Žaloba podaná dne 4. dubna 2012 - Deutsche Post v. Komise
(Věc T-152/12)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupci: J. Sedemund, T. Lübbig a M. Klasse, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
zrušil článek 1 a článek 2, jakož i články 4 až 6 rozhodnutí Evropské komise ze dne 25. ledna 2012 o opatření Německa C 36/2007 (ex NN 25/2007) ve prospěch společnosti Deutsche Post AG (dokument Komise č. K (2012) 184 v konečném znění);
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně celkem třináct žalobních důvodů:
A. Na podporu svého návrhu na zrušení článku 1, jakož i článků 4 až 6 rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2012 předkládá žalobkyně deset žalobních důvodů:
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
chybnou a v rozporu s judikaturou Tribunálu ve věci "Combus"
2 stojící kvalifikací částečného státního financování nákladů na "zděděné" penzijní závazky bývalého státního podniku jako podpory;
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a čl. 1 písm. b) (i) nařízení (ES) č. 659/1999
4 chybnou kvalifikací částečného státního financování nákladů na "zděděné" penzijní závazky jako "nových" podpor;
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
chybným nakládáním s regulovanými cenami jako s prvkem státní podpory v rozporu s judikaturou Soudního dvora ve věci PreussenElektra jakož i vytýkáním pouhé (údajně) nesprávné kalkulace nákladů mezi dvěma skupinami produktů jako prvku státní podpory;
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z překročení věcné a diskreční pravomoci jakož i z porušení zákazu diskriminace a povinnosti loajální spolupráce s členskými státy
retroaktivním zásahem do vnitrostátní regulace cen i přes dlouholetou znalost této regulace a v rozporu s veškerou dosavadní rozhodovací praxí Komise;
Pátý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 a 3 SFEU
chybným stanovením příspěvků na sociální zabezpečení, které musí nést soukromí soutěžitelé ("referenční hodnota"), jakož i fiktivním zvýšením skutečných hrubých platů úředníků jako základu pro výpočet při použití "referenční hodnoty";
Šestý žalobní důvod vycházející z nedostatečnosti odůvodnění podle článku 296 SFEU
tím, že velmi rozsáhlý obsah napadeného rozhodnutí je z části nejasný, rozporuplný nebo nesrozumitelný a není možné jednoznačně rozpoznat souvislost jednotlivých částí;
Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení zásady určitosti a čl. 107 odst. 1 SFEU
z důvodu rozporuplného popisu a nerozpoznatelnosti základu pro výpočet částky, jež má být vrácena;
Osmý žalobní důvod vycházející z porušení práva na "přiměřeně dlouhou dobu trvání řízení" jako součásti práva na "řádnou správu" zakotveného v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 10 odst. 1 nařízení č. 659/1999
více než dvanáctiletou dobou trvání řízení od rozhodnutí o zahájení řízení v roce 1999 až do napadeného rozhodnutí ze dne 25. ledna 2012;
Devátý žalobní důvod vycházející z porušení práva na "řádnou správu" zakotveného v čl. 41 odst. 1 Listiny, jakož i z porušení článku 15 nařízení č. 659/1999
naprostou nečinností pokud jde o regulaci cen podle § 20 odst. 2 PostG, která byla Komisi známa nejpozději od roku 1999, přesto však byla až po více než jedenácti letech rozhodnutím o rozšíření řízení ze dne 10. května 2011 učiněna předmětem řízení;
Desátý žalobní důvod vycházející z porušení zásad právní jistoty, ochrany legitimního očekávání a řádné správy, které jsou chráněny základními právy, jakož i z porušení čl. 7 odst. 1 nařízení č. 659/1999
pominutím řízení ukončující povahy rozhodnutí z roku 2002, které - v rozporu se závaznou povinností vyplývající z čl. 7 odst. 1 nařízení č. 659/1999 - státní opatření, která byla předmětem řízení, a ke kterým patřily i náklady na "zděděné" penzijní závazky, podle tvrzení Komise neupravovala "s konečnou platností".
B. Na podporu svého návrhu na zrušení článku 2 rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2012 předkládá žalobkyně další tři žalobní důvody:
Jedenáctý žalobní důvod vycházející z porušení zásad "řádné správy" a "přiměřené doby trvání řízení"
z důvodu protiprávního neprovedení přezkumu existence "nadměrné náhrady" prostřednictvím "finančního vyrovnání" od roku 1999, tak jak to ve svém rozsudku ze dne 1. července 2008 ve věci Deutsche Post v. Komise, T-266/02, již Tribunál konstatoval;
Dvanáctý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 106 odst. 2 SFEU
nedostatečným odůvodněním okolnosti, že v projednávaném případě není splněno čtvrté kritérium rozsudku "Altmark";
Třináctý žalobní důvod vycházející z chybného použití skutkové podstaty státní podpory podle čl. 107 odst. 1 SFEU
tím, že "finanční vyrovnání" splňuje znaky skutkové podstaty služby obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 SFEU.
____________1 - Rozsudek Tribunálu ze dne 16. března 2004, Danske Busvognmænd v. Komise (T-157/01, Recueil 2004, s. II-917).2 - Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).3 - Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2001, PreussenElektra (C-379/98, Recueil, s. I-2099).4 - Rozsudek ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C-280/00, Recueil, s. I-7747).