Usnesení Tribunálu (pátého senátu) ze dne 24. června 2014 – Léon Van Parys v. Komise

(Věc T‑603/13)

„Žaloba na neplatnost – Celní unie – Žádost Komise o doplňující informace adresovaná belgickým orgánům – Dopis informující žalobkyni o této žádosti – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost“

1.                     Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Návrhová žádání směřující k vydání deklaratorního rozsudku – Nepřípustnost (Článek 263 SFEU) (viz bod 12)

2.                     Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Žádost Komise o doplňující informace ohledně žádosti o prominutí cla, adresovaná vnitrostátním orgánům – Dopis informující žalobkyni o prodloužení lhůty pro vyřízení – Vyloučení (Článek 263 SFEU) (viz body 17, 36–38)

Předmět

Zaprvé návrh na zrušení dopisu Komise ze dne 16. září 2013, kterým požádala belgickou správu cel a spotřebních daní o doplňující informace, a dopisu Komise z téhož dne, kterým informovala žalobkyni o této žádosti a o prodloužení lhůty pro vyřízení v souladu s článkem 907 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1), a zadruhé návrh na určení, že článek 909 nařízení č. 2454/93 vyvolal své účinky vůči žalobkyni v návaznosti na rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2013, Firma Van Parys v. Komise (T‑324/10).

Výrok

1) Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2) Firma Leon Van Parys ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.