ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
22. února 2024(*)
„Řízení o předběžné otázce – Životní prostředí – Směrnice 2010/75/EU – Integrovaná prevence a omezování znečištění – Článek 10 – Příloha I bod 6.4. písm. a) – Provozování jatek o kapacitě porážky větší než 50 t za den – Pojmy ‚jatečně upravené tělo‘ a ‚kapacita porážky za den‘ – Jatka provozovaná bez povolení – Zohlednění skutečného objemu porážek“
Ve věci C‑311/22,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Højesteret (Nejvyšší soud, Dánsko) ze dne 4. května 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 10. května 2022, v řízení
Anklagemyndigheden
proti
PO,
Moesgaard Meat 2012 A/S,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení: A. Prechal, předsedkyně senátu, F. Biltgen, N. Wahl, J. Passer (zpravodaj) a M. L. Arastey Sahún, soudci,
generální advokátka: J. Kokott,
za soudní kancelář: C. Strömholm, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 9. března 2023,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za PO a Moesgaard Meat 2012 A/S: K. Cronwald Jensen a M. Honoré, advokater,
– za dánskou vládu: M. Jespersen, J. F. Kronborg a C. Maertens, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi: C. Valero a C. Vang, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 29. června 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu bodu 6.4. písm. a) přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. 2010, L 334, s. 17).
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Anklagemyndigheden (státní zastupitelství, Dánsko) na straně jedné a společností Moesgaard Meat 2012 A/S (dále jen „Moesgaard Meat“) a PO, ředitelem této společnosti, na straně druhé týkajícího se stíhání zahájených proti posledně uvedeným za to, že v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2016 provozovali jatka bez povolení v oblasti ochrany životního prostředí.
Právní rámec
Unijní právo
Směrnice 2010/75
3 Bod 2 odůvodnění směrnice 2010/75 zní následovně:
„Za účelem prevence, snižování a pokud možno úplného vyloučení znečištění vyplývajícího z průmyslových činností v souladu se zásadou ‚znečišťovatel platí‘ a zásadou prevence znečištění je zapotřebí stanovit obecný rámec pro kontrolu hlavních průmyslových činností, přičemž přednost mají zásahy prováděné přímo u zdroje znečištění a zajištění šetrného hospodaření s přírodními zdroji, případně s přihlédnutím k ekonomické situaci a zvláštním místním charakteristikám lokality, v níž je daná průmyslová činnost prováděna.“
4 Článek 1 uvedené směrnice, nadepsaný „Předmět“, stanoví:
„Tato směrnice stanoví pravidla týkající se integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku průmyslových činností.
Stanoví rovněž pravidla, která mají vyloučit, anebo pokud to není proveditelné, snížit emise do ovzduší, vody a půdy a předcházet vzniku odpadů, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.“
5 Článek 2 dané směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti“, v odstavci 1 stanoví:
„Tato směrnice se vztahuje na průmyslové činnosti, které způsobují znečištění, uvedené v kapitolách II až VI.“
6 Článek 3 téže směrnice, nadepsaný „Definice“, zní následovně:
„Pro účely této směrnice se rozumí:
[…]
3. ‚zařízením‘ stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I nebo v části 1 přílohy VII a jakékoli další s nimi přímo spojené činnosti na tomtéž místě, které po technické stránce souvisejí s činnostmi uvedenými ve zmíněných přílohách a mohly by ovlivnit emise a znečištění;
[…]“
7 Článek 4 směrnice 2010/75, nadepsaný „Povinnost mít povolení“, v odstavci 1 stanoví:
„Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, že žádné zařízení, spalovací zařízení, zařízení na spalování odpadu nebo zařízení na spoluspalování odpadu není provozováno bez povolení.
[…]“
8 Článek 10 uvedené směrnice, nadepsaný „Oblast působnosti“, který je součástí její kapitoly II, nadepsané „Ustanovení pro činnosti uvedené v příloze I“, stanoví:
„Tato kapitola se vztahuje na činnosti uvedené v příloze I, které dosahují kapacitních prahových hodnot uvedených ve zmíněné příloze, jsou-li stanoveny.“
9 Příloha I dané směrnice, nadepsaná „Kategorie činností podle článku 10“, zní takto:
„Níže uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. […]
[…]
6. Ostatní činnosti
[…]
6.4. a) Provozování jatek o kapacitě porážky větší než 50 t za den.
