Kasační opravný prostředek podaný dne 16. dubna 2024 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 7. února 2024 ve věci T-146/22, Ryanair v. Komise (KLM II; Covid-19)

(Věc C-266/24 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: L. Flynn, J. Carpi Badía a M. Farley, jako zmocněnci)

Další účastníci řízení (odpůrci): Ryanair DAC, Francouzská republika, Nizozemské království, Société Air France, Air France-KLM, Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV

Návrhová žádání

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

vyhověl kasačnímu opravnému prostředku a napadený rozsudek zrušil;

využil své pravomoci vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, kterou mu přiznává druhá věta čl. 61 odst. 1 statutu Soudního dvora;

podpůrně vrátil věc Tribunálu, aby rozhodl o dosud nepřezkoumaných žalobních důvodech; a

rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později, vrátí-li věc Tribunálu nebo aby uložil Ryanair náhradu nákladů řízení, rozhodne-li ve věci.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka předkládá dva důvody kasačního opravného prostředku.

Zaprvé má za to, že Tribunál nesprávně vymezil, kdy je příjem podpory omezen jen na jednu nebo několik entitu ve skupině společností pro účely pravidel Evropské unie o státních podporách. Tribunál se podle ní dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že skutečnosti, které naznačují, že (i) Air France-KLM, jako poslední mateřská společnost, obecně může vykonávat určitou kontrolu nad společnostmi Société Air France (Air France) a Koninklijke Luchtvaart Maatschappij (KLM) a jejich dceřinými společnostmi; a že (ii) existuje určitý stupeň integrace, koordinace a spolupráce mezi společnostmi Air France, Air France-KLM a KLM, jsou dostatečné k prokázání toho, že společnosti Air France-KLM a Air-France měly skutečně prospěch z podpory, a že tedy mají být považovány za příjemce pro účely pravidel Evropské unie o státních podporách, za situace, v níž podmínky poskytnutí podpory bránily tomu, aby podpora byla použita ve prospěch společností Air France-KLM a Air France.

Zadruhé má navrhovatelka za to, že Tribunál neoprávněně nahradil posouzení Komise svým vlastním posouzením, když určil, že jen některé společnosti v rámci skupiny Air France-KLM Group jsou příjemci podpory – což je oblast, o které soudy Evropské unie rozhodly, že vyžaduje komplexní ekonomické posouzení, a ve vztahu k níž má Komise širokou diskreční pravomoc – aniž náležitě stanovil, že posouzení Komise bylo stiženo vadou spočívající ve zjevně nesprávném posouzení.

____________