Language of document : ECLI:EU:C:2024:66

STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

ANTHONYHO MICHAELA COLLINSE

přednesené dne 18. ledna 2024(1)

Věc C104/23

A GmbH & Co. KG

proti

Hauptzollamt B

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou podal Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo)]

„Řízení o předběžné otázce – Celní unie – Společný celní sazebník – Kombinovaná nomenklatura – Zařazení zboží – Sazební číslo 9406 – Pojem ‚montované stavby‘ – Boudy pro telata – Zařazení do podpoložky 9406 00 80“






I.      Úvod

1.        V rámci této žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce klade Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo) Soudnímu dvoru otázku, zda pro účely kombinované nomenklatury představují boudy pro telata vyrobené z plastu „montované stavby“ zařazené do kapitoly 94 nebo „plasty a výrobky z nich“ zařazené do kapitoly 39.

II.    Právní rámec

2.        Kombinovaná nomenklatura obsažená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku(2) upravuje zařazení výrobků dovážených do Evropské unie pro celní účely. V souladu s Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží(3), která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983, je kombinovaná nomenklatura založena na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „harmonizovaný systém“). Skládá se z kapitol, tříd, čísel a položek, přičemž každé z těchto čísel a položek se skládá z vlastního číselného kódu. Prvních šest míst se vztahuje k číslům a položkám nomenklatury harmonizovaného systému, zatímco sedmé a osmé místo určuje zvláštní podpoložky.

3.        Kombinovaná nomenklatura ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16. října 2014, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku(4), vstoupila v platnost dne 1. ledna 2015(5). Byla použitelná po celou dobu rozhodnou z hlediska původního řízení(6).

4.        V hlavě I části první kombinované nomenklatury je pododdíl A nadepsán „Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury“. V rozsahu, v němž to může být relevantní v projednávané věci, stanoví, že:

„1.      Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

2.      a) Každé uvedení výrobku v některém z čísel se vztahuje též na výrobek, který není kompletní nebo jehož zpracování není dokončeno, pokud již má při předložení podstatný charakter kompletního nebo dokončeného výrobku. Totéž platí pro zařazení kompletního nebo dokončeného výrobku (nebo výrobku zařazovaného podle tohoto pravidla jako kompletní nebo dokončený výrobek), který je předkládán v nesmontovaném nebo rozloženém stavu.

[…]

3.      Zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto:

a)      číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis má přednost před čísly s obecnějším popisem. […]

b)      směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatný charakter, je-li možno takový materiál nebo komponent určit;

[…]

4.      Zboží, které nelze zařadit podle výše uvedených pravidel, se zařadí do čísla odpovídajícího nejpodobnějšímu zboží.

[…]

6.      Zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole.“

5.        Kapitola 39 a kapitola 94 jsou ustanoveními kombinované nomenklatury relevantními pro otázky položené Soudnímu dvoru. Číslo 3926 kombinované nomenklatury je nadepsáno „Ostatní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914“. Podpoložka 3926 9097 je nadepsána jako „Ostatní“. Poznámka 1 ke kapitole 39 kombinované nomenklatury uvádí:

„V celé nomenklatuře se výrazem ‚plasty‘ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane působit. […]“

6.        Poznámka 2 písm. x) ke kapitole 39 kombinované nomenklatury uvádí, že do této kapitoly nepatří výrobky spadající do kapitoly 94, včetně „montovaných staveb“. Číslo 9406 kombinované nomenklatury je nadepsáno „Montované stavby“. Poznámka 4 ke kapitole 94 kombinované nomenklatury uvádí:

„Ve smyslu čísla 9406 se výrazem ‚montované stavby‘ rozumějí stavby dokončené v továrně nebo dodávané v podobě stavebních dílů předkládaných společně, které mají být smontovány na místě, jako jsou ubytovny, dílenské objekty, kanceláře, školy, obchody, kolny, garáže nebo podobné stavby.“