[…]
[…]“
10 Bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75 má znění srovnatelné s body 6.4. písm. a) přílohy I dříve platných směrnic, které byly směrnicí 2010/75 nahrazeny, a sice směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. 1996, L 257, s. 26; Zvl. vyd. 15/03, s. 80) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. 2008, L 24, s. 8).
Ostatní relevantní akty unijního práva
– Nařízení č. 3220/84
11 Nařízení Rady (EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se stanoví klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat (Úř. věst. 1984, L 301, s. 1; Zvl. vyd. 03/06, s. 126), jež vstoupilo v platnost dne 1. ledna 1985, bylo, pokud šlo o klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla, zrušeno k 1. lednu 2009 nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (Úř. věst. 2007, L 299, s. 1). Uvedené nařízení č. 3220/84, ve znění nařízení Rady (ES) č. 3513/93 ze dne 14. prosince 1993 (Úř. věst. 1993, L 320, s. 5) (dále jen „nařízení č. 3220/84“), v článku 1 stanovilo:
„1. Toto nařízení stanoví klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat s výjimkou prasat, jež sloužila k plemenitbě.
2. Stupnice podle odstavce 1 se používá na všech jatkách ke třídění všech jatečně upravených těl s cílem zajistit pro producenty spravedlivou úplatu založenou na hmotnosti a skladbě prasat, která dodali na jatka.
[…]“
12 Článek 2 nařízení stanovil:
„1. Pro účely tohoto nařízení se ‚jatečně upraveným tělem prasete‘ rozumí vykrvené a vykolené tělo poraženého prasete, celé nebo rozdělené středem, bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.
Pokud jde o prasata poražená na území členských států, lze členským státům povolit, aby stanovily jinou obchodní úpravu jatečně upravených těl prasat, jestliže je splněna jedna z následujících podmínek:
– jestliže se v běžné obchodní praxi na jejich území obchodní úprava odlišuje od standardní obchodní úpravy definované v prvním pododstavci,
– jestliže je to odůvodněno technickými požadavky,
– jestliže jsou jatečně upravená těla prasat stahována jednotným způsobem.
2. Pro účely tohoto nařízení se hmotnost používá pro jatečně upravené tělo za studena v úpravě podle odstavce 1 prvního pododstavce.
Jatečně upravené tělo [upravená těla] se váží co nejdříve po porážce, nejpozději však do 45 minut od provedení vykrvovacího vpichu. Hmotnost jatečně upraveného těla za studena se vypočítává pomocí zpracovatelského koeficientu k obdrženému výsledku.
Jestliže na jatkách není obecně možné dodržet lhůtu 45 minut, upraví se odpovídajícím způsobem výše uvedený zpracovatelský koeficient.
[…]“
– Nařízení č. 1234/2007
13 Nařízení č. 1234/2007, které vstoupilo v platnost dne 23. listopadu 2007, bylo zrušeno, co se týče odvětví vepřového masa, k 1. lednu 2014 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671). Jak vyplývá z jeho čl. 1 odst. 1 písm. q), nařízení č. 1234/2007 zavedlo společnou organizaci trhu s produkty v odvětvích uvedených v jeho příloze I, mezi něž patřilo odvětví vepřového masa.
14 Článek 8 nařízení, nadepsaný „Referenční ceny“, v odstavci 1 stanovil:
„Pro produkty, na které se vztahují intervenční opatření uvedená v čl. 6 odst. 1, se stanoví tyto referenční ceny:
[…]
f) pro odvětví vepřového masa 1 509,39 EUR za tunu pro jatečně upravená těla prasat standardní jakosti stanovené na základě hmotnosti a obsahu libového masa v souladu s klasifikační stupnicí Společenství pro jatečně upravená těla prasat podle čl. [42] odst. 1 písm. b) takto:
i) jatečně upravená těla o hmotnosti nejméně 60 kg, avšak menší než 120 kg: třída E podle části B bodu II přílohy V,
ii) jatečně upravená těla o hmotnosti od 120 do 180 kg: třída R podle části B bodu II přílohy V.“
15 Příloha V nařízení uváděla:
„[…]
B. Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat
I. Definice
‚Jatečně upraveným tělem‘ se rozumí tělo poraženého, vykrveného a vykoleného prasete, celé nebo rozdělené středem.
[…]
III. Obchodní úprava
Jatečně upravená těla musí mít obchodní úpravu bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.
