Věc T‑343/06

Shell Petroleum NV a další

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Nizozemský trh se silničním bitumenem – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Přičitatelnost protiprávního jednání – Společná kontrola – Pokuty – Přitěžující okolnosti – Podněcovací a vedoucí úloha – Opakování protiprávního jednání – Doba trvání protiprávního jednání – Právo na obhajobu – Soudní přezkum v plné jurisdikci – Chování podniku během správního řízení“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (šestého senátu) ze dne 27. září 2012

1.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria pro posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Možnost Komise podložit domněnku skutkovými okolnostmi, které mají prokázat existenci skutečného výkonu rozhodujícího vlivu – Chybějící povinnost

(Články 81 ES a 82 ES)

2.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria pro posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Důkazní povinnost společnosti, která si přeje vyvrátit tuto domněnku

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 2)

3.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria pro posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Dceřiná společnost, vlastněná společně dvěma mateřskými společnostmi – Zánik jedné z mateřských společností v průběhu správního řízení – Neexistence vlivu

(Články 81 ES a 82 ES)

4.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria pro posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Nepřímé vlastnictví dceřiné společnosti – Skupina zahrnující velký počet provozních společností

(Články 81 ES a 82 ES)

5.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria pro posouzení – Kontrola vykonávaná mateřskou společností nad dceřinou společností – Nezbytnost souvislosti s protiprávním jednáním dceřiné společnosti – Neexistence

(Články 81 ES a 82 ES)

6.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Sdělení odpovědí na oznámení námitek – Podmínky – Meze – Relevantní ustanovení oznámení Komise o přístupu ke spisu – Legalita

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2; Sděleni Komise 2005/C 325/07, bod 27)

7.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Dosah – Systematické nezpřístupňování odpovědí na oznámení námitek – Porušení práva na obhajobu – Neexistence

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2; Sdělení Komise 2005/C 325/07, body 8 a 27)

8.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Odpověď na oznámení námitek – Dokument použitý jako důkaz – Povinnost systematicky zpřístupňovat tento dokument v plném rozsahu – Neexistence

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2; Sdělení Komise 2005/C 325/07, body 8 a 27)

9.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Dokumenty užitečné pro obhajobu – Posouzení samotnou Komisí – Nepřípustnost – Zásada, která se nepoužije na odpovědi stran na oznámení námitek

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2)

10.    Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Rozhodovací praxe Komise – Orientační charakter

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2; Nařízení Komise č. 773/2004 ; Sdělení Komise 2005/C 325/C 07/8, body 8 a 27)

11.    Žaloba na neplatnost – Přezkum legality – Kritéria – Zohlednění pouze skutkových a právních okolností existujících ke dni přijetí sporného aktu

(Článek 263 SFEU)

12.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Rozhodnutí, kterým se ukládají pokuty – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah – Označení prvků posouzení, které Komisi umožnily vymezit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání – Dostatečné označení – Pozdější sdělení konkrétnějších informací, které doplňují odůvodnění, jež je samo o sobě již dostatečné – Neexistence vlivu

(Články 81 ES, 82 ES a 253 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; Sdělení Komise 98/C 9/03)

13.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudu Unie přezkumu v plné jurisdikci – Dosah – Zohlednění nespolupráce podniku při správním řízení – Zvýšení pokuty – Podmínka

(Články 81 ES a 82 ES; článek 261 SFEU; Nařízení Rady č. 17, čl. 17 a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 18 odst. 2 a 3, čl. 23 odst. 1 a čl. 31)

14.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující okolnosti – Vedoucí úloha při protiprávním jednání nebo podněcování k němu – Nezbytné rozlišení

(Článek 81 odst. 1 ES; Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2 a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; Sdělení Komise 98/C 9/03 bod 2 třetí pododstavec)

15.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující okolnosti – Úloha podněcovatele protiprávního jednání – Pojem – Důkaz zakládající se na jediné události – Přípustnost – Podmínka

(Článek 81odst. 1 ES; Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2 a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; Sdělení Komise 98/C 9/03 bod 2)

16.    Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz protiprávního jednání – Svědectví zaměstnanců společnosti účastnící se protiprávního jednání – Přípustnost – Důkazní hodnota – Zásada volného hodnocení důkazů

(Článek 81 ES; Jednací řád Soudu, čl. 68 a 76)

