Language of document :

Věc T126/21

AO Nevinnomysskiy Azot
a
AO Novomoskovskaya Aktsionernaya Kompania NAK „Azot“

v.

Evropská komise

 Rozsudek Tribunálu (pátého rozšířeného senátu) ze dne 5. července 2023

„Dumping – Dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska – Konečná antidumpingová cla – Žádost o přezkum před pozbytím platnosti – Článek 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 – Článek 5 odst. 3 a 9 nařízení 2016/1036 – Zákonná lhůta – Dostatečnost důkazů – Postup nápravy nedostatků – Informace předložené po uplynutí zákonné lhůty“

1.      Soudní řízení – Předkládání důkazů – Lhůta – Opožděné předložení důkazů nebo opožděné navržení dalších důkazů – Podmínky – Důkazy předložené v průběhu řízení v odpovědi na argumenty uvedené v odpovědi žalované na písemné otázky položené Tribunálem – Přípustnost

(Jednací řád Tribunálu, čl. 85 odst. 2 a 3 a čl. 92 odst. 7)

(viz body 18–25)

2.      Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Posuzovací pravomoc orgánů – Soudní přezkum – Meze


 

(viz body 29, 30)

3.      Právo Evropské unie – Výklad – Metody – Výklad s ohledem na mezinárodní smlouvy uzavřené Unií – Výklad nařízení 2016/1036 s ohledem na antidumpingovou dohodu GATT z roku 1994 – Zohlednění výkladu přijatého orgánem WTO pro řešení sporů

[Všeobecná dohoda o clech a obchodu z roku 1994; dohoda o provádění článku VI všeobecné dohody o clech a obchodu (antidumpingová dohoda z roku 1994), článek 2.2.1.1; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, body 2, 3 a 4 odůvodnění a čl. 11 odst. 2]

(viz body 32–36)

4.      Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podaná výrobci v Unii nebo jejich jménem – Zákonná lhůta – Požadavek na předložení žádosti nejpozději tři měsíce před pozbytím platnosti antidumpingových opatření – Posouzení podmínek zahájení přezkumu Komisí – Podmínky – Žádost musí obsahovat dostatečné důkazy pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy v případě pozbytí platnosti antidumpingových opatření

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 11 odst. 2)

(viz body 65–70, 72, 103, 104, 126)

5.      Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podaná výrobci v Unii nebo jejich jménem – Zákonná lhůta – Požadavek na předložení žádosti nejpozději tři měsíce před pozbytím platnosti antidumpingových opatření – Možnost Komise požadovat doplnění informací po uplynutí zákonné lhůty – Omezení – Informace sloužící pouze k doplnění či na podporu důkazů předložených v zákonné lhůtě

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 11 odst. 2)

(viz body 71, 73–77)

6.      Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Řízení o přezkumu opatření před pozbytím platnosti – Odlišení ve srovnání s počátečním šetřením

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 5 odst. 3 a 9 a čl. 11 odst. 5)

(viz body 80–92, 101)

7.      Společná obchodní politika – Obrana proti dumpingovým praktikám – Dumpingové rozpětí – Stanovení běžné hodnoty – Faktor, který má být použit přednostně – Cena v případě běžných obchodních operací – Odchylky stanovené základním antidumpingovým nařízením – Hierarchie metod určení běžné hodnoty

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/1036, čl. 2 odst. 1 první a druhý pododstavec a odst. 3 první pododstavec)

(viz body 116–120)

Shrnutí

V roce 2018 přijala Evropská komise v návaznosti na prozatímní přezkum antidumpingových opatření uložených na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska (dále jen „dotčený výrobek“) prováděcí nařízení 2018/1722 o zachování konečného antidumpingového cla na uvedený dovoz(1).

