Věc T-137/08
BCS SpA
v.
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)
„Ochranná známka Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Ochranná známka Společenství sestávající z kombinace zelené a žluté barvy – Absolutní důvod pro zamítnutí – Rozlišovací způsobilost získaná užíváním – Článek 7 odst. 3 a čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 [nyní čl. 7 odst. 3 a čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009] – Relativní důvod pro zamítnutí – Starší národní nezapsaná ochranná známka sestávající z kombinace zelené a žluté barvy – Článek 8 odst. 4 a čl. 52 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 4 a čl. 53 odst. 1 písm. c) nařízení č. 207/2009] – Povinnost uvést odůvodnění – Článek 73 nařízení č. 40/94 (nyní článek 75 nařízení č. 207/2009)“
Shrnutí rozsudku
1. Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Výjimka – Získání rozlišovací způsobilosti užíváním
[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 3]
2. Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Výjimka – Získání rozlišovací způsobilosti užíváním – Kritéria posouzení
(Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 3)
3. Ochranná známka Společenství – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Absolutní důvody neplatnosti – Zápis v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 – Výjimka – Získání rozlišovací způsobilosti užíváním
[Nařízení Rady č. 40/94, čl. 7 odst. 1 písm. b), čl. 7 odst. 3, čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 51 odst. 2]
4. Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Odůvodnění rozhodnutí – Cíl
(Nařízení Rady č. 40/94, článek 73)
1. Přestože ochranná známka Společenství, ve vztahu ke které absolutní důvod pro zamítnutí zápisu stanovený v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství existuje v celém Společenství, musí získat rozlišovací způsobilost užíváním rovněž v celém Společenství, aby mohla být zapsána na základě čl. 7 odst. 3 téhož nařízení, není nikterak vyžadováno, aby pro každý členský stát byl předložen tentýž druh důkazu.
Absence výzkumů veřejného mínění hodnotících vnímání dotčené ochranné známky relevantní veřejností v Evropské unii tak nevylučuje, aby bylo prokázáno, že označení získalo rozlišovací způsobilost užíváním, jelikož k tomuto prokázání může dojít prostřednictvím jiných důkazů. Provedení výzkumu veřejného mínění totiž není pro závěr, že označení získalo rozlišovací způsobilost užíváním, absolutně nezbytné.
(viz body 39–41)
2. Na trhu, kde výrobky představují výrobní zboží, jehož cena je vysoká a jehož nabytí předchází postup, během kterého se spotřebitel pozorně informuje o nabídkové škále, porovnává jednotlivé modely konkurentů a zkoumá je, není k závěru, že si relevantní spotřebitelé uchovali ochrannou známku v paměti, nutné, aby měla významný podíl na trhu. Postačuje, aby bylo prokázáno, že dotčená ochranná známka je pevně a dlouhodobě na trhu přítomna.
(viz body 43–44)
3. Zápis obrazové ochranné známky znázorňující kombinaci zelené a žluté barvy jako ochranné známky Společenství neměl být zamítnut pro „Tažené, tlačené či samopoháněné zemědělské a lesní stroje“, spadající do třídy 7 ve smyslu Niceské dohody a „Samopoháněné zemědělské a lesní stroje, zejména traktory, malotraktory, zahradnické traktory a přívěsy“, spadající do třídy 12 ve smyslu Niceské dohody, z důvodu existence absolutního důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, jelikož bylo právně dostačujícím způsobem prokázáno, že tato ochranná známka získala k datu podání přihlášky k zápisu rozlišovací způsobilost užíváním ve smyslu čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.
(viz bod 62)
4. Z odůvodnění vyžadovaného článkem 73 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství musejí jasně a jednoznačně vyplývat úvahy autora aktu. Tato povinnost má dvojí cíl, a to umožnit jednak zúčastněným osobám seznámit se s důvody, pro které bylo opatření přijato, za účelem obrany jejich práv, a jednak soudu Společenství vykonat svůj přezkum legality rozhodnutí.
Rozpor v odůvodnění rozhodnutí je porušením povinnosti vyplývající z článku 73 nařízení č. 40/94, které může mít dopad na platnost předmětného aktu, prokáže-li se, že adresát tohoto aktu není v důsledku tohoto rozporu schopen se zcela či zčásti seznámit se skutečnými důvody rozhodnutí, a že výrok rozhodnutí je tudíž zcela či zčásti právně nepodložený.
(viz body 67–68)