17.    Hospodářská soutěž – Správní řízení – Slyšení – Vyslechnutí určitých osob – Posuzovací pravomoc Komise – Omezení – Dodržování práva na obhajobu

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 2)

18.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující okolnosti – Vedoucí úloha při protiprávním jednání – Pojem – Kritéria určení

(Článek 81 odst. 1 ES; Nařízení Rady č. 17 čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; Sdělení Komise 98/C 9/03 bod 2)

19.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc soudu Unie přezkumu v plné jurisdikci – Zohlednění doplňujících informací, které nebyly uvedeny v oznámení námitek nebo v rozhodnutí

(Články 81 ES a 82 ES; čl. 261 SFEU; Nařízení Rady č. 1/2003 čl. 31)

20.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující okolnosti – Opakování protiprávního jednání – Podobná protiprávní jednání, kterých se postupně dopustily dvě dceřiné společnosti téže mateřské společnosti – Nepřičtení protiprávního jednání mateřské společnosti v dřívějším rozhodnutí – Neexistence vlivu

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2 a nařízení Rady č. 1/2003 čl. 23 odst. 2 a 3; Sdělení Komise 98/C 9/03 bod 2)

21.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující okolnosti – Opakování protiprávního jednání – Sazba zvýšení základní částky pokuty – Prostor Komise pro uvážení

(Články 81 ES a 82 ES; Nařízení Rady č. 17 čl. 15 odst. 2 a nařízení Rady č. 1/2003 čl. 23 odst. 2 a 3; Sdělení Komise 98/C 9/03 bod 2)

22.    Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Zohlednění v rámci výkonu pravomoci v plné jurisdikci – Podmínky

(Jednací řád Soudu čl. 44 odst. 1 písm. d) a čl. 48 odst. 2)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 36–41)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 42, 54, 60)

3.      V oblasti hospodářské soutěže, jestliže dvě mateřské společnosti 100% společně vlastní dceřinou společnost, pouhá okolnost, že jedna z těchto mateřských společností přestala existovat, nemá vliv na otázku použití domněnky skutečného výkonu rozhodujícího vlivu na dceřinou společnost, jelikož podniky se nemohou vyhnout sankcím tím, že by pouze změnily svou identitu na základě restrukturalizace, převodu nebo jiných právních nebo organizačních změn, neboť jinak by byl ohrožen cíl potlačovat jednání, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže a předcházet jeho opakování prostřednictvím odrazujících sankcí.

Komise dále může použít domněnku skutečného výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti na dceřinou společnost, jestliže se dvě společnosti nachází v situaci podobné té, kdy jedna společnost vlastní veškerý kapitál své dceřiné společnosti.

(viz body 44–45)

4.      V oblasti hospodářské soutěže existence prostředních společností mezi dceřinou a mateřskou společností nemá vliv na možnost použití domněnky, podle které mateřská společnost skutečně vykonává rozhodující vliv na 100% vlastněnou dceřinou společnost. Mateřská společnost může být dále považována za odpovědnou za protiprávní jednání spáchané dceřinou společností i tehdy, jestliže v rámci skupiny existuje velký počet provozních společností.

(viz bod 52)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 61)

6.      V rámci řízení zahájeného pro porušení pravidel hospodářské soutěže je dotyčný podnik až na počátku kontradiktorní fáze správního řízení informován prostřednictvím oznámení námitek o všech podstatných skutečnostech, o které se Komise v tomto stadiu řízení opírá. V důsledku toho není odpověď jiných účastníků řízení na oznámení námitek v zásadě zahrnuta do dokumentů vyšetřovacího spisu, do kterých účastníci mohou nahlížet. Nicméně pokud se Komise v řízení podle čl. 81 odst. 1 ES zamýšlí za účelem prokázání existence protiprávního jednání opřít o úryvek odpovědi na oznámení námitek nebo o dokument připojený k takové odpovědi, musí ostatním účastníkům tohoto řízení umožnit vyjádřit se k takovému důkazu. To platí rovněž tehdy, když se Komise opře o takový dokument, aby prokázala podněcovací nebo vedoucí úlohu jednoho z dotyčných podniků.

