ROZSUDEK SOUDU (třetího senátu)

19. června 2009(*)

„Hospodářská soutěž – Spojování podniků – Trh silničních telematických systémů – Rozhodnutí prohlašující spojení za slučitelné se společným trhem – Závazky – Zjevně nesprávné posouzení – Zneužití pravomoci – Povinnost uvést odůvodnění“

Ve věci T‑48/04,

Qualcomm Wireless Business Solutions Europe BV, se sídlem ve Waarle (Nizozemsko), zastoupená G. Berrischem, advokátem, a D. Hullem, solicitor,

žalobkyně,

proti

Komisi Evropských společenství, zastoupené původně K. Mojzesowicz a A. Whelanem, poté K. Mojzesowicz a X. Lewisem, jako zmocněnci,

žalované,

podporované

Spolkovou republikou Německo, zastoupenou původně C.‑D. Quassowskim a S. Flockermann, jako zmocněnci, poté M. Lummou, jako zmocněncem, ve spolupráci s U. Karpensteinem a A. Rosenfeldem, advokáty,

a

Deutsche Telekom AG, se sídlem v Bonnu (Německo),

Daimler AG, původně DaimlerChrysler AG, se sídlem ve Stuttgartu (Německo),

a

Daimler Financial Services AG, původně DaimlerChrysler Services AG, se sídlem v Berlíně (Německo),

zastoupenými J. Schützem a A. von Graevenitzem, advokáty,

vedlejšími účastníky řízení,

jejímž předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2003/792/ES ze dne 30. dubna 2003, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP (věc COMP/M.2903 – Společný podnik DaimlerChrysler/Deutsche Telekom) (Úř. věst. L 300, s. 62),

SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (třetí senát),

ve složení J. Azizi (zpravodaj), předseda, E. Cremona a S. Frimodt Nielsen, soudci,

vedoucí soudní kanceláře: K. Andová, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 1. července 2008,

vydává tento

Rozsudek

 Právní rámec

1        Podle čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 395, s. 1, opravené znění Úř. věst. 1990, L 257, s. 13; Zvl. vyd. 08/01, s. 31), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1310/97 ze dne 30. června 1997 (Úř. věst. L 180, s. 1 ; Zvl. vyd. 08/01, s.164) (dále jen „nařízení o spojování podniků“), spojení, která nevytvářejí ani neposilují dominantní postavení, v jehož důsledku by byla významně narušena účinná hospodářská soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, se prohlásí za slučitelná se společným trhem.

2        Článek 8 odst. 2 téhož nařízení stanoví, že pokud Komise zjistí, že po případných změnách provedených dotyčnými podniky splňuje spojení kritérium stanovené v čl. 2 odst. 2, vydá rozhodnutí, ve kterém prohlásí, že spojení je slučitelné se společným trhem. K tomuto rozhodnutí mohou být připojeny podmínky a povinnosti určené k tomu, aby zajistila, že podniky dodrží závazky, které vůči Komisi přijaly za účelem zajištění slučitelnosti daného spojení se společným trhem. Rozhodnutí prohlašující, že spojení je slučitelné, zároveň stanoví potřebná omezení, jež se přímo vztahují k provedení spojení.

3        Článek 20 odst. 1 uvedeného nařízení uvádí, že Komise zveřejňuje svá rozhodnutí přijatá podle čl. 8 odst. 2 až 5 v Úředním věstníku Evropských společenství.

 Skutkový základ sporu

4        Žalobkyně, Qualcomm Wireless Business Solutions Europe BV (dále jen „Qualcomm“), v Evropě nabízí systém řízení vozového parku nákladních vozidel satelitem zvaný „EutelTRACS“. Prostřednictvím satelitní sítě sbírá informace přenášené nákladními vozidly, jako například údaje týkající se jejich polohy, informace ohledně motoru a zprávy řidičů, a předává je dispečinku těchto nákladních vozidel, který je zákazníkem společnosti Qualcomm. Mimoto předává informace dispečinků řidičům nákladních vozidel. Za tímto účelem poskytuje nezbytné zařízení a infrastrukturu služeb. Žalobkyně je rovněž činná ve výrobě tohoto zařízení a ve vývoji softwaru nezbytného k fungování uvedeného systému.

5        V roce 2002 německé spolkové ministerstvo dopravy, výstavby a bytové politiky uspořádalo za německou vládu veřejné nabídkové řízení na vytvoření a řízení systému automatického a manuálního placení mýtného placeného těžkými nákladními vozidly o tonáži 12 a více tun (dále jen „těžká nákladní vozidla“) používajícími německé dálnice. Toto zadávací řízení nepožadovalo použití zvláštní technologie.

6        Veřejná zakázka byla zadána konsorciu tvořenému společnostmi DaimlerChrysler Services AG, Deutsche Telekom AG a Compagnie financière et industrielle des autoroutes SA (Cofiroute) (dále jen společně „podniky tvořící spojení“).

7        Daimler Financial Services AG, původně DaimlerChrysler Services, je dceřinou společností Daimler AG, původně DaimlerChrysler AG, která je činná v odvětví finančních služeb a řízení mobility. Její činnosti zahrnují řízení vozového parku vozidel pokrývající všechny značky vozidel Daimler. Daimler vyvíjí, vyrábí a uvádí na trh automobily, nákladní vozidla, autobusy a naftové motory.

8        Deutsche Telekom je telekomunikační operátor, který nabízí zejména mobilní telefonní služby v Evropě.

9        Cofiroute je podnikem činným v oblasti vybírání dálničního mýtného.

10      Konsorcium tvořené těmito podniky poté vytvořilo společnost Toll Collect GmbH pro vytvoření a řízení systému placení mýtného placeného těžkými nákladními vozidly používajícími německé dálnice.

11      Telematické řešení pro automatické placení mýtného tak bylo vytvořeno společností Toll Collect. Toto řešení spočívá v instalaci palubních jednotek v těžkých nákladních vozidlech, která chtějí používat automatické placení mýtného. Tyto palubní jednotky fungují s přijímačem GPS [Global Positioning System (globální systém určování polohy)] a vysílačem GSM [Global System for Mobile Communications (globální systém pro mobilní komunikaci)]. Přijímač GPS určuje aktuální polohu těžkého nákladního vozidla, která je zadána do palubní jednotky. Tyto údaje jsou poté prostřednictvím vysílače GSM vyměněny mezi palubní jednotkou a ústřednou pověřenou aplikačními službami. Ústředna zpracuje údaje, to znamená, že na základě určené polohy a délky použité dálnice vypočte mýtné, které má být zaplaceno, a vyúčtuje je vlastníku nebo uživateli těžkého nákladního vozidla. Palubní jednotka je zdarma poskytována společností Toll Collect dopravním podnikům proti záruce ve formě kladného zůstatku k placení mýtného. Vlastník nebo uživatel těžkého nákladního vozidla však nese náklady instalace palubní jednotky. Kromě své funkce automatického placení mýtného, které má být zaplaceno, mohou být palubní jednotky Toll Collect použity pro další telematické služby, a zejména pro služby umožňující dálkové řízení vozového parku. Použití palubních jednotek Toll Collect jiným poskytovatelem pro poskytování telematických služeb je však možné pouze v případě, že Spolková republika Německo, jakožto zadavatel, vydá povolení pro takové použití.

12      Dne 11. listopadu 2002 DaimlerChrysler Services a Deutsche Telekom Komisi podle článku 4 nařízení o spojování podniků oznámily zamýšlené spojení, kterým by prodejem akcií získaly společnou kontrolu nad společností Toll Collect.

13      Po tomto oznámení Komise zahájila první fázi řízení o kontrole spojení. Během této první fáze podniky tvořící spojení Komisi předaly první návrh závazků. Tento návrh byl předložen k vyjádření účastníkům trhu, včetně společnosti Qualcomm.

14      Rozhodnutím ze dne 20. prosince 2002 Komise usoudila, že spojení vyvolává vážné pochybnosti, pokud jde o jeho slučitelnost se společným trhem a s fungováním dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), a zahájila druhou fázi řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení o spojování podniků.

15      Dopisem ze dne 28. února 2003 Komise oznamujícím podnikům zaslala oznámení námitek, ve kterém uvedla, že první návrh závazků je nedostačující k řešení problémů hospodářské soutěže vyplývajících z oznámeného spojení.

16      Dne 11. března 2003 podniky tvořící spojení Komisi předložily druhý návrh závazků.

17      Ve dnech 19. a 20. března 2003 Komise konala slyšení, jehož se zúčastnila Qualcomm. V průběhu tohoto slyšení zejména uvedla, že druhý návrh závazků je nedostačující k řešení problémů hospodářské soutěže, které přináší oznámené spojení.

18      Dne 3. dubna 2003 podniky tvořící spojení Komisi předložily třetí a poslední návrh závazků.

19      Rozhodnutím 2003/792/CE ze dne 30. dubna 2003 Komise oznámené spojení prohlásila za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP (věc COMP/M.2903 – Společný podnik DaimlerChrysler/Deutsche Telekom) (Úř. věst. L 300, s. 62; dále jen „napadené rozhodnutí“, citace z uvedeného rozhodnutí použité v textu tohoto rozsudku jsou neoficiálním překladem) s výhradou, že budou zcela splněny závazky přijaté těmito podniky tvořícími spojení.

20      V napadeném rozhodnutí měla Komise za to, že na trhu dotčeném spojením, totiž na německém trhu silničních telematických systémů zahrnujících zařízení, software a služby určené dopravním podnikům a dodavatelům logistických služeb, spojení přináší problémy hospodářské soutěže v rozsahu, v němž infrastruktura pro vybírání mýtného, která má být vytvořena společností Toll Collect, může být použita pro poskytování jiných telematických služeb podniky tvořícími spojení. Toto použití infrastruktury společnosti Toll Collect pro poskytování silničních telematických služeb DaimlerChrysler umožní získat prostřednictvím společnosti Toll Collect dominantní postavení na německém trhu silničních telematických systémů, v důsledku čehož by byla významně narušena účinná hospodářská soutěž na společném trhu.

21      Konkrétněji spojení bezplatného poskytnutí palubních jednotek Toll Collect a nízkých marží, se kterými pracují přepravní společnosti, by přivodilo vytvoření dominantní platformy na německém trhu silničních telematických systémů pro dopravní podniky a dodavatele logistických služeb. Jelikož je společnost DaimlerChrysler největším výrobcem nákladních vozidel v Německu a důležitým dodavatelem telematických systémů a mohla by kontrolovat přístup k údajům generovaným palubními jednotkami Toll Collect, které mohou být použity silničními telematickými službami, byla by schopna uzavřít trh německý trh silničních telematických systémů a určitým způsobem získat dominantní postavení na tomto trhu, které by mohlo významně narušit účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu.

22      Komise však usoudila, že třetí a poslední návrh závazků předložený podniky tvořícími spojení je dostačující pro zabránění vytvoření takového dominantního postavení DaimlerChrysler.

23      V tomto třetím návrhu se podniky tvořící spojení zavázaly zaprvé vyvinout ústřední telematický portál provozovaný nezávislou společností, Telematics Gateway GmbH (dále jen „TGG“), který musí umožnit poskytovatelům telematických služeb přístup k funkcím a základním údajům palubních jednotek Toll Collect bez diskriminace (dále jen „závazek týkající se portálu TGG“), zadruhé vyvinout rozhraní GPS pro palubní jednotky Toll Collect, které musí třetím poskytovatelům telematických služeb umožnit využití funkce GPS palubních jednotek (dále jen „závazek týkající se rozhraní GPS“), a zatřetí vyvinout modul, který může být integrován do vybavení třetích osob, tak aby mohly vytvářet své vlastní přístroje na vybírání mýtného (dále jen „závazek týkající se modulu na vybírání mýtného“).

24      Konečně se podniky tvořící spojení začtvrté zavázaly, že jakmile obdrží povolení Spolkové republiky Německo na poskytování silničních telematických služeb prostřednictvím palubních jednotek Toll Collect, nebudou tyto služby poskytovat, dokud to neschválí Komise. Toto schválení bude Komisí vydáno až poté, co podniky tvořící spojení nainstalují operační rozhraní k funkci GPS dotčených palubních jednotek a umožní třetím zájemcům vyvíjet své vlastní přístroje, které budou moci být použity pro vybírání mýtného, jakmile budou spojeny s moduly na vybírání mýtného vyvinutými podniky tvořícími spojení (dále jen „kvalitativní moratorium“).

25      Faxem ze dne 23. května 2003 Qualcomm obdržela nedůvěrnou verzi napadeného rozhodnutí přijatého Komisí v němčině. Dne 18. listopadu 2003 byla zveřejněna nedůvěrná verze napadeného rozhodnutí v angličtině a dalších úředních jazycích v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. L 300, s. 62) podle čl. 20 odst. 1 nařízení o spojování podniků.

 Řízení

26      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 10. února 2004 podala Qualcomm projednávanou žalobu.

27      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 28. května 2004 Spolková republika Německo požádala o povolení vedlejšího účastenství na podporu návrhových žádání Komise. Této žádosti bylo vyhověno usnesením předsedy třetího senátu ze dne 16. července 2004.

28      Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 8. listopadu 2004 Daimler AG, Daimler Financial Services AG a Deutsche Telekom požádaly o povolení vedlejšího účastenství na podporu návrhových žádání Komise. Této žádosti bylo vyhověno usnesením předsedy třetího senátu ze dne 21. ledna 2005. Vzhledem k tomu, že návrh na vstup těchto podniků jako vedlejších účastníků do řízení byl předložen po uplynutí lhůty stanovené v čl. 116 odst. 6 jednacího řádu Soudu, bylo těmto podnikům povoleno pouze předložit jejich vyjádření na základě zprávy k jednání, která jim byla sdělena v ústní části řízení.

29      Soud (třetí senát) rozhodl na základě zprávy soudce zpravodaje zahájit ústní část řízení a vyzval na základě článku 64 svého jednacího řádu účastníky řízení k odpovědi na řadu písemných otázek. Hlavní účastnice řízení vyhověly těmto požadavkům ve stanovených lhůtách.

30      Řeči účastníků řízení a jejich odpovědi na otázky položené Soudem byly vyslechnuty na jednání dne 1. července 2008.

 Návrhová žádání účastníků řízení

31      Qualcomm navrhuje, aby Soud:

–        zrušil napadené rozhodnutí;

–        uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

32      Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, Deutsche Telekom, Daimler a Daimler Financial Services navrhuje, aby Soud:

–        zamítl žalobu;

–        uložil Qualcomm náhradu nákladů řízení.

