Language of document : ECLI:EU:T:2019:238

Věc T643/16

Gamaa Islamya Egypt

v.

Rada Evropské unie

 Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 10. dubna 2019

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, skupinám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Zmrazení finančních prostředků – Možnost kvalifikace orgánu třetího státu jako příslušného orgánu ve smyslu společného postoje 2001/931/SZBP – Skutkový základ rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Povinnost odůvodnění – Ověřování aktů Rady“

1.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí či ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Orgán příslušný k přijetí uvedeného vnitrostátního rozhodnutí – Pojem – Orgán třetího státu – Zahrnutí

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

(viz body 81, 82)

2.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijatého orgánem třetího státu – Přípustnost – Podmínka – Vnitrostátní rozhodnutí přijaté při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu – Povinnost Rady provést ověření – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

(viz body 85–88, 133)

3.      Unijní právo – Zásady – Právo na obhajobu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijaté vůči některým osobám a subjektům podezřelým z páchání teroristických činností – Povinnosti Rady – Informování dotčené osoby o skutečnostech svědčících v její neprospěch a jejím právu být vyslechnuta – Rozsah

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

(viz body 93, 94)

4.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování, trestního stíhání nebo o odsouzení – Orgán příslušný k přijetí uvedeného vnitrostátního rozhodnutí – Pojem – Správní orgán – Zahrnutí – Podmínky

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

(viz body 110–116)

5.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování, trestního stíhání nebo o odsouzení – Neexistence povinnosti, aby vnitrostátní rozhodnutí bylo přijato v rámci trestního řízení stricto sensu – Podmínky

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

(viz body 119–121)

6.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Povinnost loajální spolupráce mezi členskými státy a orgány Evropské unie – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Odůvodnění – Dodržování základních práv – Soudní přezkum – Rozsah

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

(viz body 129–132)

7.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Povinnost loajální spolupráce mezi členskými státy a orgány Evropské unie – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Přijetí nebo ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zahájení vyšetřování, trestního stíhání nebo o odsouzení – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah – Vnitrostátní rozhodnutí o odsouzení – Neexistence povinnosti uvést závažné a věrohodné důkazy nebo stopy, na kterých se zakládá vnitrostátní rozhodnutí

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4)

(viz body 140–146, 148)

8.      Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Vnitrostátní rozhodnutí, které již samo o sobě nedovoluje usuzovat na to, že trvá nebezpečí zapojení do teroristických činů – Povinnost Rady přihlédnout k novějším skutkovým okolnostem dokládajícím, že toto nebezpečí stále trvá

(Společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 6)

(viz body 154–157, 170)

9.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijaté vůči některým osobám a subjektům podezřelým z teroristické činnosti – Minimální požadavky

(Článek 296 SFEU)

(viz body 160–163, 173)

10.    Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Zvláštní omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Ponechání v platnosti na základě vnitrostátního rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků – Rozsah přezkumu – Přezkum zahrnující všechny informace použité k prokázání, že trvá nebezpečí zapojení do teroristických činů

(Článek 296 SFEU; společný postoj Rady 2001/931, čl. 1 odst. 4 a 6)

(viz body 160, 185, 186)

11.    Žaloba na neplatnost – Žalobní důvody – Porušení podstatných formálních náležitostí – Porušení ustanovení jednacího řádu Rady týkajících se ověřování jejích aktů – Nutnost dovolávat se újmy nebo jiných vad než neověření – Neexistence

(Článek 297 odst. 2 první pododstavec SFEU; jednací řád Rady, článek 15)

(viz body 196–204, 209, 210, 218, 219, 228, 229)

12.    Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků přijaté vůči některým osobám a subjektům podezřelým z teroristické činnosti – Rozhodnutí a důvodová zpráva obsažené v rozdílných dokumentech – Samostatné zveřejnění odůvodněné naléhavými důvody obecného zájmu – Domněnka ověření nepodepsané důvodové zprávy – Neexistence – Povinnost ověření rozhodnutí a důvodové zprávy

(Článek 296 SFEU; jednací řád Rady, článek 15)

(viz body 214–216, 222, 223)

Shrnutí

V rozsudku Gamaa Islamya Egypt v. Rada (T‑643/16) ze dne 10. dubna 2019 Tribunál zrušil několik rozhodnutí Rady (SZBP), kterými se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu(1), jakož i několik prováděcích nařízení Rady (EU), kterými se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu(2), přijatých v době od července 2016 do července 2018, v rozsahu, v němž se tyto akty týkají organizace Gamma Islamya Egypt(3). Z důvodových zpráv napadených aktů vyplývá, že se zařazení názvu žalobkyně na sporné seznamy zakládalo na čtyřech vnitrostátních rozhodnutích, a to na rozhodnutí přijatém britským orgánem (dále jen rozhodnutí „Home Secretary“, ministerstvo vnitra Spojeného království) a na třech rozhodnutích přijatých americkými orgány.