III. Skutkové okolnosti původního řízení, předběžné otázky a řízení před Soudním dvorem

7.        Podle předkládajícího soudu žalobkyně, společnost A Gmbh, dodává výrobky, které popisuje jako boudy či přístřešky pro telata různých velikostí a provedení určené k ustájení telat během jejich chovu. Boudy pro telata mají podobu plastové skořepinové konstrukce, která se skládá ze stěn a střechy a v závislosti na modelu i z podlahy. Mají otvory pro podestýlku a větrání. V přední části je umístěn vstupní otvor bez dveří, ačkoliv u některých modelů mohou být dveře k dispozici jako volitelné příslušenství. Největší model (tzv. „skupinová bouda“) je dovážen bez podlahy s tím, že bude následně doplněna podlaha z masivního dřeva. Rozměry nejmenší boudy pro telata jsou 147 cm na délku, 109 cm na šířku a 117 cm na výšku. Skupinová bouda má rozměry 220 cm na délku, 273 cm na šířku a 183 cm na výšku. Boudy pro telata jsou obvykle umísťovány ve venkovních prostorách za účelem ochrany telat před povětrnostními vlivy. Jsou složeny z polyethylenu s 8 % podílem oxidu titaničitého. Každý výrobek je tvořen v rozsahu 12 % až 21 % kovovou základnou a dveřními rámy.

8.        Žalobkyně požádala dne 5. srpna 2015 žalovaného, tedy Hauptzollamt B (hlavní celní úřad B, Německo), o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží za účelem zařazení bud pro telata do podpoložky 9406 0080 kombinované nomenklatury jakožto „montované stavby“ tvořené z „ostatních materiálů“. Dne 29. září 2015 vydal žalovaný závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, kterou byly výrobky zařazeny do podpoložky 3926 9097 jako ostatní výrobky z plastů jiné než výrobky spadající do podpoložek kombinované nomenklatury 3926 1000 až 3926 9092. Proto byla na boudy pro telata uplatněna sazba cla ve výši 6,5 %, a nikoliv sazba 2,7 %, která by se uplatnila, pokud by byly zařazeny jako montované stavby.

9.        Žalobkyně podala žalobu k Finanzgericht (finanční soud, Německo) za účelem napadení zařazení bud pro telata ze strany žalovaného a dosažení zařazení těchto výrobků jako „montované stavby“. Finanzgericht (finanční soud) tuto žalobu zamítl s odůvodněním, že jelikož jsou boudy pro telata složeny z polyethylenu, který jim dává jejich podstatný charakter, byly správně zařazeny do podpoložky 3926 9097. Konstatoval, že vzhledem ke skutečnosti, že téměř celá přední část bud pro telata je tvořena vstupním otvorem, nejsou tyto boudy uzavřené, a proto nemohou být zařazeny jako montované stavby.

10.      Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek „Revision“ k předkládajícímu soudu.

11.      Podle předkládajícího soudu žalobkyně tvrdí, že pro zařazení bud pro telata do čísla 9406 kombinované nomenklatury není nezbytné, aby byly ze všech stran uzavřeny. Nařízení ani poznámky v něm uvedené takový požadavek nestanoví a příklady budov v poznámce 4 ke kapitole 94 kombinované nomenklatury zahrnují „kolny“, jež mohou mít vstupní a výstupní otvory, které nelze uzavřít, nebo zcela otevřenou jednu stranu. Tyto příklady přebírají vysvětlivky k číslu 9406 harmonizovaného systému a poznámku 4 ke kapitole 94 Harmonized Tariff Schedule of the United States (harmonizovaný celní sazebník Spojených států amerických). Žalobkyně podotýká, že povětrnostní podmínky v mnoha členských státech jsou takové povahy, že není vždy nutné, aby se stavba skládala ze zcela uzavřeného prostoru, aby mohla být jako taková užívána. Rovněž není zřejmé, zda by osoby měly být schopny vstoupit do „montovaných staveb“ nebo zda by všechny tyto osoby, včetně vysokých jedinců, měly být schopny tak učinit ve vzpřímené poloze.

12.      Předkládající soud rovněž uvádí, že podle žalovaného je nutné při určování toho, co je „montovanou stavbou“ pro účely zařazení do čísla 9406, vycházet vzhledem k neexistenci definic u jednotlivých položek, poznámek a vysvětlivek nejprve ze smyslu tohoto pojmu v běžném jazyce. Žalovaný podotýká, že všechny výrobky, které v běžném jazyce spadají pod pojem „stavba“, nelze považovat za „montované stavby“ ve smyslu poznámky 4 ke kapitole 94 a sazebního čísla 9406 kombinované nomenklatury. Žalovaný tvrdí, že stavby uvedené v poznámce 4 ke kapitole 94 jsou mimo jiné uzavřené ze všech stran, určené k dlouhodobému užívání (na jednom místě), mají stabilní konstrukci a jsou dostatečně velké, aby byl umožněn vstup průměrně vysoké osobě.

