Věc T‑167/08

Microsoft Corp.

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Zneužití dominantního postavení – Operační systémy pro klientské osobní počítače – Operační systémy pro servery určené k podpoře pracovních skupin – Odmítnutí podniku v dominantním postavení poskytnout informace o interoperabilitě a povolit jejich využití – Plnění povinností vyplývajících z rozhodnutí, kterým se konstatuje, že došlo k protiprávnímu jednání, a kterým se nařizují opatření vztahující se ke způsobu chování dotčeného podniku – Penále“

Shrnutí rozsudku

1.      Právo Evropské unie – Obecné právní zásady – Právní jistota – Legalita trestů – Dosah

2.      Hospodářská soutěž – Porušení pravidel Smlouvy – Pokuta – Penále – Odrazující účinek pokuty a penále, jehož cílem je zabránit opakování nebo pokračování protiprávního jednání – Společné rysy a cíle – Rozlišování ohledně míry upřesnění toho, co musí podnik učinit, aby jednal v souladu s pravidly hospodářské soutěže – Nedostatek

(Články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 a čl. 24 odst. 2)

3.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Ukončení protiprávních jednání – Pravomoc Komise – Příkaz určený podnikům – Meze

(Články 101 SFEU a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 7 odst. 1)

4.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Rozhodnutí, jímž se podniku ukládá pokuta

(Čl. 253 ES)

5.      Hospodářská soutěž – Dominantní postavení – Zneužití – Odmítnutí poskytnout licenci k využití produktu chráněného právem duševního vlastnictví – Dodržení povinností vyplývajících z rozhodnutí, jímž se konstatuje protiprávní jednání a nařizují opatření vztahující se ke způsobu chování – Povinnost povolit uvedené využití za rozumných a nediskriminačních podmínek – Přiměřenost požadované odměny – Kritéria pro posouzení

(Čl. 102 SFEU)

6.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Nezbytný obsah – Dodržování práva na obhajobu – Dosah

7.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Předběžná povaha – Upuštění od námitek, které se ukáží jako neopodstatněné – Povinnost Komise informovat o této skutečnosti dotčené podniky formou dodatku k námitkám – Vyloučení

8.      Hospodářská soutěž – Penále – Výše – Soudní přezkum – Skutečnosti, které může unijní soudce zohlednit – Informace neobsažené v rozhodnutí, jímž se ukládá penále a nevyžadované jeho odůvodněním – Zahrnutí

(Články 229 ES a 253 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

9.      Hospodářská soutěž – Penále – Výše – Soudní přezkum – Skutečnosti, které může unijní soudce zohlednit – Povolení Komisí uskutečňovat po určitou dobu jednání, jež může mít protisoutěžní účinky – Zahrnutí

(Čl. 229 ES; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)

1.      Použití neurčitých právních pojmů ve formulaci norem, jejichž porušení zakládá občanskou, správní či dokonce trestní odpovědnost porušitele, neznamená, že není možné uložit nápravná opatření stanovená právním předpisem za podmínky, že právní subjekt má možnost se z textu příslušného ustanovení, a v případě potřeby z výkladu, který k němu podaly soudy, dozvědět, jaká konání a opominutí zakládají jeho odpovědnost.

(viz bod 84)

2.      Jak pokuta uložená na základě článku 23 nařízení č. 1/2003, tak konečné penále uložené na základě čl. 24 odst. 2 téhož nařízení jsou důsledkem jednání, které je v rozporu s článkem 101 SFEU nebo článkem 102 SFEU, respektive důsledkem rozhodnutí, jímž se nařizuje ukončení daného protiprávního jednání, a případně ukládají opatření vztahující se ke způsobu chování. Pokuta a penále se vztahují k jednání podniku, k němuž došlo v minulosti a oba tyto postihy musí odrazovat od opakování nebo pokračování protiprávního jednání. S ohledem na tyto společné rysy a cíle nelze nijak odůvodnit rozlišování ohledně míry upřesnění toho, co musí podnik učinit, aby jednal v souladu s pravidly hospodářské soutěže před tím, než je přijato rozhodnutí, které mu ukládá pokutu nebo rozhodnutí, které mu ukládá konečné penále.

(viz bod 94)

3.      Ačkoliv má Komise jistě pravomoc konstatovat porušení článku 101 SFEU nebo článku 102 SFEU a nařídit dotyčným stranám jeho ukončení, nepřísluší jí ukládat stranám svůj výběr chování z různých možností chování, které jsou všechny v souladu se Smlouvou nebo s rozhodnutím ukládajícím opatření vztahující se ke způsobu chování. Z toho vyplývá, že pokud se podnik rozhodl pro jednu z těchto možností, Komise nemůže konstatovat protiprávní jednání nebo uložit penále z důvodu, že upřednostňuje jinou možnost.

