Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Riigikohus - Estonsko) – Mittetulundusühing Järvelaev v. Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA)

(Věc C-580/17)¹

„Řízení o předběžné otázce – Společná zemědělská politika – Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – Nařízení (ES) č. 1698/2005 – Použitelnost ratione temporis – Článek 72 – Trvání operací investičního rázu – Významná změna ve spolufinancované investiční operaci – Předmět nabytý na základě investiční operace spolufinancované z EZFRV a pronajatý příjemcem dotace třetí osobě – Financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky – Nařízení (ES) č. 1306/2013 – Články 54 a 56 – Povinnost členských států zpětně získat neoprávněné platby v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti – Pojem ‚nesrovnalost‘ – Zahájení postupu zpětného získávání“

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Riigikohus

Účastníci původního řízení

Žalobce: Mittetulundusühing Järvelaev

Žalovaný: Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA)

Výrok

Trvání investiční operace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení schválena a spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v programovém období 2007–2013, musí být posouzeno z hlediska ustanovení článku 72 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Pokud k zpětnému získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci této operace dojde po skončení uvedeného programového období, tedy po 1. lednu 2014, musí být založeno na článku 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.

Skutečnost, že příjemce dotace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení vyplacena v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci osy Leader uvedené v nařízení č. 1698/2005, pronajme předmět nabytý prostřednictvím této dotace třetí osobě, která jej používá pro stejnou činnost, jakou měl vykonávat příjemce uvedené dotace, může představovat významnou změnu ve spolufinancované investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 tohoto nařízení, což musí předkládající soud s ohledem na veškeré dotčené skutkové a právní okolnosti ověřit z hlediska alternativních podmínek uvedených pod písm. a) a b) tohoto ustanovení. Aby mohl být učiněn závěr o existenci neoprávněné výhody poskytnuté některé společnosti nebo veřejnému subjektu ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, příslušný vnitrostátní orgán musí pod dohledem příslušných vnitrostátních soudů určit, v čem konkrétně spočívá neoprávněná výhoda. Otázka, zda by skutečný uživatel dotace s ohledem na skutkové a právní okolnosti dotaci obdržel, kdyby o ni sám požádal, je sice relevantní, avšak není rozhodující pro účely použití uvedeného čl. 72 odst. 1 písm. a).

Článek 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení, která příjemci dotace vyplacené v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ukládá povinnost, aby po dobu minimálně pěti let po vyplacení poslední splátky dotace udržoval a osobně užíval předmět nabytý v rámci této investiční operace.

Článek 56 první pododstavec nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nesrovnalost ve smyslu tohoto ustanovení představuje skutečnost, že příjemce dotace, která byla poskytnuta v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a spadá pod osu Leader uvedenou v nařízení č. 1698/2005, neprovedl jeden z aspektů operace uvedených příjemcem v jeho žádosti o dotaci, který představoval jedno z kritérií, na jejichž základě byly žádosti o dotaci posuzovány za účelem jejich řazení dle priority, přestože toto kritérium nebylo požadováno příslušnou vnitrostátní právní úpravou, pokud má neprovedení takového aspektu za následek významnou změnu v investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

Článek 56 nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl postup zpětného získání neoprávněně vyplacené dotace zahájen před uplynutím lhůty pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování. Toto ustanovení nebrání ani tomu, aby v takovém postupu zpětného získání bylo pokračováno v případě, kdy v průběhu řízení příjemce dotace ukončí nesplnění povinnosti, které bylo důvodem pro zahájení uvedeného postupu.

____________

¹ Úř. věst. C 412, 4.12.2017.