Language of document :

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 28. května 2020 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht - Německo) – IL a další v. Land Nordrhein-Westfalen

(Věc C-535/18)1

„Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Aarhuská úmluva – Směrnice 2011/92/EU – Posuzování vlivů některých záměrů na životní prostředí – Účast veřejnosti na rozhodování – Vady související s řízením o povolení záměru – Přístup k právní ochraně – Omezení upravená ve vnitrostátním právu – Směrnice 2000/60/ES – Činnost Evropské unie v oblasti vodní politiky – Zhoršení stavu útvaru podzemních vod – Způsoby vyhodnocení – Právo jednotlivců na přijetí opatření za účelem zabránění znečištění – Aktivní legitimace k podání žaloby u vnitrostátních soudů“

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobci: IL, JK, KJ, LI, NG, MH, OF, PE, dědicové QD, jimiž jsou RC a SB, TA, UZ, VY, WX

Žalovaná: Land Nordrhein-Westfalen

Výrok

Článek 11 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje členským státům stanovit, že pokud procesní vada, kterou je stiženo rozhodnutí o povolení záměru, nemá dopad na změnu jeho obsahu, je návrh na zrušení tohoto rozhodnutí přípustný pouze tehdy, pokud dotčená nesrovnalost zbavila žalobce práva účasti na rozhodování ve věcech životního prostředí zaručeného článkem 6 této směrnice.

Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušný orgán mohl provést kontrolu dodržení povinností, které tento článek stanoví, mezi něž patří povinnost zamezit zhoršení stavu útvarů jak povrchových, tak podzemních vod dotčených záměrem až poté, co byl povolen.

Článek 6 směrnice 2011/92 musí být vykládán v tom smyslu, že informace, které musí být zpřístupněny veřejnosti v průběhu řízení o povolení záměru, musí obsahovat údaje nezbytné pro posouzení jeho vlivů na vodu z hlediska kritérií a povinností stanovených zejména v čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60.

Článek 4 odst. 1 písm. b) bod i) směrnice 2000/60 musí být vykládán v tom smyslu, že za zhoršení chemického stavu útvaru podzemních vod z důvodu záměru je třeba považovat jednak překročení alespoň jedné z norem jakosti nebo prahových hodnot ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu a jednak předvídatelné zvýšení koncentrace znečišťující látky, když již byla překročena prahová hodnota stanovená pro tuto znečišťující látku. Hodnoty naměřené na každém monitorovacím místě musí být zohledněny individuálně.

Článek 1 první pododstavec písm. b) a druhý pododstavec první odrážka, jakož i čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/60, ve spojení s články 19 SEU a 288 SFEU, musí být vykládány v tom smyslu, že osoby z řad veřejnosti dotčené záměrem musí mít možnost napadnout u příslušných vnitrostátních soudů porušení povinností zamezit zhoršení vodních útvarů a zajistit zlepšení jejich stavu, pokud se jich toto porušení bezprostředně dotýká.

____________

1 Úř. věst. C 427, 26.11.2018.