 Právní otázky

I –  K přípustnosti

A –  Argumenty účastníků řízení

1.     Argumenty Komise a Spolkové republiky Německo

a)     K oznámení napadeného rozhodnutí

33      Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, má za to, že žaloba byla společností Qualcomm podána opožděně, neboť napadené rozhodnutí jí údajně bylo oznámeno dne 23. května 2003 a Qualcomm svou žalobu na neplatnost podala teprve dne 10. února 2004, tedy zjevně po uplynutí lhůty pro podání žaloby v délce dvou měsíců a 10 dní stanovené jednacím řádem.

34      Komise se domnívá, že ačkoli Qualcomm není adresátem napadeného rozhodnutí, předání napadeného rozhodnutí společnosti Qualcomm dne 23. května 2003 představuje oznámení ve smyslu čl. 230 pátého pododstavce ES. Podle Komise z ustálené judikatury vyplývá, že rozhodnutí může být oznámeno účastníku řízení, který ačkoliv není jeho adresátem, je tímto rozhodnutím bezprostředně a osobně dotčen (viz rozsudek Soudu ze dne 15. září 1998, BP Chemicals v. Komise, T‑11/95, Recueil, s. II‑3235, bod 52, a a contrario rozsudky Soudu ze dne 12. prosince 2000, Alitalia v. Komise, T‑296/97, Recueil, s. II‑3871, a ze dne 27. listopadu 2003, Regione Siciliana v. Komise, T‑190/00, Recueil, s. II‑5015, bod 31), a že pro to, aby oznámení rozhodnutí bylo řádné, stačí, že toto rozhodnutí bylo účastníku řízení rozhodnutím bezprostředně a osobně dotčenému oznámeno tak, že se s ním mohl seznámit (rozsudek Soudního dvora ze dne 21. února 1973, Europemballage a Continental Can v. Komise, 6/72, Recueil, s. 215, bod 10; rozsudky Soudu ze dne 29. května 1991, Bayer v. Komise, T‑12/90, Recueil, s. II‑219, a ze dne 7. července 1994, Dunlop Slazenger v. Komise, T‑43/92, Recueil, s. II‑441, bod 25). Předání napadeného rozhodnutí dne 23. května 2003 podle Komise mělo veškeré charakteristiky oznámení a Qualcomm je jakožto soutěžitel oznamujících podniků bezprostředně a osobně dotčen napadeným rozhodnutím.

35      Znění čl. 254 třetího pododstavce ES údajně nevylučuje oznámení jiným osobám nežli adresátu. Naopak, takové oznámení je podle Komise v souladu se systémem opravných prostředků zavedeným Smlouvou, podle kterého osoby, kterým není určeno rozhodnutí, se přesto mohou domáhat jeho zrušení, pokud se jich toto rozhodnutí bezprostředně a osobně dotýká. Mimoto podle čl. 20 odst. 2 nařízení o spojování podniků Komise není povinna zveřejnit úplné znění rozhodnutí přijatých podle čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení, nýbrž pouze jména účastníků řízení a podstatné části uvedených rozhodnutí. Komise krom toho uvádí, že od 1. května 2004 není nedůvěrná verze těchto rozhodnutí zveřejňována plně a ve všech jazycích Společenství a že zveřejnění rozhodnutí přijatých podle čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování podniků se omezuje na podstatné části uvedené v čl. 20 odst. 2 uvedeného nařízení. Článek 230 pátý pododstavec ES se podle Komise týká oznamování žalobci, a nikoli adresátu. Mimoto Qualcomm nemůže přehlížet toto oznámení před zveřejněním napadeného rozhodnutí s úmyslem oddálit zahájení běhu lhůty pro podání žaloby, a tak se de facto dostat do výhodnějšího postavení nežli další kvalifikované třetí osoby nebo adresáti rozhodnutí. Komise připomíná, že lhůty pro podání žaloby byly stanoveny za účelem zajištění jasnosti a jistoty právních situací a proto, aby odpovídaly nezbytnosti zabránění jakékoli diskriminaci nebo jakémukoli svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti.

36      Konečně v souvislosti s dotazem Soudu na relevanci rozsudku Soudu ze dne 15. června 2005, Olsen v. Komise (T‑17/02, Sb. rozh. s. II‑2031), má Komise za to, že věc, ve které byl vydán tento rozsudek, se liší od projednávaného případu jednak v rozsahu, v němž se týkala oblasti státních podpor, jejíž pravidla výslovně uvádějí, že rozhodnutí jsou oznamována členským státům, jichž se podpora týká, a jednak v rozsahu, v němž bylo v oznámení dotčeného rozhodnutí výslovně uvedeno, že neexistuje záruka, že zaslané rozhodnutí odpovídá rozhodnutí oznámenému jeho adresátu. Komise nicméně uvádí, že přezkum Soudem vyrozumění učiněného ve věci, ve které byl vydán výše uvedený rozsudek Olsen v. Komise, za účelem zjištění, zda představuje oznámení, ukazuje, že rozhodnutí může být oznámeno účastníku řízení, který není adresátem. Mimoto na rozdíl od situace v této jiné věci čl. 6 odst. 5 a čl. 8 odst. 8 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40) údajně upravují povinné oznamování členským státům a „dotčeným podnikům“, aniž by tyto byly adresáty dotčených opatření, a právě proto toto nařízení stanoví vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

37      Komise zdůrazňuje, že žádné ustanovení Smlouvy nebo nařízení o spojování podniků nezakazuje oznámit rozhodnutí třetím dotčeným osobám. Takové uskutečněné oznámení mimoto podle ní je v zájmu právní jistoty účastníků řízení podílejících se na spojení a v zájmu kontinuity činnosti Společenství při kontrole spojení.

b)     K dozvědění se o existenci rozhodnutí

38      Podpůrně se Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, domnívá, že za předpokladu, že napadené rozhodnutí nebylo oznámeno společnosti Qualcomm, tato společnost se o existenci tohoto rozhodnutí dozvěděla a s jeho přesným obsahem se seznámila dne 23. května 2003, takže lhůta pro podání žaloby údajně začala běžet od tohoto dne a projednávaná žaloba je opožděná.

39      Judikatura, podle které kritérium data, kdy se žalobce o napadeném aktu dozvěděl, jakožto počátku lhůty pro podání žaloby má vzhledem k datu vyhlášení aktu nebo jeho oznámení podpůrnou povahu, se údajně týká pouze situace, kdy se žalobkyně nemohly seznámit s přesným zněním napadeného rozhodnutí před jeho oznámením nebo vyhlášením (rozsudky BP Chemicals v. Komise, bod 34 výše, bod 47, Alitalia v. Komise, bod 34 výše, bod 61, a Regione Siciliana v. Komise, bod 34 výše, bod 30). Mimoto Soudní dvůr o tom, že datum vyhlášení způsobuje zahájení běhu lhůty pro podání žaloby, rozhodl pouze v kombinaci s okolností, že akt byl zveřejněn v průběhu dvou měsíců od jeho přijetí (rozsudek Soudního dvora ze dne 10. března 1998, Německo v. Rada, C‑122/95, Recueil, s. I‑973, bod 38). Konečně v rozsudku ze dne 9. března 1994, TWD Textilwerke Deggendorf (C‑188/92, Recueil, s. I‑833, body 15 až 18), Soudní dvůr údajně měl za to, že účastníkům řízení, pro něž je zjevně přípustné domáhat se zrušení aktu, nemůže být dovoleno akt nekonečně zpochybňovat a dovolávat se dalších procesních pravidel. Toto odůvodnění, které je založeno na účelu lhůty stanovené v čl. 230 pátém pododstavci ES se podle Komise obdobně použije na situaci, ve které třetí osoba, která je zjevně aktivně legitimována byla individuálně informována o přesném obsahu rozhodnutí.

2.     Argumenty společnosti Qualcomm

40      Qualcomm se domnívá, že žaloba byla podána ve lhůtě stanovené v čl. 230 pátém pododstavci ES, protože napadené rozhodnutí bylo zveřejněno dne 18. listopadu 2003 v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 20 odst. 1 nařízení o spojování podniků. Včasné zveřejnění rozhodnutí v oblasti spojování podniků umožňuje podle společnosti Qualcomm zajistit právní jistotu.

41      Krom toho má Qualcomm za to, že předání napadeného rozhodnutí dne 23. května 2003 není oznámení, neboť toto rozhodnutí údajně může být oznámeno pouze adresátům rozhodnutí. Tento výklad je údajně potvrzen rozsudky Europemballage Continental Can v. Komise a Dunlop Slazenger v. Komise, bod 34 výše. Qualcomm se domnívá, že skutečnost, že se dne 23. května 2003 dozvěděla o napadeném rozhodnutí, ji nemůže připravit o lhůtu pro podání žaloby, zahájenou od zveřejnění napadeného rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

42      Konečně se Qualcomm domnívá, že rozsudek Olsen v. Komise, bod 36 výše, potvrzuje přípustnost její žaloby tím, že uvádí, že toto rozhodnutí může být oznámeno pouze adresátům rozhodnutí.

B –  Závěry Soudu

1.     Úvodní poznámky

43      Podle pátého pododstavce článku 230 ES musí být žaloba na neplatnost podána do dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli, nebo nebyl-li akt vyhlášen či oznámen, ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.

44      Podle čl. 102 odst. 1 jednacího řádu, jestliže lhůta pro podání žaloby proti aktu některého orgánu začíná běžet od zveřejnění tohoto aktu, počítá se tato lhůta od konce čtrnáctého dne po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Podle ustanovení čl. 102 odst. 2 téhož jednacího řádu Soudu má být mimoto tato lhůta prodloužena o jednotnou lhůtu deseti dnů z důvodu vzdálenosti.

45      V projednávané věci bylo napadené rozhodnutí zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. listopadu 2003 (Úř. věst. L 300, s. 62). Avšak dne 23. května 2003 Komise zaslala společnosti Qualcomm nedůvěrnou verzi napadeného rozhodnutí. Žaloba společnosti Qualcomm proti napadenému rozhodnutí byla kanceláři Soudu podána dne 10. února 2004, tedy ve stanovené lhůtě ode dne zveřejnění napadeného rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

2.     Co se týče zveřejnění nebo oznámení napadeného rozhodnutí.

46      Je třeba připomenout, že v rozsudku Olsen v. Komise, bod 36 výše, bylo rozhodnuto, že ve smyslu téhož čl. 230 pátého pododstavce ES je oznámení úkon, jímž tvůrce individuálního právního aktu sděluje existenci tohoto aktu jeho adresátům, a umožňuje jim tak se s ním seznámit. Tento výklad vyplývá rovněž z čl. 254 odst. 3 ES, podle něhož se rozhodnutí oznamují těm, jimž jsou určena, a nabývají účinnosti tímto oznámením (rozsudek Olsen v. Komise, bod 36 výše, bod 74).

47      V projednávané věci jsou v napadeném rozhodnutí jako jeho adresáti uvedeny pouze DaimlerChrysler a Deutsche Telekom (viz čl. 4 napadeného rozhodnutí). Protože Qualcomm není jedním z adresátů napadeného rozhodnutí, nelze na ni uplatnit kritérium oznámení aktu. Komise proto nemůže tvrdit, že je žaloba společnosti Qualcomm nepřípustná z důvodu, že byla podána po uplynutí lhůty pro podání žaloby, která údajně začala běžet ode dne, kdy jí „oznámila“ napadené rozhodnutí, ačkoli se nejedná o jednoho z adresátů formálně určených tímto rozhodnutím.

48      Toto posouzení není zpochybněno argumenty předloženými Komisí pro tvrzení, že rozhodnutí údajně může být podle čl. 230 pátého pododstavce ES oznámeno nejen adresátům určeným v dotčeném rozhodnutí podle čl. 254 třetího pododstavce ES, nýbrž rovněž jiným osobám nežli těmto adresátům. V této souvislosti je třeba připomenout, že čl. 20 odst. 1 nařízení o spojování podniků ukládá zveřejnění rozhodnutí přijatých podle tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie, takže stanovení lhůty pro podání žaloby pro osoby, které nejsou adresáty určenými v napadeném rozhodnutí, je třeba provést na základě prvního případu uvedeného v čl. 230 pátém pododstavci ES, totiž od tohoto zveřejnění.

49      Přijetí extenzivního výkladu pojmu „adresát“ navrhovaného Komisí, zahrnujícího jak adresáty určené v rozhodnutí, tak i všechny ostatní osoby označené jako takové Komisí, aniž by tak byly označeny v tomto rozhodnutí, by vedlo ke zpochybnění účinků povinnosti stanovené v čl. 20 odst. 1 nařízení o spojování podniků, přičemž by Komisi byla svěřena diskreční pravomoc určit mezi osobami, které v rozhodnutí jmenovitě nejsou uvedeny jako adresáti, ty, které mohou podat žalobu ode dne oznámení tohoto rozhodnutí, a nikoli ode dne jeho zveřejnění. Přitom hrozí, že by udělení takové diskreční pravomoci způsobilo porušení zásady rovného zacházení, jelikož by mezi osobami, které v rozhodnutí jmenovitě nejsou uvedeny jako adresáti rozhodnutí, některé osoby, kterým toto rozhodnutí bylo „oznámeno“ mohly uvedené rozhodnutí napadnout ode dne jeho „oznámení“, zatímco jiné osoby, kterým toto rozhodnutí nebylo „oznámeno“, by mohly toto rozhodnutí napadnout ode dne jeho zveřejnění. Avšak každá osoba, která je bezprostředně a osobně dotčena rozhodnutím přijatým Komisí, v zásadě může napadnout toto rozhodnutí. Mimoto Komise vždy není schopna určit a priori osoby, které mohou podat žalobu ode dne oznámení rozhodnutí. Takto je například obtížné určit všechny skutečné a potenciální soutěžitele, kteří by mohli být dotčeni spojením, jehož se napadené rozhodnutí týká.

50      Taková diskriminace nemůže být odůvodněna cílem spočívajícím v co nejrychlejším zajištění právní jistoty tím, že by byla omezena možnost zpochybnit napadené rozhodnutí soudní žalobou proti němu. Dosažení takového cíle totiž nemůže být zajištěno extenzivním výkladem navrhovaným Komisí, jelikož ta nebude schopna a priori a systematicky určit osoby bezprostředně a osobně dotčené napadeným rozhodnutím. Krom toho a každopádně je dosažení tohoto cíle dokonale zajištěno povinností zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, která je Komisi uložena podle čl. 20 odst. 1 nařízení o spojování podniků.

