ROZSUDEK TRIBUNÁLU (prvního senátu)
19. května 2015(*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky 42 VODKA JEMNÁ VODKA VYRÁBĚNÁ JEDINEČNOU TECHNOLOGIÍ 42 %vol. – Starší mezinárodní obrazová ochranná známka 42 BELOW – Relativní důvod pro zamítnutí zápisu – Nebezpečí záměny – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“
Ve věci T‑607/13,
Granette & Starorežná Distilleries a.s., se sídlem v Ústí nad Labem (Česká republika), zastoupená T. Chlebounem, advokátem,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), původně zastoupenému D. Gájou a P. Geroulakosem, poté P. Geroulakosem a M. Šimandlovou, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je
Bacardi Co. Ltd, se sídlem ve Vaduzu (Lichtenštejnsko), zastoupená M. Reinischem, advokátem,
jejímž předmětem je žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 16. září 2013 (věc R 1605/2012-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Bacardi Co. Ltd a Granette & Starorežná Distilleries a.s.,
TRIBUNÁL (první senát),
ve složení H. Kanninen (zpravodaj), předseda, I. Pelikánová a E. Buttigieg, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: E. Coulon,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 25. listopadu 2013,
s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 22. dubna 2014,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 7. května 2014,
s přihlédnutím k vyjádření účastníků řízení k návrhu na spojení věci T‑607/13 s věcí T‑435/12, týkající se žaloby podané vedlejší účastnicí proti rozhodnutí OHIM ze dne 9. července 2012 ve věci R 2100/2011-2, týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Granette & Starorežná Distilleries a.s. a Bacardi Co. Ltd,
s přihlédnutím k rozhodnutí předsedy prvního senátu Tribunálu ze dne 12. června 2014, jímž se návrh na spojení věcí T‑607/13 a T‑435/12 zamítá,
s ohledem na to, že účastníci řízení ve lhůtě jednoho měsíce od doručení oznámení o ukončení písemné části řízení nepředložili žádost o nařízení jednání, a poté, co za těchto okolností na základě zprávy soudce zpravodaje a podle článku 135a jednacího řádu Tribunálu rozhodl, že žalobu projedná bez ústní části řízení,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 7. dubna 2010 podala žalobkyně, společnost Granette & Starorežná Distilleries a.s., u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je následující obrazové označení:
3 Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, spadají do tříd 33 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 33: „Alkoholické nápoje (s výjimkou piv); vína; lihoviny; likéry; destilované nápoje; aperitivy; koktejly; esence do lihovin; alkoholové extrakty“;
– třída 35: „Propagační činnost, reklama; pomoc při řízení obchodní činnosti; obchodní administrativa; kancelářské práce; zprostředkování prodeje a nákupu výrobků v oboru alkoholických nápojů“.
4 Přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 149/2010 dne 12. srpna 2010.
5 Dne 11. listopadu 2010 podala vedlejší účastnice, společnost Bacardi Co. Ltd, na základě článku 41 nařízení č. 207/2009 proti zápisu ochranné známky přihlášené pro výrobky a služby uvedené v bodě 3 výše námitky.
6 Námitky byly založeny zejména na následujících starších právech:
– starší slovní ochranná známka Spojeného království 42 BELOW, jejíž přihláška byla podána dne 21. června 2002 a která byla zapsána dne 18. června 2004 pod číslem 2303406 pro „alkoholické nápoje; lihoviny včetně vodky“ spadající do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody;
– starší mezinárodní obrazová ochranná známka s ochranou pro Benelux, Českou republiku, Německo, Řecko, Španělsko, Francii, Irsko, Itálii, Kypr, Rakousko, Polsko, Švédsko a Spojené království, zapsaná dne 11. března 2009 pod číslem 999938 pro „alkoholické nápoje (s výjimkou piv)“ spadající do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody a pro služby „reklama, obchodní, velkoobchodní a maloobchodní služby včetně poštovních objednávek, elektronického obchodu, přímého marketingu, podpory prodeje, veletrhů a výstav ve spojení s alkoholickými nápoji a lihovinami; prodeje a motivační systémy; věrnostní programy; motivační marketingové služby a oceňovací programy; kompilace maloobchodních informací a informací o klientech do počítačových databází; správa a vedení zákaznických věrnostních programů, které identifikují a odměňují zákazníky“ spadající do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody, vyobrazená níže:
7 Důvody uplatňovanými na podporu námitek byly důvody uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 4 a 5 nařízení č. 207/2009.
8 Rozhodnutím ze dne 29. června 2012 vyhovělo námitkové oddělení v souvislosti se všemi dotčenými výrobky a službami námitkám založeným na starší slovní ochranné známce Spojeného království č. 2303406 a na starší mezinárodní ochranné známce č. 999938.
9 Dne 24. srpna 2012 podala žalobkyně na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009 proti rozhodnutí námitkového oddělení u OHIM odvolání.
