Věc T‑758/22
Puma SE
v.
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)
Rozsudek Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) ze dne 8. května 2024
„(Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – Zapsaný (průmyslový) vzor Společenství představující obuv – Starší (průmyslové) vzory Společenství – Důvody neplatnosti – Individuální povaha – Článek 25 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 6/2002“
1. (Průmyslové) vzory Společenství – Důvody neplatnosti – Nedostatek individuální povahy – (Průmyslový) vzor, který u informovaného uživatele nevyvolává celkový dojem, který se liší od celkového dojmu vyvolaného starším (průmyslovým) vzorem – Globální posouzení souhrnu prvků vyobrazených v (průmyslových) vzorech – Rozsah – Zohlednění toliko prvků, které jsou chráněny zpochybněným (průmyslovým) vzorem
[Nařízení Rady č. 6/2002, čl. 6 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 písm. b)]
(viz body 25–28, 34)
2. (Průmyslové) vzory Společenství – Důvody neplatnosti – Nedostatek individuální povahy – Zpřístupnění veřejnosti vedoucí ke zpřístupnění všech prvků (průmyslového) vzoru – Podmínky ochrany
[Nařízení Rady č. 6/2002, čl. 7 odst. 1 a čl. 25 odst. 1 písm. b)]
(viz bod 46)
Shrnutí
Tribunál se na základě žaloby, kterou zamítl, poprvé zabýval otázkou zohlednění prvků, pro které není požadována ochrana, a sice prvků, které nejsou předmětem ochrany staršího (průmyslového) vzoru a které byly v projednávané věci viditelné v podobě přerušovaných čar, při srovnání provedeném v rámci řízení o prohlášení neplatnosti založeném na nedostatku individuální povahy. Definoval tak ratio legis řízení o prohlášení neplatnosti založeného na tomto důvodu a meze ochrany staršího (průmyslového) vzoru.
Společnost Fujian Daocheng Electronic Commerce Co. Ltd požádala Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) o zápis (průmyslového) vzoru Společenství představujícího obuv. Společnost Puma SE, žalobkyně, podala návrh na prohlášení neplatnosti (průmyslového) vzoru založený na nedostatku individuální povahy(1) s ohledem na sedm starších (průmyslových) vzorů. Zrušovací oddělení však tento návrh zamítlo z důvodu, že zpochybněný (průmyslový) vzor má takovou individuální povahu. Stejně tak odvolací senát zamítl odvolání podané žalobkyní proti rozhodnutí zrušovacího oddělení.
Závěry Tribunálu
Úvodem Tribunál připomněl, že srovnání celkového dojmu vyvolaného kolidujícími (průmyslovými) vzory musí být provedeno s ohledem na celkový vzhled každého z těchto (průmyslových) vzorů a dále musí vycházet ze znaků zpřístupněných veřejnosti ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru a týkat se pouze těch znaků, které jsou chráněny tímto (průmyslovým) vzorem. Skutečnost, že ve starším (průmyslovém) vzoru jsou veřejnosti zpřístupněny doplňkové prvky, které nejsou obsaženy ve zpochybněném (průmyslovém) vzoru, je pro srovnání dotčených (průmyslových) vzorů irelevantní. Je tedy třeba určit, které prvky jsou skutečně chráněny zpochybněným (průmyslovým) vzorem.
Tribunál v první řadě uvedl, že za účelem srovnání (průmyslových) vzorů kolidujících v projednávané věci je třeba zohlednit všechny prvky skutečně chráněné zpochybněným (průmyslovým) vzorem, který představuje celou obuv tvořenou současně podešví a svrškem obuvi, a neomezit srovnání pouze na vzhled podešví, přičemž podešev je jedinou součástí chráněnou starším (průmyslovým) vzorem. Přezkum důvodu neplatnosti spočívajícího v nedostatku individuální povahy není totiž zasazen do logiky ochrany staršího práva, ale spočívá pouze v určení, zda zpochybněný (průmyslový) vzor splňuje podmínky zápisu(2). Vycházet z chráněných znaků staršího (průmyslového) vzoru, namísto znaků zpochybněného (průmyslového) vzoru, by přitom znamenalo vyloučit ze srovnání prvky zpochybněného (průmyslového) vzoru, které jsou chráněny, a v důsledku toho neověřit, zda tento (průmyslový) vzor jako celek splňuje podmínky ochrany.
Kromě toho, i když není vyloučeno, že při srovnání (průmyslových) vzorů mohou v rámci celkového dojmu, který každý z nich vyvolává, dominovat určité znaky výrobků nebo částí dotyčných výrobků, měl Tribunál za to, že v projednávaném případě nebyl důvod se domnívat, že z ryze vzhledového hlediska podešev představuje pro informovaného uživatele znak, který převažuje nad zbývající částí obuvi, a že proto bude celkovému dojmu z dotčených (průmyslovými) vzorů dominovat podešev.
V druhé řadě Tribunál zkoumal, zda lze vzhled svršku obuvi ve starších (průmyslových) vzorech při srovnání celkových dojmů vyvolaných kolidujícími (průmyslovými) vzory rovněž zohlednit, navzdory skutečnosti, že se nejedná o znaky, pro které byla ochrana požadována. Tribunál v tomto ohledu poznamenal, že posouzení individuální povahy (průmyslového) vzoru spočívá v určení, zda celkový dojem, který u informovaného uživatele vyvolává, jej významně odliší od dojmu, který na něj učiní portfolio stávajících (průmyslových) vzorů. V rámci řízení o prohlášení neplatnosti založeného na tomto důvodu je totiž jedinou funkcí staršího (průmyslového) vzoru ukazovat předchozí stav, který odpovídá portfoliu stávajících (průmyslových) vzorů týkajících se dotčeného výrobku, které byly zpřístupněny veřejnosti ke dni podání přihlášky dotčeného (průmyslového) vzoru. Příslušnost staršího (průmyslového) vzoru k uvedenému portfoliu stávajících (průmyslových) vzorů přitom vyplývá pouze z jeho zpřístupnění veřejnosti. Pro určení, zda lze prvky staršího (průmyslového) vzoru zohlednit, tedy není namístě vycházet z předmětu ochrany tohoto (průmyslového) vzoru, ale pouze z otázky, zda tyto prvky byly zpřístupněny veřejnosti(3). Mimoto k tomu, aby zpřístupnění (průmyslového) vzoru veřejnosti vedlo ke zpřístupnění všech jeho prvků, je nezbytné, aby tyto prvky byly při tomto zpřístupnění jasně a přesně viditelné.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci byly prvky starších (průmyslových) vzorů, pro které nebyla ochrana požadována, zpřístupněny veřejnosti a jsou dostatečně jasně a přesně viditelné, aby bylo možné vnímat vzhled svršku obuvi a jeho různých součástí, dospěl Tribunál k závěru, že tyto prvky lze zohlednit při posouzení individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru.