Věc T-114/06 R

Globe SA

v.

Komise Evropských společenství

„Veřejné zakázky – Nabídkové řízení Společenství – Řízení o předběžných opatřeních – Fumus boni iuris – Naléhavost“

Shrnutí usnesení

1.      Řízení o předběžných opatřeních – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Naléhavost – „Fumus boni juris“ – Kumulativní podmínky – Zvážení všech proti sobě stojících dotčených zájmů

(Článek 243 ES; jednací řád Soudu, čl. 104 odst. 2)

2.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Odklad vykonatelnosti rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek

(Článek 242 ES)

3.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Odklad vykonatelnosti rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek

(Článek 242 ES)

4.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Odklad vykonatelnosti rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek

(Článek 242 ES)

1.      Článek 104 odst. 2 jednacího řádu Soudu stanoví, že návrhy na předběžná opatření musí označit předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, a rovněž skutkové i právní důvody, které prima facie (fumus boni iuris) odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže návrh na předběžná opatření musí být zamítnut, pokud jedna z těchto podmínek není splněna. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních případně rovněž provede zvážení proti sobě stojících dotčených zájmů. Kromě toho má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních v rámci tohoto celkového přezkumu širokou posuzovací pravomoc, a protože neexistuje žádné pravidlo práva Společenství ukládající mu předem určený analytický postup pro posuzování nutnosti vydat předběžná opatření, je na něm, aby s ohledem na okolnosti projednávaného případu určil způsob, jakým musí být tyto jednotlivé podmínky ověřeny, a stanovil pořadí tohoto přezkumu.

(viz body 26–27)

2.      Soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních sice nepřísluší předjímat opatření, jež by měla přijmout Komise při výkonu případného zrušujícího rozsudku, avšak obecná zásada práva na úplnou a účinnou soudní ochranu v sobě zahrnuje zajištění předběžné ochrany procesních subjektů, pokud je nezbytná pro plnou účinnost budoucího konečného rozhodnutí, za účelem zabránění vzniku mezer v právní ochraně zajišťované soudy Společenství.

V rámci řízení o předběžných opatřeních týkajícího se zadání veřejné zakázky je tedy třeba přezkoumat, zda po případném zrušujícím rozsudku možnost Komise zorganizovat nové nabídkové řízení umožní nahradit újmu tvrzenou navrhovatelkou, a v případě záporné odpovědi posoudit, zda může být navrhovatelce poskytnuto odškodnění.

(viz body 104–105, 107)

3.      Jestliže navrhovatelka ztratila šanci získat smlouvu, která je předmětem nabídkového řízení Společenství, a je velmi obtížné, ba dokonce nemožné ji vyčíslit, a v důsledku toho s požadovanou přesností vyčíslit újmu vyplývající z její ztráty, ztráta této šance může být považována za zakládající újmu velmi obtížně napravitelnou prostřednictvím rovnocenné náhrady. Je tomu tak rovněž v případě, kdy je s ohledem na okolnosti daného případu velmi obtížné vyčíslit soutěžní výhodu, a v důsledku toho s dostatečnou přesností vyčíslit újmu vyplývající ze ztráty šance tuto výhodu získat.

(viz body 118, 127)

4.      Ztráta šance získat a provést veřejnou zakázku je vlastní vyloučení z dotčeného nabídkového řízení a nemůže na ni být pohlíženo jako na samu o sobě zakládající vážnou újmu nezávisle na konkrétním posouzení závažnosti zvláštního zásahu tvrzeného v každé konkrétní věci. V důsledku toho v případě řízení o zadání veřejné zakázky bude za podmínky, že navrhovatelka prokáže právně dostačujícím způsobem, že mohla ze zadání zakázky v rámci nabídkového řízení a z jejího provedení získat dostatečně významné výhody, skutečnost, že ztratila šanci, že jí bude uvedená zakázka zadána a že ji bude moci provést, představovat vážnou újmu.

Ačkoli pokud je navrhovatelem podnik, vážnost majetkové újmy musí být hodnocena zejména s ohledem na velikost tohoto podniku, nemůže být nicméně vyloučeno, že vážnost újmy musí být rovněž posouzena na základě jiných kritérií, jako je například vážnost zásahu do podílů na trhu nebo narušení soutěžního postavení podniku.

(viz body 131–132, 134–135)