10 Rozhodnutím ze dne 16. září 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“) druhý odvolací senát OHIM odvolání zamítl. Zaprvé v souvislosti s výrobky, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka č. 999938 a přihlášená ochranná známka (dále jen „kolidující ochranné známky“) a které spadají do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, odvolací senát shledal, že relevantní veřejnost je v podstatě tvořena belgickou, britskou, českou, francouzskou, irskou, italskou, kyperskou, lucemburskou, německou, nizozemskou, polskou, rakouskou, řeckou, španělskou a švédskou širokou veřejností. Ke službám, na které se vztahují kolidující ochranné známky a které spadají do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody, odvolací senát uvedl, že relevantní veřejností je profesionální veřejnost, která má vyšší stupeň pozornosti. Zadruhé odvolací senát shledal, že výrobky, na které se vztahují kolidující ochranné známky a které spadají do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, jsou totožné. Potvrdil též nálezy námitkového oddělení ohledně totožnosti a podobnosti služeb, na které se vztahují kolidující ochranné známky a které spadají do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody. Zatřetí dospěl odvolací senát k závěru, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje vzhledová, fonetická a pojmová podobnost zejména proto, že jim dominuje číslo 42. Začtvrté poukázal odvolací senát na to, že starší mezinárodní ochranná známka č. 999938 má ve Spojeném království v souvislosti s vodkou dobré jméno, takže je třeba mít za to, že má v důsledku užívání v této zemi vysokou rozlišovací způsobilost. Dospěl proto k závěru, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
Návrhová žádání účastníků řízení
11 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zamítl žalobu vedlejší účastnice proti rozhodnutí OHIM ze dne 9. července 2012 ve věci R 2100/2011-2, týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Granette & Starorežná Distilleries a.s. a Bacardi Co. Ltd (které je v současné době předmětem řízení o žalobě podané k Tribunálu a zapsané do rejstříku pod číslem T‑435/12);
– změnil napadené rozhodnutí tak, že se zamítají námitky vedlejší účastnice proti přihlášce ochranné známky Společenství „42 VODKA JEMNÁ VODKA VYRÁBĚNÁ JEDINEČNOU TECHNOLOGIÍ 42 %vol.“;
– uložil OHIM a vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení.
12 OHIM a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
K přípustnosti
K přípustnosti prvního bodu návrhových žádání
13 V prvním bodě návrhových žádání žalobkyně navrhuje, aby Tribunál zamítl žalobu ve věci T‑435/12, kterou podala vedlejší účastnice proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 9. července 2012 (věc R 2100/2011-2).
14 OHIM zpochybňuje přípustnost prvního bodu návrhových žádání.
15 Podle čl. 135 odst. 4 jednacího řádu Tribunálu nesmí spisy účastníků řízení změnit předmět řízení před odvolacím senátem.
16 Cílem prvního bodu návrhových žádání vzneseného žalobkyní je přitom změnit předmět řízení vedeného před odvolacím senátem ve věci R 1605/2012-2, které se liší od řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 9. července 2012 ve věci R 2100/2011-2.
17 S ohledem na výše uvedené je první bod návrhových žádání v rozporu se zákazem podle čl. 135 odst. 4 jednacího řádu, takže musí být jako nepřípustný odmítnut.
K přípustnosti druhého bodu návrhových žádání
18 Ve druhém bodě návrhových žádání žalobkyně navrhuje, aby Tribunál změnil napadené rozhodnutí tak, že se zamítají námitky vedlejší účastnice proti přihlášce přihlášené ochranné známky.
19 OHIM zpochybňuje přípustnost druhého bodu návrhových žádání, neboť jeho cílem je zamítnutí námitek vedlejší účastnice Tribunálem. Podle OHIM směřuje tento návrh v podstatě k tomu, aby mu Tribunál uložil příkaz, což je v rozporu s čl. 65 odst. 6 nařízení č. 207/2009, podle kterého je OHIM povinen provést nezbytná opatření, aby vyhověl rozhodnutí Tribunálu.
20 V tomto ohledu je třeba učinit závěr, že žalobkyně v rámci druhého bodu návrhových žádání, jak jasně plyne z jejích písemností, navrhuje nevyhnutelně nejen změnu napadeného rozhodnutí, ale i jeho zrušení, což ostatně plyne z předložení jediného žalobního důvodu, vycházejícího z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. února 2014, Advance Magazine Publishers v. OHIM – Nanso Group (TEEN VOGUE), T‑509/12, Sb. rozh., EU:T:2014:89, bod 16].
21 Je nutno se nejprve zabývat návrhem na zrušení napadeného rozhodnutí a poté případně rozhodnout o přípustnosti návrhu směřujícího k zamítnutí námitek.
K věci samé
22 Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně jediný žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
23 Zaprvé žalobkyně odvolacímu senátu vytýká závěr, že výrobky a služby, na které se vztahují kolidující ochranné známky, jsou podobné. Zadruhé odvolacímu senátu vytýká, že nedostatečně přihlédl k úrovni pozornosti průměrného spotřebitele alkoholických nápojů. Zatřetí se domnívá, že odvolací senát dospěl k nesprávnému závěru, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje vzhledová, fonetická a pojmová podobnost. V poslední řadě začtvrté odvolacímu senátu vytýká, že nebezpečí záměny neposoudil globálně a omezil se na konstatování podobnosti kolidujících ochranných známek jen s přihlédnutím k číslu 42, ačkoli toto číslo není ani dominantním, ani rozlišujícím prvkem uvedených ochranných známek.
24 OHIM a vedlejší účastnice s argumenty žalobkyně nesouhlasí.
25 Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 se přihlášená ochranná známka na základě námitek majitele starší ochranné známky nezapíše, pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna. Nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.
26 Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku nebo od podniků hospodářsky propojených. Podle téže judikatury musí být nebezpečí záměny posuzováno globálně podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a výrobky nebo služby, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu, zejména vzájemná závislost mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se vztahuje ochranná známka. Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranná známka vztahuje, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi ochrannými známkami a naopak [viz rozsudek ze dne 9. července 2003, Laboratorios RTB v. OHIM – Giorgio Beverly Hills (GIORGIO BEVERLY HILLS), T‑162/01, Recueil, EU:T:2003:199, body 30 až 33 a citovaná judikatura].
27 Za účelem použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 předpokládá nebezpečí záměny totožnost nebo podobnost kolidujících ochranných známek a zároveň totožnost nebo podobnost výrobků nebo služeb, na které se kolidující ochranné známky vztahují. Jedná se o podmínky kumulativní [viz rozsudek ze dne 22. ledna 2009, Commercy v. OHIM – easyGroup IP Licensing (easyHotel), T‑316/07, Sb. rozh., EU:T:2009:14, bod 42 a citovaná judikatura].
