Žaloba podaná dne 11. října 2010 - Francie v. Komise

(Věc T-488/10)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues a N. Rouam, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

zrušit napadené rozhodnutí v celém rozsahu,

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se dožaduje zrušení rozhodnutí Evropské komise K(2010) 5229 ze dne 28. července 2010 o částečném zrušení příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na základě jednotného programového dokumentu cíle 1 pro strukturální pomoc Společenství v oblasti Martiniku ve Francii. Toto rozhodnutí zrušuje veškerou účast EFRR, která byla poskytnuta ve prospěch velkého projektu "Village de vacances Club Méditerranée-Les Boucaniers" ve výši 12 460 000 eur.

Žalobkyně na podporu své žaloby vznáší čtyři žalobní důvody.

Ve svém prvním žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise porušila čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 93/37/EHS ze dne ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky¹ tím, že se domnívala, že veřejné zakázky na dodávky, které byly uzavřeny pro obnovu a rozšíření "Club Méditerranée-Les Boucaniers", představovaly veřejné zakázky na dodávky přímo subvencované ve výši přesahující 50 % veřejnými zadavateli. Tyto zakázky totiž byly subvencovány pouze do výše 29,92 % nákladů projektu. Daňové úlevy, které byly soukromým společnostem poskytnuty na základě jejich investic do projektu údajně nemohou představovat subvenci ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 93/37/EHS.

Ve svém druhém žalobním důvodu, který se dělí na dvě části, žalobkyně tvrdí, že Komise porušila čl. 2 odst. 2 směrnice 93/37/EHS tím, že se domnívá, že veřejné zakázky na dodávky pro obnovu a rozšíření "Club Méditerranée-Les Boucaniers" týkaly výstavby sportovních, rekreačních a volnočasových zařízení ve smyslu tohoto ustanovení.

Na jedné straně má žalobkyně za to, že Komise měla zohlednit Všeobecnou klasifikaci ekonomických činností v rámci Evropských společenství (NACE), stanovenou nařízením č. 3037/90², na kterou odkazuje čl. 2 odst. 2 směrnice 93/37/EHS. Tato klasifikace rozlišuje na jedné straně ubytovací a restaurační činnosti a na druhé straně rekreační, kulturní a sportovní činnosti.

Na druhé straně se žalobkyně domnívá, že čl. 2 odst. 2 směrnice 93/37/EHS se týká veřejných zakázek, které svou povahou spadají do oblasti tradiční poptávky veřejných zadavatelů, a tudíž se vztahuje na sportovní, rekreační a volnočasová zařízení otevřená všem, a nikoli na zařízení, která jsou vyhrazena soukromým zákazníků.

Ve svém třetím žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise porušila povinnost uvést odůvodnění stanovenou v čl. 296 druhém pododstavci SFEU tím, že jasně a jednoznačně neuvedla důvody, ze kterých se práce na obnově a rozšíření "Club Méditerranée-Les Boucaniers" týkaly výstavby sportovních, rekreačních a volnočasových zařízení ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 93/37/EHS.

Ve svém čtvrtém žalobním důvodu žalobkyně podpůrně tvrdí, že Komise porušila zásadu proporcionality tím, že použila na subvenci EFRR opravnou sazbu ve výši 100 %, ačkoli práce týkající se sportovních a volnočasových zařízení představují méně než 10 % projektu.

____________

¹ - Úř. věst. L 199, s. 54; Zvl. vyd. 06/02, s. 163.

² - Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 177).