Členským státům lze povolit, aby v případě prasat poražených na jejich území stanovily jinou obchodní úpravu, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
1. jestliže se běžná obchodní praxe na jejich území liší od standardní obchodní úpravy vymezené v prvním pododstavci,
2. jestliže k této úpravě opravňují technické požadavky,
3. jestliže jsou jatečně upravená těla stažena jednotným způsobem.
[…]“
– Nařízení č. 1308/2013
16 Nařízení č. 1308/2013 obsahuje čl. 7 odst. 1 písm. f) a dále čl. 20 písm. t) a přílohu IV, které mají podobná znění jako jednak čl. 8 odst. 1 písm. f) a jednak příloha V nařízení č. 1234/2007, tedy ustanovení uvedená v bodech 14 a 15 tohoto rozsudku.
17 Jak vyplývá z čl. 10 prvního pododstavce nařízení č. 1308/2013, klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla se v odvětví vepřového masa v případě těl prasat, která nebyla použita k chovu, použije v souladu s přílohou IV částí B nařízení.
Dánské právo
Zákon o ochraně životního prostředí
18 Článek 33 odst. 1 miljøbeskyttelsesloven ze dne 22. prosince 2006, ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „zákon o ochraně životního prostředí“), stanoví:
„Podnik, zařízení nebo vybavení uvedené na seznamu podle článku 35 (podniky uvedené na seznamu) nemohou být zřízeny nebo uvedeny do provozu dříve, než je za tímto účelem uděleno povolení. Podnik uvedený na seznamu nesmí být ani rozšířen nebo změněn, pokud jde o jeho konstrukci nebo provoz – zejména pokud jde o vznik odpadů – způsobem, který vyvolá zvýšené znečišťování, před povolením rozšíření nebo změny.“
19 V článku 35 odst. 1 zákona se stanoví:
„Ministr životního prostředí a výživy vypracuje seznam zvláště znečišťujících podniků, zařízení a vybavení, na které se vztahuje povinnost získat povolení stanovená v článku 33.“
20 Článek 110 uvedeného zákona stanoví:
„1. Není-li podle jiných právních předpisů odůvodněn přísnější trest, uloží se pokuta každému, kdo
[…]
6) založí, uvede do provozu nebo provozuje podnik bez povolení podle článku 33;
[…]
2. Trest může být zpřísněn na trest odnětí svobody v délce až dvou let, byl-li trestný čin spáchán úmyslně nebo z hrubé nedbalosti a pokud spácháním trestného činu
1) došlo ke škodě na životním prostředí či k ní mohlo dojít, nebo
2) hospodářská výhoda byla získána nebo zamýšlena samotným dotyčným subjektem nebo jinými subjekty, a to i ve formě úspory nákladů.
[…]
4. Společnost nebo jiná právnická osoba může být trestně odpovědná v souladu s ustanoveními kapitoly 5 trestního zákoníku.“
Vyhláška č. 1454 o povolování podniků uvedených na seznamu
21 Článek 3 bekendtgørelse nr. 1454 om godkendelse af listevirksomhed (vyhláška č. 1454 o povolování podniků uvedených na seznamu) ze dne 20. prosince 2012 stanovil:
„1. Podnik uvedený na seznamu nesmí být zřízen nebo zahájit provoz, dokud nebylo za tímto účelem uděleno povolení stanovené v čl. 33 odst. 1 zákona o ochraně životního prostředí.
2. Podnik uvedený na seznamu nesmí být rozšířen ani změněn, pokud jde o jeho konstrukci nebo provoz – zejména pokud jde o vznik odpadů – způsobem, který vyvolá zvýšené znečišťování, před povolením rozšíření nebo změny podle čl. 33 odst. 1 zákona o ochraně životního prostředí.
[…]
5. Pokud příloha 1 nebo 2 stanoví minimální hodnoty pro povinnost získat povolení, podnik nesmí být rozšířen nebo změněn způsobem, který by vedl k překročení této hodnoty, dokud nebude povolen jako celek.“
22 Příloha 1 této vyhlášky obsahovala seznam činností podléhajících povolení, mezi něž patřilo:
„[…]
6.4.
a) Provozování jatek o kapacitě porážky zvířat nebo drůbeže větší než 50 t za den. […]
[…]“
23 Uvedená vyhláška byla v průběhu roku 2014 a v následujících letech nahrazována novými verzemi, aniž byl podstatný obsah ustanovení uvedených v bodech 21 a 22 tohoto rozsudku změněn.
Spor v původním řízení a předběžné otázky
24 Společnost Moesgaard Meat provozovala v letech 2014 až 2016 zařízení pro porážku prasat bez povolení podle dánského zákona o ochraně životního prostředí.
