Žaloba podaná dne 14. srpna 2009 - Al-Faqih a MIRA v. Rada a Komise
(Věc T-322/09)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobci: Saad Al-Faqih a Movement for Islamic Reform in Arabia (Londýn, Spojené království) (zástupci: J. Jones, barrister a A. Raja, solicitor)
Žalované: Rada Evropské unie a Evropská komise
Návrhové žádání žalobců
zrušit v plném rozsahu nebo částečně nařízení Rady (ES) č. 881/2002
1 ve znění nařízení Komise (ES) č. 14/2005
2, č. 492/2007
3 a č. 1190/2005
4, anebo zrušit nařízení Komise č. 14/2005, č. 492/2007 a č. 1190/2005 v rozsahu, v němž se tato nařízení bezprostředně a osobně dotýkají žalobců, a.
uložit Radě anebo Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobci.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Svou žalobou se žalobci na základě článku 230 ES domáhají zrušení nařízení Rady č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem, ve znění nařízení Komise (ES) č. 14/2005 ze dne 5. ledna 2005, č. 492/2007 ze dne 3. května 2007, a č. 1190/2005 ze dne 20. července 2005, anebo zrušení nařízení Komise (ES) č. 14/2005, č. 492/2007, a č. 1190/2005, v rozsahu, v němž se dotýkají žalobců.
Žalobci byli zařazeni do konsolidovaného seznamu osob a organizací spojených s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem sestaveného výborem OSN pro sankce, jejichž prostředky a jiné finanční zdroje mají být zmrazeny. Evropská komise přijala tudíž nařízení (ES) č. 14/2005 a 1190/2005, jimiž byla doplněna jména žalobců do přílohy I nařízení Rady (ES) č. 881/2002 obsahující seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů na území EU. Záznam prvního žalobce, S. Al-Faqiha, byl později změněn nařízením Komise (ES) č. 492/2007.
Na podporu své žaloby uvádějí žalobci následující žalobní důvody:
Žalobci tvrdí, že zmrazení jejich prostředků stanovené napadenými nařízeními porušuje jejich základní lidská práva, a to právo být vyslechnut a právo na spravedlivý proces, jelikož nikdy nebyli Radou nebo Komisí informováni o důvodech svého zařazení do Přílohy I nařízení Rady (ES) č. 881/2002 a nikdy jim nebyly poskytnuty žádné důkazy odůvodňující zavedení omezujících opatření. Žalobci neměli tudíž možnost se hájit a napadnout rozhodnutí o zařazení na seznam u evropských soudů.
Žalobci dále uvádějí, že byla porušena jejich práva na ochranu vlastnictví, jelikož omezení takovéhoto práva na dobu neurčitou způsobené zmrazením jejich prostředků se rovná nepřiměřenému a netolerovatelnému zásahu do tohoto základního lidského práva.
____________1 - Nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (Úř. věst. L 139, s. 9; Zvl. vyd. 18/01, s. 294).2 - Nařízení Komise (ES) č. 14/2005 ze dne 5. ledna 2005, kterým se po čtyřicáté druhé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001 (Úř. věst. L 5, s. 10).3 - Nařízení Komise (ES) č. 492/2007 ze dne 3. května 2007, kterým se po sedmdesáté páté mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001 (Úř. věst. L 116, s. 5).4 - Nařízení Komise (ES) č. 1190/2005 ze dne 20. července 2005, kterým se po čtyřicáté osmé mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001 (Úř. věst. L 193, s. 27).