ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)
2. března 2023(*)
„Řízení o předběžné otázce – Duševní vlastnictví – (Průmyslové) vzory Společenství – Nařízení (ES) č. 6/2002 – Článek 8 odst. 1 – Vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněné pouze jeho technickou funkcí – Kritéria pro posouzení – Existence alternativních (průmyslových) vzorů – Majitel, který má k dispozici rovněž množství alternativních chráněných (průmyslových) vzorů – Vícebarevnost výrobku, která není zřejmá ze zápisu dotčeného (průmyslového) vzoru“
Ve věci C‑684/21,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu, Německo) ze dne 4. listopadu 2021, došlým Soudnímu dvoru dne 12. listopadu 2021, v řízení
Papierfabriek Doetinchem BV
proti
Sprick GmbH Bielefelder Papier- und Wellpappenwerk & Co.,
SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),
ve složení M. Ilešič, vykonávající funkci předsedy desátého senátu, I. Jarukaitis (zpravodaj) a Z. Csehi, soudci,
generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Papierfabriek Doetinchem BV C. Böhmerem a C. Menebröckerem, Rechtsanwälte,
– za Sprick GmbH Bielefelder Papier- und Wellpappenwerk & Co. S. Rojahn, Rechtsanwältin,
– za Evropskou komisi P. Němečkovou, J. Samnadda a T. Scharfem, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 8 odst. 1 a článku 10 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Papierfabriek Doetinchem BV na straně jedné a společností Sprick GmbH Bielefelder Papier- und Wellpappenwerk & Co. (dále jen „Sprick“) na straně druhé ve věci žaloby pro porušení práv z duševního vlastnictví podané z důvodu údajného porušení práv vyplývajících z (průmyslového) vzoru Společenství, jehož majitelem je společnost Sprick.
Právní rámec
3 Bod 10 odůvodnění nařízení č. 6/2002 uvádí:
„Technologické inovaci by nemělo být bráněno poskytováním ochrany znakům podmíněným pouze technickou funkcí. Rozumí se, že to nemusí nezbytně znamenat, že (průmyslový) vzor je kvalitní i po estetické stránce. Právě tak by nemělo být bráněno vzájemné propojitelnosti výrobků různých značek rozšiřováním ochrany (průmyslových) vzorů mechanických příslušenství. Z toho plyne, že znaky (průmyslového) vzoru, jež jsou z těchto důvodů z ochrany vyloučeny, by neměly být brány v úvahu při posuzování, zda ostatní znaky (průmyslového) vzoru požadavky na ochranu splňují.“
4 Článek 3 tohoto nařízení, nadepsaný „Definice“, stanoví:
„Pro účely tohoto nařízení se
a) ‚(průmyslovým) vzorem‘ rozumí vzhled výrobku jako celku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu, a/nebo materiálu výrobku jako takového, a/nebo jeho dekoru;
b) ‚výrobkem‘ rozumí jakýkoliv průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět včetně součástek určených pro sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafické symboly a typografické znaky, avšak s výjimkou počítačových programů;
[…]“
5 Článek 6 uvedeného nařízení, nadepsaný „Individuální povaha“, stanoví:
„1. (Průmyslový) vzor má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti […]
[…]“
6 Článek 8 téhož nařízení, nadepsaný „(Průmyslové) vzory podmíněné jejich technickou funkcí a vzory vzájemného propojení“, v odstavci 1 stanoví:
„Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny jejich technickou funkcí.“
7 Článek 10 nařízení č. 6/2002, nadepsaný „Rozsah ochrany“, v odstavci 1 stanoví:
„Rozsah ochrany práva k (průmyslovému) vzoru se vztahuje na jakýkoliv (průmyslový) vzor, který nezapůsobí na informovaného uživatele odlišným celkovým dojmem.“
8 Článek 36 tohoto nařízení, nadepsaný „Požadavky, které musejí přihlášky splňovat“, stanoví:
„1. Přihláška zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství musí obsahovat:
a) žádost o zápis do rejstříku;
b) údaje umožňující zjistit totožnost přihlašovatele;
c) vyobrazení (průmyslového) vzoru, které lze reprodukovat. […]
[…]“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
9 Sprick je společnost vyrábějící zásobníky na balicí papír. Je majitelkou (průmyslového) vzoru Společenství č. 001344022-0006 týkajícího se balicího zařízení, který byl přihlášen dne 19. září 2012, zapsán a zveřejněn dne 17. října 2012 a jehož vyobrazení je následující:
10 Společnost Papierfabriek Doetinchem vyrábí a uvádí na trh výrobek, který konkuruje výrobku vyráběnému společností Sprick.
