Language of document : ECLI:EU:T:2009:120

USNESENÍ SOUDU

(kasační senát)

27. dubna 2009

Věc T-272/08 P

R

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek– Veřejná služba – Úředníci – Lhůta k podání kasačního opravného prostředku – Výchozí bod pro výpočet lhůty – Opožděnost – Zjevně nepřípustný kasační opravný prostředek“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 6. března 2008, R bis v. Komise (F‑105/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), který směřuje ke zrušení tohoto usnesení.

Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá jako zjevně nepřípustný. R ponese vlastní náklady řízení.

Shrnutí

1.      Řízení – Doručování – Doručování telefaxem – Porucha telefaxu příjemce – Doručování prostřednictvím pošty na základě telefonického vyrozumění

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 99 odst. 1 první odrážka a odst. 2)

2.      Řízení – Doručování – Doručování telefaxem – Porucha telefaxu příjemce – Doručování prostřednictvím pošty bez telefonického vyrozumění

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 4)

3.      Řízení – Doručování – Doručování poštou – Nevyvratitelnost domněnky zavedené čl. 99 odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu,

(Jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 99 odst. 2)

4.      Řízení – Lhůty – Prekluze – Vyšší moc – Pojem

(Statut Soudního dvora, článek 45 a příloha I, čl. 9 první pododstavec; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 99 odst. 2)

1.      Neuvedl-li navrhovatel pro účely řízení před Soudem pro veřejnou službu adresu pro doručování v Lucemburku, ale uvedl-li pro účely doručování spojeného s uvedeným řízením číslo telefaxu, jakož i číslo telefonu, považují se rozsudek nebo usnesení, jímž se ukončuje řízení, podle čl. 99 odst. 1 první odrážky a odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu za řádně doručené v den uvedený na doručence doporučené zásilky obsahující ověřený stejnopis uvedeného rozsudku nebo usnesení, pokud byl navrhovatel v souladu s čl. 99 odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu o tomto zaslání vyrozuměn kanceláří Soudu pro veřejnou službu a neuvědomil-li uvedenou kancelář ve lhůtě tří týdnů od tohoto vyrozumění, že mu doručovaná zásilka nedošla. Předmětné vyrozumění lze provést telefonicky na číslo uvedené navrhovatelem, pokud z důvodu poruchy telefaxu, jehož číslo je navrhovatelem uvedeno pro účely doručování, všechny pokusy kanceláře Soudu pro veřejnou službu o zaslání předmětného vyrozumění na toto telefaxové číslo selhaly a pokud navrhovatel, který byl o této poruše vyrozuměn, neučiní potřebné kroky k její opravě.

(viz body 21 až 23)

2.      Není-li porucha telefaxu, jehož číslo navrhovatel uvedl pro účely doručování, opravena a za předpokladu, že navrhovatel nebyl telefonicky vyrozuměn o tom, že mu kancelář Soudu pro veřejnou službu zaslala doporučeně ověřený stejnopis rozsudku nebo usnesení, jímž se ukončuje řízení, považují se předmětný rozsudek nebo usnesení podle čl. 35 odst. 4 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu za doručené uložením uvedené zásilky na poště v Lucemburku.

(viz body 28 a 29)

Odkazy: Soudní dvůr 3. července 2008, Pitsiorlas v. Rada a ECB, C‑84/08 P, Sb. rozh. s. I‑104, body 5 až 13

3.      Po uplynutí lhůty tří týdnů, stanovené v čl. 99 odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, se domněnka zavedená tímto ustanovením stává nevyvratitelnou. V takovém případě skutečnost, že navrhovatel odmítl podepsat doručenku doporučené zásilky obsahující rozsudek nebo usnesení Soudu pro veřejnou službu, jímž se ukončuje řízení, nemůže zpochybnit závěr, podle kterého k doručení předmětného rozsudku nebo usnesení došlo ke dni uvedenému na předmětné doručence.

(viz body 23 až 27)

4.      Od použití právní úpravy Společenství týkající se procesních lhůt se lze odchýlit pouze za zcela výjimečných okolností náhody nebo vyšší moci v souladu s čl. 45 druhým pododstavcem statutu Soudního dvora, jelikož striktní použití těchto pravidel odpovídá požadavku právní jistoty a nutnosti vyhnout se veškeré diskriminaci nebo veškerému svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti. Pojem „vyšší moc“ ve smyslu článku 45 statutu Soudního dvora zahrnuje kromě objektivního prvku týkajícího se okolností neobvyklých a zvláštních pro dotčenou osobu též subjektivní prvek týkající se povinnosti dotyčné osoby předem se zabezpečit proti následkům neobvyklé události tím, že přijme přiměřená opatření, aniž podstoupí nadměrné oběti. Konkrétně dotyčná osoba musí pečlivě sledovat průběh řízení, a zejména prokázat vynaložení náležité péče za účelem dodržení stanovených lhůt. Pojem „vyšší moc“ se tedy nevztahuje na situaci, ve které by se obezřetná osoba jednající s náležitou péčí objektivně mohla vyhnout uplynutí lhůty k podání žaloby

Kasační opravný prostředek podaný navrhovatelem proti usnesení Soudu pro veřejnou službu po uplynutí lhůty je tedy nepřípustný, pokud zástupce navrhovatele, byť byl telefonicky uvědomen kanceláří uvedeného soudu o neúspěšných pokusech doručit mu uvedené usnesení telefaxem, po dobu více než dvou měsíců nepodnikl žádné kroky a uvědomil uvedenou kancelář až po uplynutí jak lhůty tří týdnů, stanovené v čl. 99 odst. 2 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, tak lhůty k podání kasačního opravného prostředku, aniž by k vysvětlení takové situace uvedl jakýkoli zvláštní důvod či okolnost.

(viz body 31, 32 a 35)

Odkazy: Soudní dvůr 7. května 1998, Irsko v. Komise, C‑239/97, Recueil, s. I‑2655, bod 7; Soudní dvůr 19. února 2004, Forum des migrants v. Komise, C‑369/03 P, Recueil, s. I‑1981, bod 16; Soudní dvůr, 18. ledna 2005, Juazaga Meabe v. OHIM, C‑325/03 P, Sb. rozh. s. I‑403, bod 25 a uvedená judikatura; Soud 21. listopadu 2005, Tramarin v. Komise, T‑426/04, Sb. rozh. s. II‑4765, bod 60