K relevantní veřejnosti
28 Úvodem je třeba připomenout, že při celkovém posouzení nebezpečí záměny je třeba vzít v úvahu průměrného spotřebitele dotčené kategorie výrobků, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného. Je rovněž namístě zohlednit skutečnost, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se může měnit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb [viz rozsudek ze dne 13. února 2007, Mundipharma v. OHIM – Altana Pharma (RESPICUR), T‑256/04, Sb. rozh., EU:T:2007:46, bod 42 a citovaná judikatura].
29 V bodě 19 napadeného rozhodnutí uvedl odvolací senát, že relevantní veřejností je u výrobků spadajících do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka č. 999938, v podstatě belgická, britská, česká, francouzská, irská, italská, kyperská, lucemburská, německá, nizozemská, polská, rakouská, řecká, španělská a švédská široká veřejnost s průměrnou úrovní pozornosti. U služeb spadajících do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka č. 999938, považoval odvolací senát za relevantní veřejnost odborníky, kteří mají vyšší stupeň pozornosti.
30 Zaprvé v souvislosti s územím, které je třeba vzít v úvahu při posuzování nebezpečí záměny, je třeba konstatovat – jak správně uvedl odvolací senát v bodě 19 napadeného rozhodnutí, aniž to žalobkyně zpochybnila – že tímto územím jsou území členských států, v nichž je starší mezinárodní ochranná známka č. 999938 chráněna, a sice území zemí Beneluxu, České republiky, Francie, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Polska, Rakouska, Řecka, Spojeného království, Španělska a Švédska.
31 Zadruhé v souvislosti s relevantní veřejností vytýká žalobkyně odvolacímu senátu, že nepřihlédl k úrovni pozornosti průměrného spotřebitele alkoholických nápojů. V tomto ohledu tvrdí, že výrobky a služby spadající do tříd 33 a 35 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahují kolidující ochranné známky, jsou určeny veřejnosti, kterou tvoří velmi dobře informovaní spotřebitelé, rozlišující mezi minimálními detaily etiket alkoholických nápojů.
32 Je nutno poukázat na to, že alkoholické nápoje (s výjimkou piv) spadající do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahují kolidující ochranné známky, jsou běžným spotřebním zbožím. Odvolací senát tudíž za relevantní veřejnost právem považoval širokou veřejnost, tedy běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného průměrného spotřebitele [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 14. prosince 2006, Mast-Jägermeister v. OHIM – Licorera Zacapaneca (VENADO s rámečkem a další), T‑81/03, T‑82/03 a T‑103/03, Sb. rozh., EU:T:2006:397, bod 82, a ze dne 3. září 2010, Companhia Muller de Bebidas v. OHIM – Missiato Industria e Comercio (61 A NOSSA ALEGRIA), T‑472/08, Sb. rozh., EU:T:2010:347, bod 39].
33 Co se dále týče služeb spadajících do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahují kolidující ochranné známky, dospěl odvolací senát ke správnému závěru, že relevantní veřejností je profesionální veřejnost, která má vyšší stupeň pozornosti [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. dubna 2011, Bodegas y Viñedos Puerta de Labastida v. OHIM – Unión de Cosecheros de Labastida (PUERTA DE LABASTIDA), T‑345/09, EU:T:2011:173, bod 45].
34 S ohledem na výše uvedené je třeba potvrdit definici relevantní veřejnosti, kterou odvolací senát použil v bodě 19 napadeného rozhodnutí.
Ke srovnání výrobků a služeb
35 Podle ustálené judikatury je při posouzení podobnosti mezi dotčenými výrobky nebo službami třeba přihlédnout ke všem relevantním faktorům, které charakterizují vztah mezi nimi. Tyto faktory zahrnují zejména jejich povahu, účel, jejich užívání, jakož i jejich konkurenční nebo komplementární charakter. Mohou být zohledněny rovněž jiné faktory, jako jsou například distribuční cesty dotyčných výrobků [rozsudek ze dne 11. července 2007, El Corte Inglés v. OHIM – Bolaños Sabri (PiraÑAM diseño original Juan Bolaños), T‑443/05, Sb. rozh., EU:T:2007:219, bod 37].
36 Jestliže výrobky nebo služby, pro které je starší ochranná známka chráněna, zahrnují výrobky nebo služby, na které se vztahuje přihláška k zápisu, jsou tyto výrobky nebo služby považovány za totožné [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 24. listopadu 2005, Sadas v. OHIM – LTJ Diffusion (ARTHUR ET FELICIE), T‑346/04, Sb. rozh., EU:T:2005:420, bod 34 a citovaná judikatura].
37 Žalobkyně nezpochybňuje posouzení odvolacího senátu, podle kterého jsou výrobky, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka a které spadají do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, totožné s „alkoholickými nápoji (s výjimkou piv)“, na které se vztahuje starší mezinárodní zápis č. 999938.
38 Nezpochybňuje ani posouzení odvolacího senátu, podle kterého jsou služby, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka a které spadají do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody, totožné nebo vykazující vztah podobnosti se službami, na které se vztahuje starší mezinárodní zápis č. 999938.
39 Odvolacímu senátu ovšem v podstatě vytýká závěr, že výrobky a služby spadající do tříd 33 a 35 ve smyslu Niceské dohody jsou podobné. V tomto ohledu tvrdí, že s výrobou určitého výrobku je sice spojen i prodej tohoto výrobku, avšak pro zprostředkování prodeje to neplatí.
