Věc T‑164/21

(zveřejnění formou výňatků)

QM

v.

Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)

 Rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 9. listopadu 2022

„Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Neobnovení smlouvy, která byla uzavřena na dobu určitou, na dobu neurčitou – Zájem služby – Nesprávné právní posouzení – Zjevně nesprávné posouzení – Právo být vyslechnut – Zásada řádné správy – Povinnost jednat s náležitou péčí“

1.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Obnovení pracovní smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc administrativy – Zaměstnanci Europolu – Přijetí vnitřní směrnice zavádějící zásadu obnovení za určitých podmínek – Omezení vlastní posuzovací pravomoci samotnou administrativou v dané oblasti

[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 47 odst. 1 písm. b); služební řád pro zaměstnance Europolu, čl. 4 odst. 3]

(viz body 82–89)

2.      Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Obnovení pracovní smlouvy na dobu určitou – Posuzovací pravomoc administrativy – Soudní přezkum – Meze – Zjevně nesprávné posouzení – Pojem – Důkazní břemeno

[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 2 písm. a), čl. 8 první pododstavec a čl. 47 písm. b)]

(viz body 114, 115 a 121–123)

Shrnutí

V lednu 2020 Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) zahájila v souladu s v ní platnými pravidly postup obnovování smlouvy žalobce, QM, dočasného zaměstnance a vedoucího jednoho z jejích odborů, formou smlouvy na dobu neurčitou.

V květnu 2020 výkonná ředitelka Europolu jakožto orgán oprávněný k uzavírání pracovních smluv (dále jen „oprávněný orgán“) informovala žalobce o svém úmyslu jeho smlouvu takovou smlouvou neobnovit, když upřesnila, že by budoucí vedoucí dotčeného odboru k tomu, aby reflektoval budoucí strategii Europolu, měl být nadán dalšími dovednostmi a schopnostmi, jež však žalobce postrádal.

Týž měsíc se oprávněný orgán rozhodl smlouvu žalobce smlouvou na dobu neurčitou neobnovit z důvodu, že byla zjištěna operativní potřeba vedoucího odboru s vyšší odborností, než kterou vykazuje pracovní místo žalobce (dále jen „napadené rozhodnutí“).

Tribunál, kterému byla žalobcem předložena žaloba na neplatnost napadeného rozhodnutí, provádí výklad vnitřní směrnice Europolu navazující obnovování smluv na dobu neurčitou na splnění různých podmínek. V této souvislosti Tribunál rozhodl, že taková agentura, jako je Europol, která má při nahrazování smlouvy na dobu určitou smlouvou na dobu neurčitou širokou posuzovací pravomoc, se může rozhodnout pracovní smlouvu neobnovit, pokud schopnosti a dovednosti zaměstnance již neodpovídají rozumně předvídatelným budoucím požadavkům na jím zastávané pracovní místo, i když toto nebude v budoucnu zrušeno.

Závěry Tribunálu

Úvodem Tribunál připomíná, že případné obnovení smlouvy dočasného zaměstnance představuje pouhou možnost ponechanou na úvaze příslušného orgánu, přičemž orgány mají širokou posuzovací pravomoc ve věcech organizace svých útvarů v závislosti na úkolech, které jsou jim svěřeny, a v rámci přidělování zaměstnanců, které mají k dispozici, na jejich plnění, za podmínky že je toto přidělování prováděno v zájmu služby. To se jeví o to relevantnějším, jedná-li se o nahrazení smlouvy na dobu určitou smlouvou na dobu neurčitou, která vytváří stabilnější a časově neomezený vztah mezi orgánem a dotyčným zaměstnancem.

