Language of document : ECLI:EU:T:2015:933





Rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 3. prosince 2015 – Polsko v. Komise

(Věc T‑367/13)

„EZOZF – Záruční sekce – EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Rozvoj venkova – Výdaje vynaložené Polskem – Článek 33b nařízení (ES) č. 1257/1999 – Článek 7 nařízení (ES) č. 1258/1999 – Článek 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 – Smíšená finanční oprava – Povinnost uvést odůvodnění“

1.                     Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování (z) EZOZF – Schválení účetní závěrky – Odmítnutí financování výdajů plynoucích z nesrovnalostí při uplatnění unijní právní úpravy – Nesouhlas dotyčného členského státu – Důkazní břemeno – Rozdělení mezi Komisi a členský stát (Nařízení Rady č. 1258/1999 a č. 1290/2005) (viz body 25 až 28, 92)

2.                     Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Doslovný, systematický a teleologický výklad (viz bod 37)

3.                     Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování (z) EZOZF – Podpora pro rozvoj venkova – Zvláštní opatření použitelná na členské státy, jež přistoupily k Unii v roce 2004 – Podpora pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství procházející restrukturalizací – Povinnost příjemců podpory zavázat se k věnování části poskytnuté podpory na restrukturalizační operace (Články 39 SFEU, 42 SFEU a 43 SFEU; nařízení Rady č. 1257/1999, čl. 33 b) (viz body 39, 41 až 43, 45, 48, 49, 81)

4.                     Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování (z) EZOZF – Podpora pro rozvoj venkova – Zvláštní opatření použitelná na členské státy, jež přistoupily k Unii v roce 2004 – Podpora pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství procházející restrukturalizací – Povinnost členských států ověřit dodržování plánů zemědělského rozvoje příjemci podpor poskytnutých v souvislosti s jejich plány a provádět kontroly na místě – Samostatnost obou typů kontrol (Nařízení Rady č. 1257/1999, čl. 33 b; nařízení Komise č. 817/2004, článek 69) (viz body 56, 58, 59)

5.                     Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování (z) EZOZF – Podpora pro rozvoj venkova – Zvláštní opatření použitelná na členské státy, jež přistoupily k Unii v roce 2004 – Podpora pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství procházející restrukturalizací – Povinnost členských států provádět administrativní kontroly při podávání žádostí o podporu – Implicitní povinnost – Dosah (Nařízení Rady č. 1257/1999; nařízení Komise č. 817/2004, články 67 a 68) (viz body 67, 71, 72)

6.                     Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování (z) EZOZF – Schválení účetní závěrky – Odmítnutí financování výdajů plynoucích z nesrovnalostí při uplatnění unijní právní úpravy – Zjištění nedostatků v systému kontroly zavedeném členským státem – Paušální finanční oprava provedená Komisí v souladu s interními pokyny pro tuto oblast – Přípustnost (Nařízení Rady č. 1258/1999, čl. 7 odst. 4 a č. 1290/2005, čl. 31 odst. 2) (viz bod 91)

7.                     Zemědělství – Společná zemědělská politika – Financování (z) EZOZF – Postup schválení účetní závěrky – Smírčí řízení – Stanovisko smírčího orgánu – Neexistence závazného účinku [Nařízení Komise č. 885/2006, čl. 12 písm. b) a c)] (viz bod 106)

8.                     Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí týkající se schválení účetní závěrky ve vztahu k výdajům financovaným z EZOZF (Článek 296 SFEU; nařízení Rady č. 1258/1999, čl. 7 odst. 4 a č. 1290/2005, článek 31) (viz body 111, 112)

Předmět

Návrh na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise 2013/214/EU ze dne 2. května 2013, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 123, s. 11), v rozsahu, v němž Komise uplatňuje na výdaje vykázané Polskou republikou na podporu pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství opravy ve výši 8 292 783, 94 eura a 71 610 559,39 eura.

Výrok

1)

Žaloba se zamítá.

2)

Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.