25 Na základě obžaloby ze dne 19. července 2017 byli společnost Moesgaard Meat a její ředitel, PO, stíháni pro porušení uvedeného zákona ve spojení s vyhláškou o povolování podniků uvedených na seznamu ve znění použitelném na vytýkané skutečnosti z důvodu, že během období uvedeného v předchozím bodě provozovala společnost Moesgaard Meat bez takto požadovaného povolení v oblasti ochrany životního prostředí jatka, na nichž docházelo k porážce více než 50 tun prasat denně, na jejímž základě vznikalo riziko škod na životním prostředí.
26 Podle této obžaloby se průměrná denní produkce jatečně upravených těl společnosti Moesgaard Meat v každém měsíci v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2016 pohybovala v rozmezí od 53 488 kg (leden 2014) do 92 334 kg (září 2016), přičemž celková nadprodukce za celé uvedené období byla odhadována na 17,3 milionu kg.
27 Výpočet uvedené průměrné denní produkce vycházel z číselných údajů o produkci, které společnost Moesgaard Meat ohlásila příslušnému orgánu v souladu s bekendtgørelse om produktionsafgift ved slagtning og eksport af svin (vyhláška o dávce z výroby při porážce a vývozu prasat), podle níž měly být formuláře vyplněny s údajem o „hmotnosti při porážce“. Kromě toho byly pro účely tohoto výpočtu zohledněny pouze „dny porážky“, tedy s vyloučením dnů, kdy se činnost jatek omezovala na příjem zvířat, jejich umisťování do stájí a jejich přípravu na porážku nebo na konečnou úpravu poražených zvířat, zejména odstranění hlavy a krku v případě jejich zchlazování, a jejich přípravu na odběr.
28 Rozsudkem ze dne 3. července 2018 shledal Retten i Holstebro (městský soud v Holstebro, Dánsko) společnost Moesgaard Meat a PO vinnými za vytýkané skutky.
29 Posledně uvedení podali proti tomuto rozsudku odvolání k Vestre Landsret (odvolací soud pro západní oblast, Dánsko), který jej rozsudkem ze dne 4. července 2019 potvrdil.
30 Højesteret (Nejvyšší soud, Dánsko), k němuž PO a společnost Moesgaard Meat podali proti posledně uvedenému rozsudku kasační opravný prostředek, se zabývá otázkou výkladu státního zastupitelství a soudů nižšího stupně, pokud jde o pojmy „porážka“, „za den“ a „kapacita“ uvedené v příloze I bodě 6.4. písm. a) směrnice 2010/75 a převzaté do použitelných dánských právních předpisů. Højesteret (Nejvyšší soud) v tomto ohledu uvádí, že obžalovaní tvrdí, že na rozdíl od toho, jak rozhodly uvedené soudy nižšího stupně, je „jatečně upravené tělo“, tedy výsledek „porážky“, vykrvené, jakož i zchlazené tělo bez hlavy a že pro účely výpočtu kapacity společnosti Moesgaard Meat je třeba zohlednit rovněž zpracování zvířat, k němuž dochází o víkendu. Kromě toho tvrdí, že „kapacita“ zařízení může být nižší než jeho skutečná produkce, již bylo například dosaženo nedodržením fyzických, technických nebo právních omezení produkce, což je případ situace dotčené v původním řízení, kdy skutečná produkce zohledněná státním zastupitelstvím byla dosažena použitím protiprávně instalovaných chladicích boxů.
31 Za těchto podmínek se Højesteret (Nejvyšší soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice [2010/75] vykládán v tom smyslu, že pojem ‚porážka‘ zahrnuje proces, který začíná okamžikem, kdy je zvíře vyvedeno ze stáje, pokračuje jeho omráčením a usmrcením a končí výrobou velkých standardních porcí, přičemž hmotnost jatečného zvířete musí být určena před odstraněním krku a hlavy, jakož i orgánů a vnitřností, nebo se pojmem ‚porážka‘ rozumí produkce jatečně upravených těl prasat po odstranění orgánů a vnitřností, jakož i krku a hlavy a po vykrvení a zchlazení, takže hmotnost jatečného zvířete je třeba určit až v tomto okamžiku?
