Věc T‑66/14

(zveřejnění formou výňatků)

John Arnold Bredenkamp a další

v.

Rada Evropské unie

a

Evropská komise

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči určitým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Zimbabwe – Zmrazení finančních prostředků – Mimosmluvní odpovědnost“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 21. července 2016

1.      Mimosmluvní odpovědnost – Podmínky – Protiprávní jednání – Dostatečně závažné porušení právní normy, jejímž předmětem je přiznání práv jednotlivcům – Právní norma, jejímž předmětem je přiznání práv jednotlivcům – Pojem – Právo vlastnit majetek – Zahrnutí

(Článek 340 druhý pododstavec SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 17 a čl. 52 odst. 1)

2.      Akty orgánů – Volba právního základu – Nařízení zavádějící omezující opatření přijatá vůči třetí zemi – Opatření o zmrazení finančních prostředků určitých osob a subjektů spojených s vedoucími představiteli této země nebo jimi ovládaných – Dostatečná vazba mezi těmito osobami a subjekty a režimem dané země – Články 60 a 301 ES společně – Přípustnost

(Články 60 a 301 ES; nařízení Rady č. 314/2004, článek 6)

3.      Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Omezující opatření – Zmrazení finančních prostředků určitých osob a subjektů s ohledem na situaci ve třetí zemi – Právo být vyslechnut před přijetím takovýchto opatření – Neexistence – Výjimka – Prodloužení platnosti opatření, která byla prvotně přijata na dobu určitou

[Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 písm. a) a článek 47; nařízení Rady č. 314/2004, článek 6]

4.      Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Omezující opatření – Zmrazení finančních prostředků určitých osob a subjektů s ohledem na situaci ve třetí zemi – Právo na přístup k dokumentům – Meze

[Listina základních práv Evropské unie, čl. 41 odst. 2 písm. a) a článek 47; nařízení Rady
č. 314/2004]

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 17, 24, 26)

2.      Vzhledem ke znění článků 60 a 301 ES, zvláště pak vzhledem k formulacím „vůči dotyčným třetím zemím“ a „s jednou nebo několika třetími zeměmi“ uvedeným v těchto článcích, se tyto články týkají přijímání opatření vůči třetím zemím, přičemž tento pojem může zahrnovat vedoucí představitele určité země i jednotlivce a subjekty, kteří jsou s těmito představiteli spojeni nebo jsou jimi přímo či nepřímo ovládáni. Nelze přitom vyloučit, že ředitelé určitých podniků mohou být předmětem omezujících opatření přijatých na základě článků 60 a 301 ES, je-li prokázáno, že jsou spojeni s vedoucími představiteli daných třetích zemí.

S ohledem na cíle sledované omezujícími opatřeními, které spočívají v zamezení jakékoli podpory poskytované dané vládě, musí pojem „spojený“ také zahrnovat osoby provádějící takovou činnost, jako je poskytování finanční i jiné podpory vládnoucímu režimu, a to i prostřednictvím společností. Možnost přijmout omezující opatření vůči jakékoli právnické osobě, jejímž vlastníkem je fyzická osoba spojená s vedoucími představiteli dotyčné země, je v tomto ohledu zjevnou podmínkou účinnosti těchto opatření. Vzhledem k tomu, že obchodní firmy právnických osob byly do seznamu ukládajícího omezující opatření zařazeny z toho důvodu, že jejich vlastníkem je fyzická osoba uvedená rovněž v tomto seznamu, toto zařazení se tak platně zakládá na článcích 60 a 301 ES.

(viz body 31, 35–37)

3.      S ohledem na moment překvapení nezbytný v případě opatření o zmrazení finančních prostředků nevyžaduje právo být vyslechnut, které musí být dodrženo v oblasti omezujících opatření, aby unijní orgány před prvotním zařazením jména osoby nebo obchodní firmy či názvu subjektu do seznamu těch, jimž se ukládají omezující opatření, sdělily důvody tohoto zařazení dotčené osobě nebo subjektu, ani aby Rada z vlastního podnětu vyslechla tuto osobu nebo subjekt. Pokud však Rada prvotně zmrazila finanční prostředky na dobu určitou, musí v zásadě dotčeným osobám poskytnout možnost, aby byly vyslechnuty před prodloužením platnosti tohoto opatření. Akty, jimiž se prodlužuje platnost takového opatření, již totiž nemusí nutně těžit z momentu překvapení, aby byly účinné. Právo být vyslechnut před přijetím aktů, jimiž se ponechávají v platnosti omezující opatření vůči osobám, na které se tato opatření již vztahují, nicméně předpokládá, že Rada shromáždila v neprospěch těchto osob nové důkazy.

(viz body 48, 49, 51)

4.      I když je pravda, že pokud byly osobě zařazené do seznamu ukládajícího omezující opatření sděleny dostatečně přesné informace, jež jí umožňovaly užitečně vyjádřit své stanovisko k důkazům shromážděným dotyčnými orgány v její neprospěch, neznamená dodržení práva na obhajobu povinnost těchto orgánů spontánně poskytnout přístup k dokumentům v jejich spise, nic to však nemění na tom, že na žádost dotčené osoby jsou uvedené orgány povinny poskytnout přístup ke všem nedůvěrným správním dokumentům týkajícím se dotčeného opatření.

(viz bod 50)