13.      Předkládající soud uvádí, že podle všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury by byly boudy pro telata zařazeny do čísla 3926, pokud by z něj nebyly vyloučeny v souladu s poznámkou 2 písm. x) ke kapitole 39 z důvodu, že se jedná o montované stavby, které spadají pod kapitolu 94. Na rozdíl od názoru zastávaného Finanzgericht (finanční soud) a žalovaným se předkládající soud přiklání k tomu, že číslo 9406 nevyžaduje, aby montovaná stavba obklopovala prostor ze všech stran. Předkládající soud je rovněž toho názoru, že aby montovaná stavba spadala do čísla 9406, musí umožňovat vstup průměrně vysokým osobám a musí obsahovat alespoň jeden prostor, v němž mohou tyto osoby stát vzpřímeně. Vzhledem ke svým pochybnostem ohledně zařazení předmětných výrobků Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud) přerušil řízení a položil Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1.      Vyžaduje číslo 9406 kombinované nomenklatury nutně to, aby montovaná stavba obklopovala prostor plně ze všech stran?

2.      V případě záporné odpovědi na první otázku: Vyžaduje číslo 9406 kombinované nomenklatury, aby montovaná stavba byla dostatečně vysoká na to, aby umožňovala vstup průměrně vysoké osoby, a je k tomu třeba, aby pro takovou osobu existoval alespoň jeden přístupný prostor ve výši postavy, nebo postačuje i možnost, aby byla stavba přístupná pro osoby v přikrčeném postoji?“

14.      Písemné vyjádření předložila Evropská komise.

IV.    Posouzení

 K vyjádření Evropské komise

15.      Komise v rámci společného řešení položených otázek v souladu s přístupem předkládajícího soudu uvádí, že při zařazování dotčených bud pro telata je třeba určit, zda se jedná o „montované stavby“, čímž by byly na základě poznámky 2 písm. x) ke kapitole 39 kombinované nomenklatury vyloučeny ze zařazení do kapitoly 39. Z poznámky 4 ke kapitole 94 vyplývá, že „montovaná stavba“ musí být „stavbou“, jež odpovídá příkladům uvedeným v této poznámce, kterými jsou ubytovny, dílenské objekty, kanceláře, školy, obchody, kolny, garáže a podobné stavby. Vysvětlivky k harmonizovanému systému z roku 2022(7) zařazují pod položku „montované stavby“ také některé typy skleníků a pouličních stánků.

16.      Komise uvádí, že kombinovaná nomenklatura ani harmonizovaný systém nedefinují pojem „budova“. Význam a dosah pojmů, které unijní právo nijak nedefinuje, je třeba určit podle jejich obvyklého významu v běžném jazyce s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí(8). Komise s odkazem na definici pojmu „budova“ v anglickém jazyce a pojmu „Gebäude“ v německém jazyce zastává názor, že k tomu, aby stavba mohla být zařazena jako „montovaná stavba“, musí mít střechu a stěny, být určena k užívání osobami, které se v ní mohou pohybovat za účelem provádění své činnosti, být umístěna ve venkovních prostorách a mít určitou stabilitu a trvanlivost.

17.      Pokud jde o počet stěn, které musí mít stavba, anebo o otázku, zda musí obsahovat uzavřený prostor, Komise a předkládající soud odkazují na zápis z 227. zasedání Výboru pro celní kodex. Byť tyto závěry nejsou závazné, uvádí se v nich, že ačkoli stavba nemusí mít nutně čtyři stěny, musí mít střechu a některé stěny(9). Tento názor potvrzuje skutečnost, že kolny, uvedené jako příklad v poznámce 4 ke kapitole 94, nemají vždy čtyři stěny. Požadavek, že stavba musí mít čtyři stěny nebo musí být jinak uzavřená, by mohl vést k tomu, že by výrobky byly zařazovány do různých podpoložek v závislosti na tom, zda mají dveře, což by bylo v rozporu s cílem jednotného zařazování.