2) Musí být bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice [2010/75] vykládán v tom smyslu, že při určování počtu dnů produkce započítávaných do kapacity ‚za den‘ je třeba zohlednit pouze dny, kdy se provádí omračování, usmrcování a bezprostřední porcování jatečných prasat, nebo je třeba zohlednit rovněž dny, kdy se provádějí činnosti spojené se zpracováním jatečných prasat, které zahrnují přípravu zvířete na porážku, zchlazení poraženého zvířete a odstranění jeho hlavy a krku?
3) Musí být bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice [2010/75] vykládán v tom smyslu, že ‚kapacita‘ jatek se určí jako maximální denní produkce během 24 hodin, s výhradou fyzických, technických nebo právních omezení, která jatka skutečně dodržují, avšak nesmí být nižší než skutečná produkce, nebo může být ‚kapacita‘ jatek nižší než skutečná produkce, a to například pokud byla tato jatkami dosažena při nedodržení fyzických, technických nebo právních omezení produkce, která byla při odhadování ‚kapacity‘ jatek zohledněna?“
K předběžným otázkám
K první otázce
32 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75 musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely výpočtu kapacity porážky prasat na jatkách je třeba vzít v úvahu hmotnost zvířat bezprostředně po porážce, nebo jejich hmotnost po vykrvení, odstranění orgánů a vnitřností, oddělení hlavy a krku a zchlazení.
33 Z výkladu čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 3 bodem 3, čl. 4 odst. 1, článku 10 a přílohy I bodu 6.4. písm. a) směrnice 2010/75 vyplývá, že do působnosti směrnice spadá a na jejím základě povinnosti získat povolení podléhá každé zařízení, v němž dochází k „provozování jatek o kapacitě porážky větší než 50 t za den“.
34 Podle ustálené judikatury platí, že z požadavků jednotného používání unijního práva i zásady rovnosti vyplývá, že znění ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Evropské unii. Kromě toho význam a dosah pojmů, pro které nemá unijní právo žádnou definici, je třeba určit v souladu s jejich obvyklým smyslem, s přihlédnutím ke kontextu, v němž jsou použity, a cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí (rozsudek ze dne 13. října 2022, Gemeinde Bodman-Ludwigshafen, C‑256/21, EU:C:2022:786, bod 32 a citovaná judikatura).
35 V tomto ohledu je třeba uvést, že pojem „carcasse“ [„jatečně upravené tělo“] uvedený jako výsledek produkce zahrnující „porážku“ uvedený ve francouzském znění bodu 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75 není touto směrnicí definován a že směrnice neobsahuje žádný výslovný odkaz na vnitrostátní právo za účelem určení smyslu a dosahu tohoto pojmu.
36 Pokud jde o kontext, do něhož uvedené ustanovení spadá, je nicméně třeba zdůraznit, že pojem „jatečně upravené tělo“ je definován v jiných unijních aktech relevantních pro produkci jatečně upravených těl prasat na jatkách, zvláště v nařízení č. 1308/2013, které zavedlo společnou organizaci trhu s produkty zejména v odvětví vepřového masa. Toto nařízení v příloze IV části B stanoví pravidla pro klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla v odvětví vepřového masa pro účely evidence cen a uplatňování intervenčních opatření v uvedeném odvětví.
37 Podle uvedené přílohy IV pojem „jatečně upravené tělo“ označuje, pokud jde o prasata, tělo poraženého, vykrveného a vykoleného prasete, celé nebo rozdělené středem. Z pravidel týkajících se obchodní úpravy jatečně upravených těl, která jsou uvedena v příloze IV, rovněž vyplývá, že pokud jde o prasata, musí být odstraněn jazyk, štětiny, spárky, pohlavní orgány, plstní sádlo, ledviny a bránice.
38 Je třeba rovněž uvést, že v podstatě totožné definice a pravidla vzorové obchodní úpravy použitelné na jatečně upravená těla prasat v oblasti společné organizace trhu platila již v době přijetí směrnice 96/61, která poprvé zavedla povinnost povolení k provozování jatek, která nyní vyplývá ze směrnice 2010/75, stejně jako tomu bylo při přijímání směrnic 2008/1 a 2010/75.
39 Kromě toho, jak plyne z bodu 10 tohoto rozsudku, body 6.4. písm. a) příloh I směrnic 96/61 a 2008/1 měly znění srovnatelné s bodem 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75.
40 Definice a pravidla vzorové obchodní úpravy zmíněné v bodě 38 tohoto rozsudku byly upraveny nejprve v čl. 2 odst. 1 nařízení č. 3220/84 a poté v příloze V nařízení č. 1234/2007.
