Věc C‑186/16
Ruxandra Paula Andriciuc a další
proti
Banca Românească SA
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Oradea)
„Řízení o předběžné otázce – Ochrana spotřebitele – Směrnice 93/13/EHS – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Článek 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 – Posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání – Smlouva o úvěru vyjádřeném v cizí měně – Kurzové riziko plně v neprospěch spotřebitele – Významná nerovnováha v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy – Doba, kdy musí být posouzena tato nerovnováha – Rozsah pojmu ujednání ‚sepsána jasným a srozumitelným jazykem‘ – Úroveň informací, jež musí banka poskytnout“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 20. září 2017
1. Ochrana spotřebitelů – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Rozsah působnosti – Vyloučení smluvních ujednání odrážejících závazná právní nebo správní ustanovení – Ověření příslušející vnitrostátnímu soudu
(Směrnice Rady 93/13, čl. 1 odst. 2)
2. Ochrana spotřebitelů – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Rozsah působnosti – Ujednání, která definují hlavní předmět smlouvy nebo se týkají ceny nebo odměny a služeb nebo zboží dodávaného výměnou – Pojem – Ujednání obsažené ve smlouvě o úvěru vyjádřeném v cizí měně uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, které nebylo individuálně sjednáno a podle něhož musí být úvěr splacen v téže měně – Zahrnutí – Podmínky – Povinnost splnění požadavků srozumitelnosti a transparentnosti
(Směrnice Rady 93/13, čl. 4 odst. 2)
3. Ochrana spotřebitelů – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Rozsah působnosti – Ujednání, která definují hlavní předmět smlouvy nebo se týkají ceny nebo odměny a služeb nebo zboží dodávaného výměnou – Ujednání obsažené ve smlouvě o úvěru vyjádřeném v cizí měně, které nebylo individuálně sjednáno a podle něhož musí být úvěr splacen v téže měně – Zahrnutí – Podmínky – Povinnost splnění požadavků srozumitelnosti a transparentnosti – Úroveň požadovaných informací – Rozsah – Ověření příslušející vnitrostátnímu soudu
(Směrnice Rady 93/13, čl. 4 odst. 2)
4. Ochrana spotřebitelů – Zneužívající ujednání ve spotřebitelských smlouvách – Směrnice 93/13 – Zneužívající ujednání ve smyslu článku 3 – Významná nerovnováha v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy – Posouzení vnitrostátním soudem, zda v době uzavření smlouvy existovala taková nerovnováha – Povinnost posoudit souhrn okolností známých v uvedeném okamžiku prodávajícímu či poskytovali
(Směrnice Rady 93/13, čl. 3 odst. 1)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 27–31)
2. Článek 4 odst. 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „hlavní předmět smlouvy“ pokrývá ve smyslu tohoto ustanovení takové smluvní ujednání, jako je ujednání dotčené ve věci v původním řízení, které bylo zahrnuto do smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně, nebylo individuálně sjednáno a úvěr podle něj musí být splacen v téže cizí měně, ve které byl sjednán, jelikož toto ujednání stanoví hlavní plnění této smlouvy, které ji jako takové charakterizuje. Toto ujednání proto nemůže být považováno za zneužívající, pokud je sepsáno jasným a srozumitelným jazykem.
V této souvislosti je třeba podotknout, že prostřednictvím úvěrové smlouvy se věřitel zavazuje zejména k tomu, že dlužníku poskytne určitou peněžitou částku, a dlužník se zavazuje zejména k tomu, že tuto částku, která bývá zpravidla navýšena o úroky, splatí ve stanovených lhůtách. Hlavní plnění takové smlouvy se tedy týkají peněžité částky, která musí být určena uvedením měny, v níž má být úvěr poskytnut a splacen. Jak uvedl generální advokát v bodech 46 a následujících svého stanoviska, skutečnost, že úvěr musí být splacen v určité měně, se v zásadě neváže ke způsobu platby, který je akcesorický, nýbrž k samotné podstatě závazku dlužníka, čímž představuje podstatnou náležitost smlouvy o úvěru.
(viz body 38, 41, výrok 1)
3. Článek 4 odst. 2 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že požadavek, aby smluvní ujednání bylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, předpokládá, že v případě úvěrových smluv musí finanční instituce poskytnout dlužníkům dostatečné informace, které jim umožní přijmout informovaná a obezřetná rozhodnutí. Uvedený požadavek v tomto ohledu implikuje, že ujednání, podle kterého musí být úvěr splacen v téže cizí měně, ve které byl sjednán, musí spotřebitel pochopit nejen z formálního a gramatického hlediska, ale i z hlediska jeho konkrétního dosahu, v tom smyslu, že běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný spotřebitel může nejen zjistit, že může dojít ke zhodnocení nebo znehodnocení cizí měny, v níž byl úvěr poskytnut, ale i posoudit potenciálně významné ekonomické důsledky tohoto ujednání na své finanční závazky. Vnitrostátnímu soudu přísluší provést v tomto ohledu nezbytná ověření.
Jak uvedl generální advokát v bodech 66 a 67 svého stanoviska, dlužník musí získat jasné informace, z nichž vyplývá, že uzavřením smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně se vystavuje určitému kurzovému riziku, což může případně zhoršit jeho ekonomickou situaci, pokud by došlo k znehodnocení měny, v níž mu plynou příjmy. Prodávající nebo poskytovatel, v projednávané věci banka, musí vysvětlit možné výkyvy směnného kurzu a rizika plynoucí z uzavření smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně, zvláště v případě, kdy spotřebitel, který je dlužníkem, nemá příjmy v této cizí měně. Je tudíž na předkládajícím soudu, aby ověřil, že prodávající nebo poskytovatel sdělil dotčeným spotřebitelům všechny relevantní informace, které jim umožnily vyhodnotit ekonomické důsledky takového ujednání, jako je ujednání dotčené ve věci v původním řízení, na jejich finanční závazky.
(viz body 50, 51, výrok 2)
4. Článek 3 odst. 1 směrnice 93/13 musí být vykládán v tom smyslu, že posouzení zneužívající povahy smluvního ujednání musí být provedeno s ohledem na dobu uzavření dotčené smlouvy a s přihlédnutím ke všem okolnostem, jež mohly být prodávajícímu nebo poskytovateli známy v uvedeném okamžiku a mohly mít dopad na následné plnění uvedené smlouvy. Je na předkládajícím soudu, aby s ohledem na všechny okolnosti věci v původním řízení a s přihlédnutím zejména k odborným zkušenostem a znalostem prodávajícího nebo poskytovatele, v projednávaném případě banky, posoudil, pokud jde o možné výkyvy směnného kurzu a rizika plynoucí z uzavření smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně, existenci případné významné nerovnováhy ve smyslu tohoto ustanovení.
(viz bod 58, výrok 3)