Pokud však administrativa vnitřní směrnicí zavedla zvláštní režim určený zejména k zajištění transparentnosti postupu obnovování smluv, jakož i k řádnému uplatňování určitých procesních podmínek, je třeba tento režim považovat za omezení vlastní posuzovací pravomoci samotným orgánem, od něhož se administrativa může odchýlit, aniž dojde k porušení zásady rovného zacházení, pouze s jasným uvedením důvodů této změny. Tak je tomu totiž v případě Europolu, která zavedla zvláštní režim, který navazuje obnovování smluv na dobu neurčitou na splnění tří kumulativních podmínek, a sice zaprvé trvalou potřebu pracovního místa nebo funkce, zadruhé schopnosti a dovednosti zaměstnance a jejich relevanci pro zastávané pracovní místo nebo funkci a zatřetí trvale vysokou výkonnost dotyčného zaměstnance.

Tribunál v prvé řadě zkoumá, zda bylo použití prvních dvou kritérií Europolem a její konstatování nesouladu mezi schopnostmi a dovednostmi žalobce a budoucím předvídatelným vývojem odůvodněné a konzistentní.

V tomto ohledu má Tribunál zaprvé za to, že Europol musela v zájmu služby před přijetím rozhodnutí o obnovení smlouvy zodpovědně posoudit předvídatelné budoucí změny a vývoj. V tomto ohledu Tribunál nejprve uvádí, že Europol měla s ohledem na řadu strategických programových dokumentů týkajících se její činnosti za to, že dotyčný odbor musí vykonávat operativní činnosti, a již nikoli pouze podpůrné úkoly pro operativní činnosti ostatních odborů, takže vedoucí tohoto odboru musí mít další dovednosti. A dále konstatuje, že poté, co posoudila schopnosti a dovednosti žalobce s přihlédnutím k jeho osobnímu spisu a jeho připomínkám předloženým v rámci postupu obnovování smlouvy, měla Europol za to, že tyto schopnosti a dovednosti neodpovídají vývoji, s nímž se v budoucnu počítá.

A zadruhé používání kritérií obnovování zcela izolovaným způsobem by mohlo vést k situaci, kdy by Europol musela obnovit smlouvu zaměstnance, i kdyby jeho dovednosti neodpovídaly rozumně předvídatelným budoucím požadavkům na jím zastávané pracovní místo, což by bylo ve zjevném v rozporu se zájmem služby a cílem stanoveného postupu.

Za těchto podmínek a s ohledem na širokou posuzovací pravomoc oprávněného orgánu v oblasti obnovování smluv na dobu určitou formou smluv na dobu neurčitou tak Tribunál dochází k závěru, že se Europol nedopustila nesprávného právního posouzení při použití kritérií pro hodnocení uchazeče o obnovení smlouvy.

Kromě toho Tribunál zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí není založeno na budoucí reorganizaci agentury. Pracovní místo vedoucího daného odboru tak bylo v organizační struktuře Europolu ponecháno, jelikož však potřeby tohoto místa odpovídající novým dovednostem byly přeformulovány, tak nyní vyžaduje nové dovednosti.

Ve druhé řadě má Tribunál za to, že se Europol nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když měla za to, že žalobce nemá schopnosti a dovednosti odpovídající jejím novým potřebám. Rovněž poznamenává, že Europol nezpochybňuje vysokou výkonnost žalobce ani jeho schopnost přizpůsobení se. Důvod neobnovení žalobcovy smlouvy spočívá v nevhodnosti jeho profilu pro budoucí potřeby Europolu, a sice ve vztahu k určité nyní nově požadované schopnosti. Z toho vyplývá, že byly identifikovány nové potřeby a odborné znalosti a že podle Europolu nejsou dovednosti žalobce dostatečné k tomu, aby jim vyhovovaly. Mimo to tyto nové potřeby organizace byly žalobci dobře známy, jelikož byly jasně identifikovány v řadě strategických dokumentů, do jejichž přípravy byl žalobce zapojen a ve vztahu k nimž měl možnost popsat své schopnosti, které by nebyly uvedeny v jeho osobním spisu.

Ve světle těchto úvah Tribunál žalobu zamítá v plném rozsahu.