Ustanovení bodu 27 oznámení Komise o pravidlech pro přístup do spisu Komise v případech podle článků 81 ES a 82 ES, článků 53, 54 a 57 Dohody o EHP a nařízení č. 139/2004 jsou v souladu s touto judikaturou, podle které, i když účastníci řízení obecně nemají přístup k odpovědím jiných účastníků na oznámení námitek, určitý účastník řízení by k nim přístup mít mohl, jestliže by tyto dokumenty mohly představovat nový důkaz, ať již v neprospěch či ve prospěch, vztahující se k tvrzením týkajícím se takového účastníka řízení v oznámení námitek.

(viz body 84–85)

7.      V oblasti hospodářské soutěže systematické nezpřístupňování odpovědí jiných podniků na oznámení námitek není v rozporu se zásadou dodržování práva na obhajobu. Tato zásada znamená, že Komise musí v průběhu správního řízení zpřístupnit dotyčným podnikům všechny skutečnosti, okolnosti nebo dokumenty, o které se opírá, aby jim umožnila užitečně vyjádřit jejich stanovisko k reálnosti a relevanci skutkových zjištění a dovolávaných okolností a k dokumentům použitým Komisí na podporu jejích tvrzení.

Odmítnutí Komise předat dokumenty z období po oznámení námitek, které od ní společnost požaduje, je protiprávní, pokud se jedná o dokument ve prospěch, jen tehdy, když uvedená společnost prokáže, že nezveřejnění tohoto dokumentu mohlo ovlivnit průběh řízení a obsah rozhodnutí v její neprospěch.

(viz body 86, 88)

8.      V rámci řízení zahájeného pro porušení pravidel hospodářské soutěže dokument z období po oznámení námitek, použitý Komisí jako důkaz v jejím rozhodnutí, nemusí být nezbytně poskytnut dotyčnému podniku v plném rozsahu. Komise je povinna s cílem umožnit dotyčnému podniku užitečně se vyjádřit k důkazu použitému Komisí v rozhodnutí, předat mu jen jedinou relevantní část dotčeného dokumentu, zasazenou do jejího kontextu, pokud je to nezbytné pro její pochopení.

(viz bod 87)

9.      V rámci řízení zahájeného pro porušení pravidel hospodářské soutěže se zásada, podle které nemůže příslušet pouze Komisi, která oznamuje námitky a přijímá rozhodnutí o uložení sankce, určit dokumenty užitečné pro obhajobu dotyčného podniku, týká dokumentů obsažených ve spise, který vytvořila Komise. Tato zásada se tedy nemůže vztáhnout na odpovědi jiných dotyčných stran na námitky oznámené Komisí.

(viz bod 89)

10.    V rámci řízení zahájeného pro porušení pravidel hospodářské soutěže není Komise vázána svou dřívější rozhodovací praxí týkající se zpřístupňování všech odpovědí dotyčných podniků na oznámení námitek, přičemž legalita jejích rozhodnutí se posuzuje výlučně na základě norem, kterými je vázána, včetně zejména nařízení č. 1/2003, nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 ES a 82 ES, článků 53, 54 a 57 Dohody o EHP a nařízení č. 139/2004, jak jsou vykládány soudem Unie.

(viz bod 90)

11.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 104)

12.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 108–113, 258–259)

13.    Přezkum legality rozhodnutí Komise, které ukládá pokutu za porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, je doplněn pravomocí přezkumu v plné jurisdikci, která byla unijnímu soudu přiznána článkem 17 nařízení č. 17. a kterou nyní přiznává článek 31 nařízení č. 1/2003 v souladu s článkem 261 SFEU. V rámci této pravomoci soud může, nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, nahradit posouzení Komise svým posouzením, a uložené pokuty nebo penále tedy zrušit, snížit nebo zvýšit. Přezkum stanovený Smlouvami tedy předpokládá, v souladu se zásadou účinné soudní ochrany uvedenou v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, že unijní soud provede přezkum právního i skutkového stavu a má pravomoc posoudit důkazy, zrušit napadené rozhodnutí a změnit výši pokut. Kromě toho, co se týče uplatnění článku 81 ES, žádné ustanovení neukládá osobě, jíž je určeno oznámení námitek, povinnost zpochybnit v průběhu správního řízení různé skutkové nebo právní okolnosti uvedené v tomto oznámení, jelikož později, ve stádiu soudního řízení, by již neměla právo tak učinit.

Je tedy věcí Tribunálu, aby v rámci své soudní pravomoci v plné jurisdikci posoudil ke dni, kdy přijme rozhodnutí, zda byla dotyčným podnikům uložena pokuta, která správně odráží závažnost dotčeného protiprávního jednání.