11 Společnost Sprick, která tvrdí, že došlo k porušování práv vyplývajících z (průmyslového) vzoru, o který se jedná ve věci v původním řízení, podala k Landgericht Düsseldorf (zemský soud v Düsseldorfu, Německo) žalobu proti společnosti Papierfabriek Doetinchem, kterou se domáhala zejména ukončení tohoto porušování. Tato posledně uvedená společnost podala vzájemnou žalobu, kterou se domáhala zrušení tohoto (průmyslového) vzoru z důvodu, že všechny jeho znaky jsou podmíněny pouze technickou funkcí dotyčného výrobku.
12 Rozsudkem ze dne 18. května 2017 Landgericht Düsseldorf (zemský soud v Düsseldorfu) vyhověl návrhům společnosti Sprick a zamítl vzájemnou žalobu společnosti Papierfabriek Doetinchem s odůvodněním, že vzhledem k existenci „mnoha alternativních koncepcí“ tohoto výrobku nebyly znaky (průmyslového) vzoru, o který se jedná ve věci v původním řízení, podmíněny pouze technickou funkcí tohoto výrobku.
13 Společnost Papierfabriek Doetinchem podala proti tomuto rozsudku odvolání k Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu, Německo). Ten rozsudkem ze dne 27. června 2019 zrušil (průmyslový) vzor, o který se jedná ve věci v původním řízení, s odůvodněním, že všechny znaky posledně uvedeného (průmyslového) vzoru jsou podmíněny technickou funkcí uvedeného výrobku. V této souvislosti Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) zohlednil zprávu týkající se přihlášky patentu EP 2 897 793, kterou předložila společnost Sprick, podle níž byly všechny znaky tohoto výrobku prezentovány jako technicky výhodné a konstatoval, opíraje se o rozsudek ze dne 8. března 2018, DOCERAM (C‑395/16, EU:C:2018:172), že existence „použitelných alternativ“, pokud jde o tvar tohoto výrobku, není relevantní.
14 Na základě opravného prostředku, který podala společnost Sprick, Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) zrušil rozsudek Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) a vrátil mu spor k novému rozhodnutí. Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) měl za to, že Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) přikládal příliš velký význam zprávě týkající se přihlášky patentu EP 2 897 793, kterou předložila společnost Sprick, že se dopustil nesprávného právního posouzení ostatních okolnosti a že nezohlednil všechny relevantní aspekty projednávané věci. Podle Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) měl Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) přezkoumat, zda při navrhování dotyčného výrobku tvořeného dvěma součástmi nehrály roli rovněž úvahy vizuální povahy, protože takováto podoba umožňuje vytvořit dvoubarevný výrobek, jak dokazuje výrobek, který je skutečně uváděn na trh. Kromě toho Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) neměl opomenout skutečnost, že společnost Sprick měla řadu (průmyslových) vzorů pro alternativní tvary, které by mohly plnit stejnou technickou funkci jako výrobek navržený podle (průmyslového) vzoru dotčeného v původním řízení.
15 Poté, co byla věc v původním řízení vrácena Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu), který je předkládajícím soudem, má tento soud za to, že bod 30 rozsudku ze dne 8. března 2018, DOCERAM (C‑395/16, EU:C:2018:172), podporuje výklad, podle kterého má existence jiných (průmyslových) vzorů v rámci celkového posouzení objektivních okolností konkrétního případu stanoveného v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 menší význam, pokud majitel dotčeného (průmyslového) vzoru uplatňuje ochranu i pro tyto jiné (průmyslové) vzory.
16 Pokud jde o posouzení Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr), podle něhož měl předkládající soud přezkoumat, zda navržení dotyčného výrobku tvořeného dvěma částmi, které vyplývá z (průmyslového) vzoru, o který se jedná ve věci v původním řízení, není založeno na vizuálních hlediscích, neboť toto navržení umožňuje dvoubarevnost, kterou technická funkce tohoto výrobku nevyžaduje, předkládající soud uvádí, že dvoubarevnost ze zápisu tohoto (průmyslového) vzoru nevyplývá.
