Věc T‑51/14

Česká republika

v.

Evropská komise

„Režim zaručených tradičních specialit – Nařízení (EU) č. 1151/2012 – Zamítnutí žádosti o zápis názvu ,pomazánkové máslo‘ jako zaručené tradiční speciality – Skloubení s ustanoveními nařízení (ES) č. 1234/2007, která stanoví podmínky užívání obchodního označení ,máslo‘ “

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 12. května 2015

1.      Zemědělství – Jednotné právní předpisy – Režim zaručených tradičních specialit (ZTS) – Nařízení č. 1151/2012 – Zápis názvu produktu nebo potraviny do rejstříku ZTS – Podmínka – Splnění podmínek uvedení na trh stanovených unijním normotvůrcem

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87, čl. 2 odst. 3; nařízení Rady č. 1234/2007)

2.      Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Doslovný, systematický, historický a teleologický výklad – Zohlednění účelu a obecné systematiky dotčeného aktu

1.      Ustanovení čl. 2 odst. 3 nařízení č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, podle nichž se toto nařízení použije, aniž jsou dotčeny jiné zvláštní předpisy Unie týkající se uvádění produktů na trh, a zejména předpisy o jednotné společné organizaci trhů a o označování potravin, mají být chápána tak, že znamenají, že název lze zapsat do rejstříku zaručených tradičních specialit (ZTS) pouze za předpokladu, že splňuje podmínky uvedení na trh stanovené v nařízení č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).

V tomto kontextu vyznačujícím se významem, který přikládá evropský zákonodárce sjednocení používání obchodních označení zemědělských produktů za účelem zachování hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů, nelze připustit výklad, podle nějž nařízení č. 1234/2007 a č. 1151/2012 představují alternativní způsoby zápisu názvů zemědělských produktů, jelikož takový výklad by členskému státu umožňoval využít režimu ZTS k obcházení pravidel týkajících se obchodních norem stanovených nařízením č. 1234/2007 a v případě, že by dotčený produkt mohl být uveden na trh, by vedl k tomu, že by tomuto produktu byla přiznána neoprávněná soutěžní výhoda a spotřebitel by byl klamán.

Argument, že toto odůvodnění by snižovalo užitečný účinek nařízení č. 1151/2012 tím, že by bylo nutné další řízení a snížena přitažlivost kvalifikace jako ZTS, rovněž nelze přijmout. Obě nařízení totiž sledují částečně odlišné cíle a stanoví odlišné podmínky. Je logické, že obecné podmínky uvádění zemědělských produktů na trh stanovené nařízením č. 1234/2007 doplňuje specifický a odlišný postup stanovený nařízením č. 1151/2012, který má spotřebitelům zaručit, že určitým zemědělským produktům lze oprávněně přičítat vlastnosti představující jejich přidanou hodnotu.

(viz body 30, 35, 41, 50)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 34)