Nicméně za účelem zachování užitečného účinku čl. 18 odst. 2 a 3 nařízení č. 1/2003 má Komise právo uložit podniku, aby poskytl veškeré nezbytné informace týkající se skutkových okolností, které mu mohou být známy, a aby jí podle potřeby předal s nimi související dokumenty, které má v držení, s jedinou podmínkou, že neuloží podniku povinnost poskytnout odpovědi, které by tento podnik vedly k přiznání existence protiprávního jednání, jehož prokázání je věcí Komise. Podnik, kterému Komise zašle žádost o informace na základě ustanovení článku 18 nařízení č. 1/2003, je tedy povinen aktivně spolupracovat a může být sankcionován zvláštní pokutou, stanovenou ustanoveními čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení, která může představovat až 1 % jeho celkového obratu, pokud poskytne úmyslně nebo z nedbalosti nepřesné nebo zkreslené informace. Z toho vyplývá, že při výkonu soudní pravomoci v plné jurisdikci může Tribunál případně zohlednit nedostatek spolupráce podniku, a v důsledku toho zvýšit částku pokuty, která mu byla uložena za porušení článků 81 ES nebo 82 ES, za předpokladu, že tomuto podniku nebyla uložena za totéž jednání zvláštní pokuta podle čl. 23 odst. 1 nařízení č. 1/2003.

Tak by tomu například mohlo být v případě, kdy v odpověď na takovou žádost ze strany Komise podnik úmyslně nebo z nedbalosti neuvedl během správního řízení skutečnosti, které jsou rozhodující s ohledem na stanovení výše pokuty a kterými disponoval nebo mohl disponovat během přijímání napadeného rozhodnutí. I když Tribunálu v rámci výkonu soudní pravomoci v plné jurisdikci nic nebrání v tom, aby takové skutečnosti zohlednil, nic to nemění na tom, že podnik, který je uvedl až ve fázi soudního řízení, čímž narušil účel a řádný průběh správního řízení, je vystaven zohlednění této skutečnosti Tribunálem při stanovení přiměřené výše pokuty.

(viz body 116–119)

14.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 140)

15.    K tomu, aby bylo možné podnik kvalifikovat jako podněcovatele kartelové dohody, musel by tento nabádat či povzbuzovat jiné podniky, aby zavedly kartelovou dohodu nebo se ke kartelové dohodě připojily. Naopak nestačí, že byl pouze jedním ze zakladatelů kartelové dohody. Takovou kvalifikaci je třeba vyhradit pro podnik, který případně převzal iniciativu, například tím, že druhému podniku naznačil účelnost tajné dohody nebo se jej pokoušel k takovému postupu přesvědčit. Soud Unie nicméně neukládá Komisi, aby disponovala důkazy ohledně vypracování nebo koncepce podrobností kartelové dohody.

Role podněcovatele se vztahuje k okamžiku zavedení nebo rozšíření kartelové dohody, což umožňuje předpokládat, že několik podniků může zároveň sehrát úlohu podněcovatele v rámci téže kartelové dohody.

Kromě toho nic v zásadě nebrání tomu, aby se Komise mohla opřít o jedinou událost za účelem prokázání, že podnik hrál v rámci kartelové dohody úlohu podněcovatele, za podmínky, že tato jediná skutečnost umožní s jistotou prokázat, že tento podnik nabádal nebo povzbuzoval ostatní podniky, aby vytvořily kartelovou dohodu nebo se k ní připojily.

(viz body 155–156)

16.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 160–161)

17.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 170–171)

18.    Aby podnik mohl být kvalifikován jako vůdce kartelové dohody, musí představovat pro kartelovou dohodu významnou hybnou sílu, anebo nést zvláštní a konkrétní odpovědnost za fungování této dohody. Taková okolnost musí být posuzována celkově s ohledem na kontext projednávané věci. Lze ji dovodit zejména z toho, že podnik svými konkrétními iniciativními kroky dával sám od sebe zásadní podnět ke kartelové dohodě. Také ji lze dovodit ze souboru nepřímých důkazů poukazujících na odhodlanost, s jakou podnik usiluje o zajištění stability a úspěchu kartelové dohody.

