Věc T-73/04
Le Carbone Lorraine
v.
Komise Evropských společenství
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody − Trh výrobků na bázi uhlíku a grafitu k elektrickým a mechanickým aplikacím − Pokyny o metodě stanovování pokut − Závažnost a délka trvání protiprávního jednání − Polehčující okolnosti − Spolupráce během správního řízení − Zásada proporcionality − Zásada rovného zacházení“
Shrnutí rozsudku
1. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Komplexní protiprávní jednání
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A)
2. Hospodářská soutěž – Pravidla Společenství – Protiprávní jednání – Pokuty – Jednota protiprávních jednání
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2)
3. Hospodářská soutěž – Pravidla Společenství – Uplatnění ze strany Komise – Autonomie ve vztahu k posouzením provedeným orgány třetích států
[Článek 3 odst. 1 písm. g) ES a článek 81 ES]
4. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Zohlednění účinků celkového protiprávního jednání
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2)
5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Stanovení cen – Povinnost Komise při posouzení dopadu protiprávního jednání vycházet z hospodářské soutěže, která by existovala, kdyby nedošlo k protiprávnímu jednání
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A)
6. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Závažnost účasti každého podniku
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)
7. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Celkový obrat dotyčného podniku – Obrat dosažený zbožím, jež je předmětem protiprávního jednání
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2)
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Rozhodnutí ukládající pokuty – Povinnost uvést odůvodnění
(Článek 253 ES; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)
9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Odrazující povaha – Obecný požadavek, kterým se musí Komise řídit během celého postupu stanovování pokuty
(Nařízení Rady č. 17, článek 15; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A)
10. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Zavedení programu slučitelnosti s pravidly hospodářské soutěže Společenství
(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 17, článek 15; sdělení Komise 98/C 9/03)
11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Pasivní nebo následovnická role podniku
(Nařízení Rady č. 17, článek 15; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3 první odrážka)
12. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti
(Nařízení Rady č. 17, článek 15; nařízení Komise č. 2842/98; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3)
13. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Polehčující okolnosti – Jednání odchylující se od dohodnutého jednání v rámci kartelové dohody
(Nařízení Rady č. 17, článek 15; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3 druhá odrážka)
14. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Polehčující okolnosti – Ukončení protiprávního jednání před zásahem Komise
(Nařízení Rady č. 17, článek 15; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3 třetí odrážka)
15. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti – Snížení výše pokuty na základě spolupráce umožňující stanovit stupeň účasti jiného podniku
(Nařízení Rady č. 17, článek 15; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3, šestá odrážka)
16. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Snížení výše pokuty na základě spolupráce dotčeného podniku
(Nařízení Rady č. 17; sdělení Komise 96/C 207/04, bod D odst. 2)
17. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Finanční situace dotyčného podniku
(Nařízení Rady č. 17, článek 15)
1. V rámci použití článku 81 ES může být nutné vymezit relevantní trh za účelem zjištění, zda může dohoda ovlivnit obchod mezi členskými státy a zda jejím cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu. V důsledku toho má Komise povinnost vymezit relevantní trh v rozhodnutí přijatém podle článku 81 ES pouze v případě, že bez takového vymezení není možné zjistit, zda dotčená dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě je s to ovlivnit obchod mezi členskými státy a zda má za cíl nebo výsledek vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu.
Komise není povinna vymezit relevantní výrobkové trhy, aby posoudila závažnost protiprávního jednání, pro každou kategorii dotčených výrobků. V souladu s pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO je totiž při hodnocení závažnosti protiprávního jednání především třeba brát v úvahu jeho povahu, skutečný dopad na trh, pokud jej lze měřit, a velikost relevantního zeměpisného trhu. Přitom Komise nemá na základě pokynů žádnou povinnost specificky analyzovat dopad kartelové dohody pro každou kategorii dotčených výrobků. Navíc, v případě jediného komplexního protiprávního jednání týkajícího se několika výrobků není Komise povinna provést samostatnou analýzu každého prvku protiprávního jednání ani rozdělit pokutu mezi tyto jednotlivé prvky, stejně jako není povinna posuzovat závažnost každého protiprávního jednání, ukládá-li jedinou pokutu podniku, který se dopustil několika protiprávních jednání, přičemž tento závěr krom toho neumožňuje svévolné kolektivní potrestání podniků účastnících se kartelové dohody.