18.      Požadavek, že stavba musí být užívána osobami, které se v ní mohou pohybovat za účelem provádění své činnosti, je potvrzen skutečností, že všechny výrobky uvedené v kapitole 94 jsou určeny pro používání lidmi a kombinovaná nomenklatura zařazuje výrobky určené pro zvířata na jiné místo. Komise z tohoto vyvozuje, že „montované stavby“ ve smyslu čísla 9406 musí být určeny pro lidskou potřebu, musí být možné, aby se v nich osoby pohybovaly, a musí mít takovou velikost, aby do nich osoby mohly bez obtíží vstupovat a vykonávat v nich určitou činnost. V této souvislosti Komise odkazuje na způsob, jakým kombinovaná nomenklatura nahlíží na skleníky a fóliovníky. Aby bylo možné skleník zařadit jako „montovanou stavbu“, musí být dostatečně velký, aby do něj mohla vstoupit osoba průměrné výšky. Komise odkazuje na nařízení (ES) č. 1655/2005(10), které stanoví, že „miniskleník“ o délce 50 cm, šířce 24 cm a výšce 25 cm se nepovažuje za „montovanou stavbu“ zařazenou do čísla 9406. Podobně podle vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře z roku 2019(11) platí, že aby se v případě fóliovníku jednalo o „montovanou stavbu“, musí být dostatečně velký, aby do něj mohla vstoupit osoba. Bylo by rovněž neslučitelné s příklady uvedenými v poznámce 4, pokud by se uvnitř takových staveb mohla pohybovat osoba průměrné výšky, aniž by mohla stát vzpřímeně. Komise dospěla k závěru, že boudy pro telata nejsou „montovanými stavbami“ zařazenými do čísla 9406, pokud nemají takovou velikost, aby se v nich osoba mohla pohybovat ve vzpřímené poloze.

19.      Komise nepochybuje o tom, že boudy pro telata dotčené ve věci v původním řízení jsou určeny k použití ve venkovních prostorách.

20.      S odkazem na příklady uvedené v poznámce 4 má však Komise pochybnosti o tom, zda výrobky dotčené ve věci v původním řízení splňují požadavek trvanlivosti a stability. Odvolává se na příklad fóliovníků, které podle vysvětlivek ke kombinované nomenklatuře z roku 2019 nespadají do čísla 9406, pokud je lze snadno demontovat a přemístit z jednoho místa na druhé. Vzhledem ke zjevným rozměrům a hmotnosti dotčených bud pro telata má Komise za to, že je lze snadno přemísťovat z místa na místo, přičemž v takovém případě by nebyl splněn požadavek trvanlivosti a stability.

 Analýza

21.      Jak Komise správně podotýká, rozhoduje-li Soudní dvůr v řízení o předběžné otázce ve věci sazebního zařazení, spočívá jeho úloha spíše v tom, že objasňuje kritéria, jejichž použití umožní předkládajícímu soudu výrobky správně zařadit do kombinované nomenklatury, než v tom, že zařazení provede samotný Soudní dvůr(12). Ačkoli zařazení v konečném důsledku spočívá v čistě skutkovém posouzení, které Soudnímu dvoru nepřísluší provádět v rámci řízení o předběžné otázce(13), Soudní dvůr může podle okolností případu poskytnout určité pokyny a upřesnění(14).

22.      Podle ustálené judikatury Soudního dvora a za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol platí, že rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží spočívá v posouzení jeho objektivních charakteristik a vlastností, které jsou definovány v příslušném čísle kombinované nomenklatury a v poznámkách k jejím třídám nebo kapitolám(15). Navzdory tomu, že vysvětlivky k harmonizovanému systému a kombinované nomenklatuře nejsou závazné, jsou důležitými nástroji k zajištění jednotného použití společného celního sazebníku a jako takové poskytují cenné informace pro jeho výklad(16).

23.      Předkládající soud uvádí, že v souladu s pravidlem 3 b) všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury a skutečností, že se dotčené boudy pro telata skládají převážně z polyethylenu, spadají tyto boudy v zásadě do čísla 3926. Poznámka 2 písm. x) ke kapitole 39 vylučuje z této kapitoly „montované stavby“ spadající do kapitoly 94. Otázku projednávanou předkládajícím soudem lze tedy vyřešit určením, zda jsou dotčené výrobky „montovanými stavbami“ ve smyslu čísla 9406, neboť pokud tomu tak je, nemohou spadat do kapitoly 39. Z toho vyplývá, že zařazení dotčených výrobků lze provést za pomoci vylučovací metody. Pokud musí „montovaná stavba“ zcela obklopovat prostor ze všech jeho stran nebo musí být dostatečně velká, aby do ní mohly vstupovat osoby průměrné výšky nebo v ní stát vzpřímeně, dotčené boudy pro telata nebudou spadat do čísla 9406, ale musí tedy být zařazeny do čísla 3926.

24.      Předkládající soud uvádí, že v běžném jazyce se má obvykle za to, že budovy jsou zastřešené stavby, které ale nemusí mít nutně stěny ze všech stran, jež by obklopovaly celý prostor uvnitř. Ačkoliv většina příkladů staveb uvedených v poznámce 4 ke kapitole 94 se skládá z prostorů uzavřených ze všech stran, jak správně podotýká žalobkyně, kolny mohou být konstruovány s jednou nebo více otevřenými stranami. Vzhledem k tomu, že u některých modelů je možné volitelně namontovat dveře, boudy pro telata mohou vytvářet uzavřený prostor.

25.      Podle všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury jsou pro zařazení směrodatná nejprve znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám. Číslo 9406 kombinované nomenklatury používá výraz „vorgefertigte Gebäude“ v německém jazyce, výraz „prefabricated buildings“ v anglickém jazyce a výraz „constructions préfabriqueés“ ve francouzském jazyce, přičemž tento výraz je třeba vykládat s ohledem na příklady uvedené v poznámce 4 ke kapitole 94.

26.      Zápis z 227. zasedání Výboru pro celní kodex dokládá obtíže spojené se zařazováním hraničních případů. Na tomto zasedání se zástupci šestnácti členských států vyslovili pro zařazení zahradního domku sestávajícího ze střechy a tří stěn, vyrobeného z hliníkového rámu a skla, jakožto „montované stavby“ do čísla 9406, ačkoliv zástupci devíti členských států podpořili jeho zařazení jakožto hliníkové konstrukce do čísla 7610. Závěry Výboru pro celní kodex jsou v souladu s vyjádřením žalobkyně předloženým před předkládajícím soudem, že kolny mohou mít jednu nebo více otevřených stran. Komise a předkládající soud s tímto posouzením souhlasí.

27.      S ohledem na tato tvrzení jsem toho názoru, že není nezbytné, aby „montovaná stavba“ zařazená do čísla 9406 obklopovala prostor ze všech jeho stran. Z toho vyplývá, že souhlasím se závěrem většiny členů Výboru pro celní kodex, že stavba nemusí mít čtyři stěny. I když je pravda, že stavby uvedené v poznámce 4 ke kapitole 94 jsou obvykle prostorami uzavřenými ze všech stran, nebrání to tomu, aby „montovaná stavba“, která takový uzavřený prostor neobsahuje, spadala pod tento pojem. V běžném jazyce může určitá konstrukce představovat stavbu bez ohledu na skutečnost, že neobsahuje uzavřený prostor. V rámci projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce se okamžitě nabízí jako příklady přístřešky pro uskladnění sena a pro sušení dřeva na vzduchu.

28.      Pokud jde o otázku, zda „montovaná stavba“ zařazená do čísla 9406 musí mít určitou minimální výšku, je třeba tento pojem posoudit s ohledem na příklady uvedené v poznámce 4 ke kapitole 94. Vezmeme-li v úvahu pouze pojem „kolny“, je možné tvrdit, že některé kolny nemusí mít takové rozměry, aby do nich mohla vstoupit osoba průměrné výšky ve vzpřímené poloze, a přesto se bude jednat o stavbu. Příklady ubytoven, dílenských objektů, kanceláří, škol, obchodů, garáží a podobných staveb uvedených v poznámce 4 ke kapitole 94 spíše naznačují, že „montované stavby“ mají povahu staveb, do kterých může vstoupit osoba průměrné výšky a pohybovat se v nich. Z toho podle všeho vyplývá, že aby „kolny“ představovaly „montované stavby“ pro účely poznámky 4 ke kapitole 94, musí mít takovou velikost, aby do nich mohla vstoupit osoba průměrné výšky a pohybovat se v nich ve vzpřímené poloze.

