Věc T-116/20
Società agricola Vivai Maiorana Ss a další
v.
Evropská komise
Rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 29. září 2021
„Zemědělství – Nařízení (EU) 2016/2031 – Ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin – Seznam regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii – Prahová hodnota, po jejímž překročení má výskyt regulovaného nekaranténního škodlivého organismu pro Unii na rostlinách k pěstování nepřijatelný hospodářský dopad – Prováděcí nařízení (EU) 2019/2072 – Profesní spolky – Žaloba na neplatnost – Aktivní legitimace – Přípustnost – Přiměřenost – Povinnost uvést odůvodnění“
1. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty, které se jich bezprostředně a osobně dotýkají – Bezprostřední dotčení – Kritéria – Prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví seznam regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii – Nařízení, v němž jsou stanoveny i prahové hodnoty výskytu takových organismů na rostlinách k pěstování – Žaloba školkařské společnosti a spolků zastupujících provozovatele vykonávající různé zemědělské činnosti – Bezprostřední dotčení jednotlivých žalobců různými částmi přílohy IV napadeného nařízení
(Článek 263 čtvrtý pododstavec SFEU; nařízení Komise 2019/2072, příloha IV, části A, B, C, F, I a J)
(viz body 32, 34–39, 41, 42, 45–50, 54)
2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Podmínky přípustnosti – Právní zájem na podání žaloby – Žaloba, která musí být způsobilá přinést žalobci prospěch
(Článek 263 SFEU)
(viz bod 56)
3. Zemědělství – Harmonizace právních předpisů – Systém rostlinolékařské péče – Ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin – Nařízení 2016/2031 – Provedení nařízení 2016/2031 prováděcím nařízením 2019/2072 – Prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví seznam regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii – Nařízení, v němž jsou stanoveny i prahové hodnoty výskytu takových organismů na rostlinách k pěstování – Povinnost profesionálních provozovatelů provést sanaci prostřednictvím genetické selekce rostlin k pěstování – Neexistence
[Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/2031, čl. 36 písm. e) a f) a čl. 37 odst. 8; nařízení Komise 2019/2072, příloha IV, části A, B, C, F, I a J; směrnice Rady 2000/29; rozhodnutí Rady 2004/869]
(viz body 81, 85–92, 94, 96–98, 101, 103, 104, 109–111, 113–121, 123–130, 141–143)
4. Zemědělství – Harmonizace právních předpisů – Systém rostlinolékařské péče – Ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin – Nařízení 2016/2031 – Provedení nařízení 2016/2031 prováděcím nařízením 2019/2072 – Prováděcí nařízení Komise, kterým se stanoví seznam regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii – Nařízení, v němž jsou stanoveny i prahové hodnoty výskytu takových organismů na rostlinách k pěstování – Porušení nařízení 2018/848 – Neexistence
[Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/2031, čl. 36 písm. e) a f) a čl. 37 odst. 8 a nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/848, článek 13; nařízení Komise 2019/2072, příloha IV, části A, B, C, F, I a J]
(viz body 132–139)
Shrnutí
Regulované nekaranténní škodlivé organismy pro Unii (dále jen „RNŠO“) jsou škodlivé organismy (jedná se zejména o hmyz, houby a bakterie), které se šíří především prostřednictvím určitých rostlin a jejichž výskyt na uvedených rostlinách má škodlivý hospodářský dopad na jejich použití. Jak je stanoveno zejména v nařízení o zdraví rostlin(1), dovoz těchto RNŠO na území Unie a jejich přemísťování na tomto území na dotčených rostlinách k pěstování jsou zakázány, pokud se uvedené škodlivé organismy vyskytují s četností výskytu překračující určitou prahovou hodnotu. V příloze IV prováděcího nařízení 2019/2072(2) Komise stanovila seznam RNŠO a zároveň vymezila prahové hodnoty maximálního výskytu takových organismů.
Společnost působící jako vinařská školkařka a dva spolky zastupující provozovatele, kteří vykonávají různé zemědělské činnosti(3) (dále jen společně „žalobci“), mají zejména za to, že 0% prahové hodnoty výskytu RNŠO na dotčených rostlinách, které jsou stanoveny v částech A, B, C, F, I a J(4) této přílohy IV, zakládají povinnosti fytosanitární sanace dotčených odrůd, což bude mít nepříznivé důsledky na biologickou rozmanitost, a profesionálním provozovatelům vzniknou v jejich důsledku přemrštěně vysoké sanační náklady.
Tribunál sice uznal, že jednotliví žalobci jsou aktivně legitimováni k podání návrhu na zrušení různých částí výše uvedené přílohy IV, ale žalobu žalobců znějící na zrušení této přílohy zamítl; k některým předloženým právním problémům se přitom vyjádřil poprvé.
Závěry Tribunálu
Žalobci zaprvé tvrdili, že pokud Komise nezohlednila negativní dopad stanovených prahových hodnot na biologickou rozmanitost a náklady, které budou muset vynaložit dotčení profesionální provozovatelé, došlo především k porušení nařízení o zdraví rostlin. Tribunál tento žalobní důvod zamítl, přičemž nejprve poukázal na opětovné posouzení škodlivých organismů a prahových hodnot, které vedlo k přijetí přílohy IV napadeného prováděcího nařízení. Jelikož následně konstatoval, že stanovení sporných prahových hodnot vedlo k nesprávnému pojetí povinností dotčených profesionálních provozovatelů, dospěl zejména k závěru, že část C přílohy IV napadeného nařízení neukládá profesionálním provozovatelům povinnost zavést metody sanace prostřednictvím genetické selekce, na něž poukazovali žalobci. Tribunál konečně uvedl, že několik směrnic upravujících uvádění rostlin k pěstování na trh obsahuje odchylná ustanovení, jejichž cílem je genetickou rozmanitost podpořit.
Žalobci se zadruhé domnívali, že stanovení 0% prahové hodnoty výskytu RNŠO u původních rostlinných odrůd odporuje Mezinárodní smlouvě o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemědělství(5). Podle jejich názoru vede povinnost genetické selekce uložená ve sporných částech přílohy IV napadeného prováděcího nařízení za účelem požadované sanace k tomu, že práva zemědělců uchovávat, využívat, směňovat a prodávat osivo nebo množitelský materiál, která jsou stanovena v této smlouvě, jsou zbavena své podstaty. Tribunál zejména konstatoval, že tento žalobní důvod vychází ze stejného nesprávného předpokladu jako první žalobní důvod, v jehož rámci bylo dovozeno, že dotčeným provozovatelům povinnost sanace nevzniká, a proto tento druhý žalobní důvod zamítl.
Co se konečně týká žalobního důvodu vycházejícího z porušení nařízení 2018/848(6), Tribunál rozhodl, že článek 13 nařízení 2018/848 nezpochybňuje legalitu stanovení sporných prahových hodnot, nýbrž umožňuje – výjimečně a ve striktně vymezeném rámci – uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z ekologického heterogenního materiálu, aniž jsou dodrženy požadavky uvedené ve směrnicích upravujících uvádění na trh. Ve snaze zpochybnit legalitu výše uvedených prahových hodnot se proto tohoto ustanovení nelze dovolávat, a třetí žalobní důvod tudíž musí být zamítnut.