Dne 21. června 2019 se evropské sdružení výrobců hnojiv Fertilizers Europe obrátilo na Komisi se žádostí o zahájení přezkumu těchto antidumpingových opatření před pozbytím platnosti na základě čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036(2) (dále jen „původní žádost“). Dne 20. srpna 2019 poskytlo uvedené sdružení na žádost Komise dodatečné informace, jež byly zapracovány do konsolidovaného znění původní žádosti.

Komise měla za to, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a pro zahájení šetření před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy. Na základě tohoto šetření se Komise rozhodla prodloužit platnost dotčených opatření o pět let přijetím prováděcího nařízení (EU) 2020/2100 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska(3) (dále jen „napadené nařízení“).

AO Nevinnomysskiy Azot a AO Novomoskovskaya Aktsionernaya Kompania NAK „Azot“, dvě společnosti usazené v Rusku, které vyrábějí a vyvážejí dotčený výrobek, podaly žalobu na neplatnost napadeného nařízení.

Rozsudkem vydaným rozšířeným senátem Tribunál této žalobě vyhověl, čímž napadené nařízení zrušil. Při této příležitosti Tribunál upřesňuje obsah žádosti o přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření podané výrobci v Unii nebo jejich jménem na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení, jakož i povahu dodatečných informací, které může žadatel předložit během tří měsíců předcházejících datu pozbytí platnosti dotčených antidumpingových opatření.

Závěry Tribunálu

Na podporu své žaloby žalobkyně zejména tvrdí, že Komise nesprávně zahájila přezkumné řízení před pozbytím platnosti, přestože k tomu neexistovaly dostatečné důkazy, čímž porušila požadavky čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

V tomto ohledu z uvedeného ustanovení vyplývá, že žádost o přezkum musí být podána výrobci v Unii nebo jejich jménem nejpozději tři měsíce přede dnem pozbytí platnosti antidumpingových opatření (dále jen „zákonná lhůta“). Mimoto, taková žádost musí nejpozději k tomuto datu obsahovat dostatečné důkazy o tom, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti, aby bylo odůvodněno zahájení přezkumu.

Podle Tribunálu požadavky, které jsou takto na základě zákonné lhůty vymezeny, sledují dvojí cíl. Tento režim totiž přispívá k zajištění právní jistoty, neboť hospodářským subjektům na trhu umožňuje včas zjistit, zda by mohla být antidumpingová opatření zachována. Dále tato lhůta umožňuje Komisi, aby před tím, než se rozhodne, zda přezkum zahájí či nikoli, posoudila důkazy obsažené v žádosti o přezkum, jak byly předloženy v zákonné lhůtě, a ověřila jejich dostatečnost a relevanci. Za tímto účelem je Komise oprávněna obdržet dodatečné informace nebo o ně požádat po uplynutí zákonné lhůty a během tří měsíců před uplynutím platnosti dotčených antidumpingových opatření, přičemž jejich výsledkem je konsolidované znění dané žádosti. Takové doplňující informace však mohou pouze doplnit nebo potvrdit dostatečné důkazy předložené v zákonné lhůtě, takže nemohou představovat nové důkazy nebo dokonce napravovat nedostatečnost důkazů předložených v uvedené lhůtě.

Tribunál tudíž konstatuje, že Komise tedy měla nesprávně za to, že tři měsíce před okamžikem pozbytí platnosti antidumpingových opatření byly zahrnuty do zákonné lhůty, a že podmínka týkající se dostatečnosti důkazů musela být splněna až v okamžiku, v němž bylo přijato rozhodnutí o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti.

Konečně má Tribunál za to, že takto podaný výklad čl. 11 odst. 2 základního nařízení nemůže být zpochybněn takovými ostatními ustanoveními základního nařízení, jež se týkají postupů a vedení šetření použitelných v rámci původního šetření, jako je čl. 5 odst. 3 a 9 uvedeného nařízení.

Článek 5 odst. 9 základního nařízení, podle kterého Komise zahájí řízení, „pokud je zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení“, se totiž týká lhůt pro zahájení původních antidumpingových šetření, takže jej nelze použít na řízení o přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 5 uvedeného nařízení.