17 Za těchto podmínek se Oberlandesgericht Düsseldorf (vrchní zemský soud v Düsseldorfu) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Podle judikatury Soudního dvora je třeba posouzení, zda jsou vzhledové znaky výrobku podmíněny pouze jeho technickou funkcí, provést s ohledem na dotčený (průmyslový) vzor, na objektivní okolnosti, z nichž vyplývají důvody, které vedly k výběru vzhledových znaků dotčeného výrobku, na údaje týkající se jeho používání nebo také na existenci alternativních (průmyslových) vzorů umožňujících plnit tutéž technickou funkci (rozsudek ze dne 8. března 2018, DOCERAM, C‑395/16, EU:C:2018:172). Jaký význam má s ohledem na hledisko existence jiných (průmyslových) vzorů skutečnost, že majitel (průmyslového) vzoru má práva k (průmyslovému) vzoru i pro řadu alternativních (průmyslových) vzorů?
2) Je nutno při posouzení, zda je vzhled dotyčného výrobku podmíněn pouze technickou funkcí, zohlednit, že koncepce tohoto výrobku umožňuje vícebarevnost, pokud barevná podoba jako taková není z dotyčného zápisu zřejmá?
3) V případě kladné odpovědi na druhou otázku: Má toto zohlednění vliv na rozsah ochrany (průmyslového) vzoru?“
K předběžným otázkám
K první otázce
18 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že posouzení otázky, zda jsou vzhledové znaky výrobku podmíněny pouze jeho technickou funkcí ve smyslu tohoto ustanovení, musí být provedeno s ohledem na objektivní okolnosti, jimiž se řídí výběr těchto znaků, na existenci alternativních (průmyslových) vzorů umožňujících plnit tuto technickou funkci, nebo také s ohledem na skutečnost, že majitel dotyčného (průmyslového) vzoru je majitelem řady dalších alternativních (průmyslových) vzorů.
19 V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 3 písm. a) nařízení č. 6/2002 se (průmyslovým) vzorem rozumí vzhled výrobku jako celku nebo jeho části vyplývající z jeho znaků, zejména z linií, obrysů, barev, tvaru, struktury povrchu a/nebo materiálu výrobku jako takového a/nebo jeho dekoru. V rámci systému upraveného tímto nařízením je tedy vzhled určujícím prvkem (průmyslového) vzoru (rozsudek ze dne 8. března 2018, DOCERAM, C‑395/16, EU:C:2018:172, bod 25 a citovaná judikatura, jakož i ze dne 28. října 2021, Ferrari, C‑123/20, EU:C:2021:889, bod 30).
20 Článek 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, jehož cílem, jak vyplývá z bodu 10 odůvodnění tohoto nařízení, je zamezit tomu, aby bylo bráněno technologické inovaci, stanoví, že právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny pouze jejich technickou funkcí. Toto ustanovení proto vylučuje z ochrany přiznané tímto nařízením případ, kdy je nezbytnost plnit technickou funkci dotyčného výrobku jediným faktorem, který určuje volbu vzhledového znaku tohoto výrobku, kterou provedl původce, zatímco hlediska jiné povahy, zvláště hlediska související se vzhledovým aspektem uvedeného výrobku, při volbě tohoto znaku nehrála žádnou roli (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. března 2018, DOCERAM, C‑395/16, EU:C:2018:172, body 26, 29 a 31).
21 Pokud jde zejména o existenci alternativních (průmyslových) vzorů, které mohou plnit stejnou funkci jako dotyčný výrobek, Soudní dvůr rozhodl, že pokud by tato okolnost sama o sobě postačovala k vyloučení použití čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, nebylo by možné vyloučit, že by hospodářský subjekt nechal zapsat jakožto (průmyslový) vzor Společenství několik představitelných tvarů výrobku zahrnujících vzhledové znaky výrobku, které jsou podmíněny pouze jeho technickou funkcí. To by umožnilo takovému subjektu, aby s ohledem na takový výrobek požíval ochrany, která je prakticky výlučná a rovnocenná ochraně, kterou poskytuje patent, aniž by podléhal požadavkům, které jsou použitelné pro získání patentu, což by mohlo bránit konkurentům nabízet výrobek zahrnující některé funkční znaky nebo omezit možná technická řešení a uvedený čl. 8 odst. 1 tím zbavit užitečného účinku. Existence alternativních (průmyslových) vzorů proto není určující pro použití tohoto ustanovení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. března 2018, DOCERAM, C‑395/16, EU:C:2018:172, body 30 a 32). Totéž platí pro situaci, kdy se jedná o několik alternativních (průmyslových) vzorů, které si nechal zapsat majitel dotyčného (průmyslového) vzoru.
