Věc T‑701/16 P

Evropská komise

proti

AV

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Přijímání – Lékařská prohlídka – Neúplná prohlášení při lékařské prohlídce – Uplatnění výhrady týkající se zdravotního stavu se zpětným účinkem – Nepřiznání příspěvku v invaliditě – Plnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudu pro veřejnou službu, kterým bylo zrušeno původní rozhodnutí“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (kasačního senátu) ze dne 17. května 2018

1.      Žaloby úředníků – Zrušující rozsudek – Působnost – Absolutní překážka věci rozsouzené – Působnost – Zohlednění důvodů uvedených na podporu výroku

(Článek 263 SFEU)

2.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné odůvodnění – Implicitní odůvodnění Soudem pro veřejnou službu – Přípustnost – Podmínky

(Statut Soudního dvora, článek 36 a příloha I, článek 7, § 1)

3.      Právo Evropské unie – Zásady – Dodržení přiměřené lhůty – Nedodržení v rámci administrativního řízení – Uplynutí doby, které může mít dopad na obsah rozhodnutí – Důsledky v rámci uplatnění výhrady týkající se zdravotního stavu na základě článku 32 pracovního řádu ostatních zaměstnanců

(Listina základních práv Evropské unie, článek 41, § 1; pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, článek 32)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 29–31, 33, 35, 39)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 50–52)

3.      Povinnost dodržovat v řízeních vedených unijní administrativou přiměřenou lhůtu je obecnou zásadou unijního práva, jejíž dodržování zajišťuje soud Unie a která se jakožto jedna ze složek práva na řádnou správu objevuje v čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.

Porušení zásady dodržení přiměřené lhůty však obecně neodůvodňuje zrušení rozhodnutí přijatého na závěr určitého administrativního řízení. Pouze pokud může uplynulá nepřiměřeně dlouhá doba ovlivnit samotný obsah rozhodnutí přijatého na konci řízení v rámci administrativy, má porušení zásady přiměřené lhůty vliv na platnost tohoto řízení.

Soud pro veřejnou službu se tedy dopustil nesprávného právního posouzení tím, že měl za to, rozhodnutí o uplatnění výhrady týkající se zdravotního stavu v souvislosti s přijetím dočasného zaměstnance do pracovního poměru se zpětným účinkem ke dni jeho nástupu do pracovního poměru se z důvodu výše uvedených skutečností v průběhu tohoto dlouhého období fakticky přeměnilo na rozhodnutí o tom, že jsou dočasnému zaměstnanci s okamžitým účinkem odepřeny záruky stanovené v oblasti invalidity, pokud jde o invaliditu, která již nastala. Ze samotné skutečnosti, že rozhodnutí o uplatnění výhrady týkající se zdravotního stavu v souvislosti s přijetím do pracovního poměru bylo přijato po ukončení smlouvy a po vydání závěrů výboru pro otázky invalidity týkajících se uznání invalidity, totiž nelze bez dalšího dovodit, že uplynutí nadměrně dlouhé doby mělo dopad na obsah tohoto rozhodnutí.

(viz body 45, 46, 56, 59)