Pokud jde o posledně uvedená rozhodnutí, Tribunál připomněl, že ačkoliv se pojem „příslušný orgán“ použitý v čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931(4) neomezuje jen na orgány členských států, ale může v zásadě zahrnovat také orgány třetích států, vychází-li Rada z rozhodnutí třetího státu, musí nejprve ověřit, zda bylo toto rozhodnutí přijato při dodržení práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu. V projednávaném případě Tribunál v souvislosti se dvěma z těchto rozhodnutí rozhodl, že jelikož americké orgány nemají s ohledem na důvodové zprávy k napadeným aktům povinnost dotčeným osobám zaslat odůvodnění jejich rozhodnutí nebo tato rozhodnutí zveřejnit, k těmto rozhodnutím nebylo zaručeno dodržení práva na obhajobu, a napadené akty tudíž z těchto rozhodnutí nemohly vycházet. Co se týče prvního amerického rozhodnutí, Tribunál dále konstatoval, že prostá zmínka o tom, že uvedené rozhodnutí bylo zveřejněno v úředním věstníku Spojených států, nepostačuje k tomu, aby mohlo být konstatováno, že Rada náležitě ověřila dodržování práva na obhajobu v uvedeném třetím státě. Tribunál tedy měl za to, že odůvodnění týkající se amerických rozhodnutí je nedostatečné, takže tato rozhodnutí nemohou sloužit jako základ napadených aktů.

Tribunál nicméně uvedl, že vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931 nevyžaduje, aby se akty Rady opíraly o více rozhodnutí příslušných orgánů, napadené akty mohly, co se týče zařazení názvu žalobkyně na sporné seznamy, vycházet pouze z rozhodnutí Home Secretary, takže v přezkumu žaloby bylo třeba pokračovat, a to v rozsahu, v němž se napadené akty opírají o toto rozhodnutí.

Tribunál následně napadené akty zrušil vzhledem k tomu, že skutečnosti uvedené Radou v důvodových zprávách k napadeným aktům neumožňovaly odůvodnit ponechání názvu žalobkyně na sporných seznamech, a to buď kvůli jejich nedostatečnému odůvodnění, nebo proto, že byly jako základ takového opatření nedostatečné, a to zejména s ohledem na jejich zastaralost. Tribunál dále rozhodl, že důvodové zprávy napadených aktů, které byly poskytnuty dotčené organizaci, Rada neověřila v souladu s čl. 297 odst. 2 prvním pododstavcem SFEU a článkem 15 jejího jednacího řádu(5). Ověření aktů Rady je totiž podstatná formální náležitost, která umožňuje třetím osobám ověřit, že jim zaslaná verze odpovídá verzi, kterou přijal tento orgán, a která tedy zaručuje dodržení zásady právní jistoty. Vzhledem k tomu, že se tato zásada právní jistoty týká i aktů Rady, tyto akty musí být ověřeny, i když Rada není kolegiální orgán. Nadto je třeba uvést, že jelikož odůvodnění a výrok aktu Rady tvoří nedílný celek, je třeba, aby byly ověřeny oba, ačkoliv jsou obsaženy v rozdílných dokumentech. A konečně vzhledem k tomu, že ověření je podstatnou formální náležitostí, napadené akty musí být zrušeny, aniž by bylo nutné zkoumat, zda se akty, které byly oznámeny žalobkyni, přesně shodují s akty přijatými Radou.


1–      Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. 2001, L 344, s. 93, Zvl. vyd. 18/01, s. 217).


2–      Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. 2001, L 344, s. 70; Zvl. vyd. 18/01, s. 207).


3–      V projednávaném případě bylo požadováno zrušení rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1136 ze dne 12. července 2016 (Úř. věst. 2016, L 188, s. 21) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2016/1127 ze dne 12. července 2016 (Úř. věst. 2016, L 188, s. 1), rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/154 ze dne 27. ledna 2017 (Úř. věst. 2017, L 23, s. 21) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/150 ze dne 27. ledna 2017 (Úř. věst. 2017, L 23, s. 3), rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1426 ze dne 4. srpna 2017 (Úř. věst. 2017, L 204, s. 95) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2017/1420 ze dne 4. srpna 2017 (Úř. věst. 2017, L 204, s. 3), rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/475 ze dne 21. března 2018 (Úř. věst. 2018, L 79, s. 26) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2018/468 ze dne 21. března 2018 (Úř. věst. 2018, L 79, s. 7), rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1084 ze dne 30. července 2018 (Úř. věst. 2018, L 194, s. 144) a prováděcího nařízení Rady (EU) 2018/1071 ze dne 30. července 2018 (Úř. věst. 2018, L 194, s. 23).


4–      Podle tohoto ustanovení se seznamy těch, kterým se zmrazují finanční prostředky, vypracovávají na základě přesných informací nebo materiálů v příslušném spisu, ze kterých vyplývá, že příslušný orgán přijal na základě závažných a věrohodných důkazů nebo stop ve vztahu k dotyčným osobám a subjektům rozhodnutí, které se týká zahájení vyšetřování nebo trestního stíhání za teroristický čin, pokus o spáchání teroristického činu, účast na něm nebo napomáhání k jeho spáchání nebo odsouzení za takové činy.


5–      Jednací řád Rady, který byl přijat rozhodnutím 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009 (Úř. věst. 2009, L 325, s. 35).