22 Kromě toho je třeba poznamenat, že za účelem posouzení, zda se na dotyčné vzhledové znaky výrobku vztahuje čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002, přísluší vnitrostátnímu soudu zohlednit všechny relevantní objektivní okolnosti každého konkrétního případu. Takové posouzení musí být provedeno zejména s ohledem na dotyčný (průmyslový) vzor, na objektivní okolnosti, z nichž vyplývají důvody, které vedly k výběru vzhledových znaků tohoto výrobku, na údaje týkající se jeho používání nebo také na existenci alternativních (průmyslových) vzorů umožňujících plnit tutéž technickou funkci za předpokladu, že tyto okolnosti, tyto údaje a tato existence alternativních (průmyslových) vzorů jsou podloženy spolehlivými důkazy (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. března 2018, DOCERAM, C‑395/16, EU:C:2018:172, body 36 a 37).
23 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět, že čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že posouzení otázky, zda jsou vzhledové znaky výrobku podmíněny pouze jeho technickou funkcí ve smyslu tohoto ustanovení, musí být provedeno s ohledem na všechny relevantní objektivní okolnosti projednávané věci, zejména ty, jimiž se řídí výběr těchto znaků, dále na existenci alternativních (průmyslových) vzorů umožňujících plnit tuto technickou funkci a s ohledem na skutečnost, že majitel dotyčného (průmyslového) vzoru je rovněž majitelem řady dalších alternativních (průmyslových) vzorů; posledně uvedená skutečnost nicméně není pro účely použití tohoto ustanovení rozhodující.
K druhé otázce
24 Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 vykládán v tom smyslu, že v rámci přezkumu otázky, zda je vzhled výrobku podmíněn pouze jeho technickou funkcí, je třeba zohlednit skutečnost, že koncepce tohoto výrobku umožňuje vícebarevnost, pokud vícebarevnost jako taková není ze zápisu dotyčného (průmyslového) vzoru zřejmá.
25 V této souvislosti je třeba zohlednit judikaturu citovanou v bodech 19 a 22 tohoto rozsudku týkající se vzhledu jako základního prvku ochrany poskytované (průmyslovým) vzorem, jakož i okolnosti, které je třeba zohlednit za účelem posouzení, zda jsou vzhledové znaky výrobku podmíněny pouze jeho technickou funkcí ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002.
26 Kromě toho je třeba uvést, že úvahy vizuální povahy, jako je koncepce se dvěma součástmi umožňující vícebarevnost výrobku, mohou v zásadě být součástí okolností, které je třeba zohlednit v rámci tohoto posouzení, avšak nejsou samy o sobě rozhodující.
27 Pokud jde zejména o otázku, zda skutečnost, že koncepce určitého výrobku umožňuje jeho vícebarevnost, může být zohledněna v případě zapsaného (průmyslového) vzoru, pokud tato vícebarevnost není uvedena v příslušném zápisu, je třeba připomenout, že účelem zápisu (průmyslového) vzoru do veřejného rejstříku je zpřístupnit daný vzor příslušným orgánům a veřejnosti, zejména hospodářským subjektům (rozsudek ze dne 5. července 2018, Mast-Jägermeister v. EUIPO, C‑217/17 P, EU:C:2018:534, bod 53).
