přiměřeně, či zda je postiženo vadou;
jakýkoliv důkaz v neprospěch žalobkyně jí měl být pokud možno sdělen, buď společně s přijetím úvodního rozhodnutí o zmrazení jejích finančních prostředků,nebo co možná nejdřív poté.
Čtvrtým žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že omezující opatření porušují její právo na vlastnictví a jsou v rozporu se zásadou proporcionality rozhodnutí práva Evropské unie, jelikož
neexistuje spojitost mezi cílem sledovaným Radou a omezujícím opatřením uloženým žalobkyni;
Rada neidentifikovala žádnou transakci, na které by se žalobkyně podílela;
existují vhodnější proporcionální možná opatření proti rizikům údajných íránských "jaderných aktivit" a financování takových aktivit.
____________1 - Nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 , o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1).2 - Rozhodnutí Rady 2010/413/CFSP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39).