V souladu s bodem 1 A šestým pododstavcem výše uvedených pokynů může omezená přítomnost na trhu případně vést k nižší výchozí částce pokuty v rámci „rozdílného zacházení“ s podniky zapojenými do kartelové dohody. Relativní závažnost účasti každého z dotčených podniků musí být navíc posuzována Komisí při případném přezkumu polehčujících okolností.
(viz body 36, 45–46, 48–52)
2. V rámci použití článku 81 ES může Komise zahájit jediné řízení pro jednání týkající se více různých výrobků, přičemž takové řízení může vést k přijetí jediného rozhodnutí konstatujícího, že se podnik dopustil několika různých protiprávních jednání, a ukládajícího mu odpovídající počet různých pokut, z nichž každá musí respektovat meze stanovené čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17. Domnívá-li se Komise, že vzhledem především k fungování dotčené kartelové dohody jsou všechny výrobky, kterých se týká řízení, předmětem jediného komplexního protiprávního jednání, může přijmout jediné rozhodnutí ukládající každému dotyčnému podniku jedinou pokutu, přičemž tato volba není „nelogická“ ani v rozporu se zásadou řádné správy.
(viz body 56, 63–66)
3. Komise, která odpovídá za provádění a směr soutěžní politiky Společenství, nemůže být nucena přebírat praxi orgánů třetích států odpovědných za ochranu volné hospodářské soutěže. Výkon pravomocí těchto orgánů v rámci jejich územní působnosti se totiž řídí vlastními požadavky uvedených států. Skutečnosti, které jsou základem právních řádů jiných států v oblasti hospodářské soutěže, nezahrnují jen specifické účely a cíle, ale vedou též k přijetí konkrétních hmotněprávních pravidel, jakož i k rozmanitým právním důsledkům ve správní, trestněprávní nebo občanskoprávní oblasti, pokud orgány těchto států prokázaly protiprávní jednání porušující pravidla použitelná v oblasti hospodářské soutěže. Právní situace je naproti tomu zcela jiná, když se na podnik v oblasti hospodářské soutěže vztahuje výlučně právo Společenství a právo jednoho nebo několika členských států, tedy když se kartelová dohoda omezuje výlučně na oblast územní působnosti právního řádu Evropského společenství.
Z toho plyne, že cílem Komise při ukládání sankce za nedovolené chování podniku, i když má původ v kartelové dohodě mezinárodní povahy, je ochrana volné hospodářské soutěže na společném trhu, která je podle čl. 3 odst. 1 písm. g) ES jedním ze základních cílů Společenství. Z důvodu specifičnosti hodnot chráněných právem na úrovni Společenství se posouzení Komise při výkonu jejích pravomocí v této oblasti mohou značně odlišovat od posouzení provedených orgány třetích států.
(viz body 57–60)
4. Jestliže má Komise za to, že veškeré dohody nebo jednání ve vzájemné shodě představují jediné komplexní protiprávní jednání, není pro účely stanovení výchozí částky pokut povinna provádět konkrétní přezkum protiprávního jednání na každém z relevantních trhů ani zohlednit skutečné chování, tak jak ho sám tento podnik popisuje, neboť přihlížet lze pouze k účinkům protiprávního jednání jako celku.
(viz body 80, 89–90, 95, 97, 102)
5. Komise má při posuzování konkrétního dopadu protiprávního jednání na trh vycházet z hospodářské soutěže, která by normálně existovala, kdyby nedošlo k protiprávnímu jednání.