41 Z nařízení č. 1308/2013 a z nařízení uvedených v předchozím bodě, zvláště pak z čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1308/2013, jakož i z čl. 8 odst. 1 písm. f) nařízení č. 1234/2007 a čl. 2 odst. 2 nařízení č. 3220/84 vyplývá, že hmotnost v nich definovaných jatečně upravených těl představuje počínaje nařízením č. 3220/84 referenční kritérium pro použití této právní úpravy k výpočtu referenčních cen.
42 Mimoto z čl. 2 odst. 2 nařízení č. 3220/84, které bylo v platnosti v okamžiku přijetí první směrnice, která zavedla povinnost povolení k provozování jatek o kapacitě porážky větší než 50 t za den, a sice směrnice 96/61, vyplývá, že pokud jde o vážení jatečně upravených těl prasat po porážce, jejich hmotnost se vztahovala k takovému tělu dle vzorové obchodní úpravy stanovené tímto nařízením, třebaže členské státy mohly za určitých podmínek stanovit odlišnou obchodní úpravu.
43 Za těchto podmínek a s ohledem na stupeň jasnosti a přesnosti, s nímž je pojem „jatečně upravené tělo“ vyplývající z těchto aktů definován, je třeba mít za to, že unijní zákonodárce měl při přijímání směrnice 2010/75 a jí předcházejících směrnic v úmyslu odkázat právě na tento pojem, i když v unijní právní úpravě oblasti veřejného zdraví existují jiné definice pojmu „jatečně upravené tělo“.
44 Z toho plyne, že pro účely výpočtu kapacity porážky prasat na jatkách, uvedené v příloze I bodě 6.4. písm. a) směrnice 2010/75, je třeba brát v úvahu nikoli hmotnost zvířat bezprostředně po porážce, ale jejich hmotnost po vykrvení a vykolení a po odstranění jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.
45 Tento výklad je podpořen rovněž skutečností, že ve francouzském znění je pojem „carcasse“ [„jatečně upravené tělo“] v bodě 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75 použit ve spojení se slovem „production“ („production […] de carcasses“), což je v souladu se zněním první věty úvodního textu přílohy I, podle níž jsou „[…] prahové hodnoty [uváděné v této příloze] obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové činnosti“ („[l]es valeurs seuils citées [à cette annexe] se rapportent généralement à des capacités de production ou des rendements“). Pojem „produkce“ použitý ve spojení s jatečně upravenými těly zvířat totiž a priori napovídá spíše o procesu, v jehož rámci je masný produkt pocházející ze zvířete podroben prvnímu zpracování nebo úpravě za účelem budoucího prodeje nežli o tak dílčím úkonu, jako je porážka, spočívající v pouhém usmrcení zvířete.
46 Výklad přílohy I bodu 6.4. písm. a) směrnice 2010/75 ve světle definice a pravidel vzorové obchodní úpravy použitelnými na jatečně upravená těla prasat a uvedenými v nařízení č. 1308/2013 není skutečností, že tato směrnice v některých svých jazykových verzích na pojmy definované v uvedeném nařízení doslovně neodkazuje, zpochybněn.
47 Pojmy použité v bulharské (трупно месо), maďarské (vágott súly) a švédské (slaktvikt) jazykové verzi směrnice, tedy „maso z jatečně upraveného těla“ v prvním případě a „hmotnost jatečně upraveného těla“ ve zbývajících případech, se jeví být pojmově velmi blízké pojmům používaným v těchto třech jazycích v nařízení č. 1308/2013 (кланичен труп, hasított test a slaktkropp), a to „na jatkách upravené tělo“ pro první z nich a „jatečně upravené tělo“ pro zbylé.
48 A dále okolnost, že pojmy použité v nizozemském (geslachte dieren), tedy „poražená zvířata“, českém (kapacita porážky), slovenském (kapacita zabitia) a slovinském (zmogljivostjo zakola) znění směrnice 2010/75 nezahrnují výraz „jatečně upravené tělo“, nebrání výkladu zohledňujícímu tento výraz, tak jak je definován v uvedeném nařízení.
49 Co se týče okolnosti, že nařízení č. 1308/2013 sleduje jiné cíle než směrnice 2010/75, ta nemůže sama o sobě postačovat k odůvodnění různého výkladu téhož výrazu použitého ve dvou právních předpisech týkajících se téhož odvětví.