51      Mimoto argument Komise, podle kterého je dáno diskriminační zacházení mezi jednak oznamujícími účastníky spojení, kteří mohou podat žalobu na neplatnost proti rozhodnutí, které jim bylo oznámeno, pouze ode dne tohoto oznámení, a jednak třetími osobami, které se účastnily správního řízení vedoucího k tomuto rozhodnutí a kterým bylo toto rozhodnutí „oznámeno“, avšak jejichž lhůta pro podání žaloby začíná běžet teprve ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí, není relevantní. Spočívá totiž na předpokladu, že Komise může patřičně oznámit své rozhodnutí jiným osobám nežli oznamujícím účastníkům řízení. Přitom z důvodů uvedených výše v bodech 49 a 50 tomu tak být nemůže.

52      Rovněž je třeba poznamenat, že co se týče judikatury uplatněné Komisí v bodě 34 výše, tato judikatura výslovně nehovoří o otázce, zda rozhodnutí může být považováno za oznámené osobě, která není jeho adresátem, zatímco použitelná právní úprava stanoví zveřejnění tohoto rozhodnutí.

53      Argument Komise vycházející z okolnosti, podle které čl. 20 odst. 2 nařízení o spojování podniků stanoví pouze povinnost zveřejnit jména účastníků řízení a podstatné části rozhodnutí, a že od 1. května 2004 nedůvěrná verze těchto rozhodnutí již není zveřejňována plně a ve všech jazycích Společenství, musí být rovněž zamítnut. V tomto ohledu je totiž třeba konstatovat, že v projednávané věci byla nedůvěrná verze napadeného rozhodnutí v úplném znění zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a byla k dispozici ve všech úředních jazycích v den svého zveřejnění, včetně jazyka společnosti Qualcomm, zatímco společnosti Qualcomm byla sdělena nedůvěrná verze napadeného rozhodnutí pouze v německém znění, tedy znění v jazyce odlišném od jazyka stanov společnosti Qualcomm. Zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie tak zajistilo přístup ke všem podstatným informacím nezbytným pro Qualcomm k tomu, aby mohla podat žalobu na neplatnost proti napadenému rozhodnutí.

54      Konečně co se týče nařízení č. 139/2004, je třeba uvést, že není relevantní pro potřeby projednávaného sporu, neboť je použitelné od 1. května 2004, tedy po přijetí napadeného rozhodnutí.

3.     Co se týče dozvědění se o napadeném rozhodnutí

55      Ze samotného znění čl. 230 pátého pododstavce ES vyplývá, že kritérium data, kdy se žalobce o napadeném aktu dozvěděl, jako počátku lhůty pro podání žaloby má vzhledem k datu zveřejnění aktu nebo jeho oznámení podpůrnou povahu (viz rozsudek Regione Siciliana/Commission, bod 34 výše, bod 30 a citovaná judikatura).

56      To, že se společnost Qualcomm dozvěděla o napadeném rozhodnutí dne 23. května 2003, tedy nemůže být považováno za okamžik zahájení běhu lhůty pro podání žaloby podle č. 230 pátého pododstavce, jelikož dne 18. listopadu 2003 bylo toto rozhodnutí zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 20 odst. 1 nařízení o spojování podniků. Pouze toto posledně uvedené datum způsobuje zahájení běhu lhůty pro podání žaloby, kterou Qualcomm disponuje k tomu, aby navrhla zrušení napadeného rozhodnutí podle článku 230 ES.

57      Tento závěr není zpochybněn judikaturou uplatněnou Komisí výše v bodě 39. Na rozdíl od výkladu této judikatury učiněného Komisí z ní totiž nelze vyvodit, že v případě, že se osoba dozví o napadeném rozhodnutí před jeho vyhlášením, začíná lhůta pro podání její žaloby běžet od okamžiku, kdy se o napadeném rozhodnutí dozvěděla.

4.     Závěr

58      S ohledem na všechny předcházející skutečnosti je třeba dojít k závěru, že v projednávané věci lhůta pro podání žaloby uvedená v čl. 230 pátém pododstavci ES začala běžet ode dne zveřejnění napadeného rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie, tedy od 18. listopadu 2003, aniž by se Komise mohla platně dovolávat skutečnosti, že dne 23. května 2003 předala nedůvěrnou verzi napadeného rozhodnutí osobě, které toto rozhodnutí nebylo určeno, za účelem zpochybnění počátku běhu této lhůty pro podání žaloby, a rozlišovat tak mezi různými osobami, kterým takový akt není určen, podle toho, zda se Komise rozhodne, či nikoli, jim takový akt oznámit. Projednávaná žaloba tudíž není opožděná a je třeba zamítnout námitku vznesenou Komisí, pokud jde o přípustnost projednávané žaloby.

II –  K věci samé

A –  Úvod

59      Podle znění jednotlivých vytýkaných skutečností vznesených žalobkyní je třeba rozlišit tři žalobní důvody. První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, z nesprávného zjištění skutkových okolností a protichůdné argumentace v rozsahu, v němž se týká vhodnosti závazků za účelem řešení problémů hospodářské soutěže na relevantním trhu. Druhý žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci. Konečně třetí žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění.

B –  K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zjevně nesprávného posouzení, z nesprávného zjištění skutkových okolností a protichůdné argumentace v rozsahu, v němž se týká vhodnosti závazků za účelem řešení problémů hospodářské soutěže na relevantním trhu

1.     Argumenty účastníků řízení

a)     Argumenty společnosti Qualcomm

–       Úvod

60      Qualcomm se domnívá, že závazky uvedené v napadeném rozhodnutí neumožňují odstranit pochybnosti, co se týče dodržení pravidel v oblasti hospodářské soutěže. Zvláště závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného údajně nevytvářejí „rovná pravidla hry“ jednak pro podniky nabízející telematické systémy bez použití portálu TGG, a jednak pro podniky nabízející telematické služby, které fungují prostřednictvím portálu TGG a palubní jednotky Toll Collect.

61      Qualcomm tvrdí, že dopravní podniky nebudou používat jinou platformu nežli palubní jednotku Toll Collect, protože použitím této palubní jednotky mohou obdržet veškeré hlavní telematické služby. Podle této společnosti skutečnost, že závazek týkající se portálu TGG stanoví, že pro použití dotčené palubní jednotky pro poskytnutí telematických služeb musejí podniky tvořící spojení a každý další poskytovatel telematických služeb operovat prostřednictvím portálu TGG, nemění tento závěr, protože tito poskytovatelé mohou poskytovat stejné služby, jaké by mohly nabízet podniky tvořící spojení, zejména DaimlerChrysler, kdyby jim bylo povoleno přímo nabízet telematické služby tím, že využijí palubní jednotky Toll Collect. Ani závazek týkající se rozhraní GPS, ani závazek týkající se modulu na vybírání mýtného tak údajně neodstraňují cenovou výhodu palubní jednotky Toll Collect.

62      Qualcomm se domnívá, že vyjádření Spolkové republiky Německo, podle kterého palubní jednotky Toll Collect, distribuované v souladu se smlouvou o provozování uzavřenou mezi Spolkovou republikou Německo a společností Toll Collect na provozování systému placení mýtného placeného těžkými nákladními vozidly používajícími německé dálnice, nemohou být okamžitě použity v rámci poskytování telematických služeb, je nepřípustné a nesprávné. Toto tvrzení je údajně nepřípustné v rozsahu, v němž se zakládá na vývoji nastalém po přijetí napadeného rozhodnutí. Mimoto je údajně chybné, neboť prostřednictvím dotčených palubních jednotek údajně může Toll Collect poskytovat základní telematické systémy, aniž by byla nezbytná aktualizace nebo přídavná paměť nebo dodatečný software. Podle společnosti Qualcomm argument Spolkové republiky Německo, podle kterého Toll Collect nemůže poskytovat telematické služby, protože ještě neobdržela povolení Spolkové republiky Německo, je údajně rovněž nepřípustný, protože vede ke zpochybnění hypotézy, řádně odůvodněné a nezpochybněné v průběhu přijetí napadeného rozhodnutí, podle které Spolková republika Německo společnosti Toll Collect povolí poskytovat telematické služby. Mimoto Qualcomm zdůrazňuje, že Spolková republika Německo netvrdí, že v době přijetí napadeného rozhodnutí bylo nerozumné mít za to, že nezbytné povolení bude uděleno, nýbrž pouze, že ještě nebylo uděleno. Argument Spolkové republiky Německo údajně nezní upřímně v rozsahu, v němž netvrdí, že povolení nebude uděleno, nýbrž že pouze ještě nebylo uděleno.

63      Qualcomm se krom toho domnívá, že Komise porušila nařízení o spojování podniků v rozsahu, v němž v napadeném rozhodnutí měla za to, že stačí, že závazky „omezují“ nebo „ve značné míře“ brání tomu, aby se palubní jednotka společnosti Toll Collect stala dominantní platformou (viz body 71 a 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

–        K závazku týkajícímu se rozhraní GPS

64      Qualcomm má za to, že Komise nevysvětluje, z jakých důvodů by úspory, kterých lze dosáhnout následkem závazku týkajícího se rozhraní GPS, odhadované na částku činící 150 a 200 eur na přístroj, třetím osobám umožňovaly soutěžit s palubní jednotkou Toll Collect a „ještě více omezit“ dominantní postavení, které by měla zaujímat platforma tvořená palubními jednotkami společnosti Toll Collect. Posouzení závazku týkajícího se rozhraní GPS Komisí je údajně založeno na chybných skutečnostech a zakládá zjevně nesprávné posouzení.

65      Zaprvé se Qualcomm domnívá, že závazek týkající se rozhraní GPS nezpůsobuje úsporu 150 až 200 eur na přístroj. Qualcomm v tomto ohledu uvádí, že dokázala koupit jednotky GPS určené k vybavení jejích telematických zařízení za cenu mezi 30 až 55 eury. Mimoto poznamenává, že Komise předpokládá, že se úspory, kterých lze dosáhnout následkem tohoto závazku, rovnají nákladům za jednotku GPS. Avšak třetí osoby používající rozhraní GPS palubní jednotky společnosti Toll Collect by nesly dodatečné náklady, které by nést nemusely, kdyby vyvinuly svůj vlastní systém.

66      Tyto dodatečné náklady by údajně byly následující: vývojové výdaje pro nezbytné přizpůsobení jejich vybavení a jejich software pro připojení jejich systému k rozhraní GPS; úhrada výdajů spojených s vývojem rozhraní, zaplacení licence podle bodu B.III.3 závazků; výdaje související s nezbytností vyvinout dvě paralelní linie výrobků, totiž „připojitelný“ systém určený k použití v Německu a operační systém s funkcí GPS určený k použití mimo toto území.

67      Qualcomm se domnívá, že ačkoli v současnosti tyto náklady nemohou být kvantifikovány s dostačujícím stupněm přesnosti, protože technické podrobnosti rozhraní GPS ještě nejsou známy, celková částka těchto nákladů by pravděpodobně zcela odstranila úspory dosažené díky závazku týkajícímu se rozhraní GPS. Qualcomm rovněž tvrdí, že by ekonomicky bylo zajímavější vyrábět a prodávat telematické zařízení s jednotkou GPS.

68      Zadruhé má Qualcomm za to, že závazek týkající se rozhraní GPS neodstraňuje konkurenční výhodu palubní jednotky Toll Collect, i kdyby měl způsobovat úspory 150 až 200 eur na přístroj. Qualcomm připomíná, že Komise v bodě 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovala, že cena telematických zařízení se v současnosti na dotčeném trhu pohybuje mezi 1000 a 2500 eury. V důsledku toho, i kdyby závazek týkající se rozhraní GPS přivodil úspory 150 až 200 eur na přístroj a za předpokladu, že umožní uspořit částky uplatňované Komisí v její žalobní odpovědi, by se třetí osoby nabízející telematická zařízení musely vyrovnávat se značnou nevýhodou v oblasti ceny vůči palubní jednotce společnosti Toll Collect, která je dodávána zdarma. Kromě kupní ceny alternativních telematických zařízení by totiž dopravní podniky musely rovněž zaplatit instalační náklady a náklady imobilizace svých nákladních vozidel, což Komise uznává v bodě 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tyto posledně uvedené náklady by činily přibližně 100 až 120 eur na kamion. Mimoto se Qualcomm domnívá, že Komise nepodává žádné vysvětlení nebo důkaz ohledně způsobu, jakým by třetí dodavatelé takto mohli soutěžit s palubní jednotkou společnosti Toll Collect.

69      Zatřetí Qualcomm poznamenává, že třetí osoby nabízející telematická zařízení, která mohou být připojena k palubním jednotkám společnosti Toll Collect prostřednictvím jejího rozhraní GPS, musejí poskytnout druhý přístroj, který je umístěn v kabině nákladního vozidla.

–       K závazku týkajícímu se modulu na vybírání mýtného

70      Zaprvé Qualcomm odmítá tvrzení uvedené v bodě 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého výrobci těžkých nákladních vozidel a výrobci dílů pravděpodobně budou vyvíjet a vyrábět přístroje, které mohou být použity pro automatické placení mýtného a poskytování telematických služeb. Qualcomm se domnívá, že s výjimkou nepřesného odkazu na konzultaci s aktéry trhu Komise nepředkládá žádné vysvětlení, pokud jde o úvahy a důkazy, na kterých je její tvrzení založeno.

71      Zadruhé má Qualcomm za to, že závazek týkající se modulu vybírání mýtného neodstraňuje ani problém související se skutečností, že systém třetích poskytovatelů je vždy za úplatu, zatímco palubní jednotka společnosti Toll Collect je zdarma, takže žádný dopravní podnik nekoupí systémy třetích poskytovatelů. Závazek týkající se modulu na vybírání mýtného tak údajně neumožňuje žádnou úsporu pro třetí osoby nabízející telematická zařízení obsahující tento modul, protože musejí zaplatit alespoň 1000 až 2500 eur, zatímco mohou zdarma obdržet palubní jednotku společnosti Toll Collect. Mimoto třetí osoby nabízející telematická zařízení by údajně neměly přístup k údajům generovaným palubními jednotkami společnosti Toll Collect, takže by samy musely generovat veškeré údaje určené pro telematické služby a vyrobit nezbytné technické vybavení (GPS, monitor, jednotku zpráv, systém mobilní telekomunikace, atd.) a software.