40 Je třeba poukázat na to, jak správně zdůrazňuje OHIM, že námitkové oddělení ani odvolací senát nesrovnávaly výrobky a služby spadající do tříd 33 a 35 ve smyslu Niceské dohody. Jak plyne z bodu 10 tohoto rozsudku, odvolací senát totiž nejprve v bodě 20 napadeného rozhodnutí srovnával výrobky, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka a starší mezinárodní zápis č. 999938 a které spadají do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody. Poté v bodě 21 napadeného rozhodnutí srovnával služby, na které se vztahují tatáž označení a které spadají do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody.
41 Tuto výtku žalobkyně je tudíž třeba zamítnout jako irelevantní.
Ke srovnání označení
42 V projednávaném případě je třeba srovnat označení, jimiž jsou přihlášená ochranná známka na straně jedné a starší mezinárodní obrazová ochranná známka 42 BELOW, zapsaná pod číslem 999938 (dále jen „starší mezinárodní ochranná známka“), na straně druhé.
43 Přihlášenou ochrannou známkou je obrazová ochranná známka složená ze slovních prvků „vodka“, „42“, „jemná vodka vyráběná jedinečnou technologií“ a „42 %vol.“, napsaných běžným tiskacím písmem. Slovo „vodka“ je napsáno vertikálně odspodu nahoru běžnými písmeny velké abecedy a nachází se v levé části kompozice pod číslicí 4, která je součástí prvku „42“. Prvek „42“ je situován v horní části starší ochranné známky, přičemž spodní část číslice 4 není zarovnána se spodní částí číslice 2, ale je položena níže. Prvek „42“ je ztvárněn tmavou barvou a prostupují jím světlé nepravidelně ztvárněné body. Prvek „42“ je větší než ostatní prvky tvořící přihlášenou ochrannou známku. Výraz „jemná vodka vyráběná jedinečnou technologií“ je napsán vertikálně velmi malým písmem pod prvkem „vodka“. Údaj „42 %vol.“ je vepsán malým písmem bílé barvy do šedého čtverce umístěného v pravé dolní části ochranné známky.
44 Starší mezinárodní ochranná známka je tvořena kombinací prvku „42“ a slovního prvku „below“, vepsaných vodorovně do obrazového prvku tvořeného černou kružnicí ztvárněnou tlustou čárou. Číslo 42, vyvedené běžným tiskacím písmem černé barvy, je umístěno uprostřed zmíněné kružnice a působí, jako by bylo podtrženo černou linkou. Číslice 4 je umístěna na nižší písmové osnově než číslice 2, která v důsledku toho vypadá, jako by její horní část byla delší než horní část číslice 4. Velikost písma je u prvku „42“ větší než velikost písma u výrazu „below“, který je napsán běžnými písmeny velké abecedy pod číslicí 2.
– K rozlišujícím a dominantním prvkům
45 Globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v globálním posouzení uvedeného nebezpečí. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily (viz rozsudek 61 A NOSSA ALEGRIA, bod 32 výše, EU:T:2010:347, bod 46 a citovaná judikatura).
46 Pro účely posouzení rozlišovací způsobilosti prvku, který tvoří ochrannou známku, je namístě posoudit více či méně velkou způsobilost tohoto prvku přispět k identifikaci výrobků, pro které byla ochranná známka zapsána, jako pocházejících od určitého podniku, a tedy tyto výrobky odlišit od výrobků jiných podniků. Při tomto posuzování je třeba zohlednit zejména inherentní vlastnosti dotčeného prvku s ohledem na otázku, zda tento prvek postrádá, či nepostrádá jakoukoli způsobilost popisovat výrobky, pro které byla ochranná známka zapsána (viz rozsudek 61 A NOSSA ALEGRIA, bod 32 výše, EU:T:2010:347, bod 47 a citovaná judikatura).
47 Posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami se nemůže omezit na to, že se zohlední pouze jedna složka kombinované ochranné známky a srovná se s jinou ochrannou známkou. Naopak je třeba provést srovnání, při kterém budou dotčené ochranné známky posuzovány každá jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek. Posoudit podobnost pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známky jsou zanedbatelné. Tak tomu může být zejména v případě, kdy je tato složka sama o sobě způsobilá dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti, takže všechny ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou zanedbatelné. Soudní dvůr upřesnil, že skutečnost, že určitý prvek není zanedbatelný, neznamená, že by byl dominantní, stejně tak jako skutečnost, že určitý prvek není dominantní, nikterak neznamená, že by byl zanedbatelný (viz rozsudek 61 A NOSSA ALEGRIA, bod 32 výše, EU:T:2010:347, bod 48 a citovaná judikatura).
48 Jestliže některé prvky ochranné známky popisují výrobky a služby, pro které je ochranná známka chráněna, nebo výrobky a služby, na které se vztahuje přihláška k zápisu, mají tyto prvky jen nízkou, případně velmi nízkou rozlišovací způsobilost (v tomto smyslu viz rozsudek 61 A NOSSA ALEGRIA, bod 32 výše, EU:T:2010:347, bod 49 a citovaná judikatura). Tuto rozlišovací způsobilost jim nejčastěji lze přiznat pouze z důvodu kombinace, kterou tvoří s ostatními prvky ochranné známky. Z důvodu jejich nízké, případně velmi nízké rozlišovací způsobilosti nebude veřejnost zpravidla popisné prvky ochranné známky považovat za dominantní prvky v celkovém dojmu vyvolaném touto ochrannou známkou, s výjimkou případu, kdy se z důvodu zejména jejich umístění nebo velikosti může zdát, že jsou způsobilé upoutat pozornost veřejnosti a mohou zůstat uchovány v její paměti [v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 12. listopadu 2008, Shaker v. OHIM – Limiñana y Botella (Limoncello della Costiera Amalfitana shaker), T‑7/04, Sb. rozh., EU:T:2008:481, bod 44 a citovaná judikatura, a 61 A NOSSA ALEGRIA, bod 32 výše, EU:T:2010:347, bod 49]. To však neznamená, že popisné prvky ochranné známky jsou nezbytně zanedbatelné v celkovém dojmu, jejž daná ochranná známka vyvolává. V tomto ohledu je třeba zvláště zkoumat, zda jsou jiné prvky ochranné známky samy o sobě způsobilé dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti (viz bod 47 výše).