50 Cíl sledovaný směrnicí 2010/75 sice v souladu s jejím článkem 1 spočívá v integrované prevenci a snižování znečištění vyplývajícího z průmyslových činností, nic však neumožňuje mít za to, že by unijní normotvůrce v tomto případě překročil meze široké posuzovací pravomoci, která je mu přiznána, jestliže jeho činnost předpokládá volby politické, ekonomické a sociální povahy a má-li provést komplexní posouzení a hodnocení, když pro účely výpočtu kapacity porážky jatek ve smyslu přílohy I bodu 6.4. písm. a) směrnice 2010/75 odkázal na hmotnost jatečně upravených těl zvířat, jak byla postupně definována v nařízeních č. 3220/84, 1234/2007 a 1308/2013.
51 A konečně, jak uvedla generální advokátka v bodech 66 a 67 svého stanoviska, z referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro jatka, vypracovaného Evropskou komisí na základě čl. 16 odst. 2 směrnice 96/61, vyplývá, že dotčené hospodářské odvětví, a zvláště subjekty, na nichž leží pod hrozbou případných sankcí povinnost předem získat požadované povolení, byly od vstupu uvedené směrnice v platnost vedeny k tomu, aby vycházely ze zásady, že za jatečně upravená se považují zpracovaná těla zvířat po odstranění jejich podstatných částí.
52 S ohledem na všechny předcházející úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75 musí být vykládán v tom smyslu, že pro účely výpočtu kapacity porážky prasat na jatkách je třeba vzít v úvahu hmotnost vykrvených a vykolených těl poražených prasat bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.
Ke druhé a třetí otázce
53 Podstatou druhé a třetí otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud je denní kapacita porážky prasat na jatkách provozovaných bez povolení vyžadovaného v čl. 4 odst. 1 směrnice vypočtena na základě objemů skutečné měsíční produkce těchto jatek:
– musí tento výpočet kromě dnů, kdy jsou zvířata porážena, zahrnovat rovněž dny, kdy se realizují jiné fáze produkce jatečně upravených těl, a
– je třeba zohlednit fyzická, technická a právní omezení, která mohou omezit produkční kapacitu těchto jatek, takže jejich produkční kapacita může být nižší než skutečná produkce, zejména pokud tato byla dosažena při nedodržení uvedených omezení.
54 V obvyklém smyslu se „kapacita porážky“ jatek vztahuje k množství jatečně upravených těl, které jsou jatka schopna vyprodukovat.
55 Odhad kapacity jatek za účelem určení, zda musí mít povolení, musí být tedy v zásadě proveden ex ante s ohledem na kapacitu provozních zařízení, která mají k dispozici. Jak v této souvislosti generální advokátka s odkazem na pokyny Komise ze dne 1. dubna 2007 týkající se výkladu a stanovení kapacity podle směrnice 96/61 (Guidance on Interpretation and Determination of Capacity under the IPPC Directive), které, i když nejsou závazné, mohou sloužit k objasnění obecné systematiky uvedené směrnice, a tedy i směrnice 2010/75 [obdobně viz rozsudek ze dne 16. prosince 2021, Apollo Tyres (Hungary), C‑575/20, EU:C:2021:1024, bod 38 a citovaná judikatura], uvedla v bodech 28 a 29 svého stanoviska, je třeba přihlížet k relevantním fyzickým, technickým a právním omezením, jakož i kapacitě části zařízení nebo fázi produkce, která nejvíce omezuje celkovou kapacitu dotčených jatek. Pokud by totiž tato omezení nebyla zohledněna, neodpovídala by takto určená kapacita zařízení tomu, co je na základě právních pravidel použitelných na dotčenou činnost prakticky dosažitelné.
56 Pokud však údaje o produkci jatek bez takového povolení ukazují, že tato jatka produkují množství jatečně upravených těl přesahující množství uvedené v příloze I bodě 6.4. písm. a) směrnice 2010/75, musí již tato okolnost vést k závěru, že uvedená jatka mají kapacitu porážky přinejmenším odpovídající tomuto množství, a tudíž že dotčená produkce byla dosažena při nedodržení požadavku na získání povolení plynoucího z čl. 4 odst. 1 směrnice.
57 V tomto kontextu nemůže obstát argumentace PO a společnosti Moesgaard Meat v jejich písemných vyjádřeních, podle níž skutečná úroveň produkce jatečně upravených těl, které společnost Moesgaard Meat dosáhla, nemůže být brána v potaz pro výpočet kapacity porážky dotyčných jatek v situaci, kdy tato skutečná úroveň produkce byla dosažena v rozporu s omezeními vyplývajícími z právních předpisů použitelných na dotčenou činnost, v projednávaném případě díky protiprávně instalovaným chladicím boxům.