72      Konečně Qualcomm tvrdí že podniky, které vytvářejí svůj vlastní modul na vybírání mýtného v důsledku závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného, by byly vystaveny dodatečným nákladům. S odkazem zejména na bod B.IV.2.4 závazků Qualcomm vysvětluje, že se nejedná o bezvýznamné náklady, protože třetí osoby nabízející telematická zařízení nesou zejména následující náklady:

–        vývojové náklady spojené s nezbytným přizpůsobením jejich systému pro integraci modulu na vybírání mýtného;

–        vývojové náklady spojené s vývojem modulu na vybírání mýtného ze strany partnerů ve společném podniku nebo poplatek spojený s licencí účtovanou třetím dodavatelům;

–        náklady spojené s poskytováním modulů na vybírání mýtného za úplatu, a 

–        náklady certifikace jejich systémů.

73      Jelikož technické podrobnosti modulu na vybírání mýtného ještě nejsou známy, bylo by v současnosti nemožné poskytnout přesné odhady dodatečných nákladů.

74      Zatřetí má Qualcomm za to, že ujištění dané Spolkovou republikou Německo, že s třetími osobami nabízejícími telematická zařízení obsahující modul na vybírání mýtného není zacházeno rozdílně, co se týče nákladů na provozování systému mýtného (sedmdesátý bod odůvodnění napadeného rozhodnutí), neodstraňuje cenovou výhodu palubní jednotky společnosti Toll Collect, protože pro odstranění této výhody by se Spolková republika Německo musela zavázat krýt veškeré náklady, které nesou třetí poskytovatelé, aby zdarma poskytovali telematická zařízení obsahující modul na vybírání mýtného.

75      Začtvrté a na posledním místě Qualcomm odmítá to, co tvrdí Komise poprvé ve své žalobní odpovědi, že výrobci těžkých nákladních vozidel mohou integrovat modul na vybírání mýtného do telematických zařízení, která sériově montují do svých vodidel, takže nebudou kupovat palubní jednotky společnosti Toll Collect. V tomto ohledu nejprve tvrdí, že všechna těžká nákladní vozidla, která jsou v současnosti používaná, a ta, která budou vyrobena během následujících dvou až pěti let, budou vybavena „telematickým terminálem“ instalovaným během druhé montáže, což znamená, že zákazníci budou mít volbu mezi palubní jednotkou společnosti Toll Collect, poskytovanou zdarma, a placeným telematickým zařízením nabízejícím dodatečné služby. Poté uvádí, že podle její zkušenosti manažeři vozových parků nepodporují sériovou montáž telematických terminálů na těžkých nákladních vozidlech, protože v zásadě používají různé značky vozidel. Rovněž tvrdí, že pokud jsou různá telematická zařízení sériově montována na každou značku vozidel, tato vozidla mezi sebou nemohou komunikovat. Navíc řídící ústředna vozového parku údajně není vybavena pro komunikaci s různými typy telematických zařízení a vzdělávání řidičů by se stalo příliš složitým. Konečně se Qualcomm domnívá, že Komise nevysvětluje, z jakého důvodu sériová montáž telematických zařízení obsahujících modul na vybírání mýtného nezbytně brání tomu, aby se palubní jednotka společnosti Toll Collect stala dominantní platformou. I kdyby zákazníci měli upřednostnit sériově montované telematické terminály, Komise neprokázala, že by tato tendence bránila v tom, aby se palubní jednotka společnosti Toll Collect stala dominantní platformou.

–        K neopodstatněnosti argumentů předložených Komisí během soudního řízení

76      Qualcomm zpochybňuje argument Komise, podle kterého, protože závazek týkající se portálu TGG stačí k zachování účinné hospodářské soutěže na relevantním trhu v jeho celku, není dopad dalších závazků na tento trh příliš důležitý. V tomto ohledu uvádí, že i když v napadeném rozhodnutí Komise relevantní trh skutečně vymezila jako německý trh silničních telematických systémů, analyzovala nicméně dopad Toll Collect na tento trh v jeho dvou různých oddílech (viz oddíly I.D.2.1 a I.D.2.2 napadeného rozhodnutí). Komise tak údajně uvedla, že existují různé problémy hospodářské soutěže na relevantním trhu, které musejí být řešeny přiměřenými závazky. Qualcomm se tudíž zaměřila na závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného, jelikož jsou určeny k otevření hospodářské soutěže v segmentu relevantního trhu, který je pro ni důležitý jako pro dodavatele telematických systémů. Qualcomm dodává, že i za předpokladu, že závazek týkající se portálu TGG stačí k zajištění účinné hospodářské soutěže pro telematické služby, nestačí to údajně k zachování hospodářské soutěže na relevantním trhu v jeho celku, protože, jak je uvedeno ve třicátém bodě odůvodnění napadeného rozhodnutí, většina subjektů na relevantním trhu jsou stejně jako žalobkyně „kompletními dodavateli“.

77      Krom toho Qualcomm zpochybňuje opodstatněnost obhajoby Komise, podle které třetí osoby nabízející telematická zařízení nebo integrovaná řešení mohou soutěžit s bezplatně nabízenou palubní jednotkou Toll Collect tím, že nabízejí dodatečné telematické služby. Nic v bodech 71 až 73 odůvodnění napadeného rozhodnutí údajně nenaznačuje, že by se jednalo o úvahu umožňující Komisi dojít k závěru, že závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného mohou zabránit tomu, aby se palubní jednotka společnosti Toll Collect stala dominantní telematickou platformou. Mimoto Komise údajně v bodech 62 a 63 odůvodnění prohlásila, že jelikož telematické služby mohou být poskytovány prostřednictvím současné generace palubních jednotek společnosti Toll Collect, představují nezbytné základní telematické funkce, a že dopravní podniky nekupují dodatečné telematické služby, jestliže to znamená dodatečné náklady. Komise tak údajně sama měla za to, že možnost nabízet dodatečné telematické služby nemůže odstranit cenovou nevýhodu.

78      Mimoto by bylo nepřesné domnívat se, jak to činí Komise, že existuje cena, kterou by zákazníci byli ochotni zaplatit za druhý telematický terminál, aby mohli obdržet dodatečné služby, které nepotřebují. Kromě skutečnosti, že Komise údajně nepředkládá sebemenší důkaz na podporu svého argumentu, a zejména žádný údaj týkající se této ceny, Qualcomm uvádí, že Komise se nepokusila vysvětlit rozpor mezi jednak závěrem formulovaným v bodech 54 a 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého dopravní podniky nejsou ochotny cokoli zaplatit za telematické zařízení, pokud je palubní jednotka společnosti Toll Collect nabízena zdarma, a jednak tvrzením, v bodě 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého úspora 150 až 200 eur na přístroj umožňuje třetím osobám nabízejícím telematická zařízení soutěžit se službami poskytovanými prostřednictvím palubních jednotek společnosti Toll Collect. I kdyby totiž domněnky Komise týkající se úspor nákladů byly správné, existoval by stále cenový rozdíl 800 až 2300 eur mezi palubní jednotkou společnosti Toll Collect a telematickým zařízením používajícím rozhraní GPS.

79      Konečně se Qualcomm domnívá, že studie trhu uvedená ve zprávě Frost & Sullivan, European Commercial Vehicle Telematics Markets, 2002 (dále jen „zpráva Frost & Sullivan“), o kterou se opírá Komise, uvádí, že v současnosti má málo zákazníků zájem o služby, které jdou nad to, co je nabízeno prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect, a že se tato situace pravděpodobně v blízké budoucnosti nezmění. Tato studie trhu totiž údajně rozlišuje „základní“ telematické systémy, „střední“ telematické systémy a „vyspělé“ telematické systémy. Podle této studie by dotčená palubní jednotka měla být kvalifikována jako „střední“ telematický systém, zejména z důvodu jejích kapacit zpráv. V téže studii je údajně rovněž uvedeno, že v roce 2001 existovaly tyto podíly na trhu: 90 % pro základní telematické systémy, 9 % pro střední telematické systémy a 1 % pro vyspělé telematické systémy. Mimoto je v uvedené studii údajně uvedeno, že v roce 2009 by podíly na trhu měly být následující: 78 % pro základní telematické systémy, 12 % pro střední telematické systémy a 10 % pro vyspělé telematické systémy. Qualcomm zdůrazňuje, že tento výhled předpokládá řádnou a nerušenou hospodářskou soutěž v cenách mezi různými typy systémů, a nikoli situaci, ve které by, jak tomu je v projednávané věci, dopravní podniky mohly obdržet zdarma palubní jednotky společnosti Toll Collect, totiž základní, ba i střední, telematický systém, zatímco by musely zaplatit, kdyby chtěly obdržet vyspělý telematický systém. V každém případě důkazy předložené Komisí údajně ukazují, že německý trh silničních telematických systémů byl velmi úzký v rozsahu, v němž se týká vyspělých telematických systémů. Qualcomm navíc zpochybňuje výklad uvedené studie trhu učiněný Komisí. Domnívá se, že i kdyby uvedená studie byla vykládána ve smyslu doporučovaném Komisí, nebylo by prokázáno, že palubní jednotka společnosti Toll Collect není dominantní platformou, protože základní telematické systémy představují 78 % objemového trhu a 45 % hodnotového trhu. Qualcomm se mimoto domnívá, že palubní jednotka společnosti Toll Collect je středním telematickým systémem a že v roce 2009 společné tržní podíly základních telematických systémů a středních telematických systémů budou podle výhledů studie uvedené ve zprávě Frost & Sullivan 90 procent, co se týče objemu, a 68 %, co se týče hodnoty. Navíc jsou tato čísla pouze předpovědmi pro rok 2009. Podle zprávy Frost & Sullivan v roce 2004, tedy v roce relevantním pro napadené rozhodnutí, měl tržní podíl základních telematických systémů pro rok 2009 být 94 %, pokud jde o objem, a 82 %, pokud jde o hodnotu.

b)              Argumenty Komise a Spokové republiky Německo

80      Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, má za to, že první žalobní důvod předložený společností Qualcomm se zakládá na základním nepochopení napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž neoznačuje trh telematických zařízení a trh telematických služeb, nýbrž pouze trh silničních telematických systémů zahrnující vybavení, software a služby.

81      Krom toho má Komise za to, že argumenty společnosti Qualcomm jsou skutečně nedostačující pro zpochybnění její globální analýzy účinků, které veškeré závazky budou mít na německý trh silničních telematických systémů. I za předpokladu, že by závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného nestačily k řešení problému hospodářské soutěže označeného v napadeném rozhodnutí, Qualcomm totiž údajně neprokázala, že by bylo zcela zamezeno hospodářské soutěži mezi silničními telematickými zařízeními, a nic neuvedla ohledně skutečnosti, že by závazek týkající se telematického portálu společně s kvalitativním moratoriem zabránil DaimlerChrysler v dominanci na celém německému trhu silničních telematických systémů tím, že by zajistil nediskriminativní přístup k této platformě.

82      V tomto kontextu Komise tvrdí, že jí podle nařízení o spojování podniků přísluší bránit ve vytvoření dominantního postavení, a nikoli v jeho omezení. Podle Komise, i když v projednávané věci závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného omezují dominantní povahu platformy Toll Collect, závazky společně brání vytvoření dominantního postavení DaimlerChrysler prostřednictvím platformy Toll Collect na německému trhu silničních telematických systémů.

83      Podpůrně Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, zpochybňuje tvrzení společnosti Qualcomm týkající se závazku týkajícího se rozhraní GPS a závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného.

84      Co se týče závazku týkajícího se rozhraní GPS, Komise se domnívá, že z příznivého přijetí vyhrazeného takovému rozhraní v průběhu správního řízení ze strany společnosti Qualcomm a jiných soutěžitelů podniků tvořících spojení mohla dovodit, že toto rozhraní umožňovalo těmto podnikům uskutečnit významné úspory na úrovni nákladů. Krom toho informace obdržené v průběhu správního řízení potvrzovaly, že možné úspory realizovatelné těmito podniky na základě tohoto závazku, které nelze počítat pouze na základě kupní ceny modulu GPS, nýbrž zahrnují další náklady, činily 150 až 200 eur na přístroj podle rozumného odhadu. Konečně se Komise domnívá, že výhoda poskytnutá závazkem týkajícím se rozhraní GPS umožní třetím osobám nabízejícím telematické systémy, navzdory instalaci odlišného přístroje, lépe soutěžit s telematickými službami nabízenými prostřednictvím palubních jednotek společnosti Toll Collect, jelikož budou moci nabídnout vyspělejší a různorodější služby. Existence budoucího trhu pro nabídku vyspělejších a různorodějších služeb je údajně potvrzena zprávou Frost & Sullivan nezávisle na označení palubních jednotek společnosti Toll Collect za střední telematické systémy nebo vyspělé telematické systémy.

85      Co se týče závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného, Komise, podporovaná Spolkovou republikou Německo, znovu tvrdí, že ten může zabránit tomu, aby se zdarma dodávaná palubní jednotka společnosti Toll Collect stala dominantní platformou. Podle Komise zpráva Frost & Sullivan potvrzuje, že jsou to především výrobci těžkých nákladních vozidel a jejich výrobci dílů, kteří vyvinou a budou vyrábět taková telematická zařízení, která mohou být použita na vybírání mýtného. Telematická zařízení obsahující modul na vybírání mýtného údajně poskytují výrobcům těžkých nákladních vozidel a jejich výrobcům dílů výhodu, že mohou nabízet paletu funkcí a služeb zjevně širší než systémy instalované při druhé montáži společností Toll Collect. Mimoto údajně výrobcům těžkých nákladních vozidel a jejich výrobcům dílů poskytují výhodu připojení telematického přístroje do modulového elektronického zařízení vozidel.

2.     Závěry Soudu

a)     Úvod

86      Pro posouzení různých vytýkaných skutečností uvedených společností Qualcomm v jejím prvním žalobním důvodu je nejdříve třeba připomenout jednak rozsah kontroly Komise v rámci rozhodnutí o spojení podniků, zvláště při rozhodnutích učiněných po závazcích, a jednak posouzení spojení a závazků Komisí v napadeném rozhodnutí. Poté budou analyzovány vytýkané skutečnosti týkající se kritéria posouzení závazků. Konečně budou posouzeny vytýkané skutečnosti vycházející z údajně nepřiměřené povahy závazků týkajících se modulu na vybírání mýtného a rozhraní GPS.

b)     Zásadní úvahy

87      Podle čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování podniků, pokud Komise zjistí, že po případných změnách provedených dotyčnými podniky splňuje oznámené spojení kritérium stanovené v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení, tedy že toto nevytváří ani neposiluje dominantní postavení, v jehož důsledku by byla významně narušena účinná hospodářská soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, vydá rozhodnutí, ve kterém prohlásí, že spojení je slučitelné se společným trhem.