29.      K tomuto závěru jsem dospěl, aniž bych se opíral o tři tvrzení předložená Komisí. Zaprvé mě nepřesvědčil argument, že vyloučení miniskleníku z čísla 9406 v nařízení č. 1655/2005 svědčí o obecném přístupu, pokud jde o požadavky na výšku „montované stavby“, která by jinak byla zařazena do tohoto čísla. Rozměry výrobku uvedeného v tomto nařízení činily přibližně 50 cm na délku, 24 cm na šířku a 25 cm na výšku. Jak vyplývá z fotografie uvedené v příloze tohoto nařízení, která byla poskytnuta pro informační účely, tento výrobek se podobá skleněné nádobě nebo kontejneru a nelze jej zaměnit se stavbou.

30.      Zadruhé tvrzení, že „montovaná stavba“ zařazená do čísla 9406 by měla mít takovou velikost, aby do ní mohla vstoupit osoba průměrné výšky, neboť takto to stanoví vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře, je podle všeho nesprávné za situace, kdy je toto stanovisko uváděno v souvislosti s odkazem na fóliovníky, a nebylo tedy koncipováno tak, aby mělo obecnou působnost.

31.      Zatřetí mě stejně tak nepřesvědčil argument Komise, že v důsledku toho, že všechny výrobky v kapitole 94 jsou určeny pro používání lidmi, musí přístřešky a jiné výrobky určené pro používání u zvířat spadat do jiného čísla kombinované nomenklatury. I když jsou názvy tříd a kapitol podle prvního pravidla všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury pouze orientační, kapitola 94, která se týká mimo jiné nábytku, lůžkovin, polštářů, světelných reklam a světelných znaků a ukazovatelů, spadá do třídy XX kombinované nomenklatury nadepsané „Různé výrobky“. Třída, která se skládá z různých výrobků, obsahuje ze své podstaty nejrůznější předměty. Zdá se mi obtížné, ne-li nemožné, cokoliv vyvozovat z takové rozmanitosti. K tomuto závěru podotýkám, že v roce 1977 Světová celní organizace zařadila do položky 9406 10 obilná sila zemědělského typu sestávající z několika kruhových sekcí se zmenšujícím se průměrem, vyrobených z dřevovláknitých desek, určených k montáži tak, že jsou umísťovány jedna na druhou a drženy pohromadě železnými trubkami, která nebyla vybavena mechanickým nebo tepelným zařízením, jakožto montované stavby ze dřeva(17).

32.      S výhradou ověření předkládajícím soudem vyvolává popis bud pro telata v předkládacím rozhodnutí otázku ohledně jejich trvanlivosti a stability, což jsou, jak poznamenává Komise, vlastnosti, které by měly být zohledněny při určování, zda mají být určité konstrukce zařazeny jakožto „montované stavby“.

33.      Žalobkyně rovněž odkazuje na harmonizovaný celní sazebník Spojených států amerických. Číslo 9406, které se týká montovaných staveb, obsahuje zvláštní podpoložku pro „Přístřešky pro zvířata vyrobené z plastu“. Vzhledem k tomu, že příslušná poznámka 4 uvedeného celního sazebníku je téměř totožná(18) s poznámkou v harmonizovaném systému a v kombinované nomenklatuře, jsem přesvědčen o tom, že hovoří ve prospěch tvrzení, že přístřešky pro zvířata vyrobené z plastu nespadají do čísla 9406 v souladu s touto poznámkou a pro jejich zařazení do kapitoly 94 by bylo nutné použít zvláštní podpoložku. Výslovné zařazení přístřešků z plastu pro zvířata do nomenklatury USA jako podpoložky čísla 9406 pouze dokazuje rozdílnost přístupů EU a USA z hlediska této problematiky(19).

V.      Závěry

34.      S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji, aby Soudní dvůr na předběžné otázky položené Bundesfinanzhof (Spolkový finanční soud, Německo) odpověděl následovně:

„Kombinovaná nomenklatura obsažená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění vyplývajícím z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16. října 2014,

musí být vykládána v tom smyslu, že montovaná stavba podle čísla 9406 uvedené nomenklatury:

–        nemusí obklopovat prostor plně ze všech stran;

–        musí být dostatečně vysoká na to, aby umožňovala vstup průměrně vysoké osoby, a pro takovou osobu musí existovat alespoň jeden přístupný prostor ve výši postavy; a

–        musí být trvanlivá a stabilní.“


1      Původní jazyk: angličtina.


2      Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382.


3      United Nations Treaty Series, sv. 1503, s. 4, č. 25910 (1988); Úř. věst. 1987, L 198, s. 3; Zvl. vyd. 02/03, s. 3.