Co se týče kartelové dohody o cenách, Komise může legitimně vyvozovat, že protiprávní jednání mělo účinky v důsledku toho, že účastníci kartelové dohody přijali opatření, aby uplatňovali dohodnuté ceny, například tím, že je oznámili zákazníkům, dali svým zaměstnancům pokyny využívat je jako základ jednání a dohlíželi na jejich uplatnění svými konkurenty a svými vlastními prodejními místy. Pro učinění závěru o dopadu na trh totiž stačí, aby dohodnuté ceny sloužily jako základ pro stanovení cen individuálních transakcí, a omezovaly tak vyjednávací prostor pro zákazníky.
Naproti tomu nemůže být od Komise vyžadováno, je-li prokázáno provádění kartelové dohody, aby systematicky prokazovala, že dohody skutečně umožnily dotčeným podnikům dosáhnout vyšší úrovně cen transakcí než té, která by nastala, kdyby dohoda neexistovala. V tomto ohledu teze, podle které může být zohledněno za účelem určení závažnosti protiprávního jednání pouze to, že úroveň cen transakcí by byla odlišná, kdyby nedošlo ke koluzi, nemůže být přijata. Mimoto by bylo nepřiměřené vyžadovat takový důkaz, který by pohltil značné prostředky, vzhledem k tomu, že vyžaduje provedení hypotetických výpočtů založených na hospodářských modelech, jejichž přesnost je pouze obtížně ověřitelná soudem a jejichž neomylná povaha není nijak prokázána.
Pro posouzení závažnosti protiprávního jednání je rozhodující, zda účastníci kartelové dohody učinili vše, co bylo v jejich moci, aby svým záměrům dali konkrétní výsledek. Tito účastníci nemohou obrátit ve svůj prospěch vnější faktory, které překazily jejich úsilí, a považovat je za skutečnosti odůvodňující snížení pokuty.
Komise se tedy může při závěru o existenci dopadu na trh oprávněně opřít o provádění kartelové dohody, a to aniž by bylo nezbytné přesně změřit rozsah tohoto dopadu.
Za předpokladu, že by skutečný dopad kartelové dohody nebyl Komisí právně dostačujícím způsobem prokázán, může být přesto kvalifikace protiprávního jednání jako „velmi závažného“ vhodná. Všechny tři aspekty, které je nutné zohlednit při posouzení závažnosti protiprávního jednání na základě pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO a kterými jsou povaha protiprávního jednání, jeho skutečný dopad na trh, pokud jej lze měřit, a velikost dotyčného zeměpisného trhu, totiž nemají v rámci globálního přezkumu stejnou váhu. Povaha protiprávního jednání hraje prvořadou roli zejména pro charakterizování „velmi závažných“ protiprávních jednání. V tomto ohledu vyplývá z popisu velmi závažných protiprávních jednání v uvedených pokynech, že dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je zejména stanovení cen, mohou být již na základě své vlastní povahy kvalifikovány jako „velmi závažné“, aniž by bylo nezbytné, aby se taková jednání vyznačovala zvláštním dopadem nebo zeměpisným rozsahem. Tento závěr je podpořen skutečností, že ačkoliv popis závažných protiprávních jednání uvádí výslovně dopad na trh a účinky v rozsáhlých oblastech společného trhu, popis velmi závažných protiprávních jednání naproti tomu žádný požadavek konkrétního dopadu na trh ani účinků ve zvláštní zeměpisné oblasti neuvádí.
(viz body 83–87, 91)
6. V rámci stanovení výše pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže na základě pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO je třeba odlišovat posouzení závažnosti protiprávního jednání, které slouží ke stanovení výchozí částky pokuty, od posouzení závažnosti účasti každého z dotčených podniků na protiprávním jednání, přičemž posledně uvedená otázka musí být posuzována v rámci případného uplatnění přitěžujících nebo polehčujících okolností.
