Věc T-47/03 DEP

Jose Maria Sison

v.

Rada Evropské unie

„Řízení – Určení výše nákladů řízení“

Shrnutí usnesení

1.      Řízení – Náklady řízení – Určení – Nahraditelné náklady řízení – Pojem

[Jednací řád Tribunálu, čl. 91 písm. b)]

2.      Řízení – Náklady řízení – Určení – Skutečnosti, které je třeba vzít v úvahu

[Jednací řád Tribunálu, čl. 91 písm. b)]

3.      Řízení – Náklady řízení – Určení – Nahraditelné náklady řízení – Účast několika advokátů

[Jednací řád Tribunálu, čl. 91 písm. b)]

1.      Z čl. 91 písm. b) jednacího řádu Tribunálu vyplývá, že nahraditelné náklady řízení jsou omezeny jednak na ty, které byly vynaloženy pro účely řízení před Tribunálem, a jednak na ty, které byly pro tyto účely nezbytné.

V tomto ohledu nemohou být v zásadě považovány za nezbytné pro účely řízení výdaje na cestu vynaložené advokátem na to, aby se osobně setkal se svým klientem v místě jeho bydliště, ani výdaje žalobce na to, aby se osobně účastnil jednání v Lucemburku, aniž by jeho přítomnost byla vyžadována Tribunálem nebo si ji vyžádaly okolnosti, a ani výdaje vynaložené advokátem účastníka řízení poté, co ústní část řízení byla ukončena, zejména za účelem osobní účasti při vyhlášení rozsudku Tribunálu v Lucemburku.

(viz body 30, 52)

2.      Soud Společenství není oprávněn určit výši odměn, které mají být zaplaceny účastníky řízení jejich vlastním advokátům, ale je oprávněn určit, do jaké výše mají být tyto odměny nahrazeny účastníkem řízení, kterému bylo uloženo nahradit náklady řízení. Při rozhodnutí o návrhu na určení výše nákladů řízení není Tribunál povinen vzít v úvahu vnitrostátní sazebník, podle něhož se stanovují odměny advokátů, ani případnou dohodu uzavřenou v této záležitosti mezi dotčeným účastníkem řízení a jeho zmocněnci nebo poradci.

V případě neexistence předpisů Společenství, které by měly povahu sazebníku, je Tribunál povinen okolnosti věci posoudit volně s přihlédnutím k předmětu a povaze řízení, jeho významu z hlediska práva Společenství, jakož i obtížnosti věci, rozsahu práce, kterou si soudní řízení vyžádalo od zúčastněných zmocněnců nebo poradců, a hospodářským zájmům, které spor pro účastníky řízení představoval.

(viz body 31–32)

3.      Co se týče posouzení, za účelem ohodnocení částky nahraditelných nákladů řízení, rozsahu práce, kterou si soudní řízení vyžádalo od poradců žalobce, přísluší soudu, aby zohlednil především celkový počet odpracovaných hodin, které se mohou pro soudní řízení jevit jako objektivně nutné, nezávisle na počtu advokátů, mezi které mohla být poskytnutá plnění rozdělena.

V tomto ohledu je ve věci týkající se zmrazení finančních prostředků žalobce značné množství práce, kterou advokáti žalobce odvedli na sporu, a priori odůvodněno nezvyklostí a významem vznesených právních otázek a hospodářským zájmem na výsledku sporu.

(viz body 37–38)