28 Na jedné straně musí příslušné orgány jasně a přesně znát povahu prvků tvořících (průmyslový) vzor, aby byly schopny plnit povinnosti související s předběžným posouzením přihlášek k zápisu a se zveřejněním a vedením patřičného a přesného rejstříku (průmyslových) vzorů. Na druhé straně musí mít hospodářské subjekty možnost jasně a přesně zjistit, jaké jejich skuteční nebo možní soutěžitelé provedli zápisy nebo jaké přihlášky k zápisu podali, a získat tak příslušné informace ohledně práv třetích osob. Takovýto požadavek tedy má zaručit právní jistotu třetím osobám (rozsudek ze dne 5. července 2018, Mast-Jägermeister v. EUIPO, C‑217/17 P, EU:C:2018:534, body 53 a 54, jakož i citovaná judikatura).
29 Kromě toho, čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení č. 6/2002 stanoví, že přihláška (průmyslového) vzoru Společenství musí obsahovat „vyobrazení (průmyslového) vzoru, které lze reprodukovat“.
30 V této souvislosti Soudní dvůr rozhodl, že vyobrazení (průmyslového) vzoru, jehož zápis je požadován, musí umožnit jasně určit tento (průmyslový) vzor (rozsudek ze dne 28. října 2021, Ferrari, C‑123/20, EU:C:2021:889, bod 39 a citovaná judikatura). Cílem požadavku grafického vyobrazení je zejména vymezit (průmyslový) vzor jako takový za účelem určení přesného předmětu ochrany plynoucí pro jeho majitele ze zapsaného (průmyslového) vzoru (rozsudek ze dne 5. července 2018, Mast-Jägermeister v. EUIPO, C‑217/17 P, EU:C:2018:534, body 51 a 52) a splnit cíle uvedené v bodech 27 a 28 tohoto rozsudku.
31 Je tedy třeba konstatovat, že pouhá možnost vícebarevnosti, kterou umožňuje koncepce dotyčného výrobku tvořená dvěma částmi, je subjektivním znakem, pokud tato vícebarevnost není uvedena ve vyobrazení (průmyslového) vzoru, o který se jedná ve věci v původním řízení, a že jako taková nemůže stačit k tomu, aby zabránila použití výjimky stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002. Opačný výklad by mohl vést k nepřesnostem nebo nejistotě ohledně přesného předmětu ochrany tohoto (průmyslového) vzoru a mohl by narušit právní jistotu.
32 S ohledem na výše uvedené je třeba na druhou otázku odpovědět, že čl. 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002 musí být vykládán v tom smyslu, že v rámci přezkumu otázky, zda je vzhled výrobku podmíněn pouze jeho technickou funkcí, nemůže být skutečnost, že koncepce tohoto výrobku umožňuje vícebarevnost, zohledněna, pokud vícebarevnost nevyplývá ze zápisu dotyčného (průmyslového) vzoru.
K třetí otázce
33 Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda v případě kladné odpovědi na druhou otázku, musí být nařízení č. 6/2002 vykládáno v tom smyslu, že skutečnost, že koncepce dotyčného výrobku umožňuje vícebarevnost, přestože vícebarevnost jako taková ze zápisu dotyčného (průmyslového) vzoru nevyplývá, má vliv na rozsah ochrany přiznané tímto (průmyslovým) vzorem.
34 S ohledem na odpověď podanou na druhou otázku není namístě odpovídat na třetí otázku.
K nákladům řízení
35 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:
1) Článek 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství
musí být vykládán v tom smyslu, že
posouzení otázky, zda jsou vzhledové znaky výrobku podmíněny pouze jeho technickou funkcí ve smyslu tohoto ustanovení, musí být provedeno s ohledem na všechny relevantní objektivní okolnosti projednávané věci, zejména ty, jimiž se řídí výběr těchto znaků, dále na existenci alternativních (průmyslových) vzorů umožňujících plnit tuto technickou funkci a s ohledem na skutečnost, že majitel dotyčného (průmyslového) vzoru je rovněž majitelem řady dalších alternativních (průmyslových) vzorů; posledně uvedená skutečnost nicméně není pro účely použití tohoto ustanovení rozhodující.
2) Článek 8 odst. 1 nařízení č. 6/2002
musí být vykládán v tom smyslu, že
v rámci přezkumu otázky, zda je vzhled výrobku podmíněn pouze jeho technickou funkcí, nemůže být skutečnost, že koncepce tohoto výrobku umožňuje vícebarevnost, zohledněna, pokud vícebarevnost nevyplývá ze zápisu dotyčného (průmyslového) vzoru.
Podpisy.