Věc T-332/02

Nordspedizionieri di Danielis Livio & C. Snc a další

v.

Komise Evropských společenství

„Celní unie – Operace tranzitu Společenství – Podvod – Pašování cigaret – Prominutí dovozního cla – Nařízení (EHS) č. 1430/79 – Článek 13: ustanovení o spravedlnosti – Pojem ,zvláštní případ‘ “

Shrnutí rozsudku

1.      Vlastní zdroje Evropských společenství – Vrácení či prominutí dovozního nebo vývozního cla – Článek 13 nařízení č. 1430/79 – Dosah – Omezení – Použití celního práva hmotného – Výlučná pravomoc vnitrostátních orgánů

(Článek 234 ES; nařízení Rady č. 1430/79, čl. 13 odst. 1)

2.      Vlastní zdroje Evropských společenství – Vrácení či prominutí dovozního nebo vývozního cla – Článek 13 nařízení č. 1430/79 – Dosah – Rozhodovací pravomoc Komise – Pravidla uplatňování

(Nařízení Rady č. 1430/79, čl. 13 odst. 1)

3.      Vlastní zdroje Evropských společenství – Vrácení či prominutí dovozního nebo vývozního cla – Článek 13 nařízení č. 1430/79 – „Zvláštní případ“ – Pojem – Vnitrostátní orgány, které v rámci vyšetřování nechaly úmyslně dopustit protiprávní jednání a porušení, čímž vznikl dlužníkovi v dobré víře celní dluh – Vážné pochybení Komise nebo vnitrostátních orgánů – Zahrnutí – Věc, která nepředstavuje zvláštní případ

(Nařízení Rady č. 1430/79, čl. 13 odst. 1)

1.      Jediným cílem ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1430/79 o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla je umožnit, pokud jsou splněny některé zvláštní podmínky a při neexistenci hrubé nedbalosti či podvodného jednání, osvobození hospodářských subjektů od zaplacení cla, které dluží, a neumožnit zpochybnění samotné zásady vymahatelnosti celního dluhu. Určení existence a přesné částky dluhu totiž spadá do pravomoci vnitrostátních orgánů. Krom toho mohou být rozhodnutí přijatá těmito orgány napadena u vnitrostátních soudů, přičemž tyto soudy mohou předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 234 ES.

(viz body 33–34, 101)

2.      Článek 13 odst. 1 nařízení č. 1430/79 o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla představuje obecné ustanovení o spravedlnosti, určené k pokrytí jiných případů než těch, které byly nejběžněji shledány v praxi a které mohou být v okamžiku přijetí tohoto nařízení předmětem zvláštní právní úpravy. Toto ustanovení je určeno k použití, pokud okolnosti, které charakterizují vztah mezi hospodářským subjektem a správou, jsou takové, že není spravedlivé, aby tento subjekt nesl škodu, kterou by obvykle neutrpěl.

S ohledem na toto ustanovení musejí být splněny dvě kumulativní podmínky, aby mohlo být dovozní clo prominuto, a to existence zvláštního případu a neexistence podvodného jednání nebo hrubé nedbalosti ze strany hospodářského subjektu.

Komise při přijímání rozhodnutí za použití uvedeného obecného ustanovení o spravedlnosti disponuje posuzovací pravomocí. Vrácení nebo prominutí dovozního cla krom toho představují výjimku z běžného režimu dovozů a vývozů, a v důsledku toho ustanovení stanovující takové vrácení nebo takové prominutí musí být vykládána striktně.

(viz body 40–42)

3.      Neinformování hospodářského subjektu, dlužníka celního dluhu, vnitrostátními orgány z důvodu potřeb vyšetřování prováděného celními nebo policejními orgány a určeného k identifikaci a zatčení pachatelů nebo spolupachatelů spáchaného podvodu nebo jeho přípravy, o průběhu tohoto vyšetřování totiž představuje při neexistenci podvodného jednání nebo hrubé nedbalosti přičitatelných dlužníkovi zvláštní případ ve smyslu ustanovení o spravedlnosti čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1430/79 o vrácení nebo prominutí dovozního nebo vývozního cla. Ačkoliv je totiž pravda, že vnitrostátní orgány mohou v rámci takového vyšetřování legitimně nechat úmyslně dopustit protiprávní jednání či porušení, zatížení dlužníka celního dluhu, které vyplývá z této volby spojené s pronásledováním, je přesto v rozporu s účelem ustanovení o spravedlnosti v tom, že by se tak dlužník nacházel ve výjimečné situaci vůči jiným subjektům vykonávajícím stejnou činnost.

Přestože je dále pravda, že předložení dokladů dlužníkem, i když v dobré víře, u nichž se následně ukáže, že byly padělány, nepředstavuje samo o sobě zvláštní případ odůvodňující prominutí dovozního cla, existence takového případu se použije v případě, ve kterém se Komise nebo vnitrostátní celní orgány dopustily závažného porušení usnadňujícího podvodné použití dokladů.

Co se týče celního zástupce na hranicích Společenství, který vystavil osvědčení o tranzitu Společenství po odjezdu nákladního vozidla z místa ve třetí zemi, ani skutečnost, že operace jsou prováděny na hranici, a nikoli v místě odjezdu přepravy, ani nemožnost provést prohlídku nákladního vozidla nepředstavují skutečnosti, které by mohly dostat subjekt do výjimečného postavení vůči ostatním hospodářským subjektům, vzhledem k tomu, že se tyto okolnosti dotýkají neurčitého počtu subjektů. Nepředstavují tedy zvláštní případ ve smyslu výše uvedeného ustanovení.

(viz body 51, 70, 72, 84)