Věc C‑160/20
Stichting Rookpreventie Jeugd a další
v.
Staatssecretaris van Volksgezondheid, Welzijn en Sport
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank Rotterdam)
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. února 2022
„Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2014/40/EU – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Výrobky nerespektující maximální úrovně emisí – Zákaz uvádění na trh – Metoda měření – Cigarety s filtrem, v němž jsou větrací mikroprůduchy – Měření emisí na základě norem ISO – Normy nevyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie – Soulad s požadavky na vyhlášení stanovenými v čl. 297 odst. 1 SFEU, vykládaném ve světle zásady právní jistoty – Soulad se zásadou transparentnosti“
1. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Složky a emise – Maximální úrovně emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a jiných složek – Metody měření – Cigarety nerespektující maximální úrovně emisí – Měření emisí na základě norem ISO
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1)
(viz body 29–33, výrok 1)
2. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Složky a emise – Maximální úrovně emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a jiných složek – Metody měření – Cigarety nerespektující maximální úrovně emisí – Měření emisí na základě norem ISO – Nevyhlášení uvedených norem v Úředním věstníku Evropské unie – Neuplatnitelnost vůči jednotlivcům – Porušení zásady transparentnosti – Neexistence – Platnost s ohledem na nařízení č. 216/2013 a čl. 297 odst. 1 SFEU vykládaný ve světle zásady právní jistoty
(Článek 297 odst. 1 SFEU; nařízení Rady č. 216/2013; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1)
(viz body 35–38, 43–49, 51–53, výrok 2)
3. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Složky a emise – Maximální úrovně emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a jiných složek – Metody měření – Cigarety nerespektující maximální úrovně emisí – Měření emisí na základě norem ISO – Účast tabákového průmyslu na vypracování těchto norem – Platnost s ohledem na rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC)
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1)
(viz body 59–63, výrok 3)
4. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Složky a emise – Maximální úrovně emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a jiných složek – Metody měření – Cigarety nerespektující maximální úrovně emisí – Měření emisí na základě norem ISO – Posouzení platnosti směrnice s ohledem na studie provedené po jejím přijetí – Nepřípustnost – Platnost s ohledem na čl. 114 odst. 3 SFEU, rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku a články 24 a 35 Listiny
(Listina základních práv Evropské unie, články 24 a 35; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1)
(viz body 67–69, výrok 4)
5. Sbližování právních předpisů – Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových výrobků – Směrnice 2014/40 – Složky a emise – Maximální úrovně emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a jiných složek – Metody měření – Cigarety nerespektující maximální úrovně emisí – Měření emisí přizpůsobené vědeckému a technickému pokroku nebo mezinárodně dohodnutým normám – Zohlednění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví – Ověření přesnosti měření – Odpovědnost laboratoří schválených a sledovaných na vnitrostátní úrovni
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1)
(viz body 74–79, výrok 5)
Shrnutí
Cigarety s filtrem: metoda stanovená Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) pro určování maximálních úrovní emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého, na kterou odkazuje unijní právo, je platná a uplatnitelná vůči výrobcům cigaret
Jelikož však tato metoda nebyla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie, nelze ji obecně uplatňovat vůči jednotlivcům, jako jsou sdružení na ochranu zdraví spotřebitelů
V červenci a srpnu 2018 podala Stichting Rookpreventie Jeugd (Nadace pro prevenci užívání tabáku u mládeže, Nizozemsko) a čtrnáct dalších entit (dále jen „žalobci“) u Nederlandse Voedsel- en Warenautoriteit (Nizozemský úřad pro kontrolu potravin a spotřebního zboží) návrh na vydání příkazu. Žalobci uvedený orgán žádali, aby zajistil, že cigarety s filtrem nabízené spotřebitelům v Nizozemsku dodržují při svém užití v souladu se svým určením maximální úrovně emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého stanovené směrnicí 2014/40(1), a aby nařídil výrobcům, dovozcům a distributorům tabákových výrobků, aby cigarety s filtrem, které tyto maximální úrovně emisí nedodržují, stáhli z trhu.
Proti rozhodnutí o zamítnutí uvedeného návrhu žalobci podali správní odvolání ke státnímu tajemníkovi. Po zamítnutí tohoto odvolání podali žalobci žalobu k rechtbank Rotterdam (soud v Rotterdamu, Nizozemsko). Tvrdili, že čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40(2) nevyžaduje použít určitou metodu měření úrovní emisí a že mimo jiné z různých studií vyplývá, že ke stanovení přesných úrovní emisí z cigaret s filtrem užívaných v souladu s jejich určením by měla být použita jiná metoda měření („Canadian Intense“).
Rechtbank Rotterdam podal k Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se zejména platnosti čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 s ohledem na zásadu transparentnosti(3), několik ustanovení unijního práva(4), jakož i s ohledem na rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku(5).
Soudní dvůr svým rozsudkem, vydaným velkým senátem, potvrzuje platnost uvedeného ustanovení, přičemž má za to, že toto ustanovení je v souladu zejména se zásadami a ustanoveními unijního práva a mezinárodního práva, jichž se týká žádost o rozhodnutí o předběžné otázce(6).
