Věc T‑235/12

CEDC International sp. z o.o.

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství – Tvar stébla trávy v lahvi – Starší národní trojrozměrná ochranná známka – Skutečné užívání starší ochranné známky – Článek 75 a čl. 76 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 207/2009 – Předložení důkazů poprvé před odvolacím senátem – Posuzovací pravomoc přiznaná čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009 – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 11. prosince 2014

1.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Žaloba k unijnímu soudu – Pravomoc Tribunálu – Nový přezkum skutečností ve světle důkazů předložených poprvé před Tribunálem – Vyloučení

(Jednací řád Tribunálu, čl. 135 odst. 4; nařízení Rady č. 207/2009, článek 65)

2.      Ochranná známka Společenství – Procesní ustanovení – Odůvodnění rozhodnutí – Článek 75 první věta nařízení č. 207/2009 – Dosah totožný s dosahem článku 296 SFEU – Použití implicitního odůvodnění odvolacím senátem – Přípustnost

(Článek 296 SFEU; nařízení Rady č. 207/2009, čl. 75 1. věta)

3.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Odvolání podané proti rozhodnutí námitkového oddělení Úřadu – Přezkum odvolacím senátem – Dosah – Skutečnosti a důkazy nepředložené na podporu námitek ve lhůtě stanovené za tímto účelem – Zohlednění – Posuzovací pravomoc odvolacího senátu – Povinnost odvolacího senátu uvést odůvodnění

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 42 odst. 2 a čl. 76 odst. 2)

4.      Ochranná známka Společenství – Vyjádření třetích stran a námitky – Průzkum námitek – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Skutečné užívání – Kritéria pro posouzení – Trojrozměrné ochranné známky

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 42 odst. 2)

5.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Zhojení chybějícího odůvodnění v průběhu soudního řízení – Nepřípustnost

(Článek 296 SFEU)

6.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Odvolání podané proti rozhodnutí námitkového oddělení Úřadu – Přezkum odvolacím senátem – Dosah – Skutečnosti a důkazy nepředložené na podporu námitek ve lhůtě stanovené za tímto účelem – Zohlednění – Posuzovací pravomoc odvolacího senátu – Podmínka, že není stanoveno jinak – Důkaz o užívání starší ochranné známky

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 42 odst. 1 až 3 a čl. 76 odst. 2; nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 22 odst. 2)

7.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Odvolání podané proti rozhodnutí námitkového oddělení Úřadu – Přezkum odvolacím senátem – Dosah – Skutečnosti a důkazy nepředložené na podporu námitek ve lhůtě stanovené za tímto účelem – Zohlednění – Podmínky

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 76 odst. 2; nařízení Komise č. 2868/95, článek 1, pravidlo 22 odst. 2)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 25)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 42, 96, 97)

3.      Ze znění čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství vyplývá, že obecně platí, není-li stanoveno jinak, že předložení skutečností a důkazů účastníky řízení je stále možné i po uplynutí lhůt, kterým podléhá takové předložení podle ustanovení nařízení č. 207/2009, a že Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) nic nezakazuje přihlédnout ke skutečnostem a důkazům, které byly uvedeny nebo předloženy takto opožděně, to znamená po uplynutí lhůty stanovené námitkovým oddělením, a případně poprvé před odvolacím senátem. Článek 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009 tím, že upřesňuje, že Úřad „nemusí“ přihlížet ke skutečnostem a důkazům, které byly uvedeny či předloženy opožděně, přiznává Úřadu širokou posuzovací pravomoc k rozhodnutí, které musí v tomto smyslu odůvodnit, zda je třeba k těmto důkazům přihlédnout, či nikoliv.

Důvody právní jistoty a řádného úředního postupu svědčí ve prospěch posuzovací pravomoci Úřadu pro účely přihlédnutí ke skutečnostem a důkazům opožděně předloženým účastníky řízení. Taková pravomoc totiž může přispět k tomu, aby se předešlo zápisům ochranných známek, jejichž užívání by mohlo být následně úspěšně zpochybněno v řízení o neplatnosti nebo v řízení o porušení práv z duševního vlastnictví.

Ze znění čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009 přitom vyplývá, že opožděné uvedení nebo předložení skutečností a důkazů nemůže účastníku řízení, který tak učinil, přiznávat bezpodmínečné právo na to, aby bylo k takovým skutečnostem nebo důkazům ze strany Úřadu přihlédnuto. Případné zohlednění takových doplňujících důkazů ze strany Úřadu v žádném případě nepředstavuje „prospěch“ přiznaný některé ze stran, ale musí být výsledkem objektivního a odůvodněného výkonu posuzovací pravomoci, kterou čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009 tomuto orgánu svěřuje. Takto vyžadované odůvodnění je nutné tím spíše, když Úřad rozhodne o odmítnutí takto opožděně předložených důkazů.

Případné zohlednění opožděně předložených důkazů ze strany Úřadu může být zvláště odůvodněné, usoudí-li Úřad, že skutečnosti a důkazy předložené opožděně mohou být na první pohled skutečně relevantní, pokud jde o výsledek námitek podaných k Úřadu, a že stadium řízení, ve kterém dojde k tomuto opožděnému předložení, a okolnosti, které jej provázejí, takovému zohlednění nebrání.