88      Taková kontrola spojení tedy vyžaduje analýzu předpokládaného vývoje, která spočívá ve zkoumání, jak by takové spojení mohlo změnit faktory určující stav hospodářské soutěže na daném trhu, aby bylo možné zjistit, zda by vedlo k významnému narušení účinné hospodářské soutěže. Tato analýza předpokládaného vývoje vyžaduje představu různých řetězení příčin a následků, aby bylo možno vyjít z těch nejvíce pravděpodobných (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 15. února 2005, Komise v. Tetra Laval, C‑12/03 P, Sb. rozh. s. I‑987, bod 43).

89      Proto bylo podle čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování podniků rozhodnuto, že Komise je oprávněná prohlásit spojení zahrnující závazky za slučitelné se společným trhem pouze v případě, že tyto závazky Komisi umožňují učinit závěr, že spojení podniků nevytvoří nebo neposílí dominantní postavení mající za následek významné narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu (rozsudky Soudu ze dne 25. března 1999, Gencor v. Komise, T‑102/96, Recueil, s. II‑753, bod 318, a ze dne 23. února 2006, Cementbouw Handel & Industrie v. Komise, T‑282/02, Sb. rozh. s. II‑319, bod 294; viz rovněž v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 21. září 2005, EDP v. Komise, T‑87/05, Sb. rozh. s. II‑3745, bod 63). Komisi tedy přísluší ve svém rozhodnutí, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné se společným trhem, prokázat s dostačující pravděpodobností, že toto spojení pozměněné závazky navrženými účastníky spojení nevytvoří nebo neposílí dominantní postavení mající za následek významné narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu nebo na jeho podstatné části. Důkazní břemeno, které tak nese Komise, nicméně není na újmu její posuzovací pravomoci, co se týče komplexních hospodářských posouzení (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek EDP v. Komise, bod 63 a citovaná judikatura).

90      Třetí dotčená osoba, jejíž žaloba směřuje ke zrušení rozhodnutí, kterým se spojení podniků doprovázené závazky prohlašuje za slučitelné se společným trhem, tedy musí prokázat, že Komise nesprávně posoudila tyto závazky do takové míry, že je zpochybněna slučitelnost spojení se společným trhem.

91      Krom toho je třeba připomenout, že soud Společenství a priori vykonává úplný přezkum uplatnění pravidel v oblasti spojování podniků ze strany Komise. Bylo však rozhodnuto, že hmotněprávní pravidla nařízení o spojování podniků, a zejména jeho článek 2, svěřují Komisi především při hospodářském posouzení určitou diskreční pravomoc. Proto musí soud Společenství provést přezkum výkonu takové pravomoci, která je pro vymezení pravidel v oblasti spojování podniků zásadní, s přihlédnutím k prostoru pro uvážení, jenž vyplývá z norem hospodářské povahy, jež jsou součástí právní úpravy spojování podniků (rozsudky Soudního dvora ze dne 31. března 1998, Francie a další v. Komise, takzvaný „Kali & Salz“, C‑68/94 a C‑30/95, Recueil, s. I‑1375, body 223 a 224, a Komise v. Tetra Laval, bod 88 výše, bod 38; rozsudek Soudu ze dne 14. prosince 2005, General Electric v. Komise, T‑210/01, Sb. rozh. s. II‑5575, bod 60).

92      Jestliže Soudní dvůr přiznává Komisi určitý prostor pro uvážení zejména v hospodářské oblasti, neznamená to, že soud Společenství nesmí přezkoumávat výklad údajů hospodářské povahy provedený Komisí. Soud Společenství totiž musí zejména ověřit nejen věcnou správnost dovolávaných důkazních materiálů, jejich věrohodnost a jejich soudržnost, ale rovněž přezkoumat, zda tyto skutečnosti představují veškeré relevantní údaje, jež musí být při posuzování komplexní situace vzaty v úvahu, a zda o ně lze opřít závěry z nich vyvozené (rozsudek Komise v. Tetra Laval, bod 88 výše, bod 39).

93      Právě s ohledem na tyto zásady upravující důkazní požadavky a důkazní břemeno v oblasti spojování podniků, jakož i stupeň přezkumu, který má provést soud Společenství v této oblasti, je třeba posuzovat argumenty předložené účastníky řízení v projednávané věci.

c)     Analýza spojení a závazků Komisí

94      V devatenáctém a následujících bodech odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že Toll Collect byl vytvořen podniky tvořícími spojení po přidělení veřejné zakázky za účelem výběru, na účet Spolkové republiky Německo, mýtného placeného těžkými nákladními vozidly používajícími německé dálnice. V tomto postavení Toll Collect není soutěžitelem s jinými soukromými poskytovateli služeb.

95      Palubní jednotka společnosti Toll Collect určená k placení mýtného však může uchovávat a poskytovat údaje určené pro telematické služby. Takové použití palubních jednotek společnosti Toll Collect nebylo předmětem zadávacího řízení na veřejnou zakázku týkající se systému placení mýtného placeného těžkými nákladními vozidly používajícími německé dálnice, avšak smlouva o provozování uzavřená se společností Toll Collect v důsledku tohoto řízení stanoví, že Toll Collect bude moci nabízet další telematické služby poté, co od Spolkové republiky Německo obdrží odpovídající povolení. Podniky tvořící spojení uvedly, že chtějí této možnosti využít k nabízení telematických služeb prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect. Komise se tedy domnívala, že jelikož nabídka telematických služeb prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect přispěje k cíli obecného zájmu omezit překážky v komunikační síti, Spolková republika nebude proti nabídce takových služeb prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect, a tudíž že spojení podniků bude mít dopady v oblasti vývoje, výroby a uvádění na trh silničních telematických systémů (body 20 až 22 a 47 až 49 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

96      Tyto silniční telematické systémy, které Komise označila za relevantní výrobkový trh, obsahují vybavení, software a služby určené dopravním a logistickým podnikům. Z pohledu zákazníků, kterými jsou dopravní společnosti, tento trh zahrnuje „kompletní poskytovatele“, tedy poskytovatele softwaru, vybavení a telematických služeb, „poskytovatele vybavení“, tedy poskytovatele, kteří vyrábějí pouze terminály, software a související zařízení, a „poskytovatele služeb“, tedy poskytovatele, kteří nabízejí pouze silniční telematické služby (body odůvodnění 23 až 32 napadeného rozhodnutí).

97      Po vymezení relevantního zeměpisného trhu jakožto trhu zahrnujícího území Německa Komise přistoupila k posouzení spojení s ohledem na právo hospodářské soutěže bez závazků ze strany podniků tvořících spojení (body odůvodnění 33 až 36 napadeného rozhodnutí).

98      Nejprve Komise konstatovala, že spojení podniků spojuje jednak výrobce číslo jedna mezi německými výrobci těžkých nákladních vozidel, DaimlerChrysler, kterážto společnost podle svých vlastních tvrzení je navíc jedním z hlavních poskytovatelů mobilitních a telematických služeb, a jednak Deutsche Telekom, jednoho z hlavních poskytovatelů mobilních telefonních služeb v Německu. Komise měla za to, že tyto dva podniky jsou tudíž velmi dobře připraveny pro poskytování silničních telematických služeb (body odůvodnění 39 a 40 napadeného rozhodnutí).

99      Poté Komise připomenula jednak, že DaimlerChrysler potvrdila svůj záměr nabízet silniční telematické služby prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect, a jednak, že lze považovat za jisté, že Spolková republika Německo vydá nezbytné povolení, na základě smlouvy o provozování, pro možnost poskytování takových silničních telematických služeb (body odůvodnění 43 až 50 napadeného rozhodnutí).

100    Jelikož bude palubní jednotka společnosti Toll Collect poskytována zdarma a má praktický prospěch pro dopravní podniky, domnívá se Komise, že tato palubní jednotka bude instalována ve většině těžkých nákladních vozidel, která pravidelně používají německé dálnice. Skutečnost, že tyto palubní jednotky, které jsou schopny poskytovat telematické služby, budou plátcům mýtného poskytovány zdarma, bude mít za následek, že většina těžkých nákladních vozidel, které budou vybaveny palubní jednotkou společnosti Toll Collect, ji budou využívat rovněž pro silniční telematické služby. Naproti tomu Komise nepovažuje za hospodářsky rozumné, aby dopravní společnosti instalovaly na své náklady druhou palubní jednotku pro využívání silničních telematických služeb nabízených konkurenčními poskytovateli. To podle Komise vyplývá z nízkých marží, se kterými dopravní podniky pracují v Německu a Evropě (body odůvodnění 51 až 54 napadeného rozhodnutí).

101    Komise se tudíž domnívá, že palubní jednotky společnosti Toll Colect budou zahrnovat prakticky celý vozový park těžkých nákladních vozidel v Německu, a založí tak dominantní platformu na německém trhu silničních telematických systémů (bod odůvodnění 56 napadeného rozhodnutí).

102    Vytvoření této dominantní platformy způsobuje podle Komise uzavření německého trhu silničních telematických systémů pro dopravní a logistické podniky. Konkrétněji se poskytovatelé silničních telematických služeb stanou závislými na použití palubní jednotky společnosti Toll Collect z důvodu vytvoření dominantní platformy pro silniční telematické služby. Palubní jednotky společnosti Toll Collect jakožto chráněné a uzavřené systémy umožní společnosti DaimlerChrysler prostřednictvím společnosti Toll Collect kontrolovat přístup na budoucí německý trh silničních telematických systémů (body odůvodnění 57 až 59 napadeného rozhodnutí). Mimoto platforma Toll Collect způsobí vytlačení poskytovatelů telematických systémů v současnosti zastoupených na trhu. Jelikož tyto palubní jednotky mají základní funkce, které se rovněž nacházejí v silničních telematických systémech v současnosti nabízených na trhu, a jelikož tyto palubní jednotky budou poskytovány zdarma, domnívá se Komise, že dopravní podniky, jejichž těžká nákladní vozidla již byla vybavena palubní jednotkou společnosti Toll Collect, nekoupí „jiný telematický terminál pro použití doplňkových silničních telematických systémů jdoucích dál nežli [dotčená] palubní jednotka a nabízených poskytovateli konkurenčních systémů“. Oznámení o bezplatnosti telematického řešení vyvinutého společností Toll Collect tak poskytovatelům silničních telematických systémů zastoupených na trhu velmi ztížilo možnost získat nové zákazníky a ohrožuje jejich hospodářskou existenci. Druhá generace palubních jednotek, která bude vyvinuta společností Toll Collect, toto vytlačení zesílí vzhledem k novým funkcím těchto palubních jednotek (body odůvodnění 60 až 65 napadeného rozhodnutí).

103    Komise se proto domnívá, že bez závazků oznámené spojení přivodí vytvoření dominantního postavení DaimlerChrysler prostřednictvím společného podniku Toll Collect na německém trhu silničních telematických systémů pro dopravní a logistické podniky, mající za následek významné narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu (bod odůvodnění 66 napadeného rozhodnutí).

104    Komise se přitom domnívala, že závazky předložené podniky tvořícími spojení stačí k vyvrácení námitek, které vznesla (bod odůvodnění 69 napadeného rozhodnutí).

105    Konkrétněji, co se týče závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného, Komise v sedmdesátém bodě odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že závazek, učiněný účastníky spojení, vyvinout modul na vybírání mýtného pro přístroje třetích osob, asistovat při přizpůsobení těchto přístrojů modulům na vybírání mýtného a dát potřebná povolení k používání přístrojů třetím osobám umožní vyrábět svá vlastní telematická zařízení vybavená funkcí mýtného. Komise uvádí, že ji německé spolkové ministerstvo dopravy, výstavby a bytové politiky ujistilo, že s třetími osobami nabízejícími telematická zařízení obsahující modul na vybírání mýtného nebude zacházeno rozdílně, co se týče jak nákladů, tak i provozování systému mýtného pro těžká nákladní vozidla.

106    V bodě 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí Komise měla za to, že to budou hlavně „výrobci těžkých nákladních vozidel a jejich výrobci dílů, kteří vyvinou a budou vyrábět taková třetí telematická zařízení s modulem na mýtné“. Vzhledem k této skutečnosti a výsledkům konzultace účastníků trhu se Komise domnívá, že je třeba „očekávat, že možnost daná třetím osobám integrovat modul na mýtné do svých vlastních zařízení ve velkém rozsahu zabrání společnosti Toll Collect, aby se stala dominantní platformou a strážcem trhu telematických systémů pro dopravní a logistické podniky v Německu“.

107    Pokud jde o závazek týkající se rozhraní GPS, Komise se domnívala, že možnost používat funkce GPS palubní jednotky společnosti Toll Collect podle její studie trhu umožňuje třetím osobám nabízejícím telematická zařízení ušetřit okolo 150 až 200 eur na přístroj a umožňuje jim soutěžit, vzdor nutnosti instalace nového terminálu do vozidla, s telematickými službami nabízenými prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect (bod odůvodnění 72 napadeného rozhodnutí).

108    Pokud jde o závazek týkající se portálu TGG, Komise se domnívala, že třetím osobám nabízejícím telematické systémy umožňuje nediskriminační přístup k základním funkcím a hrubým údajům palubních jednotek společnosti Toll Collect prostřednictvím centrálního telematického portálu, využívaného neutrálně a nezávisle se zřetelem k účastníkům tvořícím spojení (body 73 a 74 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

109    Konečně Komise zdůraznila důležitost kvalitativního moratoria bránícího platformě Toll Collect, aby se stala dominantní platformou na německém trhu silničních telematických systémů, dokud nejsou splněny závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného (bod 76 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

110    Vzhledem k těmto skutečnostem Komise měla za to, že celkově závazky umožňují zajistit zachování otevřenosti trhu silničních telematických systémů v Německu, jakož i zachování podobných soutěžních podmínek pro účastníky spojení a třetí osoby. Komise se domnívala, že pokud účastníci spojení závazky dodrží, oznámené spojení nezpůsobí vytvoření dominantního postavení DaimlerChrysler prostřednictvím společnosti Toll Collect na německém trhu silničních telematických systémů (bod odůvodnění 77 napadeného rozhodnutí).

d)     Ke kritériu posuzování závazků

111    Qualcomm v zásadě Komisi vytýká, že závazky posoudila na základě nesprávného kritéria, když uvádí, že závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného pouze omezují dominantní povahu platformy Toll Collect.