(viz bod 100)
7. Komise není při stanovení výše pokut podle závažnosti a délky trvání protiprávního jednání povinna provádět svůj výpočet z částek založených na obratu dotčených podniků, a konkrétněji na obratu dosaženém s dotčenými výrobky. Ačkoliv nelze popřít, že tento obrat může představovat vhodný základ pro posouzení narušení hospodářské soutěže na trhu dotčených výrobků, jakož i váhy jednotlivých účastníků kartelové dohody ve vztahu k dotčeným výrobkům, nemění to nic na tom, že tento poznatek zdaleka nepředstavuje jediné kritérium, na základě kterého musí Komise posuzovat závažnost protiprávního jednání. Tomuto poznatku by byl v důsledku omezení posouzení přiměřenosti výchozí částky pokuty na porovnání uvedené částky a obratu z prodeje dotčených výrobků přiznán nepřiměřený význam. Povaha protiprávního jednání, jeho konkrétní dopad, zeměpisný rozsah dotčeného trhu a nezbytný odrazující účinek pokuty jsou rovněž prvky, které mohou odůvodňovat výše uvedenou částku.
(viz body 114, 118–119)
8. Co se týče stanovení pokut z důvodu porušení práva hospodářské soutěže, Komise splní svou povinnost uvést odůvodnění, jestliže ve svém rozhodnutí uvede posuzované skutečnosti, které jí umožnily vymezit závažnost a délku trvání spáchaného protiprávního jednání, aniž by byla povinna v něm uvádět podrobnější popis nebo číselné údaje týkající se způsobu stanovení pokuty. Uvedení číselných údajů týkajících se způsobu stanovení pokut, ať jsou takové údaje jakkoli užitečné, není pro dodržení povinnosti uvést odůvodnění nezbytné.
Pokud jde o odůvodnění výchozích částek pokut v absolutním vyjádření, pokuty představují nástroj politiky hospodářské soutěže Komise, která musí mít možnost disponovat prostorem pro uvážení při stanovení jejich výše, aby mohla usměrnit jednání podniků ve smyslu dodržování pravidel hospodářské soutěže. Navíc je třeba vyloučit, aby pokuty byly hospodářskými subjekty lehce předvídatelné. Tudíž nelze požadovat, aby Komise poskytla v tomto ohledu jiné prvky odůvodnění než ty, jež se týkají závažnosti protiprávního jednání.
(viz body 129–130)
9. Jelikož je odrazení cílem pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže, požadavek zajistit toto odrazení je obecným požadavkem, jímž se má Komise řídit při stanovení pokut, a nutně nevyžaduje, aby v rámci tohoto stanovení byla vyhrazena zvláštní etapa pro celkové posouzení všech okolností relevantních pro účely dosažení tohoto cíle.
Pro účely zohlednění cíle odrazení Komise v pokynech o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO nedefinovala metodu či jednotlivá kritéria, jejichž konkrétní výčet by mohl být závazný. Bod 1 A čtvrtý pododstavec pokynů zmiňuje v kontextu údajů týkajících se závažnosti protiprávního jednání pouze nutnost stanovení výše pokuty na úrovni, která jí zaručuje dostatečně odrazující povahu.
(viz body 131–132)
10. Ačkoliv je důležité, aby podnik přijal opatření k zabránění novým porušením práva hospodářské soutěže Společenství v budoucnu ze strany svých zaměstnanců, například zavedením programu souladu s pravidly hospodářské soutěže, přijetí takových opatření nemění nic na existenci konstatovaného protiprávního jednání. V rámci stanovení výše pokuty uložené za porušení pravidel hospodářské soutěže není tedy Komise povinna zohlednit takový poznatek ani jako polehčující okolnost, ani v rámci zohlednění odrazujícího účinku pokuty, a fortiori představuje-li dotčené protiprávní jednání zjevné porušení článku 81 ES. V tomto ohledu není rozhodující okolnost, že taková opatření byla podnikem zavedena před zásahem Komise. Mimoto je nemožné určit stupeň účinnosti vnitřních opatření přijatých podnikem k zabránění novému porušení práva hospodářské soutěže Společenství.
(viz body 143–144, 231)
11. Je-li prokázána „výlučně pasivní nebo následovnická role“ podniku v uskutečňování protiprávního jednání, představuje polehčující okolnost v souladu s bodem 3 první odrážky pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO, neboť je upřesněno, že tato pasivní role předpokládá zaujetí „rezervovaného postoje“ dotčeným podnikem, tedy neexistenci aktivní účasti při vypracování protisoutěžní dohody nebo protisoutěžních dohod.