49 V bodě 25 napadeného rozhodnutí shledal odvolací senát, že číslo 42, umístěné v horní části přihlášené ochranné známky a v centru starší mezinárodní ochranné známky, je vizuálně dominantním prvkem kolidujících ochranných známek, a to z důvodu jeho pozice, velikosti a grafických vlastností.
50 V bodě 26 napadeného rozhodnutí odvolací senát dále připustil, že část relevantní veřejnosti může vnímat číslo 42 tak, že popisuje výrobky, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka a které spadají do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody. Měl nicméně za to, že tato ochranná známka získala díky svému užívání ve Spojeném království a dobrému jménu, které v souvislosti s vodkou v této zemi má, zvýšenou rozlišovací způsobilost. Odvolací senát také shledal, že číslo 42 má rozlišovací způsobilost ve vztahu ke službám spadajícím do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody. Konečně poukázal na to, že anglické slovo „below“ má ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám rozlišovací způsobilost, neboť pro výrobky a služby, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka, nemá přímý a konkrétní význam.
51 Žalobkyně odvolacímu senátu v podstatě vytýká, že podobnost kolidujících ochranných známek posoudil jen s přihlédnutím k číslu 42, které podle ní bylo v napadeném rozhodnutí nesprávně identifikováno jako dominantní prvek kolidujících ochranných známek. Odvolacímu senátu dále vytýká závěr, že číslo 42 představuje rozlišující prvek starší mezinárodní ochranné známky, protože ve vztahu k výrobkům, na které se vztahuje uvedená ochranná známka a které spadají do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, má podle jejího názoru popisný charakter.
52 OHIM a vedlejší účastnice s argumenty žalobkyně nesouhlasí.
53 Zaprvé z bodů 28 až 30 napadeného rozhodnutí plyne, že odvolací senát srovnával všechny slovní prvky kolidujících ochranných známek a že podobnost mezi uvedenými ochrannými známkami shledal teprve po tomto srovnání.
54 Výtka žalobkyně vycházející z tvrzení, že odvolací senát posuzoval podobnost kolidujících ochranných známek jen na základě dominantního prvku „42“, je tudíž neopodstatněná.
55 Zadruhé je třeba poukázat na to, že číslo 42 je výrazně větší než všechny ostatní slovní prvky obsažené v kolidujících ochranných známkách a že je umístěno na prominentní pozici v centru starší mezinárodní ochranné známky a v horní části přihlášené ochranné známky. Jde navíc o první prvek kolidujících ochranných známek. Číslo 42 představuje tedy prvek, který relevantní veřejnost bude vnímat jako první. Číslo 42 jako celek je mimoto v kolidujících ochranných známkách zobrazeno na první pohled viditelným a originálním způsobem, neboť číslice 4 je posazena níže než číslice 2.
56 S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že se odvolací senát závěrem, že číslo 42 je vizuálně dominantním prvkem v obou kolidujících ochranných známkách, nedopustil pochybení.
57 Je ovšem třeba ověřit, zda argumenty žalobkyně tento závěr nevyvracejí.
58 Žalobkyně v prvé řadě tvrdí, že dominantním prvkem starší mezinárodní ochranné známky je výraz „below“.
59 Je nicméně třeba konstatovat, že žalobkyně nepředložila na podporu tohoto tvrzení žádný důkaz. Žalobkyně si navíc sama protiřečí, když mimo jiné tvrdí, že výraz „below“ ustupuje proti číslu 42 do pozadí.
60 V každém případě bylo již výše uvedeno, že číslo 42 je prvním prvkem starší mezinárodní ochranné známky a zaujímá v ní ústřední místo. Zvláštní grafické zpracování čísla 42 navíc bezprostředně upoutává pozornost veřejnosti. Naproti tomu výraz „below“ je umístěn pod číslem 42 a je napsán výrazně menším a tenčím písmem. Výraz „below“ tudíž ustupuje proti číslu 42 do pozadí.
61 Argument žalobkyně je tedy třeba odmítnout.
62 Ve druhé řadě žalobkyně tvrdí, že dominantními prvky přihlášené ochranné známky jsou „grafické umístění“ výrazu „vodka“ a odlišné grafické vyobrazení číslic 4 a 2.
63 Nicméně skutečnost, že výraz „vodka“ je napsán vertikálně odspodu nahoru pod desítkovou číslicí čísla 42 písmem menším, než jakým je napsáno číslo 42, je v rámci celkového dojmu, kterým přihlášená ochranná známka jako celek působí, zanedbatelná.
64 Dále je třeba uvést, že odlišné grafické vyobrazení číslic 4 a 2, na které poukazuje žalobkyně – a sice skutečnost, že tloušťka a velikost písma číslice 4 je větší než tloušťka a velikost písma číslice 2 – lze zachytit jen při velmi pozorném zkoumání předmětné ochranné známky, a tudíž není způsobilé dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti.
65 Výraz „jemná vodka vyráběná jedinečnou technologií“ je navíc napsán pod výrazem „vodka“ velmi malým písmem a v rámci přihlášené ochranné známky jako celku je jen stěží viditelný. Obdobně prvek „42 %vol.“, umístěný v pravé dolní části této ochranné známky, je napsán mnohem menším písmem než prvky „42“ a „vodka“. Prvky „jemná vodka vyráběná jedinečnou technologií“ a „42 %vol.“ jsou tudíž v rámci celkového dojmu, kterým přihlášená ochranná známka jako celek působí, zanedbatelné.