4      Úř. věst. 2014, L 312, s. 1.


5      V souladu s článkem 12 nařízení č. 2658/87 Komise přijme každoročně formou nařízení úplnou aktualizovanou verzi kombinované nomenklatury, jakož i odpovídající všeobecné a smluvní celní sazby společného celního sazebníku vyplývající z opatření přijatých Radou nebo Komisí.


6      V souladu s judikaturou Soudního dvora: viz například rozsudek ze dne 2. května 2019, Onlineshop (C‑268/18, EU:C:2019:353, bod 22).


7      Komise odkazuje na vysvětlivky z roku 2022 s tím, že kódy v rámci harmonizovaného systému nedoznaly od doby rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení žádných podstatných změn.


8      Viz například rozsudek ze dne 6. září 2018, Kreyenhop & Kluge (C‑471/17, EU:C:2018:681, bod 39).


9      Zápis z 227. zasedání Výboru pro celní kodex, s. 10.


10      Nařízení Komise ze dne 10. října 2005 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2005, L 266, s. 50).


11      Úř. věst 2019, C 119, s 1.


12      Viz například rozsudek ze dne 20. října 2022, Mikrotīkls (C‑542/21, EU:C:2022:814, bod 21 a citovaná judikatura).


13      Tamtéž.


14      Viz například stanovisko generální advokátky J. Kokott ve věci Uroplasty (C‑514/04, EU:C:2006:56, bod 45).


15      Viz například rozsudek ze dne 28. dubna 2022, PRODEX (C‑72/21, EU:C:2022:312, bod 28).


16      Tamtéž, bod 29.


17      Tyto informace týkající se stanoviska k sazebnímu zařazení zboží jsou k dispozici v databázi zboží harmonizovaného systému Světové celní organizace. Viz https://www.wcotradetools.org/en/harmonized-system. Stanoviska k sazebnímu zařazení zboží mají tutéž váhu jako vysvětlivky, přičemž rozdíl spočívá v tom, že stanoviska se týkají konkrétních výrobků. Soudní dvůr v rozsudku ze dne 19. listopadu 1975 ve věci Douaneagent der Nederlandse Spoorwegen (38/75, EU:C:1975:154, bod 24) uvedl následující: „Je pravda, že […] stanoviska [Světové celní organizace] k sazebnímu zařazení zboží nejsou pro smluvní strany závazná, ale mají určitý vliv na výklad, který je o to přesvědčivější, že tato stanoviska pocházejí od orgánu, který byl smluvními stranami pověřen zajištěním jednotného výkladu a používání nomenklatury“.


18      Znění USA z let 2015 a 2023 stanoví, že: „Ve smyslu čísla 9406 se výrazem ‚montované stavby‘ rozumějí stavby dokončené v továrně nebo dodávané v podobě stavebních dílů projednávaných společně, které mají být smontovány na místě, jako jsou ubytovny, dílenské objekty, kanceláře, školy, obchody, kolny, garáže nebo podobné stavby“. Formulace „projednávaných společně“ ve znění USA je v harmonizovaném systému a v kombinované nomenklatuře nahrazena formulací „předkládaných společně“.


19      V této souvislosti připomínám názor generálního advokáta F. G. Jacobse vyjádřený v jeho stanovisku ze dne 28. října 1999 ve věci Peacock (C‑339/98, EU:C:1999:540, bod 37): „Soudní dvůr je soudem práva, konkrétně práva Společenství. Jeho úloha zcela jistě zahrnuje úkol vykládat po právní stránce pojmy [kombinované nomenklatury]. Nejedná se o technický subjekt způsobilý řešit spory ohledně čistě technických otázek a neměl by ani jakkoli zasahovat do procesu technického vyjednávání týkajícího se obsahu různých položek [harmonizovaného systému], v němž budou osoby s příslušnými odbornými znalostmi usilovat o mezinárodní shodu v otázce, která je zjevně sporná a je vysoce technického rázu. Tento proces může zahrnovat změny upřesňující znění [harmonizovaného systému] a je nejvhodnějším prostředkem k dosažení dlouhodobého urovnání dotčených názorových rozporů. Soudní dvůr však může přispět tím, že stanoví, jak mají být relevantní pojmy [kombinované nomenklatury] v určitém okamžiku vykládány z hlediska práva Společenství“.