Žaloba podaná dne 28. května 2018 – Gas Natural v. Komise

(Věc T-328/18)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Gas Natural SDG, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: F. González Díaz a V. Romero Algarra, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil žalobu za přípustnou a vyhověl návrhovým žádáním směřujícím ke zrušení;

zrušil na základě článku 263 SFEU rozhodnutí Komise ze dne 27. listopadu 2017 ve věci SA.47912 (2017/NN), kterým bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU v souvislosti s environmentální investiční pobídkou Španělského království pro uhelné elektrárny;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutím napadeným v této věci bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU v souvislosti s environmentální investiční pobídkou Španělského království pro uhelné elektrárny.

Podle žalobkyně z napadeného rozhodnutí plyne, že Komise má pochybnosti, zda mezní hodnoty emisí uložené zařízením, které dostávají environmentální investiční pobídky, mají za cíl jednoduše uplatňovat úrovně ochrany vyžadované unijním právem, a konkrétně směrnicí 2001/80/ES, která se vztahuje na uhelné elektrárny. Pokud je tomu tak, tato pobídka by neměla žádné environmentální investiční účinky. Navíc, environmentální investiční pobídka by byla v rozporu se zásadou unijního práva v oblasti státních podpor, podle které členské státy nemohou poskytovat veřejnou podporu podnikům s tím účelem, aby uvedené podniky mohly plnit závazné unijní normy.

Na podporu žaloby vznáší žalobkyně dva důvody.

První důvod se zakládá na porušení povinnosti odůvodnění v rozsahu, v němž má opatření selektivní povahu.

V tomto ohledu se tvrdí, že Komise neuvádí žádné informace umožňující jasně a jednoznačně pochopit, proč má dotčené opatření selektivní povahu ve smyslu čl. 107 odst. 1 TFUE. Konkrétně Komise nevysvětlila, zda se uhelné elektrárny nacházejí ve skutkově a právně srovnatelné situaci s ostatními elektrárnami, a pokud ano, zda může dotčená pobídka zvýhodňovat „určité podniky či výrobce“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU ve srovnání s ostatními podniky nacházejícími se ve srovnatelné skutkové a právní situaci, s ohledem na cíl sledovaný dotčeným opatřením.

Druhý důvod, vznesený podpůrně, vychází z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU v rozsahu, v němž má opatření selektivní povahu.

Podpora poskytnutá uhelným elektrárnám na podporu investic není nijak selektivní, neboť dotčené podpory se omezují na srovnání podmínek všech významných investic po roce 1998, bez ohledu na technologie a/nebo bez ohledu na to, zda dotčené továrny jsou CCGTs nebo uhelné, přičemž částka podpory se určuje v závislosti na významu.

V každém případě, a to včetně případu, kdy závěry Komise učiněné v napadeném rozhodnutí byly správné, quod non, žalobkyně konstatuje, že s ohledem na její hospodářské okolnosti a právní situaci nejsou uhelné elektrárny ve skutkově a právně srovnatelné situaci jako elektrárny používající jiné druhy energie. Uhelné elektrárny založené před rokem 1998 totiž jako jediné musí vynakládat veliké investice na pokračování provozu, a bez uvedené podpory jsou odsouzeny ke skončení provozu, což ohrožuje bezpečí dodávek do španělského systému elektrické energie.

____________