(viz body 44–46, 57, 60, 62)

4.      Trojrozměrná povaha ochranné známky brání statickému dvojrozměrnému pohledu a vyžaduje dynamické trojrozměrné vnímání. Relevantní spotřebitel tak bude moci trojrozměrnou ochrannou známku v zásadě vnímat z několika stran. Pokud jde o důkazy o užívání takové ochranné známky, je tedy třeba je zohlednit nikoli jako vyobrazení jejího vzhledu ve dvou rozměrech, ale jako vyobrazení toho, jak ji vnímá relevantní spotřebitel ve třech rozměrech. Z toho vyplývá, že vyobrazení trojrozměrné ochranné známky ze strany a zezadu mohou v zásadě být skutečně relevantní pro účely posouzení skutečného užívání uvedené ochranné známky, a nelze je odmítnout pouze z důvodu, že nepředstavují vyobrazení zepředu.

(viz bod 65)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 71, 72)

6.      Článek 42 odst. 2 a 3 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství jakožto hmotněprávní ustanovení neobsahuje žádný požadavek na lhůtu stanovenou osobě, která podala námitky, aby předložila důkaz o užívání starší ochranné známky. Zamítnutí námitek z důvodu, že „takové důkazy nejsou předloženy“, tak vyplývá z meritorního posouzení týkajícího se poskytnutého důkazu, a nikoli z nedodržení procesní lhůty. Posuzovací pravomoc, kterou má Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) na základě čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009 k rozhodnutí, zda je třeba zohlednit důkazy před ním opožděně předložené, či nikoli, tedy čl. 42 odst. 2 a 3 tohoto nařízení dotčena být nemůže.

Pravidlo 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, stanoví, že má-li osoba, která podala námitky, předložit důkaz o užívání ochranné známky nebo doložit, jaké jsou řádné důvody pro její neužívání, vyzve ji Úřad, aby poskytla požadovaný důkaz ve lhůtě, kterou jí stanoví. Nepředloží-li osoba, která podala námitky, tento důkaz před uplynutím lhůty, Úřad námitky zamítne.

V tomto ohledu, i když ze znění pravidla 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95 vyplývá, že není-li ve lhůtě stanovené Úřadem předložen žádný důkaz o užívání dotyčné ochranné známky, musí Úřad v zásadě konstatovat neexistenci skutečného užívání starší ochranné známky z úřední povinnosti, takový závěr naopak neplatí v případě, že důkazy o tomto užívání v uvedené lhůtě předloženy byly. V tomto případě – a pokud se neukáže, že uvedené důkazy jsou irelevantní pro účely prokázání skutečného užívání ochranné známky – totiž řízení musí pokračovat. Úřad především musí, jak to stanoví čl. 42 odst. 1 nařízení č. 207/2009, vyzvat účastníky tak často, jak je to nezbytné, aby předložili ve stanovené lhůtě vyjádření ke sdělením, která jim zaslal, nebo ke sdělením ostatních účastníků. Pokud je v takovém kontextu následně konstatováno, že starší ochranná známka nebyla skutečně užívána, nedochází k tomuto konstatování na základě použití pravidla 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95, což je ustanovení, které má v podstatě procesní povahu, ale výlučně na základě použití hmotněprávního ustanovení obsaženého v článku 42 nařízení č. 207/2009.

Z předcházejícího zejména vyplývá, že předložení důkazů o užívání ochranné známky, které mají doplnit důkazy předložené ve lhůtě stanovené Úřadem podle pravidla 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95, je stále možné i po uplynutí uvedené lhůty, a že Úřadu nic nezakazuje přihlédnout k doplňujícím důkazům, které byly předloženy opožděně, když využije posuzovací pravomoc, kterou mu svěřuje čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009. Je tedy třeba dospět k závěru, že pravidlo 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95 nemůže bránit tomu, aby odvolací senát použil posuzovací pravomoc, již mu přiznává čl. 76 odst. 2 nařízení č. 207/2009, za účelem případného zohlednění doplňujících důkazů, které byly předloženy poprvé před ním.

(viz body 76–78, 82–86)

7.      V rámci výkonu posuzovací pravomoci Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) pro účely případného zohlednění opožděně předložených důkazů se vyžaduje, aby důkazy předložené po uplynutí lhůty stanovené námitkovým oddělením nebyly prvními a jedinými důkazy o užívání, ale aby se jednalo o „dodatečné“ či „doplňující“ důkazy, které mají doplnit relevantní důkazy předložené ve stanovené lhůtě. V tomto ohledu se nevyžaduje materiální spojitost doplňujících důkazů s důkazy, které byly předloženy dříve, ale vyžaduje se jejich inherentní relevance pro výsledek řízení u Úřadu.

Kromě toho případné zohlednění doplňujících důkazů o užívání ochranné známky, předložených po uplynutí lhůty stanovené v pravidle 22 odst. 2 nařízení č. 2868/95, kterým se provádí nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství, nutně nevyžaduje, aby pro dotyčnou osobu nebylo možné předložit tyto důkazy v uvedené lhůtě.

(viz body 89, 90, 95)