Mezi skutečnostmi, které mohou ukazovat na pasivní roli podniku v kartelové dohodě, lze zohlednit výrazně sporadičtější účast podniku na schůzkách ve srovnání s běžnými účastníky kartelové dohody, jakož i jeho opožděný vstup na trh, který je předmětem protiprávního jednání, bez ohledu na délku trvání jeho účasti na něm, nebo také existenci výslovných prohlášení učiněných v tomto smyslu zástupci ostatních podniků, které se účastnily protiprávního jednání. Nepostačuje tedy, aby dotčený podnik zaujal „rezervovaný postoj“ v průběhu některých období kartelové dohody nebo s ohledem na některá ujednání kartelové dohody. Mimoto, přístup spočívající v oddělení posouzení postoje podniku v závislosti na předmětu dotčených dohod nebo jednání ve vzájemné shodě se zdá být přinejmenším teoretický, pokud jsou tyto dohody nebo jednání součástí obecné strategie určující hlavní směry jednání účastníků kartelové dohody na trhu a omezující jejich obchodní svobodu, přičemž jejím účelem je sledování totožného protisoutěžního cíle a jediného hospodářského cíle, tedy narušení normálního vývoje cen a omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu.
Krom toho skutečnost, že podnik ukončil svoji účast v kartelové dohodě pouze o několik měsíců dříve než ostatní účastníci kartelové dohody, neodůvodňuje snížení výše pokuty na základě polehčující okolnosti související s „výlučně pasivní nebo následovnickou roli v uskutečňování protiprávního jednání“.
(viz body 163–164, 179–180, 184)
12. Použije-li Komise v rozhodnutí způsob uvedený v pokynech o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO a shledá-li neexistenci polehčujících okolností pro dotyčný podnik, je přípustné, aby tento podnik požadoval, aby mu soud Společenství přiznal polehčující okolnosti a následně snížil výši pokuty, i když to ve své odpovědi na oznámení námitek nepožadoval.
Článek 4 nařízení č. 2842/98 o slyšení stran v určitých jednáních podle článků [81 ES] a [82 ES], který stanoví, že strany, které si přejí vyjádřit se k výhradám vzneseným proti nim, tak učiní písemně a mohou v písemném vyjádření přednést vše, co pokládají za účelné pro svou obhajobu, totiž od podniků, jimž je oznámení námitek určeno, nevyžaduje, aby specificky formalizovaly návrhy na uznání polehčující okolnosti.
Mimoto je oznámení námitek přípravným aktem k rozhodnutí, kterým se řízení uzavírá a ve kterém Komise rozhoduje o odpovědnosti podniků a případně o sankcích, které je jim třeba uložit.
Při stanovení výše pokuty musí vzít Komise v úvahu všechny okolnosti projednávané věci, zejména závažnost a délku trvání protiprávního jednání, což jsou dvě kritéria výslovně uvedená v čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17. Pokud se protiprávního jednání dopustilo více podniků, musí Komise přezkoumat závažnost účasti na protiprávním jednání každého z nich za účelem zjištění, zda v jejich případě existují přitěžující nebo polehčující okolnosti. Body 2 a 3 výše uvedených pokynů, od nichž se Komise nemůže odchýlit, stanoví upravení základní částky pokuty v závislosti na určitých přitěžujících a polehčujících okolnostech, které se týkají jednotlivých dotčených podniků.
(viz body 188–194)
13. Pro určení, zda podniku má být na základě praktického neprovádění dohod o protiprávním jednání ve smyslu bodu 3 druhé odrážky pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO přiznána polehčující okolnost, je důležité ověřit, zda se podnik během období, v průběhu kterého se k uvedeným dohodám připojil, skutečně zdržel jejich provádění tím, že přijal soutěžní jednání na trhu, nebo přinejmenším, zda se bránil povinnostem k provedení kartelové dohody tak jednoznačně a důrazně, že tím bylo narušeno její samotné fungování.