Tak je tomu i tehdy, když se podnik účastnil schůzí kartelové dohody jménem jiného podniku, který se jich neúčastnil a oznamoval mu výsledky uvedených schůzí. Stejně tak je tomu tehdy, když se prokáže, že tento podnik zastával hlavní roli v rámci konkrétního fungování kartelové dohody, například tím, že organizoval značný počet schůzek, shromažďoval a rozesílal informace v rámci kartelové dohody, a nejčastěji předkládal návrhy k fungování kartelové dohody.

Dále skutečnost, že podnik aktivně dohlížel na dodržování dohod uzavřených v rámci kartelové dohody, představuje určující nepřímý důkaz jeho vedoucí úlohy.

Naopak skutečnost, že podnik vyvíjí nátlak, či dokonce diktuje chování ostatním účastníkům kartelové dohody, není nutným předpokladem k tomu, aby tento podnik mohl být kvalifikován jako vůdce kartelové dohody. Ani postavení podniku na trhu či zdroje, jimiž disponuje, nemohou představovat nepřímé důkazy o vedoucí úloze při protiprávním jednání, a to ani kdyby zapadaly do kontextu, s ohledem na který je třeba takové nepřímé důkazy posuzovat.

Komise může mít za to, že v kartelové dohodě hrálo vedoucí úlohu více podniků.

(viz body 198–202)

19.    Tribunál je v rámci své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci uznané článkem 261 SFEU a článkem 31 nařízení č. 1/2003 oprávněn posoudit přiměřenou povahu výše pokut ukládaných za porušení unijních pravidel hospodářské soutěže a může se za tímto účelem opřít zejména o dodatečné údaje, které nejsou uvedeny v oznámení námitek nebo v rozhodnutí Komise.

(viz bod 220)

20.    Jelikož unijní právo hospodářské soutěže uznává, že různé společnosti patřící k téže skupině představují hospodářskou entitu, a tedy podnik ve smyslu článků 81 ES a 82 ES, pokud dotyčné společnosti neurčují své chování na trhu samostatně, a s tím, že Komise může mateřské společnosti uložit pokutu za praktiky společností skupiny, může se Komise právem domnívat, že se jedná o opakování protiprávního jednání, jestliže se jedna z dceřiných společností mateřské společnosti dopustí protiprávního jednání stejného typu, jako je to, za které byla předtím sankcionována jiná dceřiná společnost.

Dále jelikož Komise disponuje možností, ale nikoliv povinností přičíst odpovědnost za protiprávní jednání mateřské společnosti, pouhá skutečnost, že Komise takové přičtení neprovedla v dřívějším rozhodnutí, neznamená, že by byla povinna provést stejné posouzení v pozdějším rozhodnutí.

V důsledku toho v situaci, kdy dceřiná společnost, které se týká dřívější rozhodnutí a dceřiná společnost, které se týká nové rozhodnutí Komise, jsou obě nepřímo 100% vlastněné stejnou mateřskou společností, nemá okolnost, že se Komise v dřívějším rozhodnutí rozhodla přičíst protiprávní jednání spíše první dceřiné společnosti, než jejím mateřským společnostem, vliv na možnost použít judikaturu týkající se opakování protiprávního jednání. Dále zánik jedné z mateřských společností nemůže mít vliv na možnost uplatnit opakování protiprávního jednání vůči podniku, který nadále existuje.

Konečně Komise není povinna poskytnout skutečnosti, umožňující prokázat, že tato mateřská společnost skutečně vykonávala rozhodující vliv na protiprávní jednání své dceřiné společnosti, jež byla předmětem dřívějšího rozhodnutí, protože v okamžiku, kdy byla spáchána protiprávní jednání, tuto dceřinou společnost 100% spoluvlastnily uvedené mateřské společnosti 

(viz body 248, 250, 252–253, 255, 263)

21.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 267–268)

22.    Z ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 48 odst. 2 jednacího řádu přitom vyplývá, že žaloba musí zejména obsahovat stručný popis žalobních důvodů a že nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Nicméně žalobní důvod, který je rozšířením žalobního důvodu dříve přímo nebo implicitně uvedeného v návrhu, kterým se zahajuje řízení, a který má úzkou spojitost s tímto žalobním důvodem, musí být prohlášen za přípustný.

Kromě toho při výkonu své soudní pravomoci v plné jurisdikci může soud přijmout nové žalobní důvody nebo argumenty jen při splnění dvou podmínek, a sice že jsou relevantní pro výkon jeho poslání a že se nezakládají na jiném důvodu protiprávnosti, než jsou důvody uvedené v žalobě.

(viz body 271–272)