66 Argument žalobkyně je tedy třeba odmítnout.
67 Zatřetí odvolací senát neshledal – ačkoli žalobkyně tvrdí opak – že by číslo 42 bylo v souvislosti s výrobky spadajícími do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody rozlišujícím prvkem starší mezinárodní ochranné známky.
68 Naopak v bodech 26 a 30 napadeného rozhodnutí odvolací senát uvedl, že nelze zcela vyloučit, že by část relevantní veřejnosti mohla vnímat číslo 42 jako informaci o množství alkoholu v alkoholických nápojích, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka, a to navzdory tomu, že číslo 42 není následováno symbolem „% vol.“, slovem „alkoholu“ či zkratkou „alc.“, které jsou obvyklým způsobem informování o množství alkoholu v alkoholických nápojích.
69 Toto posouzení je mimoto třeba potvrdit také pro přihlášenou ochrannou známku, a odmítnout tedy tvrzení žalobkyně, podle kterého je číslo 42 v podstatě rozlišujícím prvkem přihlášené ochranné známky, ale nikoli starší mezinárodní ochranné známky.
70 Výtku žalobkyně vycházející z nedostatku rozlišovací způsobilosti čísla 42 v souvislosti s výrobky spadajícími do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka, je tudíž třeba zamítnout jako irelevantní.
71 Z judikatury citované výše v bodě 48 každopádně vyplývá, že případná nízká rozlišovací způsobilost určitého prvku kombinované ochranné známky nutně neznamená, že tento prvek nemůže tvořit dominantní prvek, pokud může zejména svým umístěním v označení nebo svou velikostí vzbudit pozornost spotřebitele a zůstat uchován v jeho paměti.
72 Proto i za předpokladu, že by číslo 42 mělo nízkou, či případně velmi nízkou rozlišovací způsobilost, zůstává pravdou, že toto číslo je díky svému umístění, velikosti a zvláštnímu grafickému zpracování prvkem kolidujících ochranných známek, který vzbudí pozornost veřejnosti (viz body 55 až 65 výše).
73 S ohledem na výše uvedené je třeba učinit závěr, že odvolací senát správně shledal, že číslo 42 je vizuálně dominantním prvkem kolidujících ochranných známek.
– K vzhledové podobnosti
74 Pokud jde o vzhledovou podobnost mezi kolidujícími ochrannými známkami, odvolací senát dospěl v bodě 28 napadeného rozhodnutí k závěru, že tyto ochranné známky mají společné jen vyobrazení čísla 42. Dále konstatoval, že kolidující ochranné známky vykazují několik vzhledových odlišností. V tomto ohledu shledal, že starší mezinárodní ochranná známka je psána horizontálně, kdežto přihlášená ochranná známka vertikálně odspodu nahoru, a že s výjimkou čísla 42 nejsou slovní prvky kolidujících ochranných známek podobné.
75 Žalobkyně má za to, že odvolací senát dospěl k nesprávnému závěru, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje vzhledová podobnost proto, že obě obsahují číslo 42. V této souvislosti uvádí, že v přihlášené ochranné známce jsou číslice 4 a 2 ztvárněny tmavou barvou na světlém pozadí, přičemž tmavou barvou prostupují světlé nepravidelně ztvárněné body znázorňující ledovou tříšť. Dále poukazuje na to, že velikost písma číslice 4 je větší než velikost písma číslice 2. Uvádí také, že šířka jednotlivých tahů v obou výše zmíněných číslicích není totožná a že horní okraje obou číslic tvoří přímku. Nakonec uvádí, že v pravém rohu „nohy“ číslice 4 je umístěn čtverec světlejší barvy o velikosti dolní strany kratší, než je šíře „nohy“ číslice 4. Naproti tomu číslo 42, které je obsaženo ve starší mezinárodní ochranné známce, je podle žalobkyně ztvárněno v běžné velikosti a typu písma.
76 OHIM a vedlejší účastnice s argumenty žalobkyně nesouhlasí.
77 Je třeba poukázat na to, že kolidující ochranné známky vykazují vzhledovou podobnost z důvodu dominantního prvku „42“ (viz body 55 a 56 výše).
78 Argumenty žalobkyně směřující v podstatě k prokázání toho, že grafické zpracování čísla 42 je u kolidujících ochranných známek odlišné, tento dojem podobnosti nezpochybňují.
79 Odlišnosti v grafickém zpracování, na které poukazuje žalobkyně, jsou totiž zcela marginální a takřka nepostřehnutelné i pro pozornou veřejnost, a to bez ohledu na to, zda profesionální či laickou.
80 Mimoto je třeba se ztotožnit s tvrzením OHIM, že nelze zcela vyloučit, že efekt „ledové tříště“ použitý v přihlášené ochranné známce bude relevantní veřejnost vnímat jako výsledek nekvalitního tisku. Je také třeba poznamenat, že široká veřejnost by mohla efekt „ledové tříště“ vnímat i jako výsledek kondenzace utvořené na lahvi, když je výrobek podáván v restauracích, barech či na diskotékách vychlazený.
81 V poslední řadě je každopádně nutno konstatovat, že slovní prvky kolidujících ochranných známek, jimiž se tyto známky liší, ustupují ve vzhledovém dojmu proti prvku „42“ do pozadí (viz body 58 až 65 výše).
82 Je tedy třeba shledat, že se odvolací senát závěrem, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje vzhledová podobnost, nedopustil pochybení.
– K fonetické podobnosti
83 Odvolací senát upozornil v bodě 29 napadeného rozhodnutí na to, že kolidující ochranné známky jsou si foneticky podobné, jelikož jejich společným prvkem je zvuková podoba čísla 42. Zdůraznil také, že z fonetického hlediska se kolidující ochranné známky liší slovy „vodka“ a „below“.
84 Žalobkyně odvolacímu senátu v podstatě vytýká, že fonetickou podobnost kolidujících ochranných známek posoudil jen s přihlédnutím k číslu 42, a tedy bez posouzení těchto známek jako celku.