(viz bod 95)

4.      Viz text rozhodnutí.

(viz body 99–100)

5.      Rozlišení mezi strategickou hodnotou a hodnotou, která je vlastní technologiím, na něž se vztahuje rozhodnutí, jímž se konstatuje porušení práva hospodářské soutěže a nařizují opatření vztahující se ke způsobu chování, je základním předpokladem posouzení přiměřenosti všech poplatků, které podnik v dominantním postavení, působící v odvětví operačních systémů pro klientské osobní počítače a pro servery určené k podpoře pracovních skupin, požaduje za zpřístupnění informací týkajících se interoperability a povolení jejich využití. Naopak skutečnost, že tyto technologie představovaly v rámci politiky zavedené dominantním podnikem obchodní tajemství, není ukazatelem jiné než strategické hodnoty, tedy hodnoty plynoucí ze samotné možnosti uskutečnit interoperabilitu s operačními systémy uvedeného podniku. Pokud nedochází k inovaci, nepředstavuje tajnost sama o sobě pro nabyvatele licence jinou než strategickou hodnotu.

V souvislosti s povinností zpřístupnit předmětné technologie za přiměřených a nediskriminačních podmínek bez jakéhokoliv poplatku za strategickou hodnotu, má Komise právo posoudit inovativní povahu těchto technologií s odkazem na jejich znaky, tedy novost a nezjevnou povahu, přičemž posledně uvedený znak se vztahuje k pojmu invenční činnosti. Posouzení inovativní povahy technologií s odkazem na novost a invenční činnost nevede k obecnému popření hodnoty práv duševního vlastnictví, obchodních tajemství nebo jiných důvěrných informací a tím spíše ani ke stanovení této povahy jakožto podmínky k tomu, aby byly výrobek nebo informace takovým právem chráněny nebo aby představovaly obchodní tajemství.

(viz body 138, 142–144, 149–150)

6.      V rámci uplatnění pravidel hospodářské soutěže musí oznámení námitek obsahovat popis námitek, které jsou formulovány dostatečně jasně, byť stručně, aby bylo dotčeným osobám umožněno skutečně zjistit, jaké chování jim Komise vytýká. Pouze za této podmínky totiž může oznámení námitek splnit svou funkci vyplývající z nařízení Společenství, spočívající v poskytnutí všech nezbytných informací podnikům za účelem jejich účinné obhajoby před tím, než Komise přijme konečné rozhodnutí. Tento požadavek je dodržen, nepřičítá-li rozhodnutí dotčeným osobám protiprávní jednání, jež nebyla uvedena v oznámení námitek, a obsahuje pouze skutkové okolnosti, ke kterým se dotčené osoby měly příležitost vyjádřit. Mimoto je oznámení námitek přípravným aktem k rozhodnutí, kterým se uzavírá správní řízení. Než tedy Komise přijme konečné rozhodnutí, může s ohledem zejména na písemné nebo ústní připomínky stran buď upustit od některých či všech námitek původně uplatněných vůči uvedeným stranám a změnit tak své stanovisko v jejich prospěch, anebo může naopak doplnit nové námitky za předpokladu, že dotčeným podnikům umožní se k nim vyjádřit.

Pokud jde o výkon práva na obhajobu ve vztahu k uložení pokut, Komise splní svou povinnost dodržet právo podniků být vyslechnuty, pokud v oznámení námitek výslovně uvede, že bude zkoumat, zda je třeba dotyčným podnikům uložit pokuty, a pokud uvede hlavní skutkové a právní okolnosti, které mohou vést k uložení pokuty, jako je závažnost a doba trvání předpokládaného protiprávního jednání a skutečnost, že k němu došlo „úmyslně nebo z nedbalosti“. Komise jim tak poskytuje údaje, které jsou nezbytné pro jejich obhajobu nejen proti zjištění protiprávního jednání, ale i proti uložení pokuty.

Nakonec, pokud Komise v oznámení námitek nebo v jakémkoliv jiném později přijatém dokumentu, který má umožnit stíhaným podnikům skutečně zjistit, jaká jednání jim jsou vytýkána, uvede, že protiprávní jednání nebylo doposud ukončeno, může za účelem stanovení výše pokuty zohlednit časový odstup mezi oznámením námitek a přijetím rozhodnutí, jímž se uzavírá správní řízení, a to za podmínky, že vychází pouze ze skutkových okolností, k nimž se dotyčné strany mohly vyjádřit.

Z toho vyplývá, že s ohledem na společné rysy a cíle pokut a penále se výše uvedené úvahy v plném rozsahu vztahují na penále uložená na základě článku 24 nařízení č. 1/2003.

(viz body 182–187)

7.      Viz text rozhodnutí.

(viz body 184, 191)

8.      Co se týče metody výpočtu penále, přezkum v plné jurisdikci, uznaný v článku 229 ES a článku 31 nařízení č. 1/2003, vykonávaný unijním soudcem může odůvodnit předložení a zohlednění dodatečných informací, které jako takové nemusí být na základě povinnosti uvést odůvodnění, stanovené v článku 253 ES, v rozhodnutí uvedeny.

(viz body 217, 222)

9.      Jestliže Komise s ohledem na litispendenci a s přihlédnutím k povaze povinností uložených rozhodnutím, jímž se konstatuje porušení práva hospodářské soutěže, a nařizují opatření vztahující se ke způsobu chování, jakož i k důsledkům, které mohou vyplývat z případného zrušení, povolila dotčenému podniku uskutečňovat v určitém období jednání, které může vyvolat protisoutěžní účinky, jež má uvedené rozhodnutí potlačovat, může být tato okolnost zohledněna unijním soudcem při stanovení výše penále v rámci výkonu jeho pravomoci v plné jurisdikci, jež mu byla přiznána v článku 31 nařízení č. 1/2003.

(viz bod 226)