(viz bod 196)
14. Podniku, který se účastnil porušení práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže, nelze přiznat polehčující okolnost na základě bodu 3 třetí odrážky pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO, jestliže ukončil dotčené protisoutěžní jednání po zásahu orgánů pro hospodářskou soutěž třetích států.
(viz bod 230)
15. Při stanovení výše pokuty za porušení práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže je snížení pokuty z důvodu spolupráce ve správním řízení odůvodněno, pouze pokud chování dotčeného podniku umožnilo Komisi shledat existenci protiprávního jednání s menšími obtížemi a případně jej ukončit.
Poskytnutí informací, které Komisi umožnily v průběhu řízení pečlivěji posoudit stupeň spolupráce jednoho z podniků účastnících se kartelové dohody za účelem stanovení výše jeho pokuty, a které tedy Komisi usnadnily její úlohu při šetření, může představovat „účinnou spolupráci mimo oblast působnosti sdělení o spolupráci“ ve smyslu bodu 3 šesté odrážky pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO.
Nicméně, jelikož se uvedené informace musejí týkat protisoutěžních jednání, která jsou předmětem šetření, informace vážící se k jinému území, než které je předmětem šetření, nelze zohlednit.
(viz body 238–239, 253)
16. Komise má široký prostor pro uvážení ohledně metody stanovení pokut za porušení práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže a v tomto ohledu může vzít v potaz celou řadu okolností, mezi něž patří i spolupráce dotčených podniků v průběhu šetření vedeného službami tohoto orgánu. Rovněž má v tomto ohledu široký prostor pro uvážení při posuzování kvality a užitečnosti podnikem poskytnuté spolupráce, zejména pak v porovnání s přispěním ostatních podniků. Vzhledem k této posuzovací pravomoci, která se projevuje zejména uvedením, ve sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod, rozpětí od 10 do 50 % pro poskytnuté snížení, maximální snížení ve výši 50 % nelze automaticky vyvodit z konstatování naplnění podmínek stanovených v bodě D odst. 2 první a druhé odrážce uvedeného sdělení.
Komise může založit své posouzení výše snížení jednak na skutečnosti, že důkazy poskytnuté dotčeným podnikem mají pouze malou přidanou hodnotu s ohledem na důkazy, kterými již Komise disponuje, a jednak že uvedený podnik zahájil spolupráci poté, co obdržel žádost o informace podle článku 11 nařízení č. 17.
Jednak je totiž základem pro snížení pokut v případě spolupráce podniků podílejících se na protiprávním jednání porušujícím právo Společenství v oblasti hospodářské soutěže úvaha, podle níž taková spolupráce usnadňuje úlohu Komise směřující k určení existence protiprávního jednání a k jeho případnému ukončení. Komise tedy nemůže odhlédnout od užitečnosti poskytnuté informace, která nezbytně závisí na důkazech, které již měla k dispozici. V tomto ohledu, je-li základním rozdílem mezi body B, C a D sdělení o spolupráci užitečnost poskytnuté informace, Komise může kritérium užitečnosti použít k rozhodnutí o výši snížení pro každou kategorii snížení pokuty stanovenou uvedenými body.
A dále, v rámci celkového posouzení může Komise zohlednit skutečnost, že jí podnik předal dokumenty až po obdržení žádosti o informace, aniž by však tato skutečnost mohla být považována za určující pro snížení významu spolupráce poskytnuté podnikem na základě bodu D odst. 2 první odrážky sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod.
(viz body 271–274, 276–277, 279, 283)
17. Komise sice není povinna při stanovení výše pokuty za porušení práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže zohlednit ztrátovou finanční situaci dotyčného podniku, jelikož uznání takové povinnosti by vedlo k udělení neodůvodněné soutěžní výhody podnikům, které jsou méně přizpůsobené podmínkám trhu, může se nicméně rozhodnout snížit výši pokuty z důvodu závažných finančních problémů ve spojení s několika nedávnými případy uložení pokut za porušení práva hospodářské soutěže, kterých se podnik dopustil současně, a mít tak za to, že k zajištění účinného odrazení není nezbytné uložit uvedenému podniku celkovou částku pokuty.
(viz body 308, 314–315)