85 OHIM a vedlejší účastnice s touto výtkou nesouhlasí.
86 V tomto ohledu postačí připomenout, že odvolací senát neposuzoval podobnost kolidujících ochranných známek jen na základě dominantního prvku „42“ (viz body 53 a 54 výše).
87 Výtka žalobkyně je tedy neopodstatněná.
88 Každopádně je třeba konstatovat, že číslo 42 je prvním prvkem kolidujících ochranných známek, a tudíž jej relevantní veřejnost bude vyslovovat jako první. Kromě toho má číslo 42 – které je v každé z jednotlivých zemí, ve vztahu k nimž je třeba posuzovat nebezpečí záměny, vyslovováno totožně – větší počet slabik než slovní prvky „vodka“ a „below“. Číslo 42 je tedy z fonetického hlediska významnější než ostatní slovní prvky kolidujících ochranných známek.
89 S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že se odvolací senát závěrem, že kolidující ochranné známky jsou si foneticky podobné, nedopustil pochybení.
– K pojmové podobnosti
90 Odvolací senát dospěl v bodě 30 napadeného rozhodnutí k závěru, že kolidující ochranné známky jsou si pojmově podobné číslem 42. Uvedl také, že kolidující ochranné známky se z pojmového hlediska liší výrazy „vodka“ a „below“. V tomto ohledu poukázal na to, že relevantní veřejnost chápe výraz „vodka“ tak, že se jím označuje bezbarvý silný alkoholický nápoj s vysokým obsahem alkoholu a vyrobený speciálně z obilnin nebo brambor. Dále uvedl, že anglickému slovu „below“ nemůže část relevantní veřejnosti, jež nemluví anglicky, rozumět, jelikož nepatří do základní slovní zásoby anglického jazyka. Podle odvolacího senátu tak bude většina relevantní veřejnosti vnímat slovní prvek „below“ jako fantazijní výraz bez jakékoli významové relevance. Nakonec uvedl, že anglicky mluvící relevantní veřejnost mezi slovy „vodka“ a „below“ pojmově rozlišuje.
91 Žalobkyně zpochybňuje takovou podobnost mezi kolidujícími ochrannými známkami, neboť číslo 42 se podle ní z pojmového hlediska liší podle toho, zda je součástí přihlášené ochranné známky, nebo starší mezinárodní ochranné známky.
92 OHIM a vedlejší účastnice s touto výtkou nesouhlasí.
93 Co se zaprvé týče služeb spadajících do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahují kolidující ochranné známky, jeví se číslo 42 v zásadě jako arbitrární číselný údaj bez zvláštního významu.
94 Odvolací senát proto dospěl ke správnému závěru, že číslo 42 bude ve vztahu ke službám spadajícím do třídy 35 ve smyslu Niceské dohody všeobecně vnímáno jako rozlišující prvek kolidujících ochranných známek.
95 Tento závěr, který žalobkyně ostatně nezpochybňuje, nelze než potvrdit.
96 Co se zadruhé týče výrobků spadajících do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, na které se vztahují kolidující ochranné známky, poukázal odvolací senát správně na to, že část relevantní veřejnosti by mohla vnímat číslo 42 jako informaci o procentním množství alkoholu v alkoholických nápojích, na které se vztahují kolidující ochranné známky.
97 Tento závěr nemohou argumenty žalobkyně zpochybnit.
98 Žalobkyně v prvé řadě tvrdí, že u starší mezinárodní ochranné známky číslo 42 znamená, že dotčené výrobky obsahují méně než 42 % alkoholu, kdežto u přihlášené ochranné známky je číslo 42 přesným údajem o procentním množství alkoholu v dotčených výrobcích (42 %). Mimoto v podstatě tvrdí, že je jediným výrobcem vodky obsahující 42 % alkoholu a že toto procento alkoholu je pro vodku distinktivní.
99 V této souvislosti je třeba poznamenat, že anglicky mluvící veřejnost by se u starší mezinárodní ochranné známky mohla domnívat, že spojení čísla 42 a výrazu „below“ z pojmového hlediska vyjadřuje množství alkoholu nižší než 42 %.
100 Odvolací senát ovšem správně shledal, že většina dotčené veřejnosti bude výraz „below“ vnímat jako fantazijní, jelikož nepatří do základní slovní zásoby anglického jazyka.
101 Významná část relevantní veřejnosti tedy bude připisovat sémantický význam jen číslu 42. Číslo 42 obsažené ve starší mezinárodní ochranné známce přitom samo o sobě nemůže být – ačkoli žalobkyně tvrdí opak – vnímáno jako údaj o množství alkoholu nižším než 42 %.
102 Ze žádného dokumentu ze spisu navíc nevyplývá, že by žalobkyně byla jedinou společností, která vyrábí vodku s obsahem alkoholu 42 %. V každém případě platí, že i kdyby bylo toto tvrzení opodstatněné, není pro účely přezkumu pojmové podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami relevantní.
103 Argument žalobkyně je tedy třeba odmítnout.
104 Ve druhé řadě žalobkyně v podstatě tvrdí, že u starší mezinárodní ochranné známky je číslo 42 informací o místě výroby dotyčných výrobků předchozím vlastníkem ochranné známky, které se nacházelo pod 42. rovnoběžkou.
105 Je však třeba konstatovat, že ačkoli nelze zcela vyloučit, že část relevantní veřejnosti, tedy široké veřejnosti, má široký všeobecný přehled, a to zejména o dotčených výrobcích, nelze ze žádného dokumentu ze spisu dovodit, že by významná část relevantní veřejnosti vnímala číslo 42 jako informaci o místě výroby výrobků, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka.