Co se čl. 5 odst. 3 základního nařízení týče, upravuje pouze zhodnocení správnosti a přiměřenosti důkazů obsažených v podnětu, které provádí Komise, aby zjistila, zda existuje dostatek důkazů pro zahájení původního šetření. Nic v uvedeném ustanovení nenaznačuje, že by se kritéria týkající se dokazování, jež jsou v něm stanovena, použila i na jiná řízení, než na zahájení původních antidumpingových šetření, ani že by se tato kritéria mohla použít na šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, jež jsou zahajována na základě žádosti o přezkum, jež byla podána výrobci v Unii nebo jejich jménem.

S ohledem na výše uvedené úvahy lze v projednávané věci vyvodit, že původní žádost, kterou sdružení Fertilizers Europe podalo v zákonné lhůtě, musela splňovat podmínku týkající se dostatečnosti důkazů obsažených v žádosti o přezkum a že dodatečné informace poskytnuté po uplynutí zákonné lhůty, avšak během tří měsíců před datem pozbytí platnosti antidumpingových opatření, mohly sloužit pouze k doplnění či potvrzení těchto důkazů.

V projednávané věci Tribunál konstatuje, že existují podstatné rozdíly mezi důkazy pro výpočet dumpingových rozpětí, jež jsou uvedeny v původní žádosti, a důkazy, které jsou uvedeny v dodatečných informacích. Ač se první z nich opíraly o početně zjištěnou běžnou hodnotu, ty, které byly uvedeny v dodatečných informacích, se týkaly běžné hodnoty založené na skutečných cenách uplatňovaných na ruském domácím trhu.

Z toho vyplývá, že posledně uvedené, které se navíc opírají o jinou metodu výpočtu a jsou založeny na odlišných údajích, jakož i na odlišném právním základě a týkají se odlišných okolností, tedy nemohou být považovány za pouhé objasnění důkazů obsažených v původní žádosti. Jedná se o nové důkazy, které podstatným způsobem změnily určení dumpingových rozpětí, jež byla stanovena v původní žádosti, a změnily podstatu této žádosti. Vzhledem k tomu, že tyto důkazy byly předloženy po uplynutí zákonné lhůty, Komise z nich nemohla vycházet při rozhodování o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti.

Z bodů odůvodnění napadeného nařízení, z oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a z vyjádření Komise přitom výslovně vyplývá, že uvedené nařízení nelze vykládat tak, že prokazuje, že původní žádost obsahovala dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k přetrvání dumpingu. Z uvedeného nařízení naopak vyplývá, že bez objasnění uvedených v dodatečných informacích, jež byly zapracovány do konsolidovaného znění původní žádosti, by Komise nutně nezahájila přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření. Za těchto podmínek má tedy Tribunál za to, že v případě žádosti, s níž se Komise obrátila na vedlejšího účastníka, aby získala běžnou hodnotu na základě skutečné ceny na ruském domácím trhu, nelze mít za to, že jejím cílem bylo doplnit důkazy uvedené v původní žádosti, neboť uvedené důkazy vycházely pouze z vypočítané běžné hodnoty, ale měla za cíl napravit nedostatek informací. Mimoto, Tribunálu nepřísluší nahradit vlastním posouzením dostatečnosti důkazů obsažených v původní žádosti posouzení Komise, jak vyplývá z oznámení o zahájení řízení a z napadeného nařízení. Podmínky pro zahájení uvedeného přezkumu tedy nebyly splněny, takže je třeba napadené nařízení zrušit, neboť byl porušen čl. 11 odst. 2 základního nařízení.


1      Prováděcí nařízení (EU) 2018/1722 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 999/2014 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. 2018, L 287, s. 3).


2      Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. 2016, L 176, s. 21).


3      Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2100 ze dne 15. prosince 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. 2020, L 425, s. 21).