112    V tomto ohledu Soud připomíná, že podle nařízení o spojování podniků Komisi nepřísluší posuzovat, zda závazky umožňují omezit dopad spojení podniků na hospodářskou soutěž, nýbrž posoudit, zda závazky umožňují vyloučit vytvoření nebo posílení dominantního postavení majícího za následek významné narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu nebo na jeho podstatné části (viz bod 89 výše).

113    V projednávané věci je však třeba mít za to, že skutečnost, že se Komise domnívala, že závazek týkající se rozhraní GPS „ještě více omezuje dominantní postavení, které by Toll Collect nutně zaujímala jakožto telematická platforma“, a že závazek týkající se modulu na vybírání mýtného „ve velkém rozsahu zabrání společnosti Toll Collect, aby se stala dominantní platformou a strážcem trhu telematických systémů pro dopravní a logistické podniky v Německu“ (body odůvodnění 72 a 71 napadeného rozhodnutí), neumožňuje mít za to, že Komise posoudila spojení pomocí chybného kritéria.

114    Na rozdíl od toho, co zjevně chce prokázat Qualcomm, totiž předmětem výhrad z hlediska hospodářské soutěže vyslovených Komisí s ohledem na spojení není prohlásit za neslučitelné se společným trhem případné dominantní postavení platformy vytvořené palubními jednotkami společnosti Toll Collect (dále jen „platforma Toll Collect“) jako takové, nýbrž se tyto výhrady týkají okolnosti, že DaimlerChrysler může získat, prostřednictvím palubních jednotek společnosti Toll Collect, dominantní postavení na německém trhu silničních telematických systémů (body odůvodnění 38 a 66 napadeného rozhodnutí).

115    Závazky účastníků tvořících spojení, které Komise považovala za dostačující k vyvrácení námitek, které vznesla, se týkají vyloučení dominantního postavení společnosti DaimlerChrysler na relevantním trhu zaprvé omezením dominantního postavení platformy společnosti Toll Collect pomocí závazku týkajícího se rozhraní GPS a závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného, zadruhé zajištěním, pomocí závazku týkajícího se portálu TGG, otevřeného přístupu k platformě Toll Collect pro poskytování silničních telematických služeb, a zatřetí podřízením poskytování silničních telematických služeb prostřednictvím palubních jednotek společnosti Toll Collect podmínce dodržení kvalitativního moratoria (body 70 až 76 odůvodnění napadeného rozhodnutí).

116    Pouze na základě posouzení těchto závazků v jejich celku Komise došla k závěru, že jejich dodržování podniky tvořícími spojení nezpůsobí vytvoření dominantního postavení společnosti DaimlerChrysler prostřednictvím společnosti Toll Collect na německém trhu silničních telematických systémů (bod odůvodnění 77 napadeného rozhodnutí).

117    V tomto kontextu je třeba připomenout jednak, že společnost Toll Collect je pouze pověřena vytvořením a provozováním, na účet Spolkové republiky Německo, systému výběru mýtného placeného těžkými nákladními vozidly používajícími německé dálnice, takže není činná na relevantním trhu (body 7 a 19 odůvodnění napadeného rozhodnutí), a jednak, že bezplatné poskytování palubních jednotek společnosti Toll Collect (sedmnáctý bod odůvodnění napadeného rozhodnutí) bylo požadavkem uloženým Spolkovou republikou Německo pro provozování systému dálničního mýtného ze strany společnosti Toll Collect. Z toho vyplývá, že vytvoření společnosti Toll Collect a bezplatné poskytování dotčených palubních jednotek nemohly být jako takové posuzovány Komisí v kontextu řízení upraveného nařízením o spojování podniků.

118    Vzhledem k předcházejícím úvahám je třeba zamítnout výtku společnosti Qualcomm, podle které Komise závazky posoudila na základě nesprávného kritéria.

e)     K závazku týkajícímu se modulu na vybírání mýtného a k závazku týkajícímu se rozhraní GPS

 Úvod

119    Úvodem je třeba připomenout, že problém hospodářské soutěže zjištěný Komisí po oznámení spojení spočívá ve vytvoření dominantního postavení společnosti DaimlerChrysler prostřednictvím společnosti Toll Collect na německém trhu silničních telematických systémů, který zahrnuje jak poskytování silničních telematických služeb, tak i dodávání zařízení umožňujících poskytování takových služeb.

120    Závazky podniků tvořících spojení se týkají jak poskytování silničních telematických služeb, tak i poskytování zařízení, pomocí nichž mohou být silniční telematické služby nabízeny. Závazek týkající se portálu TGG, který poskytovatelům telematických služeb zajišťuje nediskriminační přístup k základním funkcím a hrubým údajům palubních jednotek společnosti Toll Collect, se tak týká pouze nabídky silničních telematických služeb. Závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného se týkají nabídky zařízení umožňujících poskytování takových služeb.

121    Výtky společnosti Qualcomm se vztahují pouze k závazkům, které se týkají poskytování zařízení silničních telematických služeb. Qualcomm totiž nezpochybňuje posouzení závazku týkajícího se portálu TGG.

122    Konečně je třeba zdůraznit, že Komise měla za to, že tyto závazky umožňují zachovat otevřený trh silničních telematických systémů a zabránit vytvoření dominantního postavení společnosti DaimlerChrysler prostřednictvím společného podniku na německém trhu silničních telematických systémů na základě celkového zohlednění těchto závazků (bod odůvodnění 77 napadeného rozhodnutí).

 K závazku týkajícímu se modulu na vybírání mýtného

–        Úvod

123    Co se týče výtek předložených společností Qualcomm, pokud jde o závazek týkající se modulu na vybírání mýtného, z bodů 70 a 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jak jsou uvedeny v bodech 105 a 106 výše, vyplývá, že tento závazek zajišťuje prima facie třetím osobám nabízejícím silniční telematické systémy, včetně výrobců těžkých nákladních vozidel, možnost vytvořit a uvést na trh palubní jednotku, která může být použita, stejně jako palubní jednotka společnosti Toll Collect, na výběr mýtného. Tento závazek dopravním podnikům, které chtějí používat jiné silniční telematické služby nežli služby nabízené prostřednictvím palubních jednotek společnosti Toll Collect, umožňuje vyhnout se potřebě druhé instalace.

124    Qualcomm se však domnívá, že tento závazek třetím osobám nabízejícím telematické systémy neumožní soutěžit s palubní jednotkou společnosti Toll Collect, neboť jednak neodstraňuje výhodu palubní jednotky Toll Collect v oblasti ceny, protože tato palubní jednotka je poskytována zdarma, a jednak by třetím osobám realizace vlastní palubní jednotky s vybíráním mýtného způsobila dodatečné náklady. Krom toho Qualcomm zpochybňuje tvrzení Komise, podle kterého výrobci nákladních vozidel budou vyvíjet telematické terminály se zabudovanými funkcemi mýtného.

–       K výhodě vycházející z bezplatnosti palubní jednotky společnosti Toll Collect

125    Je nesporné, že palubní jednotky společnosti Toll Collect budou dopravním podnikům poskytovány zdarma na základě poskytnutí záruky (sedmnáctý bod odůvodnění napadeného rozhodnutí). Toto bezplatné poskytnutí je požadavkem uloženým Spolkovou republikou Německo společnosti Toll Collect po přidělení dotčené veřejné zakázky podnikům tvořícím spojení ze strany Spolkové republiky Německo.

126    Je rovněž nesporné, že podle kvalitativního moratoria palubní jednotky společnosti Toll Collect budou moci být pro nabídku silničních telematických služeb použity teprve od okamžiku, kdy k tomu Spolková republika Německo vydá povolení. Toto povolení bude vydáno, až podniky tvořící spojení splní veškeré závazky, včetně závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného.

127    V rámci správního řízení před přijetím napadeného rozhodnutí Spolková republika Německo v dopise adresovaném Komisi uvedla, že její finanční intervence ve prospěch podniků tvořících spojení nepřesáhne náklady nezbytné k provedení výběru mýtného. Toto stanovisko Spolková republika Německo potvrdila ve svém spise vedlejšího účastníka a na jednání.

128    Mimoto, co se týče nákladů palubní jednotky společnosti Toll Collect, Spolková republika Německo se zavázala, že nebude rozdílně zacházet se třetími osobami nabízejícími telematická zařízení s modulem na vybírání mýtného a provozování systému mýtného pro těžká nákladní vozidla (sedmdesátý bod odůvodnění napadeného rozhodnutí). Tento závazek je potvrzen dopisem Spolkové republiky Německo Komisi ze dne 2. dubna 2003. Mimoto byl Spolkovou republikou Německo potvrzen na jednání.

129    Bezplatné poskytování palubní jednotky společnosti Toll Collect tak nijak neznamená soutěžní výhodu pro společnost DaimlerChrysler s ohledem na provozní náklady společnosti Toll Collect. Závazek Spolkové republiky Německo nediskriminačním způsobem dotčenému výrobci palubních jednotek a třetím osobám nabízejícím své vlastní silniční telematické systémy, které mohou být použity pro výběr mýtného, nahradit náklady, které vynaloží na výběr mýtného pomocí svých příslušných zařízení, má za následek nevytvoření žádné soutěžní výhody pro společnosti Toll Collect nebo DaimlerChrysler vůči těmto třetím osobám. Rovné zacházení mezi podniky tvořícími spojení, které pověřily společnost Toll Collect vyvinutím dotčené palubní jednotky, a třetími osobami, které vyvinou jiné palubní jednotky, je takto v návaznosti na závazek týkající se modulu na vybírání mýtného zajištěno, co se týče financování nákladů těchto palubních jednotek Spolkovou republikou Německo.

130    Komise tak rozumně mohla mít za to, že tento závazek je odpovědí na soutěžní nevýhodu zjištěnou v napadeném rozhodnutí, podle které dopravní podniky nebudou ochotny zaplatit za druhou palubní jednotku. Podle závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného totiž třetí výrobci budou moci nabízet telematické systémy obsahující modul na vybírání mýtného a požívat téže finanční podpory, jako je podpora, kterou má Toll Collect pro bezplatné poskytování svých palubních jednotek.

131    Konečně a pro úplnost je třeba zdůraznit, že ačkoli v napadeném rozhodnutí Komise při posuzování závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného výslovně nepoukázala na kvalitativní rozdíl mezi silničními telematickými službami, které mohou být nabízeny prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect, a službami, které mohou být nabízeny prostřednictvím přístrojů třetích osob, z napadeného rozhodnutí celkově vyplývá, že tento kvalitativní rozdíl je relevantní pro posouzení dopadu spojení na hospodářskou soutěž.

132    Při svém posuzování spojení z hlediska hospodářské soutěže, v době kdy nebyly předloženy závazky, Komise totiž na tento kvalitativní rozdíl poukázala (body 62 až 65 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Komise tak uvedla, že silniční telematické služby přístupné prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect nezahrnují veškeré služby nabízené prostřednictvím telematických terminálů již zastoupených na trhu, nýbrž že „představují centrální funkce, které jsou rovněž součástí systémů v současnosti nabízených na trhu“. Krom toho Komise s ohledem na bezplatné poskytování palubních jednotek společnosti Toll Collect uvedla, že „[j]e třeba očekávat, že dopravní podniky, jejichž těžká nákladní vozidla již byla vybavena palubní jednotkou [společnosti Toll Collect], nekoupí jiný telematický terminál pro používání dodatečných silničních telematických služeb přesahujících [dotčenou] palubní jednotku a nabízených poskytovateli konkurenčních systémů“.

133    Tento kvalitativní rozdíl potvrzuje opodstatněnost analýzy Komise, co se týče závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného.

134    Zpráva Frost & Sullivan, uplatněná Komisí na podporu její argumentace, totiž uvádí, že v Evropě v okamžiku posuzování spojení existovala poptávka po systémech umožňujících nabídku vyspělejších silničních telematických služeb, a potvrzuje existenci růstu této poptávky v následujících letech.

135    Komise proto mohla rozumně mít za to, že v Evropě v okamžiku posuzování spojení existuje poptávka po systémech umožňujících nabízet vyspělejší silniční telematické služby a že tato poptávka má v následujících letech růst. Krom toho je nesporné, že palubní jednotka společnosti Toll Collect původně mohla být použita jen pro nepříliš vyspělé telematické služby (bod 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Bylo tedy možno se domnívat, že kompletní poskytovatelé nabízející prostřednictvím svých systémů kromě služeb mýtného vyspělejší telematické služby nežli služby, které mohou být nabízeny prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect, mají soutěžní výhodu oproti poskytovatelům služeb fungujících prostřednictvím dotčené palubní jednotky.

136    Tato kvalitativní výhoda společně s neexistencí diskriminace na úrovni nákladů třetích osob, které mají prospěch ze závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného, Komisi umožnil domnívat se, aniž by se dopustila zjevně nesprávného posouzení, že „závazek týkající se modulu na vybírání mýtného ve velkém rozsahu společnosti Toll Collect zabrání, aby se stala dominantní platformou a strážcem trhu telematických systémů pro dopravní a logistické podniky v Německu“.

–       K dodatečným nákladům

137    Qualcomm se domnívá, že třetí osoby nabízející telematické systémy ponesou dodatečné náklady zahrnující náklady na přizpůsobení jejich systému pro integraci modulu na vybírání mýtného, náklady spoluúčasti na vývoji a poskytnutí modulu (viz klauzule bodu B.IV.2.4 závazků) a náklady certifikace jejich systému integrujícího modul (viz klauzule bodu B.IV.2.4 závazků).

