Věc T-141/08

E.ON Energie AG

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí konstatující porušení pečeti – Článek 23 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1/2003 – Důkazní břemeno – Presumpce neviny – Proporcionalita – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Důkazy, které musí být shromážděny – Nezbytný stupeň důkazní síly

(Článek 81 odst. 1 ES)

2.      Právo Unie – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení v oblasti hospodářské soutěže – Použitelnost

(Článek. 6 odst. 2 EU; Listina základních práv Evropské unie, Článek 47)

3.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání spočívající v uzavření protisoutěžní dohody – Rozhodnutí vycházející z přímých důkazů – Důkazní povinnosti podniků, které zpochybňují existenci protiprávního jednání

(Články 81 ES a 82 ES)

4.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Podmínky pro ukládání pokut Komisí – Protiprávní jednání spáchané úmyslně nebo z nedbalosti – Rozhodnutí konstatující porušení pečeti – Důkazní břemeno Komise – Meze

[Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 1 písm. e)]

1.      V oblasti práva hospodářské soutěže je Komise v případě sporu o existenci protiprávního jednání povinna prokázat protiprávní jednání, jejichž existenci zjistila a předložit důkazy, které mohou právně dostačujícím způsobem prokázat skutečnosti zakládající protiprávní jednání. V této souvislosti je Komise povinna za účelem odůvodnění pevného přesvědčení, že k údajnému protiprávnímu jednání došlo, shromáždit dostatečně přesné a shodující se důkazy.

(viz bod 48)

2.      Zásada presumpce neviny, jak vyplývá zejména z čl. 6 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je součástí základních práv, která jsou podle judikatury Soudního dvora potvrzené i preambulí Evropského jednotného aktu a čl. 6 odst. 2 EU, jakož i článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, v právním řádu Společenství chráněna. S ohledem na povahu předmětných protiprávních jednání, jakož i povahu a stupeň přísnosti sankcí, které se k nim vztahují, se zásada presumpce neviny použije zejména v řízeních o porušení pravidel hospodářské soutěže použitelných na podniky, která mohou vést k uložení pokut nebo penále.

Mimoto má-li soudce pochybnosti, musí být tato skutečnost ku prospěchu podniku, kterému je rozhodnutí konstatující protiprávní jednání určeno. Soudce tedy nemůže dospět k závěru, že Komise existenci předmětného protiprávního jednání prokázala právně dostačujícím způsobem, jestliže má o této otázce stále pochybnosti, zejména v rámci žaloby směřující ke zrušení rozhodnutí, jímž se ukládá pokuta.

(viz body 51–52, 238)

3.      Pokud tedy Komise s ohledem na chování dotčených podniků konstatuje, že byla porušena pravidla hospodářské soutěže, soud Unie zruší předmětné rozhodnutí, předloží-li uvedené podniky argumentaci, která poskytuje jiné vysvětlení skutkových okolností zjištěných Komisí a umožňuje tak nahradit vysvětlení skutkových okolností, na základě kterého Komise konstatovala existenci protiprávního jednání, jiným přijatelným vysvětlením.

Vychází-li však Komise z přímých důkazů, které v zásadě dostatečně prokazují existenci protiprávního jednání, nepostačuje, aby dotyčný podnik tvrdil, že případně došlo k okolnosti, která by mohla ovlivnit průkaznost uvedených důkazů, k tomu, aby na Komisi přenesl povinnost prokázat, že tato okolnost nemohla mít vliv na průkaznost těchto důkazů. Naopak, s výjimkou případu, kdy dotyčný podnik nemůže takový důkaz předložit z důvodu chování samotné Komise, je tento podnik povinen právně dostačujícím způsobem prokázat jednak existenci okolnosti, které se dovolává a dále, že tato okolnost zpochybňuje průkaznost důkazů, z nichž Komise vychází.

(viz body 54, 56, 199)

4.      V souladu s čl. 23 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 ES a 82 ES může Komise uložit pokuty, pokud byly „úmyslně nebo z nedbalosti“ porušeny pečetě umístěné úředníky nebo jinými doprovázejícími osobami zmocněnými Komisí. V souladu s tímto ustanovením tak Komise nese důkazní povinnost prokázat porušení pečeti. Naopak jí nepřísluší prokazovat skutečný vstup do místnosti, která byla zapečetěna, nebo manipulaci s dokumenty uloženými v této místnosti.

(viz body 85, 256)