Závěry Soudního dvora
Soudní dvůr zaprvé rozhodl, že podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 musí být maximální úrovně emisí, stanovené uvedenou směrnicí pro cigarety určené k uvedení na trh nebo vyrobené v členských státech, měřeny podle metod měření vyplývajících z norem ISO, na které uvedené ustanovení odkazuje. Směrnice totiž závazně odkazuje na uvedené normy ISO a nezmiňuje žádnou jinou metodu měření.
Zadruhé Soudní dvůr analyzoval platnost čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 nejprve z hlediska zásady transparentnosti. V tomto ohledu uvádí, že ačkoli uvedené ustanovení odkazuje na normy ISO, které nebyly vyhlášeny v Úředním věstníku, nestanoví žádné omezení týkající se přístupu k uvedeným normám, a to ani podmíněním tohoto přístupu podáním žádosti na základě ustanovení týkajících se přístupu veřejnosti k dokumentům evropských orgánů(7). Pokud jde dále o platnost čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 z hlediska nařízení č. 216/2013(8), Soudní dvůr poznamenal, že vnitřní legalitu této směrnice nelze na základě judikatury zkoumat z hlediska uvedeného nařízení. Konečně pokud jde o platnost čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 z hlediska čl. 297 odst. 1 SFEU(9), vykládaného ve světle zásady právní jistoty, Soudní dvůr uvádí, že unijní normotvůrce může, s ohledem na širokou posuzovací pravomoc, kterou má v rámci výkonu pravomocí, které jsou mu svěřeny, pokud jeho činnost předpokládá volby politické, ekonomické a sociální povahy a pokud má provést komplexní posouzení a hodnocení, v aktech, které přijímá, odkázat na technické normy vypracované normalizačním orgánem, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO).
Soudní dvůr nicméně uvádí, že zásada právní jistoty vyžaduje, aby odkaz na takové normy byl jasný, přesný a s předvídatelnými účinky, tak aby se dotčené osoby mohly orientovat v právních stavech a vztazích, na které se vztahuje unijní právní řád. V projednávané věci má Soudní dvůr za to, že vzhledem k tomu, že odkaz učiněný v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 na normy ISO tento požadavek splňuje a že uvedená směrnice byla vyhlášena v Úředním věstníku, pouhá okolnost, že uvedené ustanovení odkazuje na normy ISO, které nejsou v současnosti takto vyhlášeny, nemůže zpochybnit platnost tohoto ustanovení.
Pokud však jde o uplatnitelnost norem ISO vůči jednotlivcům, Soudní dvůr připomíná, že na základě zásady právní jistoty lze uvedené normy, které se staly závaznými prostřednictvím unijního legislativního aktu, uplatňovat obecně vůči jednotlivcům pouze tehdy, pokud byly samy vyhlášeny v Úředním věstníku. Při neexistenci vyhlášení norem, na které odkazuje čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40, v Úředním věstníku, nemohou jednotlivci obecně znát metody měření úrovní emisí stanovených uvedenou směrnicí pro cigarety. Naproti tomu, pokud jde o uplatnitelnost norem ISO vůči podnikům, Soudní dvůr zdůrazňuje, že v rozsahu, v němž uvedené podniky mají prostřednictvím vnitrostátních normalizačních orgánů přístup k úřednímu a autentickému znění norem uvedených v čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40, lze vůči nim uvedené normy uplatňovat.
Zatřetí, pokud jde o platnost čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 z hlediska čl. 5 odst. 3 rámcové úmluvy(10), Soudní dvůr uvádí, že posledně uvedené ustanovení nezakazuje jakoukoliv účast tabákového průmyslu na definování a uplatňování právní úpravy týkající se kontroly tabáku, ale má jen zabránit tomu, aby byla politika stran této úmluvy v oblasti kontroly tabáku ovlivňována zájmy tohoto průmyslu. Pouhá účast tabákového průmyslu na vypracování dotčených norem v rámci ISO tudíž nemůže zpochybnit platnost čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40.
Začtvrté, pokud jde o platnost čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/40 z hlediska požadavku na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví(11), jakož i z hlediska článků 24 a 35 Listiny(12), Soudní dvůr zdůrazňuje, že podle ustálené judikatury nemůže být platnost tohoto ustanovení směrnice 2014/40 posuzována na základě studií uvedených předkládajícím soudem v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Tyto studie totiž pocházejí z doby po 3. dubnu 2014, datu přijetí uvedené směrnice.
Zapáté a na posledním místě Soudní dvůr upřesňuje vlastnosti, které musí vykazovat metoda měření emisí z cigaret, která má být použita, za účelem ověření dodržení maximálních úrovní emisí stanovených směrnicí 2014/40 v případě, že odkaz učiněný v čl. 4 odst. 1 této směrnice na normy ISO nelze uplatňovat vůči jednotlivcům. Konstatuje, že tato metoda musí být vhodná, s ohledem na vědecký vývoj nebo mezinárodně dohodnuté normy, k měření úrovní emisí vypouštěných, když je cigareta používána v souladu s jejím určením, a jejím základem musí být vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, zejména v případě mladých lidí. Přesnost měření získaných touto metodou musí být ověřena laboratořemi schválenými a sledovanými příslušnými orgány členských států ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2014/40. Vnitrostátnímu soudu přísluší posoudit, zda metody skutečně používané pro měření úrovní emisí jsou v souladu se směrnicí 2014/40, bez ohledu na její čl. 4 odst. 1.