106 Je proto třeba učinit závěr, že přinejmenším významná část široké veřejnosti si u čísla 42 nevybaví místo výroby výrobků, na které se vztahuje starší mezinárodní ochranná známka.
107 Výtku žalobkyně je tedy třeba zamítnout.
– K nebezpečí záměny
108 Globální posouzení nebezpečí záměny předpokládá určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností ochranných známek a podobností výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje (viz bod 26 výše). Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranná známka vztahuje, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi ochrannými známkami a naopak [viz rozsudek 61 A NOSSA ALEGRIA, bod 32 výše, EU:T:2010:347, bod 99 a citovaná judikatura].
109 V bodě 36 napadeného rozhodnutí dospěl odvolací senát ke správnému závěru, že s ohledem na totožnost dotčených výrobků a totožnost nebo podobnost dotčených služeb, dominantní charakter čísla 42 a vzhledovou, fonetickou a pojmovou podobnost kolidujících ochranných známek existuje u části relevantní veřejnosti nebezpečí záměny.
110 V bodě 35 napadeného rozhodnutí navíc odvolací senát správně shledal, že co se týče výrobků spadajících do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, je nezbytné přiznat zvláštní význam fonetické podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami. V této souvislosti upozornil, že vzhledem k tomu, že dotčené výrobky jsou také spotřebovávány na základě ústní objednávky v barech, restauracích nebo na diskotékách, postačuje samotná fonetická podobnost dotčených ochranných známek k tomu, aby vyvolala nebezpečí záměny [viz rozsudek ze dne 3. července 2013, Warsteiner Brauerei Haus Cramer v. OHIM – Stuffer (ALOHA 100 % NATURAL), T‑243/12, EU:T:2013:344, bod 42 a citovaná judikatura].
111 Konečně z judikatury vyplývá, že ochranné známky, které mají buď inherentně, nebo z důvodu známosti na trhu vysokou rozlišovací způsobilost, požívají rozsáhlejší ochrany než ochranné známky, jejichž rozlišovací způsobilost je menší. Při posuzování, zda je dáno nebezpečí záměny, je tedy třeba vzít v úvahu rozlišovací způsobilost starší ochranné známky a zvláště její dobré jméno [viz rozsudek ze dne 17. dubna 2008, Ferrero Deutschland v. OHIM, C‑108/07 P, EU:C:2008:234, body 32 a 33 a citovaná judikatura; v tomto smyslu viz také rozsudky ze dne 28. října 2010, Farmeco v. OHIM – Allergan (BOTUMAX), T‑131/09, EU:T:2010:458, bod 67, a ze dne 18. září 2014, Herdade de S. Tiago II v. OHIM – Polo/Lauren (V), T‑90/13, EU:T:2014:778, bod 26].
112 Odvolací senát přitom v bodě 26 napadeného rozhodnutí konstatoval, že starší mezinárodní ochranná známka získala v souvislosti s výrobky spadajícími do třídy 33 ve smyslu Niceské dohody, a konkrétně s vodkou, díky svému užívání ve Spojeném království a dobrému jménu, které v této zemi má, zvýšenou rozlišovací způsobilost, což žalobkyně nezpochybnila.
113 Proto i kdyby relevantní veřejnost byla schopna vnímat určité odlišnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami, nebezpečí, že si vytvoří mezi těmito ochrannými známkami spojitost, je reálné s ohledem na všechny předcházející úvahy a vzhledem k totožnosti výrobků a totožnosti nebo podobnosti služeb, na které se vztahují uvedené ochranné známky. V konečném výsledku se nejeví, že by tyto odlišnosti byly v projednávané věci dostačující k vyloučení jakéhokoli nebezpečí, že by se relevantní veřejnost mohla domnívat, že výrobky, na které se vztahují tyto ochranné známky, pocházejí od stejného podniku nebo od podniků hospodářsky propojených.
114 Tento závěr nemůže být vyvrácen ani argumentem žalobkyně, jehož podstatou je, že odvolací senát měl vzít v potaz existenci její starší české ochranné známky VODKA 42 JEMNÁ VODKA VYRÁBĚNÁ TRADIČNÍM ZPŮSOBEM, zapsané dne 10. září 2003 pod číslem 195717. Postačí totiž konstatování, že existence této ochranné známky byla poprvé uplatněna až před Tribunálem a že nebezpečí záměny nebylo na základě uvedené ochranné známky posuzováno ani námitkovým oddělením, ani odvolacím senátem. Cílem žaloby podané k Tribunálu je přitom přezkum legality rozhodnutí odvolacích senátů OHIM ve smyslu článku 65 nařízení č. 207/2009. Kromě toho čl. 135 odst. 4 jednacího řádu stanoví, že spisy účastníků řízení nesmí změnit předmět řízení před odvolacím senátem. Argument žalobkyně, který směřuje ke změně předmětu řízení, proto musí být na základě čl. 65 odst. 2 nařízení č. 207/2009 ve spojení s čl. 135 odst. 4 jednacího řádu prohlášen za nepřípustný.
115 S ohledem na výše uvedené je třeba konstatovat, že se odvolací senát závěrem, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, nedopustil pochybení.
116 Vzhledem k tomu, že jediný žalobní důvod je neopodstatněný, je důvodné žalobu zamítnout, aniž je třeba se zabývat přípustností návrhu na zamítnutí námitek vedlejší účastnice proti přihlášce ochranné známky Společenství 42 VODKA JEMNÁ VODKA VYRÁBĚNÁ JEDINEČNOU TECHNOLOGIÍ 42 %vol.
K nákladům řízení
117 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
118 Vzhledem k tomu, že OHIM a vedlejší účastnice požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobkyně neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (první senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Granette & Starorežná Distilleries a.s. ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) a společností Bacardi Co. Ltd.
Kanninen | Pelikánová | Buttigieg |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 19. května 2015.
Podpisy.