138    V tomto ohledu Soud poznamenává, že ze závazků přijatých podniky tvořícími spojení vyplývá, že palubní jednotky společnosti Toll Collect nemohou bez dalšího poskytovat telematické služby. Podle bodů A.3 a B. II.16.1 těchto závazků je totiž pro možnost nabízet takové služby na dotčených palubních jednotkách třeba nainstalovat dodatečný software. Bod A.3 závazků stanoví ve svém druhém odstavci, že „poskytovat služby s přidanou hodnotou přímo [prostřednictvím] funkčních schopností [dotčených palubních jednotek] je možné pouze vybavením [uvedených palubních jednotek] dodatečným ovládacím softwarem (což vyžaduje centrální zásah)“. Z toho vyplývá, že provozování dotčených palubních jednotek rovněž vytvoří určité náklady na přizpůsobení pro to, aby je podniky mohly používat jako silniční telematický systém. Co se týče nákladů spoluúčasti na vývoji a poskytnutí modulu a nákladů certifikace jejich systému integrujícího modul, jak jsou uvedeny v klauzulích bodu B.IV.2.4 závazků, je třeba uvést, že Qualcomm neprokázal, že by tyto náklady byly vyšší nežli náklady, které Toll Collect musel vynaložit na vývoj svého vlastního modulu na vybírání mýtného. Konečně každopádně je třeba konstatovat, že Qualcomm neposkytla žádný číselný údaj, dokonce ani náznak posouzení těchto údajných dodatečných nákladů.

139    Qualcomm tudíž dostatečně neprokázala, že třetí osoby nabízející telematické systémy ponesou dodatečné náklady, když využijí závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného, tak, že by bylo zpochybněno posouzení Komise.

–       K vývoji telematických terminálů s integrovanou funkcí mýtného výrobci nákladních vozidel

140    Qualcomm rovněž zpochybňuje tvrzení Komise, podle kterého výrobci nákladních vozidel pravděpodobně využijí možnosti vývoje a výroby telematických terminálů s integrovanými funkcemi mýtného.

141    V tomto ohledu Soud poznamenává, že ze zprávy Frost & Sullivan vyplývá, že od roku 2000 výrobci zařízení pocházejících z Evropy nechávali telematické systémy do svých těžkých nákladních vozidel instalovat při jejich výrobě (viz grafy 3-10 a 3-14 zprávy Frost & Sullivan). Mimoto tato zpráva měla za to, že výrobci vozidel mají v úmyslu vyvinout a vést telematický trh utilit a že spojení mezi elektronickým vybíráním mýtného a telematickými systémy představuje velkou příležitost (viz zpráva Frost & Sullivan, s. 2-12). V téže zprávě je uvedeno, že lze očekávat, že výrobci vozidel učiní z montáže silničních telematických systémů jako původního zařízení prioritu (viz zpráva Frost & Sullivan, s. 3-11). Konečně autoři této zprávy předpokládají, že v roce 2009 výrobci původních zařízení v Evropě dosáhnou míry blízké 80 %, pokud jde o proniknutí na trh silniční telematiky pro těžká nákladní vozidla (o hmotnosti přesahující 16 tun), a více než 50 %, pokud jde o proniknutí na spojený trh těžkých a středně těžkých nákladních vozidel (viz grafy uvedené na stranách 3-20, 3-21 a 3-22 zprávy Frost & Sullivan).

142    Komise tak z této zprávy mohla rozumně vyvodit, že výrobci těžkých nákladních vozidel a jejich zařízení vyvinou své vlastní silniční telematické systémy. Mimoto s ohledem na velkou příležitost, kterou představuje spojení mezi systémy automatického mýtného a telematickými systémy, není zjevně nesprávné mít za to, že výrobci těžkých nákladních vozidel a jejich zařízení budou integrovat systém automatického mýtného do svých silničních telematických systémů, s ohledem na závazek týkající se modulu na vybírání mýtného.

143    Qualcomm se však domnívá, že podle její zkušenosti manažeři vozových parků nepřejí sériové montáži telematických terminálů na těžkých nákladních vozidlech, protože údajně používají různé značky vozidel a sériová montáž by způsobila problémy interoperability mezi sériově montovanými systémy různých výrobců, zvláště na úrovni ústředny manažera vozového parku. Mimoto by instalace různých terminálů ztížila vzdělávání řidičů.

144    Tato tvrzení však je třeba odmítnout. Ve zprávě Frost & Sullivan je totiž uvedeno, že výrobci těžkých nákladních vozidel vyvíjejí nezávislé systémy vozidel, aby poskytli odpověď na problém operátorů vozových parků těžkých nákladních vozidel různých značek (viz zpráva Frost & Sullivan, s. 3-21). Podle téže zprávy je „standard FMS“ krokem k systémům, které mohou fungovat na všech vozidlech s vyšším stupněm sofistikace. Mimoto by vlastníkům vozových parků zahrnujících různé značky nic nebránilo, pro část z nich, instalovat dodatečná kompatibilní zařízení se svými vozidly. Krom toho a každopádně je třeba konstatovat, že Qualcomm nepředkládá žádný poznatek prokazující, že manažeři vozových parků nepřejí sériové montáži telematických terminálů na těžkých nákladních vozidlech a že většina používá různé značky vozidel.

145    Komise tak mohla mít platně za to, že lze očekávat, že to budou hlavně výrobci těžkých nákladních vozidel a jejich výrobci dílů, kteří vyvinou a budou vyrábět telematická zařízení, kterých se týká závazek týkající se modulu na vybírání mýtného.

–       Závěr

146    Vzhledem ke všem předcházejícím úvahám se Soud domnívá, že je třeba zamítnout výtku společnosti Qualcomm vycházející ze zjevně nesprávného posouzení týkajícího se modulu na vybírání mýtného. Qualcomm totiž neprokázala, že tento závazek neumožňuje odpovědět na výhrady Komise v oblasti hospodářské soutěže, co se týče zařízení umožňujících nabízet silniční telematické služby na trhu silničních telematických systémů.

 K závazku týkajícímu se rozhraní GPS

147    Qualcomm se domnívá, že posouzení závazku týkajícího se rozhraní GPS učiněné Komisí je zjevně nesprávné, protože toto rozhraní GPS nepřináší žádné úspory a v každém případě tato výhoda neodstraní soutěžní výhodu palubní jednotky Toll Collect.

148    Soud však má za to, že celkem vzato napadené rozhodnutí dostatečně odpovídá výhradám v oblasti hospodářské soutěže zjištěným Komisí v tomto rozhodnutí, a zvláště výhradě v oblasti hospodářské soutěže společnosti Qualcomm s ohledem na bezplatné poskytování palubních jednotek společnosti Toll Collect.

149    V tomto ohledu je třeba připomenout, že bezplatné poskytování palubní jednotky společnosti Toll Collect představuje povinnost na účet podniků tvořících spojení po přidělení dotyčné veřejné zakázky podnikům tvořícím spojení Spolkovou republikou Německo, kterou Komise, jako takovou, nemohla zpochybnit ve své analýze spojení (viz bod 117 výše).

150    Tato okolnost ve spojení se skutečností, že v okamžiku posouzení spojení ze strany Komise nebylo pro dopravní podniky hospodářsky rozumné instalovat na své náklady druhou palubní jednotku, činí jasným, že by palubní jednotka společnosti Toll Collect hrála hlavní roli na německém trhu silničních telematických systémů. Jak však uvedla Komise ve svém posouzení spojení, jedná se tu pouze o přímý následek přidělení dotyčné veřejné zakázky Spolkovou republikou Německo, a nikoli o spojení podniků.

151    Krom toho tím, že pomocí závazku týkajícího se portálu TGG – což v projednávané věci nebylo společností Qualcomm zpochybněno – byla pro třetí osoby zajištěna možnost poskytovat za nediskriminačních podmínek své vlastní silniční telematické systémy prostřednictvím palubní jednotky společnosti Toll Collect, Komise zajistila, aby DaimlerChrysler prostřednictvím společnosti Toll Collect nemohla uzavřít a ovládat silniční telematické služby na relevantním trhu.

152    Mimoto závazek týkající se modulu na vybírání mýtného ve spojení se závazkem Spolkové republiky Německo nediskriminovat, co se týče příspěvku na náklady modulu na vybírání mýtného, třetím osobám zajišťuje možnost nabízet své vlastní palubní jednotky s výběrem mýtného v soutěžních podmínkách. Je třeba připomenout, že bezplatnost palubních jednotek společnosti Toll Collect nepředstavuje soutěžní výhodu pro podniky tvořící spojení vůči společnosti Qualcomm vzhledem k tomuto závazku Spolkové republiky Německo (viz body 122 a následující výše).

153    Konečně závazek týkající se kvalitativního moratoria zajišťuje, aby se palubní jednotka společnosti Toll Collect nemohla stát dominantní platformou, dokud třetí osoby budou moci mít účinně prospěch ze závazku týkajícího se rozhraní GPS a ze závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného.

154    Je tudíž třeba se domnívat, že Komise správně měla za to, že celkově, tedy s přihlédnutím ke všem okolnostem, závazky brání tomu, aby spojení přivodilo vytvoření dominantního postavení společnosti DaimlerChrysler prostřednictvím společného podniku Toll Collect na trhu silničních telematických systémů pro dopravní a logistické podniky v Německu.

155    Krom toho v rozsahu, v němž se Qualcomm domnívá, že závazek týkající se rozhraní GPS nepřináší žádné úspory, je třeba poznamenat, že bod 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí neuvádí, že tyto úspory ve výši 150 až 200 eur na přístroj vyplývají pouze z prodejní ceny za přístroje, jak naznačuje Qualcomm. Ve své obhajobě Komise tvrdí, že tyto úspory zahrnují rovněž náklady na anténu, kabeláž a instalaci funkce GPS, které musejí být vynaloženy třetími osobami, které chtějí poskytovat své vlastní telematické zařízení vybavené funkcí GPS. Navíc je třeba mít za to, že tento odhad úspor nákladů provedený Komisí není chybný vzhledem k vyjádřením subjektů působících na trhu během správního řízení. První subjekt se tak domníval, že rozhraní GSM a GPS umožní omezit o přibližně 500 eur náklady na telematický systém, druhý subjekt měl za to, že telematický přístroj bez modulu GPS a GSM stojí pouze 500 eur, a třetí tvrdil, že náklady na modul GPS a GSM představují více než polovinu nákladů na telematickou jednotku, odhadovaných na částku mezi 1000 a 2500 eury v napadeném rozhodnutí (bod 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Krom toho se Soud domnívá, že pouhá okolnost, že třetím osobám nabízejícím telematické systémy prostřednictvím rozhraní GPS vzniknou náklady spojené s přizpůsobením svého vlastního vybavení a palubní jednotky Toll Collect, aby tohoto rozhraní mohly využívat, neumožňuje prokázat, že odhad Komise je zjevně nesprávný. Kromě skutečnosti, že Komise považuje částku 150 až 200 eur na přístroj za rozumný odhad úspor, které mohou být uskutečněny na základě závazku týkajícího se rozhraní GPS, totiž Qualcomm připouští, že náklady, které mají být vynaloženy na přizpůsobení vybavení třetích osob a palubní jednotky Toll Collect pro použití rozhraní GPS, v současnosti nemohou být vyčísleny s dostatečným stupněm přesnosti. Konečně je třeba konstatovat, že tvrzení společnosti Qualcomm, podle kterého každopádně celková částka nákladů pravděpodobně zcela smaže úspory dosažené na jednotce GPS, není ničím podloženo, a tedy nemůže zpochybnit posouzení Komise. Je tedy třeba dojít k závěru, že není možno mít za to, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když se domnívala, že závazek týkající se rozhraní GPS může přivodit úspory mezi 150 až 200 eury na přístroj pro třetí osoby nabízející telematické systémy.

156    V rozsahu, v němž se Qualcomm domnívá, že i když závazek týkající se rozhraní GPS přivodí úspory mezi 150 až 200 eury na přístroj, tato výhoda nemůže odstranit soutěžní výhodu palubních jednotek společnosti Toll Collect, které jsou poskytovány zdarma, je třeba mít za to, že z důvodů uvedených výše v bodech 148 a následujících ostatní závazky celkově zajišťují, že spojení nezpůsobí vytvoření dominantního postavení společnosti DaimlerChrysler prostřednictvím společného podniku Toll Collect na německém trhu silničních telematických systémů.

157    Konečně v rozsahu, v němž Qualcomm zpochybňuje přípustnost argumentu Spolkové republiky Německo, podle kterého Toll Collect není schopna nabídnout telematické služby, protože k tomu ještě neobdržela povolení Spolkové republiky Německo, je třeba poznamenat, že připomenutím, že musí povolit poskytování silničních telematických služeb prostřednictvím palubní jednotky Toll Collect a že toto povolení dosud nebylo uděleno ani o ně Toll Collect nepožádala, Spolková republika Německo pouze uvádí jednu z podmínek, které musejí být splněny pro to, aby silniční telematické služby mohly být nabízeny prostřednictvím dotčené palubní jednotky. Takové připomenutí není nepřípustné.

158    S ohledem na výše uvedené je nutno první žalobní důvod předložený společností Qualcomm zamítnout.

C –  K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zneužití pravomoci

1.     Argumenty účastníků řízení

159    Qualcomm se domnívá, že se Komise dopustila zneužití pravomoci tím, že při svém posouzení spojení zohlednila obecné politické důvody. Komise tak údajně neprávem zohlednila skutečnost, že systém společnosti Toll Collect představuje příležitost pro spuštění telematických služeb v Německu a v Evropě a že by toto spuštění nemělo být zpomaleno.

160    Komise odmítá, že se dopustila sebemenšího zneužití pravomoci.

2.     Závěry Soudu

161    Podle ustálené judikatury pojem „zneužití pravomoci“ odkazuje na případy, ve kterých správní orgán užije své pravomoci za jiným účelem, než pro který mu byly svěřeny. Rozhodnutí může být stiženo zneužitím pravomoci, pouze jeví-li se na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých důkazů, že bylo přijato za výlučným nebo přinejmenším rozhodujícím účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou uváděné cíle (rozsudky Soudního dvora ze dne 13. listopadu 1990, Fedesa a další, C‑331/88, Recueil, s. I‑4023, bod 24, a ze dne 25. ledna 2007, Dalmine v. Komise, C‑407/04 P, Sb. rozh. s. I‑829, bod 99; rozsudek Soudu ze dne 6. dubna 1995, Ferriere Nord v. Komise, T‑143/89, Recueil, s. II‑917, bod 68). Tam, kde je sledován víc než jeden cíl, dokonce i když důvody rozhodnutí zahrnují, navíc k řádným důvodům, jeden důvod nesprávný, nezpůsobí to, že je rozhodnutí stiženo zneužitím pravomoci, jelikož není narušen jeho hlavní cíl (rozsudek Soudního dvora ze dne 21. prosince 1954, Itálie v. Vysoký úřad, 2/54, Recueil, s. 73, s. 103, a rozsudek EDP v. Komise, bod 89 výše, bod 87 ).