58 Jak totiž vyplývá z článku 1 směrnice 2010/75 ve spojení s bodem 2 jejího odůvodnění, cílem směrnice je předcházet, snižovat a pokud možno úplně vyloučit znečištění vyplývající z hlavních průmyslových činností. Vzhledem k tomu, že zdrojem znečištění, kterému má uvedená směrnice předcházet, resp. jež má snižovat a odstraňovat, je skutečná produkce, musí být jatka, jejichž skutečný objem porážek přesahuje prahovou hodnotu stanovenou v příloze I bodě 6.4. písm. a) směrnice, v každém případě považována za zařízení vykonávající takové průmyslové činnosti, a tudíž za podléhající povinnosti mít pro tuto činnost povolení bez ohledu na to, zda způsob, jakým své produkce dosáhla, byl legální, či nelegální.
59 Kromě toho produkce množství přesahujícího hodnotu uvedenou v příloze I bodě 6.4. písm. a) směrnice 2010/75 během určitého období musí být při absenci úprav provozního vybavení, které mají dotčená jatka k dispozici, nebo při neexistenci fyzických, technických a právních omezení vztahujících se na dotčenou činnost v zásadě považována za nasvědčující existenci přinejmenším takové kapacity i ve vztahu k jiným obdobím provozování těchto jatek, během kterých například z důvodu snížení současné poptávky nebyla jejich produkční kapacita plně využita, a vyprodukovaná množství byla proto nižší než hodnota uvedená v bodě 6.4. písm. a).
60 A konečně v případě, že údaje týkající se skutečné denní produkce jatečně upravených těl na dotčených jatkách chybějí a denní kapacita porážky nebyla řádně posouzena ex ante za účelem stanovení nutnosti povolení požadovaného podle směrnice 2010/75 v souladu s tím, co bylo uvedeno v bodě 55 tohoto rozsudku, ale je dovozena z údajů o průměrné denní produkci vypočtených na základě objemu skutečné měsíční produkce těchto jatek, je při výpočtu průměrné denní produkce nezbytně třeba zohlednit nejen „dny porážky“, ale také dny, kdy se realizují jiné fáze produkce jatečně upravených těl, tedy ty, které jsou uvedeny v bodě 44 tohoto rozsudku, a ty, které jim předcházejí.
61 V projednávaném případě by to vyžadovalo zohlednění sobot a neděl, kdy činnost jatek dotčených v původním řízení podle informací PO a společnosti Moesgaard Meat, jejichž správnost tito musí doložit a předkládající soud ověřit, spočívala v příjmu zvířat, jejich umisťování do stájí a jejich přípravě na porážku nebo v dokončování úkonů následujících po porážce a uvedených v bodě 52 tohoto rozsudku.
62 S ohledem na všechny předchozí úvahy je třeba na druhou a třetí otázku odpovědět tak, že bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud je denní kapacita porážky prasat na jatkách provozovaných bez povolení vyžadovaného v čl. 4 odst. 1 směrnice vypočtena na základě objemů skutečné měsíční produkce těchto jatek, musí tento výpočet kromě dnů, kdy jsou zvířata porážena, zahrnovat rovněž dny, kdy se realizují jiné fáze produkce jatečně upravených těl. Naproti tomu není v této souvislosti namístě přihlížet k případným fyzickým, technickým nebo právním omezením, která mohou produkční kapacitu uvedených jatek omezit.
K nákladům řízení
63 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
1) Bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)
musí být vykládán v tom smyslu, že
pro účely výpočtu kapacity porážky prasat na jatkách je třeba vzít v úvahu hmotnost vykrvených a vykolených těl poražených prasat bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice.
2) Bod 6.4. písm. a) přílohy I směrnice 2010/75
musí být vykládán v tom smyslu, že
pokud je denní kapacita porážky prasat na jatkách provozovaných bez povolení vyžadovaného v čl. 4 odst. 1 směrnice vypočtena na základě objemů skutečné měsíční produkce těchto jatek, musí tento výpočet kromě dnů, kdy jsou zvířata porážena, zahrnovat rovněž dny, kdy se realizují jiné fáze produkce jatečně upravených těl. Naproti tomu není v této souvislosti namístě přihlížet k případným fyzickým, technickým nebo právním omezením, která mohou produkční kapacitu uvedených jatek omezit.
Podpisy