162    V projednávané věci Qualcomm nezpochybňuje, že napadené rozhodnutí neobsahuje žádný odkaz na obecné politické důvody. Qualcomm pouze uvádí, že obecné politické důvody stály v pozadí schválení posledních závazků Komisí, a v této souvislosti uvádí poznámky vedoucího skupiny Komise pověřené případem na slyšení dne 20. března 2003.

163    Výňatky ze zápisu z jednání ze dne 20. března 2003 ukazují, že zástupce Komise poukázal na skutečnost, že palubní jednotka společnosti Toll Collect pravděpodobně bude velmi velkou telematickou platformou a umožní větší průnik na trh nežli bez této platformy. Vzhledem k těmto takzvaným „strategičtějším“ poznámkám zástupce Komise účastníky trhu vyzval k vyjádření o problémech způsobených společnosti Toll Collect, důsledcích v případě, že by DaimlerChrysler neměla kontrolu nad touto platformou, a možnostech připojit sofistikovanější zařízení k této platformě.

164    Z těchto poznámek však nelze vyvodit, že napadené rozhodnutí bylo přijato, a zvláště, že závazky byly posouzeny, za účelem jiným nežli zajistit účinnou hospodářskou soutěž na trhu silničních telematických systémů. Analýza dopadu závazků navrhovaných v řízení o spojení na hospodářskou soutěž totiž nezbytně znamená posouzení dané situace a budoucího vývoje relevantního trhu. Pokud Komise přijala závazky zajišťující účinnou hospodářskou soutěž na relevantním trhu, okolnost, že Komise přijala závazky případně způsobující vývoj relevantního trhu díky většímu průniku silničních telematických systémů, nedokazuje, že Komise svou pravomoc užila za účelem jiným nežli za účelem, pro který jí byly svěřeny pravomoci podle nařízení o spojování podniků.

165    Krom toho skutečnost, že rovněž mohly být přijaty jiné závazky nezpůsobující takový vývoj trhu, nemůže vést ke zrušení napadeného rozhodnutí, jelikož Komise mohla dojít k závěru, že jí závazky uvedené v tomto rozhodnutí umožnily prohlásit dotčené spojení za slučitelné se společným trhem.

166    Každopádně pouhá skutečnost, že se zástupce Komise dotazoval podniků dotčených spojením ohledně možných vývojů trhu po otevření platformy Toll Collect silničním telematickým službám, nedokazuje, že Komise sledovala cíl nezpůsobit větší průnik, či dokonce zpomalit spuštění telematických systémů a služeb v Německu, a tím méně, že napadené rozhodnutí bylo přijato na základě tohoto cíle.

167    Qualcomm tedy neprokázala, na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých důkazů, že rozhodnutí bylo přijato za účelem dosáhnout jiných cílů, než jsou cíle uváděné nařízením o spojování podniků. Druhý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci je tedy třeba zamítnout.

D –  K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nedostatečného odůvodnění

1.     Argumenty účastníků řízení

168    Qualcomm tvrdí, že Komise porušila článek 253 ES, protože neposkytla dostatečné odůvodnění na podporu svého závěru, podle kterého závazky stačí pro vyvrácení námitek, které vznesla. S odkazem na rozsudek Soudu ze dne 22. října 2002, Schneider Electric v. Komise (T‑310/01, Recueil, s. II‑4071, body 197 a 203), se Qualcomm domnívá, že závěr, ke kterému dojde Komise, musí být podepřen podrobným odůvodněním týkajícím se všech aspektů, které považuje za relevantní pro své posouzení dopadů spojení na hospodářskou soutěž. Mimoto musejí konkrétní závěry v rámci obecného odůvodnění vykazovat vnitřní soudržnost. Qualcomm tvrdí, že v projednávané věci tyto požadavky nebyly dodrženy.

169    Qualcomm se domnívá, že když Komise určila, v rámci svého posouzení spojení, zda se platforma Toll Collect stane dominantní platformou na trhu a zda to způsobí odchod poskytovatelů alternativních telematických systémů v současnosti zastoupených na trhu, zkoumala několik podrobných otázek (body odůvodnění 38 až 56 a 64 až 65 napadeného rozhodnutí). Když však Komise zkoumala závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného, žádnou z těchto otázek údajně nepřezkoumala.

170    Co se týče závazku týkajícího se modulu na vybírání mýtného, Komise se tak údajně v bodě 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí spokojila s prohlášením, bez odpovídajícího vysvětlení, že tato technická možnost ve velkém rozsahu palubní jednotce společnosti Toll Collect zabrání, aby se stala dominantní platformou na relevantním trhu. Tentýž závěr podle společnosti Qualcomm platí pro tvrzení Komise uvedené v bodě 72 odůvodnění, podle kterého závazek týkající se rozhraní GPS umožňuje třetím osobám soutěžit s telematickými službami nabízenými prostřednictvím palubních jednotek společnosti Toll Collect. Tato situace je údajně srovnatelná se situací zkoumanou Soudním dvorem ve věci, ve které byl vydán rozsudek ze dne 9. ledna 2003, Petrotub a Republica (C‑76/00 P, Recueil, s. I‑79, bod 87). V této posledně uvedené věci Soudní dvůr údajně zjistil nedostatečné odůvodnění na základě čistě kategorického tvrzení, které vylučovalo jakékoli vysvětlující poznatky, které by zúčastněným a soudu Společenství poskytovaly vysvětlení, pokud jde o důvody, které orgán, který akt vydal, vedly k dotčeným úvahám.

171    Mimoto údajně úvahy Komise nejsou soudržné. V bodech 62 a 63 odůvodnění napadeného rozhodnutí se totiž údajně domnívala, že se výhoda palubní jednotky společnosti Toll Collect v oblasti ceny pohybuje mezi 1000 a 2500 eury, a údajně prohlásila, že dopravní podniky nebudou platit za alternativní telematické systémy, jestliže mohou obdržet telematické systémy prostřednictvím palubních jednotek Toll Collect. Avšak při přezkumu závazků týkajících se rozhraní GPS Komise údajně prohlásila, že je úspora 150 až 200 eur na přístroj dostačující pro to, aby telematické systémy nabízené třetími osobami mohly soutěžit s palubními jednotkami společnosti Toll Collect. Podle společnosti Qualcomm, i když palubní jednotka společnosti Toll Collect umožňuje uskutečnit úspory 150 až 200 eur na přístroj, výhoda bezplatné palubní jednotky společnosti Toll Collect přesto zůstává „drtivá“.

172    Ve fázi repliky Qualcomm uvádí, že i když výklad Komise, podle kterého závazky mají za cíl pouze omezit dominantní povahu palubní jednotky společnosti Toll Collect, činí odůvodnění napadeného rozhodnutí soudržnějším, je toto odůvodnění založeno na nesprávných kritériích. To údajně Qualcomm uvádí v dilema, co se týče odůvodnění napadeného rozhodnutí: buď je soudržné, v kterémžto případě je založeno na nesprávném právním kritériu, nebo je založeno na správném právním kritériu, ale je zjevně rozporuplné.

173    Komise se v zásadě domnívá, že napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněné a že neobsahuje rozpor, jelikož pouze tvrdila, že závazek týkající se rozhraní GPS a závazek týkající se modulu na vybírání mýtného omezují dominantní postavení společnosti DaimlerChrysler.

2.     Závěry Soudu

174    Odůvodnění vyžadované článkem 253 ES musí být přizpůsobeno povaze dotčeného aktu a musejí z něho jasně a jednoznačně vyplývat úvahy orgánu, jenž akt vydal, tak aby se zúčastněné osoby mohly seznámit s důvody, které vedly k přijetí opatření, a příslušný soud mohl vykonávat svůj přezkum (rozsudky Soudního dvora ze dne 2. dubna 1998, Komise v. Sytraval a Brink’s France, C‑367/95 P, Recueil, s. I‑1719, bod 63, a rozsudek Soudu ze dne 15. března 2000, Cimenteries CBR a další v. Komise, T‑25/95, T‑26/95, T‑30/95 až T‑32/95, T‑34/95 až T‑39/95, T‑42/95 až T‑46/95, T‑48/95, T‑50/95 až T‑65/95, T‑68/95 až T‑71/95, T‑87/95, T‑88/95, T‑103/95 a T‑104/95, Recueil, s. II‑491, bod 4725). Otázka, zda odůvodnění odpovídá požadavkům článku 253 ES, musí být posuzována na základě povahy dotčeného aktu a kontextu, ve kterém byl přijat (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. dubna 1997, Irish Farmers Association a další, C‑22/94, Recueil, s. I‑1809, bod 39).

175    Z toho vyplývá, že neexistence nebo nedostatečnost odůvodnění představuje žalobní důvod vycházející z porušení podstatných formálních náležitostí, jenž se jako takový liší od žalobního důvodu vycházejícího z nesprávného odůvodnění rozhodnutí, jehož přezkum spadá do přezkumu opodstatněnosti tohoto rozhodnutí (rozsudky Soudu ze dne 14. května 1998, Gruber + Weber v. Komise, T‑310/94, Recueil, s. II‑1043, bod 41, a BPB de Eendracht v. Komise, T‑311/94, Recueil, s. II‑1129, bod 66).

176    V projednávané věci je třeba na základě znění bodů 69 a následujících odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatovat, že z nich jasně a jednoznačně vyplývají úvahy Komise.

177    V těchto různých bodech odůvodnění totiž Komise pro každý ze závazků vysvětluje jejich obsah, jakož i jejich dopad na společnost Toll Collect nebo silniční telematické služby nabízené prostřednictvím společnosti Toll Collect. Krom toho Komise došla k závěru, poté, co závazky posoudila v jejich celku, že dostačují k vyloučení vytvoření dominantního postavení společnosti DaimlerChrysler prostřednictvím společnosti Toll Collect na trhu silničních telematických systémů v Německu.

178    Jak vyplývá z bodů 119 a následujících výše, tyto různé body odůvodnění Soudu umožnily vykonat přezkum v návaznosti na zpochybnění jejich opodstatněnosti ze strany společnosti Qualcomm. Nelze se proto domnívat, že se Komise omezila na kategorická tvrzení nebo že rozpory vznesené společností Qualcomm mohly způsobit nedostatečné odůvodnění. Qualcomm ostatně sama ve své replice připouští, že odůvodnění Komise by nebylo nesoudržné, pokud závazky týkající se rozhraní GPS a modulu na vybírání mýtného mají za cíl pouze omezení dominantního postavení platformy společnosti Toll Collect.

179    Konečně v rozsahu, v němž Qualcomm uplatňuje body 197 a 203 rozsudku, Schneider Electric v. Komise, bod 168 výše, jakož i nejasnosti nebo rozpory v úvahách Komise v napadeném rozhodnutí, je třeba konstatovat, že se tyto skutečnosti týkají nepřesnosti odůvodnění Komise v napadeném rozhodnutí, což spadá do posouzení opodstatněnosti tohoto rozhodnutí, a nikoli jeho odůvodnění (viz, co se týče opodstatněnosti, body 86 a následující výše).

180    Z toho vyplývá, že žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění musí být zamítnut jako neopodstatněný.

181    S přihlédnutím ke všem výše uvedeným úvahám je třeba žalobu podanou společností Qualcomm zamítnout.

 K nákladům řízení

182    Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

183    Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Qualcomm neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

184    Jelikož Deutsche Telekom, Daimler, Daimler Financial Services pouze podpořily návrhy Komise, avšak výslovně nepožadovaly, aby společnosti Qualcomm byla uložena náhrada jejich nákladů řízení, ponesou vlastní náklady řízení.

185    Podle čl. 87 odst. 4 prvního pododstavce téhož jednacího řádu členské státy, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci, nesou vlastní náklady řízení. Spolková republika Německo tedy ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

SOUD (třetí senát)

rozhodl takto:

1)      Žaloba se zamítá.

2)      Qualcomm Wireless Business Solutions Europe BV ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení Komise.

3)      Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

4)      Deutsche Telekom AG, Daimler AG a Daimler Financial Services AG ponesou vlastní náklady řízení.

Azizi Cremona Frimodt Nielsen

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 19. června 2009.

Podpisy.

Obsah

Právní rámec

Skutkový základ sporu

Řízení

Návrhová žádání účastníků řízení

Právní otázky

I –  K přípustnosti

A –  Argumenty účastníků řízení

1.  Argumenty Komise a Spolkové republiky Německo

a)  K oznámení napadeného rozhodnutí

b)  K dozvědění se o existenci rozhodnutí

2.  Argumenty společnosti Qualcomm

B –  Závěry Soudu

1.  Úvodní poznámky

2.  Co se týče zveřejnění nebo oznámení napadeného rozhodnutí.

3.  Co se týče dozvědění se o napadeném rozhodnutí

4.  Závěr

II –  K věci samé

A –  Úvod

B –  K prvnímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zjevně nesprávného posouzení, z nesprávného zjištění skutkových okolností a protichůdné argumentace v rozsahu, v němž se týká vhodnosti závazků za účelem řešení problémů hospodářské soutěže na relevantním trhu

1.  Argumenty účastníků řízení

a)  Argumenty společnosti Qualcomm

–  Úvod

–  K závazku týkajícímu se rozhraní GPS

–  K závazku týkajícímu se modulu na vybírání mýtného

–  K neopodstatněnosti argumentů předložených Komisí během soudního řízení

b)  Argumenty Komise a Spokové republiky Německo

2.  Závěry Soudu

a)  Úvod

b)  Zásadní úvahy

c)  Analýza spojení a závazků Komisí

d)  Ke kritériu posuzování závazků

e)  K závazku týkajícímu se modulu na vybírání mýtného a k závazku týkajícímu se rozhraní GPS

Úvod

K závazku týkajícímu se modulu na vybírání mýtného

–  Úvod

–  K výhodě vycházející z bezplatnosti palubní jednotky společnosti Toll Collect

–  K dodatečným nákladům

–  K vývoji telematických terminálů s integrovanou funkcí mýtného výrobci nákladních vozidel

–  Závěr

K závazku týkajícímu se rozhraní GPS

C –  K druhému žalobnímu důvodu, vycházejícímu ze zneužití pravomoci

1.  Argumenty účastníků řízení

2.  Závěry Soudu

D –  K třetímu žalobnímu důvodu, vycházejícímu z nedostatečného odůvodnění

1.  Argumenty účastníků řízení

2.  Závěry Soudu

K nákladům řízení

* Jednací jazyk: angličtina.